Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Kmitočtová pásma – frekvence (a vlnová délka)
elektromagnetické spektrum, frekvenční spektrum, elektromagnetické záření, rádiové vlny, band plán

 

Vytvořeno
03/2024

 

Uvádím jen některé frekvence (některá pásma).
Přehled ještě zdaleka není hotový, chci přidat další pásma i další konkrétní frekvence uvnitř pásem;
chci přidat filtrování zobrazení (rozhlas, občanská pásma, HAM pásma, mobilní telefony, navigace, …), snad to časem doplním.

Ale úplný bandplán to nebude nikdy. Ani lokálně v rámci času a prostoru.
Pořád to bude můj výběr toho, co já považuji za zajímavé, důležité, užitečné, názorné, …

Tento přehled slouží pro představu, aby se člověk zorientoval, jak zhruba elektromagnetické spektrum vypadá, co je kde, co je nad čím, co s čím sousedí.


Bandplan (přidělení kmitočtů různým službám) se průběžně vyvíjí, upravuje, mění.
Neslibuji, že ho tady budu aktualizovat.
Přestože tam mám velmi konkrétní údaje, jeho hlavním cílem je hrubá představa, co je přibližně kde, jaké jsou to vlnové délky, jaká jsou to základní vlnová pásma ve smyslu hrubého dělení.


Tento přehled není vyčerpávající, nemůže nahradit informace od ČTÚ
a nelze z něj vyvozovat, na jaké frekvenci a za jakých podmínek může kdo, kde, kdy vysílat.

Přibližně uvádí, na jakých frekvencích je jaký provoz,
ale pro používání jednotlivých frekvencí je potřeba se seznámit s plným zněním patřičných materiálů od ČTÚ,
např. se zněním všeobecného oprávnění pro dané pásmo,
a tam se seznámit např. s technickými požadavky na zařízení, s vyhrazenými kmitočty pro různá použití, apod.

Není vyloučené, že se mi do přehledu mohla vloudit nějaká chybka, i když jsem se tomu snažil předejít, a vše jsem kontroloval.


Délky vln
– české vs. anglické názvy dolních tří pásem
– elektromagnetické spektrum vs. rozhlas

Hrubé dělení pásem zde uvádím česky podle vln, anglicky podle vln a anglicky podle frekvence.
Berte to jako přibližné dělení, protože v češtině máme dělení podle vln a podle frekvence asi spíše společné (nemáme zavedené české názvy ani jejich zkratky podle frekvence),
zatímco v angličtině se např. střední vlny / medium wave obvykle považují za trochu jiný rozsah než "Medium frequency", ačkoliv my ho česky obvykle nazýváme také "střední vlny".




Základní pásma – hrubé dělení druhů vln
– Obsah pro vertikální skoky v rámci této jedné stránky


Pásmo (band, rozsah) Frekvence (kmitočet, f) Vlnová délka (λ, lambda)
Skok dolů na LF – Low Frequency DV – Dlouhé vlny (LW) 30 kHz – 300 kHz 10 km – 1 km Kilometrové vlny
Skok dolů na MF – Medium Frequency SV – Střední vlny (MW) 300 kHz – 3 MHz 1 km – 100 m Hektometrové vlny
Skok dolů na HF – High Frequency KV – Krátké vlny (SW) 3 MHz – 30 MHz 100 m – 10 m Dekametrové vlny
Skok dolů na VHF – Very High Frequency VKV – Velmi krátké vlny 30 MHz – 300 MHz 10 m – 1 m Metrové vlny
Skok dolů na UHF – Ultra High Frequency UKV – Ultrakrátké vlny 300 MHz – 3 GHz 1 m – 10 cm Decimetrové vlny; Mikrovlny (1./3)
Skok dolů na SHF – Super High Frequency SKV – Super krátké vlny 3 GHz – 30 GHz 10 cm – 1 cm Centimetrové vlny; Mikrovlny (2./3)
Skok dolů na EHF – Extremely High Frequency EKV – Extrémně  krátké vlny 30 GHz – 300 GHz 1 cm – 1 mm Milimetrové vlny; Mikrovlny (3./3)
Skok dolů na THF Terahertzové záření, T-paprsky 300 GHz – 3 THz 1 mm – 100 µm Submilimetrové vlny; Začátek IR záření
Skok dolů na IR – Infrared Infračervené záření 300 GHz – cca 394 THz 1 mm – 760 nm Mezi mikrovlnami a viditelnou červenou; pod červenou
Viditelné světlo Světlo viditelné pro člověka
Viditelné spektrum
400 THz – 790 THz 750 nm – 380 nm Červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, fialová;
snad doplním později.
UV – Ultraviolet Ultrafialové záření cca 1015 Hz (tisíc THz)
– 1017 Hz
400 nm – 10 nm Nad fialovou. Snad doplním později.
Rentgen Paprsky X 3×1016 Hz – 3×1019 Hz 10 nm – 10 pm Snad doplním později.
Záření gama Záření γ, Gamma ray 3×1019 Hz – … 10 pm (10−11 m) – … Radioaktivita. Snad doplním později.

