Hledat na tomto webu

Kde tady najdu ?

Efektivní skok na menu:
Alt + Shift + horní 5(ř)
…pak Tab …kromě Chrome

 

Tato stránka je koncept. Budu ji doplňovat postupně.
Nedělám si iluze, že bych ji celou doplnil rychle.

Ta strona jest projektem, brudnopisem. Będę ją uzupełniać stopniowo, po kolei.
Nie robię sobie iluzji, żebym jej całej uzupełnić szybko.

Vícejazyčný slovník – tabulka: Co to obnáší

Některá slova uvedená v tabulkách níže mají více významů, a v těchto různých významech se do různých jazyků překládají různě.
Tabulka někdy reflektuje jen ten hlavní, typický, nejčastější nebo obecnější význam; případně někdy uvádí překlady různých významů.

Vždy, když se pohromadě uvádí překlad jednoho slova do více jazyků, to z podstaty musí být zjednodušené (!).
To se týká všech např. pětijazyčných slovníků.
Překlady slov mezi dvěma jazyky nejsou ve vztahu 1:1; je naprosto normální, že v jednom jazyce je i nějaký další význam toho slova, který pro ten uvedený překlad ve druhém jazyce neplatí.
Na některých místech jsem tedy sloučil do jednoho řádku tabulky některé blízké významy, byť se trochu liší.
Případně je někdy význam řešený v daném řádku tabulky vymezen kontextem – jde o význam v dané tématické oblasti, která je dána několika předcházejícími a následujícími řádky.

Tabulky níže nejsou podrobný slovník zachycující všechny významy jednotlivých slov.
Tabulky níže slouží jednak pro porovnání jednotlivých jazyků a názorné zobrazení rozdílů, vztahů, podobností,
a jednak jsou použitelné i pro velice jednoduchou turistickou komunikaci,
resp. pomohou v začátcích, když se člověk učí první základy některého z níže řešených jazyků.

Jak vodorovně posouvat tabulku
(pro zobrazení sloupců vpravo)

Stačí si vybrat jednu možnost:

• Kliknout na tabulku;
  pak na klávesnici mačkat šipky vlevo vs. vpravo
   
• Klávesou „Tab” doskákat na tabulku;
  pak na klávesnici mačkat šipky vlevo vs. vpravo
   
• Najet kurzorem myši na tabulku;
  pak:
  • Naklápět scrollovací kolečko myši doleva vs. doprava, pokud to umožňuje
  • Na některých lepších myších scrollovat kolečkem pro vodorovné scrollování (drtivá většina myší ho nemá)
  • Vodorovně scrollovat na touchpadu
     
• Vodorovným posuvníkem (scrollbarem) na dolním okraji tabulky
• Na dotykovém displeji prostě posouvat prstem doprava vs. doleva

Zájmena / Pronomina / Zaimki / Pronouns

Příslovce / Adverbia / Przysłówki / Adverbs

CS ně- ~ PL -ś

Všimněte si v češtině a v polštině:

• CS někdo (kdosi; kdos):
  PL ktoś
• CS něco (cosi; cos):
  PL coś
• CS někde (kdesi; kdes):
  PL gdzieś
• …

CS ně- :
PL -ś

Wymowa „ně-” vs. „ni-” w czeskim!

Pozor na výslovnost / Uwaga na wymowę:
 
"někdo" vs. "nikdo";
"někdy" vs. "nikdy";
"někde vs. nikde";
"nějak" vs. "nijak".
 
To "ně" vs. "ni" působí fatální rozdíl.
To "ně" vs. "ni" powoduje fatalną różnicę!

W nowoczesnym polskim już nieważne czy np. "nikt" powie sie dokładnie, albo czy to "ni" trochę ucieknie w kierunku "nie", bo to odwrotne słowo już jest w nowoczesnym polskim raczej tylko "ktoś".
Jest nadal w polskim "nieco" jako "trochę", ale to się nie pomyli z "nic", dzieki temu "-o" pod koniec (tak samo w czeskim, gdzie "něco" znaczy "coś" PL).
Więc polskie usta nie są przyzwyczajone do precyzyjnego odróżniania "ně-" vs. "ni-". I w czeskim jest to bardzo ważne!

Jednak:
W czeskim istnieje zdanie "Někdy je nikdy." (PL: "Kiedyś znaczy nigdy."),
które znaczy, że jeżeli ktoś zwleka z jakimiś planami i nie zwoli konkretnej daty ich realizacji, to tych planów nigdy nie zrealizuje.

Někdy vs. kdysi

Pozor!:

někdy CS
=
kiedyś PL

vs.

kdysi (dávno) CS
=
niegdyś (dawno) PL

Další zrady najdete v mém česko-polském slovníku některých (!) zrádných slov.
Mezi češtinou a polštinou jsou podobných zrad spousty (!).

