Hledat na tomto webu

Občas mi rve uši, když slyším, jak se nadbytečně používá sloveso „dělat“ v takových situacích, do kterých patří úplně jiné sloveso. Sloveso „dělat“ se z lenosti uživatelů jazyka stalo univerzální náhražkou za téměř jakékoliv sloveso, stalo se z něj tedy, jak jsem to nazval, „zásloveso“ (podle vzoru zájmeno).

Sloveso „dělat“ správně znamená vykonávat (provádět) činnost, věnovat se nějaké aktivitě, nějak působit.
Např.: Co děláš? Děláš něco? Nic nedělá. To je správné použití.
Příp. Udělal to nejlepší, co mohl… tzn. Postupoval nejlepším dostupným způsobem.
Ale často je toto sloveso použito nevhodně. Přináším tedy soupis překladů:

Dělat

• Pracovat.
  • Např: Dělám tři dny v týdnu od tří do dvou. Správně: Pracuji…
  • Dělám v Náchodě (Pracuji v…).
  • Dělám programátora (Jsem programátor. Příp. Pracuji jako programátor, ale to by se dalo chápat i tak, že jenom jako. Doslovně vzato, programátory dělá (vyrábí, utváří) spíš učitel programování.)
• V rozkazovacím způsobu „Dělej, dělej!“ také pospěš, pospíchej, neflákej se, nezahálej.
• Někdy se používá také vyjádření „Dělat sport“, osobně mi lépe zní „Věnovat se sportu“, ale budiž.

Udělat

• Vyrobit, vytvořit. (Např. přípravek, výrobek.)
• Provést. (Službu, práci – např. masáž nebo audit.)
• Příp. odvést (práci), splnit (úkol), uskutečnit, zrealizovat – tyto významy vycházejí z pravého významu dokonavého slovesa „udělat”, sloveso „udělat” se v těchto případech dá použít, ale i tak se mohou synonyma hodit (už proto, že v některých případech to s nimi zní lépe).
• Příp. uvařit (jídlo, čaj, kávu).

Předělat

• Přepracovat, významně z gruntu, resp. od základů, upravit (text, projekt, cokoliv na papíře či v počítači; koncepci něčeho)
• Přeuspořádat, přeorganizovat, změnit (stavbu, veřejný prostor, fyzické rozložení a uspořádání něčeho; způsob fungování)

Dodělat

• Dokončit; dotvořit.
• Dodatečně vyrobit, nainstalovat, přidat, doplnit (výbavu do automobilu, funkci nebo vlastnost zařízení či programu).
• Přivyrobit další (kusy, výrobky).
• Expresivně dodělávat – čekat na smrt, pomalu umírat, pomalu podléhat zraněním, nemoci či jiným okolnostem.
  Expresivně dodělat – jako dodělávat, jen v dokonavém vidu.

Přidělat

• Připevnit. Příp. polocizojazyčně: Přimontovat, nainstalovat, namontovat, zafixovat. Příp. pověsit (např. obraz).
• Vyrobit další (kusy, výrobky).
  • Přidělat si/někomu práci – Přidat si/někomu práci (chybou, omylem či nehodou; neefektivním postupem, nešikovností, …).

Oddělat, voddělat

• Odmontovat, oddělit, příp. odpojit. Příp. sejmout nebo sundat. Cizojazyčně též demontovat.
• Odpracovat, napracovat.
• Též expresivní alternativa k „zavraždit“, nicméně pro zachování citového zabarvení a neformálnosti je možné v tomto případě buď toto slovo zachovat, nebo ho příp. nahradit slovem „Odpravit“.

Rozdělat

• Začít na něčem pracovat.
• Rozmontovat, otevřít, odkrytovat, částečně lehce povrchně rozebrat.
• Rozdělat oheň – Založit. Příp. vytvořit ohniště (příp. + postavit (táborový) oheň, narovnat dříví v topeništi) a zapálit oheň.
  (V tomto případě se slovo „rozdělat” celkem dá použít – Zakládá se spíš požár; a vytvořit+zapálit je zdlouhavé.)

Zdělat

• Zpracovat, využít, spotřebovat (všechen materiál, veškeré vstupní suroviny, jedno balení materiálu).