Frekvence v Hz se uvádí i v případě zvuku, ale to je něco jiného.
Zvuk, to jsou mechanické kmity.
Proto se zvuk dobře šíří v kovu nebo ve vodě (materiály s vhodnou hustotou, kde má co kmitat),
a naopak se nešíří ve vakuu (pro své šíření potřebuje alespoň atmosféru / vzduch, nebo zkrátka něco, co může mechanicky kmitat).

Celá tato stránka se zabývá elektromagnetickým vlněním,
od rádiových vln (vč. mikrovln), přes IR záření, světlo viditelné pro člověka, UV záření, až po rentgen a radioaktivitu.
Elektromagnetické vlny se umí šířit i ve vakuu.
Resp., s vakuem přímo počítá výpočet rychlosti šíření těchto vln,
potažmo přepočet mezi frekvencí (počtem cyklů za sekundu, Hz) a vlnovou délkou (délkou vlny, m).
Když se ocitnete ve vakuu a vyřešíte si dýchání, tak se s kolegy domluvíte radiostanicí (elmg. vlny), nikoliv prostou řečí (mechanické kmity).

 
Dále/dole na této stránce:




Dlouhé vlny (DV)
~ Long Wave (LW)
Low Frequency (LF)
Kilometrové vlny
30 kHz – 300 kHz
(10 km – 1 km)


Pásmo λ [m] f [kHz] Účel
 
Rozhlas LW AM
153 – 279 kHz
(1,96 – 1,07 km)
cca 1 510 198 BBC Radio 4
cca 1 330 225 Polskie Radio 1
(vysílač Solec Kujawski; 1 200 kW;
okres Bydgoszcz, Kujavsko-pomořské vojvodství)
+ digitální informace o času (od 16. 12. 2023)
cca 1 110 270 Do 31. 12. 2021
Český rozhlas 1
(vysílač Topolná)
 

Rozhlasové přijímače – stupnice ladění:
města, metry

Většina rozhlasových vysílačů na LW mívala ve svých zlatých časech dosah prakticky po celé zeměkouli, proto byly frekvence jednotlivých vysílačů koordinovány celosvětově, každá frekvence patřila celosvětově jediné stanici
(a naopak, každé stanici stačila v pásmu LW jediná frekvence pro celý svět);
ne jako na VKV, kde každá stanice má několik/mnoho vysílačů i v rámci republiky, kraje nebo dokonce okresu.
 
Proto byly na LW stupnicích rozhlasových přijímačů někdy uvedeny názvy měst, v nichž sídlila rozhlasová studia stanic, jejichž vysílání dané frekvence patřily.
 
Takže u mnoha starých rádií na jejich stupnicích v místě, kde přijímač přijímá 270 kHz, najdete popisek „Prague”.
Kromě toho, stará rádia mívala stupnice ocejchovány v metrech, nikoliv v kHz.
Snadno si můžete spočítat, že 270 kHz = cca 1 100 m (jiný web, nový panel).
Takže nápis „Prague” se mohl na stupnici objevit u 270 kHz nebo u 1 100 m, protože to je totéž. 
 
Na VKV (FM) stačí, že chvíli jedete autem, a na stejné frekvenci slyšíte úplně jinou stanici.
Ale na DV/LW ta jedna frekvence platila pro tu jednu stanici na celém světě.

Z toho, že se dříve uváděla délka vlny [m], a ne počet kmitů za sekundu [Hz], je jasné, proč jsou hranice pásem 300 kHz, 3 MHz, 30 MHz, 300 MHz, atd.
Pokud se uvádí délka elektromagnetické vlny v metrech, jsou to krásná kulatá čísla 1 000 m, 100 m, 10 m, 1 m, atd.
Ano, jsou to převrácené hodnoty (krát konstanta, rychlost světla).
Výpočet vlnové délky podle frekvence mám na vedlejší stránce.

Obrázky – LW stupnice rozhlasových přijímačů

Hledal jsem důkazy pro své tvrzení výše, že v místě 270 kHz (resp. 1 100 m) může být slovo „Prague”.
A že u cca 1330 m bude Varšava / Warsaw / Warszawa.
Našel jsem tyto dvě stupnice:

Stupnice v angličtině – Dynatron, r. 1946

To je jediný obrázek, kde se mi podařilo nalézt Prahu na dlouhých vlnách. „Prague”. Ano, na 1 100 m, v souladu s informacemi výše. Na spousty LW stupnic mnoha jiných rádií se Praha nevešla.

