Kde se vzaly české a polské názvy jednotlivých dní v týdnu,
je lépe vidět v polštině než v češtině.


---


1) pondělí

Myslím si, že běžný Čech v tom slově ten význam asi nevidí / neslyší.
V polštině je to jasné:
"poniedziałek", tedy významově jakoby po-niedziałek jasně ukazuje na to, že tento den je hned po neděli.


---


2) úterý

To je asi nejhezčí příklad.
"Nejhezčí" ve smyslu "Ze všech dní, u nichž nepochybuji o původech jejich názvů, je u tohoto dne ten jeho původ nejukrytější".

V češtině to vidět není.
V polštině vidět je. I když, jak jsem zjistil, zdaleka tam ten význam nevidí ani každý Polák.

úterý CS = wtorek PL.

A v tom slově "wtorek" PL já vidím slovo "druhý" CS = "drugi" PL.

Na základě těchto slov:

a)

второй RU [vtoroj] = druhý CS = drugi PL
Polské slovo "wtorek" tedy jednoznačně odkazuje na to, že jde o druhý den týdne.
A české slovo "úterý" je docela podobné tomu polskému slovu "wtorek".

b)

1,5 = půldruhého, půldruhé, ... CS = półtora, półtorej, ... PL
Jestliže "półtorej" PL = "půldruhé" CS,
tak zhruba něco jako "tora" znamenalo "druhá".

A dohledal jsem, že v polštině existuje archaismus "wtóry",
který znamená "drugi" PL, "druhý" CS.
Tak z tohoto archaismu je to vidět naprosto jasně i přímo v samotné polštině.

c)

"powtórzyć" PL = "zopakovat" CS
Ve slově "powtórzyć" PL tedy můžeme vidět něco jako "udělat to znovu", "udělat to podruhé".
W słowie "powtórzyć" PL więc możemy widzieć coś jak "zrobić to znów", "zrobić to drugi raz".

Slovo "wtorek" tedy jednoznačně odkazuje na to, že jde o druhý den týdne.
A slovo "úterý" je tomu slovu podobné.


---


3) středa

Slova "středa" CS i "środa" PL celkem viditelně odkazují na to, že jde o střed (pracovního) týdne.

Alespoň dnes, nahlíženo dnešní optikou.
Není to tak dávno (větší desítky let), kdy v Československu byly pracovní soboty.
Ostatně, jedna česká trampská píseň, předpokládám že z první republiky (czas między światowymi wojnami; jak druga polska rzeczpospolita), má začátek refrénu "Hledám děvče na neděli". V sobotu s ní nepočítá; v sobotu tedy asi byl v práci, a ne na vandru v přírodě.

Takže nevím, kde přesně se vzal ten střed týdne.
Když si zahypotetizuji, tak mě napadá, že britský týden je od neděle do soboty, tedy že v britském kalendáři je středa nejen střed pracovního týdne, ale přímo střed celého týdne. Jeden víkendový den před pondělím, jeden víkendový den po pátku; hezky symetricky. Ale jestli to má nějakou souvislost s českým a polským (a ruským, a německým...) názvem pro středu, to netuším.


---


4) čtvrtek

Slova "čtvrtek" a "czwartek" z plna hrdla křičí, že jde o čtvrtý den v týdnu. Kvůli těmto slovům tento článek nepíši, to by nemělo smysl.

Tak mě napadá... vzhledem k názvům úterý ( = 2), čtvrtek ( = 4), pátek ( = 5) se nezdá příliš pravděpodobnou myšlenka, že středa je střed celého týdne kvůli tomu, že britský kalendář začíná nedělí.
Takže to vypadá, že "středa" musí být střed pracovního týdne; takže nevím, co s tou pracovní sobotou. Ale někde jsem četl, že možná přišla až s průmyslovou revolucí. Takže pokud např. v 18. stol. a dříve bylo jen pět pracovních dnů v týdnu, což nevím jistě a musím si to dostudovat, tak by ta středa coby střed pracovního týdne dávala smysl.



Wiem, że czeskie słowo "čtvrtek" jest, co do wymowy, dla Polaków koszmar,
skoro to "r" nie jest w polskim syłabotwórcze.
W czeskim to "r" jest syłabotwórcze, co znaczy, że z punktu praktycznego widzenia go jakby tak trochę uważamy za samogłoskę. Tak. Aż taki jest ten czeski straszny.

