Hledat na tomto webu

Dosavadní datumový rekord pro jízdu do Hradce do školy (2 x 42 km) na kole mám 5.12., z roku 2002. Tenkrát byl -1°C, a byl jsem rád že jsem odpoledne vůbec dojel zpátky do Náchoda. Nemít v brašně litrovou termosku, asi bych někde zmrznul - cestou se mi dokonce při jedný zastávce zlomil stojánek :). Pak jsem ještě 23.12.2002 najezdil 18 km ve sněhu po Náchodě, ale to se nepočítá:)

Nicméně ta cesta mě tehdá docela proškolila, takže už jsem na kole do HK nejezdil jen podle toho jestli je nebo není sníh, ale začal jsem si hlídat i teplotu... Dostal jsem rozum a v roce 2003 jsem jel naposled někdy 27.11. - to už jsem měl půllitrovou cyklistickou termoláhev.

...tolik jako úvod. Je ráno 9.12.2004, a jdu okouknout počasí, jestli můžu jet do školy na kole. Obloha bez mráčku, podle předpovědi nemá pršet ani sněžit, na teploměru 0,3°C. Sice to není zrovna hic, ale pořád je nad nulou. Takže se stejně jako před týdnem rozhoduju, že pojedu. Jsem trochu utahanej (poslední dobou nestíhám spát... ), ale dnes mám asi poslední příležitost zaokrouhlit počet letošních kilometrů na 7000. Rozvrh mi umožňuje jezdit jedině ve čtvrtek, za týden musím kvůli písemce busem, a pak je konec semestru. Už jsem párkrát jel nevyspalej, a vím, že není o co stát. K tomu ta teplota... ideální je tak od 5°C výš, nebo třeba rovnou 10. Ale ty kilometry se samy nenajedou, takže si říkám "Jestli přežiju tohle, tak už všechno", vařím čaj do termolahve, snídám a vyrážím.

Jedu pozdě, tak se rozhoduju že výjimečně pojedu po hlavní přes Jaroměř, místo zadem přes Nový Město. Údajně ta trasa není tolik kopcovitá, takže je čas to konečně vyzkoušet. Divím se, kolik je podél hlavní silnice čerstvě sražených zvířat, povětšinou koček . Na trase z Náchoda do Hradce jich bylo snad 10. Toho si člověk z auta nebo busu nevšimne, a na trase přes Nováč toho tolik není. Ale silnice je šírší než jsem myslel a auta mě předjížděj bezpečnějš než jsem čekal.

Na sobě mám elasťáky + termonávleky kolena, dres + návleky ruce, šusťákovou soupravu, pod přilbou šátek, na nohách prestiže a na rukách dlouhoprstý rukavice, bohužel ne moc teplý. Hlavní nevýhoda zimního ježdění je současná zpocenost a promrzlost, a to i těsně sousedících částí těla. Ještě jsem úplně nevyzkoumal co s tím, rozepínání bundy ve stoupání pomáhá jen částečně.

Asi od půlky cesty mám dost zmrzlý ruce. Nemůžu moc hýbat prstama a stejně jako při všech (pod)zimních jízdách si ani netroufám pomyslet, že bych měl na kole něco opravovat, nedej bože lepit duši. Větší talíř musím řadit zápěstím, protože to palcem neutáhnu, ale ostatní jde obsluhovat celkem normálně. Že mám trošku promrzlý nohy (zažil jsem i promrzlejší...), chvílema mně táhne na levý ucho, a mám nějak nepříjemně v krku jsou detaily. Lehce mě znepokojuje jen to, že v pondělí mám prezentaci Monaka a mám 1,5 hodiny mluvit bez mikrofonu tak, aby mě slyšelo 100 lidí. Ale i kdybych třeba ochraptěl, tak mám tři dny na to, abych se dal dohromady.

V čase srovnatelným s druhou trasou přijíždím do Hradce. Jako obvykle mě hustší provoz motivuje k živější jízdě. Po svižným průjezdu centrem přijíždím k tetě do kanclu, kde vždycky parkuju kolo. Pořád je všechno v těžký pohodě, zvládnul jsem rozepnout plastový trojzubec na pásku přilby i zip na brašnách. Z nich vyndávám "civilní" oblečení a jdu se do kuchyňky převlíknout. Nejvíc jsem se bál, že těma prstama nezvládnu knoflík na riflích, ale podařilo se. Jen v těch prstech začínám cítit pálivou bolest, ostřejší než obvykle. Snad kvůli tý intenzivní bolesti cítím pokles tlaku v hlavě, takže se rychle dostrojuju a vracím se do kanclu dřív, než to se mnou sekne. V kanclu nastává porucha obrazu a rovnováhy. Všechno okolo se začíná naklánět a točit, rozostřovat a rozmazávat. K tomu se začínám nějak kymácet, chytám se futer a posléze si sedám. Teta i kolegyně otevřely všechny okna co tam měly a na tom průvanu jsem se za asi 10-15 minut rozkoukal, trochu jsem se napil, vzal svačinu z brašny a diplomatku s učením z nosiče a moh jsem zvesela vykročit do školy na anglinu.

Docela mě překvapilo, že celou cestu jsem byl relativně v pohodě, žádná krizovka, až cca. 3-5 minut po dojezdu jsem málem omdlel... Buď to mohlo být teplotním šokem nebo možná tou bolestí z prstů na rukách - venku jsem s nima nemoh hýbat, ale nebolely (byly umrtvený :) ), až v tom teple se dost ozvaly.

Pak mě napadlo, že to mohlo být náhlým přerušením zátěže a následným poklesem tlaku, ale podle zkušeností co mám, se po hodně razantním pětiminutovým průjezdu městem hlava zamotá už cca. 20 sekund po dojezdu a slezení z kola, takže pro dnešek bych tuhle příčinu vyloučil.

Každopádně to bylo zajímavý, a hlavní je, že jsem si (už cestou do Hradce) najel těch 7000 km/rok. Když v listopadu napad sníh a chybělo mi asi 250 km, tak jsem se s vysněným cílem definitivně rozloučil. Naštěstí to pak roztálo a může se zas jezdit :)

A vylepšený datumový rekord - 9.12., místo 5.12. se taky hodí :)

Cesta zpět proběhla v pohodě a bez omrzlin, přestože po příjezdu bylo v Náchodě 0,2°C a z HK jsem vyjížděl bez teplýho čaje.

A poznámka na závěr: zásadně nevěřím na horoskopy, protože ta jedna předpověď je vždycky určena cca. 1/12 obyvatel, což z principu nemůže fungovat. O to víc mě překvapilo, když mamka večer našla v novinách, že mě dneska čeká lehká zdravotní indispozice... Tak aspoň vím, že se se mnou motal skoro milion Čechů :)