A je zde i Varšava. Ano, zhruba na 1 330 m, jak uvádím výše. „Warsaw I” – tedy první varšavská stanice.

Na třetí stupnici je na krátkých vlnách (S.W.1) vyznačeno i radioamatérské pásmo 10 m.

Zdroj obrázku:
Wikimedia, uživatel Harumphy
 
Popis obrázku:
Tuning dial on 1946 Dynatron Merlin T.69 console radio receiver
The innermost scale shows wavelengths ranging from 2000 to 800 metres, corresponding to frequencies ranging from 150 to 375 kHz.

 

[en.wikipedia.org/wiki/File:Harumphy.radio_dial.jpg (Formát .jpg) (jiný web, nový panel)]
[en.wikipedia.org/wiki/Longwave (jiný web, nový panel)]

 

Stupnice v ruštině – Radiola, r. 1970

Lotyšské rádio Radiola Rigonda 102 z r. 1970, tedy vyrobené v SSSR. Má stupnici v ruštině, v cyrilici.

Na dlouhých vlnách (cyrilice: „ДВ” [DV]) je zhruba u těch 1 330 m uvedena polská Varšava (v ruské cyrilici: „Варшава” [Varšava]).

Československá Praha zde na dlouhých vlnách uvedena není.
Buď proto, že se na dvouřádkovou slovní stupnici nevešla,
nebo proto, že v oblasti těch 1 100 m začíná Novosibirsk, resp. končí Minsk.

 

Praha na tom rádiu přece jen uvedena je – ale na jiné stupnici; a to hned dvakrát:
Na Skok dolů na středních vlnách (cyrilice: „СВ” [SV]), „Прага” [Praga]. Cca 240 m a cca 470 m. Odhadem, od oka.
 
Druhý údaj odpovídá frekvenci známého vysílače Liblice u Českého Brodu, luxusně viditelného např. z dálnice D11: Frekvence 639 kHz odpovídá vlnové délce cca 469 m.
Dnes ten vysílač, po opuštění Českým rozhlasem, přežívá díky komerčnímu vysílání Country radia, ale už ne úplně s původní technologií. O výkonu nemluvě, ten je dnes nižší, kvůli finančním nákladům na provoz vysílače.

Foto z archivu. Zdroj tohoto obrázku se mi nepodařilo dohledat.

 

Od kratších k delším

Vlivem značení v metrech, nikoliv v Hz, jsou výše ukázané stupnice (obou rádií) v rámci jednotlivých rozsahů (pásem) řazeny opačně než dnes.

  • Kratší vlny (vyšší frekvence) vlevo
  • Delší vlny (nižší frekvence) vpravo

Dává to smysl, čísla (metry, vlnová délka) tak zleva doprava rostou.

 

Polsko – LW vysílač Konstantynów:
výška stavby 646 metrů

Polský rozhlas na dlouhých vlnách v letech 1974 až 1991 vysílal z vysílače Konstantynów.

Výška stožáru byla 646,38 m, což znamená, že po celou dobu provozu vysílače (až do r. 1991) šlo o nejvyšší stavbu na světě.
Důvodem pro takovou výšku bylo, že konstruktéři se rozhodli pro výšku vysílače lambda / 2.
Vlnová délka cca 1,3 km děleno dvěma je cca 650 m.
Snad mělo jít o to, aby se vlna odražená od země zpět nahoru nahoře potkala s další vlnou pěkně po jedné celé periodě, aby se ty dvě vlny sečetly, vzájemně se posílily a nerušily. Řečeno velice laicky; odborněji to ani neumím; a snad jsem něco nespletl. Předávám to dál tak, jak jsem to pochopil, a negarantuji, že to je fyzikálně správně.
Ale ta polovina vlnové délky byla v té myšlence zásadní.

Stožár se zřítil v srpnu 1991. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
Dnes polský rozhlas vysílá na stejné frekvenci (potažmo vlnové délce), ale z jiného místa a z nižšího vysílače.

Později byla ještě vyšší stavba postavena přinejmenším v Dubaji (mrakodrap, 828 m), ale toho už se konstantynovský vysílač nedočkal.

