Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Osobní blog
Soukromý, neprofesní mikroblog.
Článek č. 195

 


Angličtina: Britská, americká, globální...

Před časem mi jeden Polák žijící v Londýně sdělil svůj postřeh, že není moc praktické, že ho v Polsku ve škole učili americkou angličtinu, když pak většina lidí jede do Británie, když Británie je mnohem blíž než USA.
(Pro kontext musím dodat, že obzvlášť před Brexitem bylo v UK mnoho Poláků; a i po Brexitu ti, kteří neodešli, tvoří významnou národnostní menšinu.)

Ten jeho postřeh, že se ve škole učí (učila) americká angličtina, a přitom se v praxi využije spíše angličtina britská, mě velice zaujal.
Protože můj postřeh či dojem je dlouhodobě přesně opačný:

Mě v dětství a mládí v českých školách učili britskou angličtinu,
a i když jsem za to rád, a právě britskou angličtinu považuji za tu pravou, skutečnou,
tak si myslím, že praxi dominuje spíše angličtina americká.


Americká angličtina se šíří po světě s počítači, u nás od 90. let 20. století,
a následně se začala ještě významněji šířit s internetem.
Z mého pohledu coby informatika je právě americká angličtina ta globální.


Jako jazykový konzervativec uznávám jako správnou rozhodně angličtinu britskou,
protože to, že někdo zapomněl jazyk svých předků je jeho chyba, a podle mě se kvůli tomu jazyk nemá kazit.
(V té angličtině ty změny a chyby zdaleka ne vždy poznám, protože sám těch chyb dělám spoustu; snažím se domluvit a nemohu mít extrémní ambice používat angličtinu dokonale;
mnohem citlivější jsem na to v češtině, kde ty chyby rodilých mluvčích v jejich rodném jazyce vnímám, kde deformaci a degradaci jazyka poznám, a kde mě to bolí.)


Když píšu např. CSS kód, tak musím napsat americky "color", protože kdybych si tam jako symbol boje a jazykového purismu přidal "u" a napsal správně britsky "colour", tak ten kód nebude fungovat.
Takže holt musím respektovat syntaxi daného kódovacího jazyka, a nemohu se držet pravidel jazyka přirozeného.

Pro mě je obchod pořád "shop" (a ne "store"), kalhoty jsou pro mě "trousers" (a ne "pants"), apod.


Přijde mi, že v globálním internetovém světě britská angličtina prohrává ve prospěch americké.
Nejen v ICT, kde je to dáno americkým původem některých významných operačních systémů a platforem vůbec a původem různého SW a různých standardů a syntaxí, ale asi i v jiných oblastech.

UK je k nám sice blíže než USA, ale v praxi tam stejně obvykle nechodíme a nejezdíme osobně. V praxi kontakt s různými státy udržujeme mnohem častěji on-line.
A to už je prakticky stejně daleko prakticky kamkoliv. S člověkem v USA se dá normálně komunikovat přes Skype, vzdálenost nepůsobí významné zpoždění komunikace.

A jestliže má USA cca 5× více obyvatel než UK, tak to může vést k tomu,
že v globální internetové vesnici americká angličtina porazí a vytlačí tu britskou.

Ale nejvíce asi stejně bude vývoj celosvětové mezinárodní angličtiny záviset na nerodilých mluvčích, jako jsme my.
Nás jsou miliardy, a nakonec to budou tyto miliardy nás chybujících nerodiláků (ne že by rodilí mluvčí automaticky mluvili správně; taková utopie neplatí v žádném jazyce),
kdo o budoucí podobě globální angličtiny rozhodne.
Klasicky demokraticky – neřeší se, kdo má pravdu, ale který názor je zastoupen větším davem.
Stejným způsobem se kazí prakticky jakýkoliv jazyk i přímo ve své vlasti. Můžeme to pozorovat i na češtině.

 

  


Líbil se Vám článek?


Zpětná vazba – hlasování

Hlasy se na serveru připočítají k počitadlům pro tento článek, např. kolikrát tento článek někoho pobavil a kolikrát tento článek někomu pomohl.

Neukládají se jednotlivá hlasování (vzájemná kombinace hlasů, datum, čas, ani jiné údaje).
Proto nemá smysl odesílat prázdný hlas, nemělo by se co k čemu přičíst.

 

Ve Vašem prohlížeči nebude uložena žádná informace (cookies) o tom, že už jste hlasovali.
- Ve Vašem prohlížeči tedy nebude vidět, jak jste hlasovali.
- Kdykoliv budete moci hlasovat znovu, pokud Vám článek opakovaně pomůže (pobaví Vás, potěší, …).
- Pokud Vás právě u jednoho počítače sedí více, mohou postupně hlasovat další lidé.

Počítám člověkohlasy, nikoliv lidi.
Tedy kolikrát článek někomu pomohl,
nikoliv kolika lidem pomohl
.

Třikrát potěšeného jednoho čtenáře počítám stejně jako tři různé jednou potěšené čtenáře.

Každý má do budoucna neomezený počet hlasů.
Když zapomenete, že jste pro tento článek už hlasovali, nevadí – když Vám někdy v budoucnu bude např. užitečný znovu, tak mu znovu pošlete hlas, že Vám byl užitečný.

Můžete si zvolit 1 až N možností

Štítky, labels, kategorie, témata, tagy, hashtagy

(ve vývoji)
 
#historical-technology   #electro-ict    
#languages    
#society-thoughts  
 

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Osobní blog: Soukromý, neprofesní mikroblog. . Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-11-21]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/blog

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-11-21]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Počítačového maniaka zrazí auto. Postaví sa a povie:
 - „To nič mam ešte dva životy.”

 

Pro zamyšlení

Jsou tři druhy lží:
Lži, proklaté lži a statistiky.

[Benjamin Disraeli]