Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Jak používat cyklistickou přilbu

 

Mějte seřízený obvod hlavy (správnou velikost vycpávek)

  • Kůže na čele by se měla hýbat s přilbou
  • Přilba by měla při zaklepání hlavou držet i nezapnutá

Mějte utažený řemínek

  • Ne úplně na krev, alespoň přibližně
  • Se zapnutou přilbou se dá dýchat, mluvit, pít, a částečně i jíst
  • Zapnutou přilbu by nemělo být možné zaklopit tak, aby odhalila čelo – jinak se přilba při pádu může uhnout a nesplnit funkci

Vždy mějte přilbu zapnutou! Nezapnutá přilba je nanic, při nehodě může spadnout.

Za jízdy mějte přilbu vždy na hlavě

  • Často potkávám cyklisty, kteří mají přilbu na řidítkách nebo na batohu
  • Ale přilba na řidítkách ani na batohu opravdu nefunguje!

Vezměte si přilbu na každou jízdu na kole. I když pojedete jenom kousek na nákup!

Řemínek patří pod bradu, ne před ni

Přední a zadní řemínek (při pohledu z boku tvoří s přilbou trojúhelník) mají být seřízené tak, aby ucho bylo uvnitř trojúhelníku, mezi těmito řemínky.
Někomu vede zadní řemínek přes ucho – to je špatně. Někomu zadní řemínek řeže boltec – i to je špatně.
Přední řemínek má být před uchem, zadní za uchem.

Poškození

Po nehodě si pořiďte novou přilbu. I ty nejdražší modely jsou stavěné na jeden náraz. Přilba je určena jako deformační zóna pro absorpci přebytečné kinetické energie – podobně jako deformační zóna auta. Přilba se pro svého uživatele při nehodě obětuje, a podruhé to už nedokáže.

Přilbu v létě nenechávejte za sklem automobilu, pražící slunce by ji mohlo poškodit.

Údržba

Při jízdě v horku a následném propocení není problém vycpávky a řemínek během chvilky vyprat (holá studená voda stačí).

Přilba není všechno

Hlavní je chovat se na kole nebo na silnici v souladu s tím, že máme v hlavě mozek (a že chceme, aby tam zůstal).
Přilba není všespásná a nezachrání všechno. Důležité je být viditelný (i v noci), chovat se předvídatelně a předvídat.
Pasivní bezpečnost (snižování následků nehody) je sice také důležitá, protože ať děláte, co děláte, vždy vás může někdo strefit; ale hlavní je myslet na bezpečnost aktivní (aby k nehodě nedošlo).

Můžete se podívat na článek o cyklistických přilbách z jiného pohledu (jiný web, nový panel) – mnohá úmrtí „cyklistů bez přilby” se vyznačují tím, že šlo o cyklistu nejen bez přilby, ale také bez blikačky a bez střízlivosti. A od jiného lékaře záchranky (než je autor odkazovaného článku) zase vím, že takový cyklista, ke kterému jede či letí záchranka, mívá nezřídka i tašky na řidítkách a další rizikové atributy.
Takže přilba není vše. Jak vyplývá z odkazovaného článku, vyšší bezpečí cyklisty s přilbou často plyne z celkově zodpovědnějšího přístupu daného jedince k jízdě na kole, nikoliv jen přímo z té přilby.

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Jak používat cyklistickou přilbu. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-07-27]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/kolo/prilba/jak-pouzivat

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-07-27]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Matematik, fyzik a inženýr dostali všichni stejný gumový míček s úkolem zjistit jeho objem. Dostali k dispozici vše, co potřebovali k měření, a neomezený čas na vyřešení úkolu. Matematik použil metr, změřil obvod míčku, vydělil dvěma Pi, získal poloměr, umocnil na druhou, vynásobil Pi a vynásobil 3/4, čímž spočítal objem. Fyzik si vzal kbelík, nalil do něho 10,000 litrů vody, hodil do kbelíku míček a změřil objem vytlačené vody s přesností na pět platných číslic.
A inženýr? Ten si zapsal sériové číslo míčku a jeho objem si vyhledal.

 

Pro zamyšlení

Dejte si pozor, co si přejete, mohlo by se vám to splnit.
[(autor nezjištěn)]