Vysílač Konstantynów – odkazy na další info

Skok nahoru na Obsah – hrubé dělení vln, základní pásma






Střední vlny (SV)
~ Medium Wave (MW)
Medium Frequency (MF)
Hektometrové vlny
300 kHz – 3 MHz
(1 km – 100 m)


Pásmo f [kHz] Účel
 
Rozhlas MW AM
531 – 1 620 kHz
(565 – 185 m)
639 Country radio
(vysílač Liblice, Český Brod; 20 kW;
dříve Český rozhlas)
792 Radio Dechovka
(vysílač Hradec Králové, Stěžery, Charbuzice; 10 kW;)
ČTÚ: České rozhlasové vysílače (databáze) (jiný web, nový panel)
 
HAM 1,8 MHz
160 m
(165,6 – 149,9 m)
1 810 – 1 838 CW
1 838 – 1 843 Digital
1 840 – 2 000 FONE
 

Skok nahoru na Obsah – hrubé dělení vln, základní pásma






Krátké vlny (KV)
~ Short Wave (SW)
High Frequency (HF)
Dekametrové vlny
3 MHz – 30 MHz
(100 m – 10 m)


Pásmo f [kHz] Účel
 
HAM 3,5 MHz
80 m
(85,7 – 78,9 m)
3 500 – 3 510 CW DX
3 500 – 3 580 CW
3 580 – 3 620 Digital
3 600 – 3 800 FONE
 
HAM 7 MHz
40 m
(42,8 – 41,6 m)
7 000 – 7 040 CW
7 040 – 7 060 Digital
7 050 – 7 200 FONE
 
HAM 10 MHz
30 m
(29,6 – 29,5 m)
10 140 – 10 150 Digital
(FONE není povolen)
 
HAM 14 MHz
20 m
(21,4 – 20,9 m)
14 000 – 14 070 CW
14 070 – 14 099 Digital
14 101 – 14 350 FONE
 
HAM 18 MHz
17 m
(16,6 – 16,5 m)
18 068 – 18 095 CW
18 095 – 18 109 Digital
18 111 – 18 168 FONE
 
HAM 21 MHz
15 m
(14,3 – 14,0 m)
21 000 – 21 070 CW
21 070 – 21 120 Digital
21 151 – 21 450 FONE
 
HAM 24 MHz
12 m
(12,0 m)
24 890 – 24 915 CW
24 915 – 24 929 Digital
24 931 – 24 990 FONE
 
CB radio 27 MHz
11 m
(11,3 – 10,9 m)
Citizen Band
Civil Band
Občanská vysílačka
(kanály)
(ČTÚ – Všeobecné oprávnění 26. 7. 2023 (jiný web, nový panel))
(ČTÚ – Všeobecné oprávnění 26. 7. 2023 (Formát .pdf) (jiný web, nový panel))
26 565 – 26 955 Německá a česká norma:
ch 41 – 80
(B 5 – B 40
na některých neschválených radiostanicích z 90. let;
některé dnešní kanály tehdy přeskočeny)
26 960 – 27 400 Polská norma:
ch 1 – 40
26 965 – 27 405 Evropská, německá a česká norma:
ch 1 – 40
 
HAM 28 MHz
10 m
(10,7 – 10,2 m)
28 000 – 28 070 CW
28 070 – 28 190 Digital
28 225 – 29 300 FONE
29 300 – 29 510 Družicový down-link

Skok nahoru na Obsah – hrubé dělení vln, základní pásma






Velmi krátké vlny (VKV)
Very High Frequency (VHF)
Metrové vlny
30 MHz – 300 MHz
(10 m – 1 m)


Pásmo f [MHz] Účel
 
ČR:
Sdílenky 34 MHz
(8,8 m)
34,050 – 34,175 Analogový i digitální přenos hlasu.
Pouze v Česku, viz VO.
 
HAM 50 – 52 MHz
6 m
(6,0 – 5,8 m)
„Magic Band”
50 – 50,1 CW
50,1 – 52 Všechny úzkopásmové provozy
51,410 – 51,590 Přímý FM FONE provoz
 
Rozhlas VKV FM
východní norma
65,8 – 74,0 MHz
(4,56 – 4,05 m)
65,8 – 74,0  
 
Historie:
Analogová TV
východní norma
76 – 100 MHz
(3,95 – 3,00 m)
76 – 100 Analogová TV měla v oblasti VHF různá pásma,
z toho některá v politicky východní Evropě vč. Československa,
z toho některá v oblasti pod západním FM rozhlasem nebo na jeho začátku.
 
Pod západním FM rozhlasem (který začíná na 87,5 MHz, stále aktuální) se nachází pásmo japonského FM rozhlasu.
 
Asi i proto bylo možné v 90. letech i krátce po r. 2000 v Česku na některých rozhlasových přijímačích poslouchat zvuk některých TV programů.
 
A naopak – jednou jsem na staré přenosné černobílé TV v Náchodě s přímým výhledem na vysílač 92,8 MHz FM naladil jím šířený program místní komerční rozhlasové stanice.
Myslel jsem, že šlo o interferenci, ale teď vidím, že TV za socialismu počítala (alespoň v některých politicky východních zemích) s pásmem až do 100 MHz. Takže pak to rádio 92,8 MHz naladěné na TV přijímači dává smysl.
 
