Úvaha o příbuznosti významů slova "článek":
Článek řetězu je vlastně totéž jako článek v časopisu.
Naznačuje to totiž mj. ... kloubový autobus.

---


Pravděpodobně jste někdy slyšeli ten vtip, jak se potkají dva kamarádi a jeden se ptá druhého, co je u něho nového:
- Vyšel mi článek.
- Jako v časopise?
- Ne, mám tasemnici.

Klasická slovní hříčka založená na dvou různých významech slova "článek".

Ale jsou to fakt dva různé významy?
Resp., dva významy to už jsou...
Ale: Jsou ty významy na sobě nezávislé, potkaly se v tom stejném znění náhodou?
Je to fakt klasické homonymum, souzvučné slovo, které sice vypadá nebo zní stejně,
ale má jiný význam a původ?
Má fakt jiný původ?


Uvědomil jsem si totiž, že velice podobná situace je i v angličtině:

Článek v časopisu je anglicky "article".

A "kloubový autobus", neboli "kloubák", neboli "harmonika",
neboli také někdy "článkový autobus"
se anglicky řekne "articulated bus".


Takže ten článek jako text,
i ten článek jako část řetězu či řetězce
se anglicky řeknou velice podobně.


---


V češtině mě asi napadají jen ty dva významy


1) Článek řetězu nebo řetězce (segment, element, prvek):

- u řetězu jízdního kola nebo motorové pily
- v potravním řetězci
- v dodavatelském řetězci od výrobce po spotřebitele
- u tasemnice
- u kloubového autobusu
- "nejslabší článek" přeneseně od řetězu či řetězce, přes třeba soupravu více spojených vozidel až po nějakou skupinu lidí nebo soustavu technických zařízení nebo soustavu lidí a zařízení
- ...

To vše je podle mne jeden a týž význam.
A v tomto významu na mne z nepříliš velké dálky mrká i slovo "člen", poměrně blízkého významu i podoby.


2) Článek jako krátký text v novinách, na webu, na blogu, v magazínu, časopisu, ve sborníku z konference, atd. Literární útvar.

Je tam nějaká významová, věcná, funkční blízkost, podobnost, nějaký vztah?
Snad ten, že článek je část toho časopisu. Společně s dalšími dohromady tvoří celek.
Jako u toho řetězu motorové pily či jízdního kola; jako u toho dodavatelského řetězce z pole přes fabriku, velkoobchod, prodejnu až na talíř.


3) Další významy.

A pak tu vlastně jsou ještě další významy.
U nichž si nejsem jistý, jestli spadají spíše k významu ad 1, řetěz(ec), nebo spíše k významu ad 2, literární útvar:

Článek zákona.
Je to část toho řetězce nařízení?
Nebo jeden z článků, které dohromady tvoří celek? Tedy celek jako časopis, jako zákon.
Anebo celek jako tu soustavu, skupinu lidí, prvků, řetěz...
Takže je to vlastně to samé.

Galvanický článek.
Nevím, jestli to tak vzniklo, ale zdá se mi, že by to mohlo být tím, že se ty články sériově, sérioparalelně či paralelně zapojují do baterií, tedy do celků, soustav, množin, skupin.
Takže to je totéž jako článek řetězu. Šest olověných dvouvoltových článků za sebou vám dá dohromady 12V baterii.
Totéž pak fotovoltaický článek a další (elektro)technické články, kde jde často o článek jako prvek, jako element, případně až (integrovaný) obvod, který se používá pro konstrukci větších celků, obvodů, soustav.
Takže to je pořád ten první význam.
Článek jako člen. Člen celku, který spolutvoří, společně s dalšími.
(Což ovšem platí i o tom literárním útvaru, jenž společně s kolegy dohromady tvoří blog, web, magazín, sborník, apod.)


---


A co angličtina?

"article" je nejen článek v časopisu, magazínu, apod.,
je to také konkrétní druh zboží.
Anglicky také "item", česky "položka", polsky "pozycja".
Položka v nabídce.
Část nabídky.
Zase ten jeden význam – část celku.
(Česky se někdy slangově řekne, že dané zboží, produkt, výrobek, nebo rovnou celý sortiment či modelová řada je dobrý artikl, že se to dobře prodává.)

A pak je to také člen v gramatice. Určitý, neurčitý. "A", "the"; "ein", "der", "die", "das"; "un", "una", "el", "la", ...
A zase – i tento anglický "article" je česky "člen". Jak už jsem výše naznačoval, že "článek řetězu" a "člen celku" jsou prakticky totéž.


Takže to anglické slovo "article", u něhož nás jako první význam pravděpodobně napadne "článek v časopisu",
znamená také "(ne)určitý člen". Který tvoří větu. Je část toho řetězu slov. Ba i přímo textového řetězce.
Je to článek řetězu slov. A anglicky se řekne stejně jako článek v časopisu.


---


Takže čím víc to zkoumám, čím více významu nacházím...
... tím více vidím, že všechny významy slova "článek" v češtině jsou jeden význam.

Nebo možná ne přímo jeden význam, ale ty různé významy jsou stejného původu. Jsou spolu příbuzné.
(To záleží na přesném významu slova "význam" – jak přesně ho chápeme.)

Ale i když je každá nuance důležitá a každá podoba i jasně stejného slova se může hodit pro něco jiného, tedy, významy se liší rychle, snadno, hned,
tak zde je vidět, že slovo "článek" není v kontextu literárního útvaru vs. prvku homonymum.

Není to náhodná podoba. Je to všechno etymologicky (vývojem) z jednoho zdroje.
I s tím členem (např. gramatickým, ale nejen tím).

Článek jako člen. Řetěz jako řetězec.