Proszę spróbować to podczas wymowy podzielić na "čtvr" – "tek".
Divide et impera – Rozděl a panuj – Dziel i rządź:
To moja częsta rada do wymowy bardziej trudnych czeskich słów. Nawet to powiedzieć wołnie, po częściach, jednak powiedzieć poprawnie. I czasem się to samo zrobi szybczym, z praktyką.

Przynajmniej jednak mówimy "ve čtvrtek", znaczy dodając to "e", że by uniknąć kumulacji więcej współgłosek pod rząd.
Podczas tego gdy w polskim jest "w czwartek", gdzie się zgrupują 3 współgłoski (w, cz, w).
OK, OK, wiem, że my mamy 3 współgłoski pod rząd już w pierwszym przypadku bez przyimka (č, t, v). "R" nie liczę, to tutaj uważam jakby za samogłoskę (to nie jest oficjalna terminologia; to jest praktyczne wyjaśnienie, jak tutaj działa czeska wymowa).


---


5) pátek

Slova "pátek" a "piątek" jasně odkazují na slova "pátý" a "piąty", zde není co řešit.

Zajímavost na okraj: Maďarsky se "pátek" řekne "péntek". Krásné, že?


---


6) sobota

U slova "sobota" jsem se dříve mylně domníval, že odkazuje na české slovo "robota", což byla povinnost pracovat zdarma na panském,
tedy pracovat zdarma na polích místního pána / šlechtice, šlo tedy o daň odváděnou ve formě práce a času.
Myslel jsem si to kvůli podobnosti těch slov.
Pak jsem se ale dočetl, že to tak není.
Ale jak to je, z čeho to slovo "sobota" je, to jsem bohužel zapomněl.

Hezké je, že slovo "sobota" má stejný zápis i výslovnost v češtině i polštině. A především stejný význam (!), což mezi těmito jazyky není samozřejmost.
V případě dní v týdnu sice není mezi češtinou a polštinou žádná zrada, ale zbylých 6 dní se v těchto dvou jazycích řekne v každém trochu jinak.

Česky a polsky je tedy stejně jednak předposlední den v týdnu, "sobota",
a jednak předposlední měsíc v roce, "listopad".
V případě měsíců to je zásadní informace, protože u názvů měsíců zrady mezi češtinou vs. polštinou jsou.

Už dávno tedy tak trochu žertem (a tak trochu vážně) říkám, hlásám a doporučuji,
že česko-polské akce, česko-polská setkání, konference, sympozia, networkingy, atd.,
zaměřené na vzájemné poznávání našich kultur a navazování spolupráce,
by se měly konat v listopadovou sobotu.
Aby účastníci z obou států dorazili na akci ve stejný den :)


Edit:
Neuplynulo ani čtvrt hodiny od publikace tohoto textu na FB, a fanoušek Kamil F. mi v komentáři doplnil informaci, že "sobota" je z hebrejštiny, v níž znamená "odpočinout si".
– Jo aha, šábes / šabat... Díky.

---


7) neděle

Dvojice "neděle" CS a "niedziela" PL je asi jediná, kde je ten význam viditelnější v češtině.
Ale asi je to jasné i v polštině.

"dělat" CS = "robić" PL
A obě tato slova mají hovorově i význam "pracovat" CS = "pracować" PL.

Slovo "działać" PL sice znamená typicky "fungovat" CS, ale i přesto (PL: nawet pomimo tego) věřím, že je ten význam jasný i v polštině.
Slovo neděle naznačuje, že se ten den nedělá, tedy nepracuje.


---


Rody


Detail na okraj:

Polština používá pro dny v týdnu jen mužský a ženský gramatický jmenný rod (tylko r. męski i żeński).
Nikoliv rod střední (nie r. nijaki).

Zatímco čeština používá pro dny v týdnu všechny tři rody:
to pondělí
to úterý
ta středa
ten čtvrtek
ten pátek
ta sobota
ta neděle

---

Edit – doplnění: Doplňující informace – FB komentář od Kristýny Dufkové:

«
Slovo "vtor" zůstává v jiných slovanských jazycích ve významu "druhý" + úterý jako "vtornik". Psl. vъtorъ. Souvisí i se slovem "vteřina" (z lat. secundus je to asi jasné).

Slovo "středa" v našem prostoru spíše souvisí s něm. Mittwoch.

Slovo "sobota" k nám přišlo přes lat. < řec. < hebr. "šabbāt", tj. odpočinek.

Pro křesťany i židy je prvním dnem neděle. (V Bibli Bůh sedmý den odpočívá – to je právě ta sobota.)
»