ČR:
Sdílenky 77 MHz
(3,89 – 3,67 m)
77,025 – 81,750 Analogový i digitální přenos hlasu.
Pouze v Česku, viz VO.
 
Rozhlas VKV FM
západní norma
87,5 – 108,0 MHz
(3,43 – 2,78 m)
87,5 – 108,0  
ČTÚ: České rozhlasové vysílače (databáze) (jiný web, nový panel)
 
Letecké pásmo
Airband
AM
108 – 137 MHz
(2,78 – 2,19 m)
108 – 137  
 
HAM 144 – 146 MHz
2 m
(2,08 – 2,05 m)
144,000 – 144,110 CW
(úsek výhradně pro EME CW není určen)
144,400 – 144,490 Majáky
144,500 – 144,794 All mode
20 kHz
144,975 – 145,194 Repeater input exclusive
(FM / Digital voice)
12 kHz
145,194 – 145,206 Space Communication
(FM / Digital voice)
145,206 – 145,5625 FM a DV (digital voice)
kanály pro přímou komunikaci, simplexní kanály
12 kHz
(asi; ještě budu dozjišťovat a ověřovat)
145,375 Digital voice calling
145,500 FM calling channel
volací / svolávací / mobilní FM kanál
145,575 – 145,7935 Repeater output exclusive
(FM / Digital voice)
12 kHz
145,794 – 145,806 Space Communication
(FM / Digital voice)
145,806 – 146,000 Provoz přes družice
 
ČR:
Sdílenky 172 MHz
2 m, VHF
(1,74 – 1,73 m)
172,650 – 173,050 Analogový i digitální přenos hlasu.
Pouze v Česku, viz VO.
3 frekvence @ 5 W (1., 3., 4.),
2 frekvence @ 1 W (2., 5.)
 

IARU Region 1 VHF band plan (Formát .pdf) (jiný web, nový panel)

VKV – Pozor na terminologickou zradu v polštině a v němčině

Tyto vlny, které jsou česky „velmi krátké” (a frekvence anglicky „velmi vysoká”),
se polsky nazývají jakoby „ultra krátké” (jiný web, nový panel) (doslovně jazykově přeloženo).
A německy také (UKW) (jiný web, nový panel).

Zatímco v češtině i angličtině je „ultra” až to další pásmo, zde popsané hned níže.

Při komunikaci s Poláky je nejlepší pro pásmo VKV použít anglickou zkratku „VHF
nebo výraz „metrové vlny”, ten je možné doslovně přeložit („fale metrowe (jiný web, nový panel)”) a bude to správně.
V němčině „Meterwellen (jiný web, nový panel)”.
Tak se dá vyhnout německému a polskému výrazu „ultra”,
který se v angličtině a češtině používá pro sousední pásmo.

Skok nahoru na Obsah – hrubé dělení vln, základní pásma






Ultrakrátké vlny (UKV)
Ultra High Frequency (UHF)
Decimetrové vlny
300 MHz – 3 GHz
(1 m – 10 cm)

(Nejdelší třetina mikrovln)


Pásmo f [MHz] Účel
 
HAM 430 – 440 MHz
70 cm
(69,7 – 68,1 cm)
432,025 – 432,1 CW (přednostně)
432,1 – 432,400 CW a SSB
432,400 – 432,490 Majáky
432,5 – 432,975 Všechny druhy provozu
433,000 – 433,375 Repeater input
(FM / Digital voice)
12 kHz; 25 kHz; 1,6 MHz
433,400 – 433,575 FM a DV (digital voice)
kanály pro přímou komunikaci, simplexní kanály
12 kHz
(asi; ještě budu dozjišťovat a ověřovat)
433,450 Digital voice calling
433,500 FM calling channel
volací / svolávací / mobilní FM kanál
434,594 – 434,981 Repeater output
(all mode)
12 kHz; 12,5 kHz; 1,6 MHz; 2 MHz
 
Diferenční signály
globálních navigačních
družicových systémů
442 MHz
(67,8 cm)
442,050 V ČR vyplývá ze všeobecného oprávnění, kterým ČTÚ povoluje sdílenky.
Nevím, jak je to v zahraničí.
 