---


A co import z angličtiny do češtiny?

"Artikulovat" znamená "vyslovovat". Pořádně, důkladně, pečlivě, srozumitelně. Nebýt líný pohnout pusou.
Anebo také dokonavě "vyslovit".
Zformulovat.

Zformulovat!
To je podobné jako formovat, tedy tvarovat, dávat tomu nějaký tvar, podobu, obrys, ...

A jsme zase u toho...

"articulated bus" nejen, že se skládá typicky ze dvou článků (někdy i ze tří), proto je česky článkový, že tvoří jakoby řetěz trvale spojených částí,
"articulated bus" také mění svůj tvar.

Když s ním zatáčíte, tak ho přetvarujete, nahlíženo shora, z obdélníku do nějakého zlomeného tvaru.
Z velkého "I" uděláte třeba "L".
Nevím, jak moc jde kloubový autobus zlomit... Kloubový autobus jsem neřídil, ani to nemám nastudované teoreticky... Ale asi si rozumíme, jak to myslím.
Půdorysný tvar kloubového autobusu se za jízdy mění. Přetváří se, tvaruje se. Formuje se. Artikuluje.

Protože když se něco skládá z více členů (articles), tak to jde artikulovat, tedy tvarovat.

Zase všechno souhlasí.

Na jazycích se mi líbí, jak jsou krásně logické a jak umí dávat smysl, když se jim člověk umí podívat pod kapotu.
A jak krásně souvisí vývoj jazyka s vývojem/historií techniky.



---


Někdy se také v angličtině používá výraz "articulated trailer" pro dvouosý přívěs, tedy "dvouosák",
tedy pro přívěs, který má řízenou přední nápravu – řízenou ojí.
(S tím se velice obtížně couve).
Na rozdíl od přívěsu jednoosého nebo tandemového, s pevnou ojí, tento přívěs shora také trošku mění svůj tvar, jak se mu zatáčí ta oj.
Někdy se také používá výraz "turntable trailer", doslovně tedy přívěs s točnou, a v češině se také používá výraz "přívěs s točnou" nebo "přívěs s točnicí".
On tedy zdaleka ne každý přívěs se zatáčecí ojí má hned točnu, někdy je to řízená náprava, podobná jako u auta, ale to je nad rámec tohoto článku.
Tady bychom od tvarování přešli k zatáčení, a to pro tento článek není zajímavé.

V angličtině se také někdy řekne "articulated vehicle" a myslí se tím česky "souprava", polsky "zestaw", anglicky "unit" (tedy doslově jakoby "jednotka", ale to se v češtině pro spojenou soupravu vozidel používá na železnici, ne na silnici).
To "articulated" zde znamená, že se ten celek někde láme. Klidně i na více místech, když je tam dvouosý přívěs se zatáčecí ojí nebo když je to silniční vlak (alespoň dvě přípojná vozidla).


---


Čistě pro úplnost chci dodat, že článek v časopisu (na webu, blogu, ...) se polsky řekne "artykuł", v tom je ta angličtina dost vidět.
Zatímco článek řetězu se řekne "ogniwo".
Ale to pro tento můj článek o slově "článek" není nijak zásadní.


---


Tranďák = Tranny

Pokud vás tento článek o článku zaujal,
tak se určitě podívejte i na můj téměř 16 let starý lingvisticko-technický článek "Tranďák je Tranny – a to ve všech významech".
V něm popisuji, že české slovo "Tranďák" vždy do angličtiny můžete přeložit jako "Tranny", a to i bez znalosti kontextu, a to i přesto, že ta slova mají několik zásadně odlišných významů
(3 zcela jistě správné a zcela odlišné, z různých oborů; 4. diskutabilní; 5. špatný, leč též někdy používaný).
A všechny tyto významy se anglicky řeknou "Tranny" a česky "Tranďák". S podobným hovorově-slangovým stylistickým zabarvením.
Ale tam k tomu došlo tak, že všechny ty významy nějak souvisejí se změnou, přeměnou, přepravou nebo něčím podobným, proto v oficiální podobě začínají "trans-";
a každý ten jazyk pak hovorově na všechny ty významy nasadil stejnou koncovku (čeština "-ďák"; angličtina "-ny"; oba jazyky s odebráním "-s-").

Při jednom v tom článku zmiňuji i to, že polština nazvala mobilní telefony podobně jako angličtina, oba ty jazyky na základě buňkové architektury digitální sítě GSM (v Česku používaná cca od r. 1996).
Co je česky "mobilní telefon", potažmo hovorově "mobil", to je anglicky a polsky "buňkový telefon", potažmo hovorově "buňka".

https://www.adamek.cz/clanky/popularne-odborne/trandak-je-tranny/


---


Závěr:

Mezi různými významy slova "článek" vidím příbuznost.
U tasemnice vs. řetězu je to jasné hned; a na základě výše uvedeného to vidím i u těch článků, které dohromady tvoří časopis nebo web.
Také jsou to členy celku.

Mimochodem... "člen" může být životný (člen skupiny, týmu, smečky, ...) vs. neživotný (člen celku).
Ale z hlediska významu je to pořád totéž. Nämlich totéž.


---


Poznámka pro studenty češtiny:

Toto je moje osobní filozofická úvaha na mém osobním blogu.
Nikoliv oficiální stanovisko; není to na blogu o češtině pro Poláky; nemusí to nutně být ve shodě s širší odbornou veřejností.


Notatka dla uczniów czeskiego:

To jest mój osobisty filozoficzny esej na moim osobistym blogu.
Nie oficjalne stanowisko; nie ma tego na blogu o czeskim dla Polaków; nie musi to koniecznie być w zgodzie z szerszą publicznością z dziedziny.