---

Systémová podobnost zájmen
– např. tázacích vs. ukazovacích

Všimněte si v angličtině

what – that
when – then
where – there – here

Podobně v češtině

kam – tam
co – to

Podobně v ruštině

куда – туда – сюда

Podobně v polštině

dokąd – skąd – stąd – stamtąd

Tady, tam, doma, vepředu, dole, …

CS - SK a SK - PL
(PL - CS a CS - SK)

Ve slovenštině mne zaujaly kombinace,
kdy je možné jeden význam vyjádřit dvěma různými slovy,
z nichž jedno významně připomíná český výraz pro ten význam,
a druhé polský výraz pro ten význam:

• žádný CS
• żaden PL
• žiaden, žiadny SK

• nikdo CS
• nikt PL
• nikto, nik SK

 
A podobně se také může dít, že je to čeština, v níž jsou pro jeden význam dva výrazy,
jeden podobný polskému a jeden podobný slovenskému:

• z domu, z domova CS
• z domu PL
• z domova SK

 
To, že jsou nějaká slova podobná nebo stejná jako v jiném, příbuzném, jazyku, je sice z podstaty dáno tou příbuzností...
Ale tyto konkrétní případy se mi líbí právě tím, jak jeden jazyk spojuje dva jiné jazyky.
To je jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl tento slovník sestavit. Aby bylo vidět, co je v jakých jazycích podobně, a co jinak.
Ale také jsem si v těch základních slovech v těch jazycích chtěl udělat pořádek.
A je to také pomůcka pro jednoduchou turistickou komunikaci nebo pro začátek učení se jazyka.

Dnes, teď; včera, večer; zítra, ráno

Včera večer vs. zítra ráno

Všimněte si, jak intenzivně je v různých jazycích,
slovanských, germánských i románských,
napojeno slovo „včera” na slovo „večer”
nebo slovo „zítra” na slovo „ráno”.
 
Zjevně je naprosto zásadní sdělit,
jestli jsem něco udělal už včera večer.
„Včera”, nebo „večer”, to je v té situaci jedno,
prostě udělal jsem to včera, večer to bylo hotové, teď to je hotové.
 
Resp., jestli jsem něco neudělal,
a budu to dělat až zítra. Odložil jsem to na ráno.
Dnes už to dělat nebudu, nechávám to na ráno. Na zítra.
Takže „ráno” a „zítra” zase vyjdou na stejno.
Jak říkají španělé: „¡mañana!” Tedy: „zítra!” / „ráno!”

• „večer” – „včera”
  v-č-r
  Tento vztah krásně vidíme a slyšíme
  • v češtině,
  • polštině,
  • slovenštině
  • i ruštině.
• j-t-r
  • ráno CS:
    • jitro CS (archaicky, poeticky)
    • утро RU (utro)
      Sice tu není „j”, ale je zde zjevná podobnost s polským „jutro”.
  • zítra CS:
    • jutro PL
    • zajtra SK
      – Tohle je naprosto úžasné! Zde je v jednom slově sled „z-t-r” i „j-t-r”!!!
       
      Přestože (ačkoliv, i když) slovenské slovo "zajtra"
      na první pohled viditelně evokuje české slovo "zítra" (hovorově: "zejtra"),
      tak tam lze vidět i "zjitra", což je staročesky "ráno"
      (ve smyslu kdy, příslovce: Vstala hned zjitra).
• z-t-r
  • zítra CS:
    • zítra CS
    • zajtra SK
      – Tohle je naprosto úžasné! Zde je v jednom slově sled „z-t-r” i „j-t-r”!!!
    • завтра RU (zavtra)
  • ráno CS:
    • Vizte níže, jak se rusky řekne „snídaně”.
      (завтрак, zavtrak)
      (A tady to zmiňuji proto, že snídaně patří k ránu.)
• mañana a morgen
  • morgen / Morgen DE
    • zítra CS (jutro PL)
    • ráno CS (rano PL)
  • mañana ES
    • zítra CS (jutro PL)
    • ráno CS (rano PL)
  • V angličtině je ve slově „morning” (ráno CS) i „tomorrow” (zítra CS) vidět společný výskyt řetězce „mor”, ale to není příliš velká shoda a netuším, jestli je tam nějaká příčinná souvislost.
  • Italština a francouzština „ráno” vs. „zítra” rozlišují výrazně,
    alespoň v těch typických slovech, našel jsem si to ve slovníku, těmi jazyky nevládnu.

Snídaně bude ráno... tedy zítra

snídaně CS
=
завтрак RU
(zavtrak)
 
Snídaně se jí ráno.
A slovo „ráno”, jak už víme,
je všeobecně v jazycích propojeno se slovem „zítra”.
Což potvrzuje i to ruské slovo „zavtrak”, které znamená „snídaně”.
Je to to jídlo, které budu jíst zítra ráno.