ČR:
Sdílenky 442 MHz
70 cm, UHF
(67,8 cm)
442,200 – 442,275 Analogový i digitální přenos hlasu.
Pouze v Česku, viz VO.
4 frekvence @ 5 W
 
Tyto frekvence povolil ČTÚ později (od 1. 7. 2020) než 5 frekvencí v pásmu 448 (449) MHz
a jednotlivé frekvence nejsou oficiálně očíslovány jako kanály,
proto různí uživatelé (prodejci) číslují novější frekvence cca 442 MHz vs. starší frekvence cca 448 a 449 MHz v opačném pořadí než jiní.
Někdo čísluje dle frekvence, někdo chronologicky.
Sdílenka UHF 1 (chronologicky) pro jednoho může být sdílenka UHF 5 (frekvenčně) pro jiného.
A naopak: Sdílenka UHF 6 (chrono.) = sdílenka UHF 1 (freq.)
 
Diferenční signály
globálních navigačních
družicových systémů
444 MHz
(67,5 cm)
444,375 V ČR vyplývá ze všeobecného oprávnění, kterým ČTÚ povoluje sdílenky.
Nevím, jak je to v zahraničí.
 
PMR 446 MHz
(67,2 cm)
(kanály)
446,00000 – 446,20000 Celé pásmo PMR.
16 kanálů FM,
16 kanálů dPMR.
Analogové vs. digitální kanály jsou proložené mezi sebou,
pásmo je zhruba stejné, kanály obou norem se vzájemně střídají.
446,00625 – 446,09375 Kanály 1 – 8 FM
446,10625 – 446,19375 Kanály 9 – 16 FM
 
ČR:
Sdílenky 448 MHz
70 cm, UHF
(66,8 – 66,6 cm)
448,490 – 448,610 Analogový i digitální přenos hlasu.
Pouze v Česku, viz VO.
3 frekvence @ 5 W
449,770 – 449,810 Analogový i digitální přenos hlasu.
Pouze v Česku, viz VO.
2 frekvence @ 1 W
 
Historie:
NMT 450 MHz
(cca 67 cm)
cca 450 Analogový standard mobilních telefonů;
modulace FM, bez šifrování;
Nordic Mobile Telephone.
 
Tel. číslo naprogramované operátorem v přístroji
(ještě nebyly SIM karty; trochu jako dnes eSIM).
 
První veřejná mobilní telefonní síť v Československu (od počátku 90. let 20. stol.),
EuroTel Praha, tel. předvolba 0601 (nezávisle na aktuální poloze telefonu v rámci republiky);
cena přístroje cca 6 měsíčních platů (řádově zhruba polovina nové Škody Favorit);
minuta příchozího (!) hovoru (v tuzemsku!) cca tisícina měsíčního platu;
v ČR již neaktivní.
 
GSM 850 MHz
(cca 35 cm)
cca 850 Z evropského pohledu 4. pásmo mobilní sítě GSM.
Mají ho quadbandové (čtyřpásmové) GSM telefony.
Dualbandy a tribandy určené pro náš trh ho neměly.
Nevím o tom, že by se používalo v Česku.
Telefony pro náš trh ho mají spíše kvůli roamingu, kvůli celosvětové kompatibilitě
(a pro zjednodušení produktové řady, pro nižší závislost na konkrétním trhu).
 
Je zde řeč stále o první generaci GSM (vč. GPRS/Edge coby druhé generace přenosu dat),
není to UMTS (3G), není to LTE (4G), není to 5G. Je to prostě GSM.
 
Dálkové ovládání
(cca 35 cm)
868 Bezdrátový ovládací systém Poseidon.
(zatím tento konkrétní příklad za všechny).
Univerzální ovládání osvětlení, předokenních rolet, topení, vrat, atd.
 
GSM 900 MHz
(cca 33 cm)
cca 900 Primární standard digitální mobilní sítě GSM.
V Česku asi od r. 1996.
Používaný dodnes, zejména pro pokrytí většího území s nižším počtem obyvatel (venkov) a pro kompatibilitu se staršími telefony.
 
Síť GSM:
The Global System for Mobile Communications;
Globální systém mobilní komunikace.
Digitální kódování.
Telefon se hlásí ke konkrétní BTS, buňková architektura.
SIM (smart intelligent memory) karta s telefonním číslem (identitou), telefonním seznamem a pamětí na SMS.
Roaming.
SMS (postupně s novějšími přístroji).
Zavedení tísňové linky 112 jako mezinárodní normy (volání bez SIM, bez PIN, přes BTS jiného operátora, později i bez kódu telefonu, …)
U pevných telefonních linek v ČR zavedeno až mnohem později. V ČS/ČR dříve informace o aktuálním čase.
Standard GSM (konkurence; předplacenky) zpřístupnil mobilní telefony široké české veřejnosti.
 
Kódy GSM sítí v ČR (230):
230-01 Paegas, provozovatel Radiomobil (dnes T-Mobile CZ), volačka 0603, pak i 0604 a 0605; a 73;
230-02 EuroTel, provozovatel EuroTel Praha (nestihl chytit 01, i když existoval dříve), dnes O2 CZ, volačka 0602, pak i 0606 a 0607; a 72;
230-03 Český mobil, následně síť Oskar (provozovatel stále Český mobil), dnes Vodafone CZ, volačka 0608; pak i 77.
 
Polské sítě mají kódy 260-xx
(to je něco jiného než volačka +48).
 
GPS L5
(25,5 cm)
1 176,45 Global Positioning System,
družicový navigační systém GPS,
kanál L5.
Nová frekvence, zhruba od r. 2016, jen od některých satelitů.
Třetí frekvence pro přenos informací od satelitů k uživatelským přijímačům (kanály 3 a 4 mají jiné účely).
Zvýšení přesnosti navigace (nižší desítky cm).
Civilní signál safety-of-life (SoL).
Vyšší ochrana proti rušení jinými signály (pásmo letecké navigace).
 
GPS L2
(24,4 cm)
1 227,60 Global Positioning System,
družicový navigační systém GPS,
kanál L2,
mj. signál od družic k uživatelským GPS přijímačům.
Jedna ze dvou původních frekvencí.
Všechny družice využívají stejné frekvence.
 
GPS L1
(19,0 cm)
1 575,42 Global Positioning System,
družicový navigační systém GPS,
kanál L1,
mj. signál od družic k uživatelským GPS přijímačům.
Jedna ze dvou původních frekvencí.
Všechny družice využívají stejné frekvence.
 
GSM 1 800 MHz
(cca 17 cm)
cca 1 800 V Česku i v dalších evropských zemích druhý standard GSM.
Oproti 900 MHz má vyšší kapacitu (více hovorů současně), ale nižší dosah (vzdálenost).
Proto se tento standard používal ve městech.
 
Německé mobilní telefony Siemens na českém trhu:
S10 a C10: 900 MHz
C25 a S25: Dualbandy! 900 / 1800 MHz!
(dualband = podpora dvou pásem).
 
Pro jiné trhy existovaly i telefony Siemens S11 a C11, které uměly 1 800 MHz,
ale neuměly 900 MHz, takže v ČR by byly téměř nepoužitelné
(S11 byla prakticky totéž jako S10, ale pro jiné pásmo).
 
GSM 1 900 MHz
(cca 16 cm)
cca 1 900 Na český trh podpora tohoto pásma přišla s tribandovými přístroji. Triband = podpora tří pásem.
U Siemensů na českém trhu to asi jako první byl Siemens S55(?).
Matně tuším, že 1 900 MHz se asi doplňkově používalo možná v Rakousku nebo jiných evropských zemích,
takže podpora 1 900 MHz v Evropě měla / má reálný význam pro roaming nebo volný pohyb zboží.
 
Bluetooth
(12,5 – 12,1 cm)
2 402 – 2 480 Bluetooth; Modrý Zub;
nástupce IR portu; bezdrátové připojení na velmi malou vzdálenost.
Vyvinuto v 90. letech ve Skandinávii, nevyužité upadlo do zapomnění, nedostalo se do praxe,
a pak se nečekaně najednou objevilo všude a dobylo svět.
Wi-Fi 2,4 GHz
(12,4 – 12,1 cm)
Bezdrátová síť WiFi
2 412 – 2 462 Kanály 1 – 11 (Česko)
2 467 – 2 472 Kanály 12 – 13 (Česko)
Mikrovlnná trouba
(cca 12 cm)
cca 2 450 Ohřev vody, resp. organických materiálů.
 

UHF – Pozor na terminologickou zradu v polštině a v němčině

Výraz „ultra” se v češtině i v angličtině používá pro toto pásmo – UKV, UHF.

Ale když výraz „ultra” použijete v polštině, tak to je o pásmo níže (jiný web, nový panel) (frekvenčně), čili na této stránce výše.
Polské „fale ultrakrótkie” a německé „Ultrakurzwelle” jsou totiž české VKV, čili anglické VHF.
Polsky a německy „ultra”, ale česky a anglicky pouze „velmi”/„very”.

Při komunikaci s Poláky nebo s Němci je nejlepší pro pásmo UKV/UHF použít anglickou zkratku „UHF
nebo výraz „decimetrové vlny”, ten je možné doslovně přeložit („fale decymetrowe (jiný web, nový panel)”, „Dezimeterwelle (jiný web, nový panel)”) a bude to správně.