Ráno… dříve

A ještě pro zajímavost:
 
dřív, dříve CS (wcześniej PL)
=
раньше RU (raňše)
 
Protože když něco uděláte už ráno, tak to uděláte už dříve.
Tady se to evidentně posuzuje v rámci jednoho dne, kdy ráno je dříve než ostatní části dne.
Tady to není tak, že večer je už včera, zatímco ráno až zítra, jak to bylo výše.
Cesty jazyka jsou nevyzpytatelné. Protože jsou řízeny masami lidí.

Niniejszym

„tímto” CS (v dopise, rozhodnutí, deklaraci, …)
=
„niniejszym” PL
 
W tym polskim słowie „niniejszym” można widzieć pokrewność z czeskim słowem „nyní”, które znaczy „teraz”. Ma to jak najbardziej sens.

Oprócz tego, w rosyjskim jest słowo „нынче” (nynče), które podobno znaczy dziś, teraz, w tych czasach.
I dawniej w czeskim mieliśmy słowo „nýčko”, co znaczyło teď CS / teraz PL.

Dnes: Hoj... te

Hezká je i podobnost výrazu ve významu „dnes”
v němčině (heute, [hojte])
a ve španělštině (hoy [oj]).

[Sivodňa]

Písmeno „г” (g) se v ruštině obvykle čte jako [g],
s jednou obrovskou výjimkou:
Když říkáme kterého, toho, jeho, atd.
Druhý pád, jednotné číslo, mužský rod.
Bez toho kterého, jeho.
Asi. Zhruba tam někde. Nejsem rusista.
Tak tam všude, kde je česky a slovensky "-ho", polsky "-go" a rusky "-го",
se to ruské „g” čte jako [v].

A platí to i pro ruské slovo „сегодня” (segodňa), tedy česky „dnes”.
Protože doslovně znamená / vzniklo z:
„tohoto dne”, „toho dne”.
Proto se na toto slovo vztahuje to pravidlo o čtení „g” jako [v].
Protože to „go” je vlastně koncovka. I když tak na první pohled nevypadá, ukrývajíc se uprostřed složeného slova.

Proč, pro, proto, protože, že

Všimněte si slova „protože” CS:

• „bo” hovorově polsky a „bo” hovorově na Ostravsku (z polštiny) [blog:165]
• „lebo” slovensky
• „neboť” česky (může být pouze uvnitř souvětí)

Kolik, tolik, jen

Všimněte si toho krásného systému:

• polsky: tyle > tylko.
• rusky: skol'ko – stol'ko – tol'ko.
• slovo: „kolik” CS – „koľko” SK – „skol'ko” RU.
• slovo „jenom” CS: „tylko” PL – „tol'ko” RU – „toliko” CS archaicky [blog:165].

Seriózní, vážný, důležitý

„seriózní” (a podobně) CS, SK, RU, DE, ES:
Takový, kterému můžeme věřit. Důvěryhodný.
(Nikoliv v PL; nikoliv v EN)
 
„serious” (a podobně) RU, EN, ES:
Vážný (vážná situace, nehoda; kritický stav; vážný zájem).
 
„serio” PL (hovorově)
= opravdu, fakt, vážně, nekecám, myslí(m) to vážně, … CS
 
 
 
„vážný” (a podobně) CS, SK:
Zde zejména: vážná situace, nehoda; kritický stav; vážný zájem.
 
„ważny” (a podobně) PL, RU, DE:
důležitý CS
 
 
 
Ruština a španělština mají slovo „серьёзный” RU / „serio” ES v obou rozdílných významech:
českém „seriózní” i „anglickém” serious (vážný, kritický).  
 
 
Ono se to v některých významech různě slévá, hranice se smývají, jsou různé v různých jazycích;
příliš jsem nezabíhal do významu vážný člověk (v některých těch slovech zahrnutý je); a smazal jsem, co jsem začal psát o slově „závažný” CS.
Zjednodušeně řečeno: Když je (jsem) člověk precizní pedant a detailista, tak by(ch) se vůbec neměl pouštět do tvorby vícejazyčných slovníků.
Protože vícejazyčný slovník z podstaty není možné vytvořit precizně, dobře, přesně, kvalitně. Nelze to.
To bych tady musel vytvořit mnohem více řádků, a v různých jazycích jednotlivá slova opakovat v různých řádcích…
a ve výsledku by ta tabulka byla nepřehledná; neposkytovala by rychlý přehled o hlavních rozdílech mezi jednotlivými jazyky.

Jasný ☀ Normální Noční ☼

Nepodtrhávat odkazy Podtrhávat některé Podtrhávat odkazy

© Ing. Martin Adámek www.adamek.cz Náchod / Meziměstí G+

XHTML 1.1 CSS 3 Home ↑