Skok nahoru na Obsah – hrubé dělení vln, základní pásma






Super krátké vlny (SKV)
Super High Frequency (SHF)
Centimetrové vlny
3 GHz – 30 GHz
(10 cm – 1 cm)

(Prostřední třetina mikrovln)


Pásmo f [GHz] Účel
 
Wi-Fi 5 GHz
(5,79 – 5,26 cm)
5,180 – 5,700 Bezdrátová síť WiFi v ČR
5,180 – 5,320 Kanály 36 – 64;
použití pouze uvnitř budov
5,500 – 5,700 Kanály 100 – 140
Meteoradary
(cca 5 cm)
5,630 Brdy
5,645 Skalky
 
Wi-Fi 6 GHz
(cca 5 cm)
cca 6 Bezdrátová síť WiFi
 
Wi-Fi 10 GHz
(2,91 – 2,84 cm)
10,308 – 10,574 WiFi v ČR, kanály 48 – 101
 
Wi-Fi 24 GHz
(1,24 cm)
24,1 – 24,2 WiFi v ČR
 

Skok nahoru na Obsah – hrubé dělení vln, základní pásma






Extrémně krátké vlny (EKV)
Extremely High Frequency (EHF)
Milimetrové vlny
30 GHz – 300 GHz
(1 cm – 1 mm)

(Nejkratší třetina mikrovln)


Pásmo f [GHz] Účel
 
Wi-Fi 60 GHz
(5,14 – 4,63 mm)
58,320 – 64,800 WiFi v ČR, kanály 1 – 4
 

Skok nahoru na Obsah – hrubé dělení vln, základní pásma






Terahertzové záření, terahertzové paprsky, T-paprsky
Terahertz radiation, tremendously high frequency (THF), T-rays, T-waves, …
Submilimetrové vlny
300 GHz – 3 THz
(1 mm – 100 µm)

(Začátek IR záření)


Pásmo f [GHz] Účel
 

Skok nahoru na Obsah – hrubé dělení vln, základní pásma






Infračervené záření
Infrared (IR)
Polsky: Podczerwień
300 GHz – cca 394 THz
(1 mm – 760 nm)

(Mezi mikrovlnami a viditelnou červenou; pod červenou)


     
 

Skok nahoru na Obsah – hrubé dělení vln, základní pásma




Následuje viditelné světlo;
pak UV;
pak RTG/X;
potom gama/radioaktivita.

 
 

Článek na blogu, ad UV záření:
Výroba vitaminu D, dokud to jde
(úhel dopadu slunečních paprsků v závislosti na zeměpisné šířce a ročním období; chování UV světla)

Článek na blogu, ad Gama záření:
Jód nechrání před radioaktivitou obecně
(exploze reaktoru vs. exploze bomby)

Skok nahoru na Obsah – hrubé dělení vln, základní pásma




Některé zkratky:

CW = Continuous Wave = Morse




Virtuální kartičky Anki
Anki Deck
Učení se HAM frekvencí

Harec 2024 – Radiokomunikační provoz –
a) Rozvrh kmitočtů a druhů provozu v radioamatérských pásmech

Lepší je asi použít formát Anki, s hotovým balíčkem kartiček.
Kartičkám jsem nastavil tagy, pro možnost custom procvičování zvolených pásem. Tyto tagy jsou jen ve formátu Anki; nejsou zahrnuty v Exportu do txt.

V případě, že použiješ formát Anki, si na začátku vyresetuj studijní progres (můj; realizovaný mnou před exportem).

V každém případě si nastav svoje časování (počet kartiček za den) podle toho, kolik máš na učení dní.
Tento balíček jsem vytvořil jako basic cards, bez reversed, takže 40 otázek je 40 kartiček; není tedy potřeba násobit/dělit dvěma jako u reversed balíčků.

Co je open-sourcový systém virtuálních kartiček Anki pro učení se různých věcí nazpaměť, jak funguje a kde ho získáš,
to už jsem popsal v patřičné podkapitole článku s ITU prefixy států a oblastí (protože to je další Anki balíček HAM Harec znalostí ode mě),
takže to tu nebudu opakovat, koukni na tu stránku s prefixy, tam jsem to popsal, vysvětlil a odtamtud jsem na web Anki odkázal.




Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Kmitočtová pásma – frekvence (a vlnová délka): elektromagnetické spektrum, frekvenční spektrum, elektromagnetické záření, rádiové vlny, band plán. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-07-16]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/komunikace/frekvence

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-07-16]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Absolvent matematické fakulty se ptá: „Proč to funguje?”
Absolvent přírodních věd se ptá: „Jak to funguje?”
Absolvent fakulty strojního inženýrství se ptá: „Jak by se to dalo vyrobit?”
Absolvent ekonomické fakulty se ptá: „Kolik by to stálo?”

 

Pro zamyšlení

Nikdy nevěř ničemu, co samo dokáže myslet, pokud nevidíš, kde to má mozek.
[p. Wisley (potažmo J.Rowlingová)]