Zadělat

• Zavřít, zakrytovat, uzavřít (zařízení nebo balík/balení).
• Příp. zacelit, zazáplatovat, zakrýt(díru v plotě).
• („Zadělat na” uvedeno samostatně níže)

Nadělat

• Napracovat (zmeškanou či vyměněnou pracovní směnu, náhradní volno, dovolenou, chybějící hodiny, hodiny předem), odpracovat.
• Nadělat něčeho – Vyrobit (větší množství výrobků) předem do zásoby.
• Nadělat někdo toho s něčím – Vidět v něčem zbytečně velký problém, zbytečně se něčeho příliš bát, zbytečně něco příliš komplikovat, něco zbytečně zveličovat či dramatizovat.
• Nadělat komu (si nebo někomu jinému) potíže či problémy – Zavařit si nebo někomu, Způsobit si nebo někomu mnoho potíží či problémů.

Další výrazy

Pak jsou ještě další výrazy, které jsou sice příbuzné se slovesem „dělat“, ale subjektivně bych je asi neodsuzoval, ba některé z nich jsou i nejvhodnější dostupné.
Nicméně, aby ve výčtu použití slovesa „dělat“ nechyběly, tak je uvedu. I pro případ, že k nim třeba hledáte synonymum, např. pro další výskyty v jednom textu:

Prodělat

• Prožít, přetrpět (nemoc, těžké období); příp. projít si +7. pád, tedy čím.
• Utrpět finanční ztrátu (prodělat jako opak vydělat). Synonyma: tratit; mírně expresivně též provařit.

Obdělat, obdělávat

• Obhospodařovat (typicky pole, resp. obecně zemědělskou půdu; přeneseně může být použito i ve zcela jiných kontextech, ovšem opět s nahraditelností slovesem obhospodařovat), starat se o.
  V dokonavém vidu by obhospodařit znělo zvláštně, ale lze podle konkrétní situace říci např. „zorat“ nebo „postarat se o“.

Vydělat

• Vyčinit (kůži), příp. opracovat nebo upravit.
• Pro význam vydělat na něčem / vydělat peníze mě vhodná synonyma nenapadají (kromě zarobit či zarobiť, odvozeného z Polštiny a Slovenštiny, a reálně se vyskytujícího asi jen na Ostravsku).

Zadělat na

• Zadělat na těsto …momentálně mě synonymum nenapadá
• Zadělat si (nebo někomu jinému) na problémy, potíže, průšvih …také mě rozumné synonymum nenapadá, nouzově snad „založit”, ale moc mi to nezní.

Na okraji jazyka

• A pak je od slovesa dělat předložkou odvozeno ještě jedno výrazně expresivní slovo, které je používáno jako slušnější náhražka jistého slova značně vulgárního a znamená „pokazit“. Resp. ve zvratné formě mj. „podlehnout strachu“.
• Kromě toho „udělat se“ ve vodáckém slangu znamená totéž co „cvaknout se“, tedy potopit se, neudržet stabilitu lodi a jít pod vodu (Osobně ale kvůli zaměnitelnosti smyslu prvního výrazu za další význam preferuji výraz druhý, tedy „cvaknout se“).

Varovný příklad slovenského neslušného „záslovesa“

Snažme se používat správná slovesa a nenahrazovat je jedním slovesem univerzálním, působilo by to zbytečné chudnutí jazyka i ducha. Aby to nedopadlo jako v tomto vtipu o slovenštině:

Děti s paní učitelkou jedou na exkurzi do kamenolomu. Cestou se jim ale rozbije autobus, a než se ho podaří dát do pořádku, tak už je hodně pozdě, a celý zájezd přijede k zavřeným branám kamenolomu v jedenáct hodin večer. Učitelka se ale nevzdává a klepe na okno vrátnice tak dlouho, až vzbudí nočního vrátného a pak ho přemluví, že je kamenolomem provede, když nikdo jiný není k dispozici.
Vezme je dovnitř a spustí výklad: „Do skály sa vyj**e díra, do tej díry sa naj**e dynamit, skála sa odj**e, rozj**e sa na kameny, kameny sa naj**ú na pás a na Tatry. Tatry ich odj**ú do fabriky, tam z teho robotníci uj**ú panely, z panelov zedníci naj**ú domy, do domov sa naj**ú lidi a ti j**ú a j**ú, až z teho sú takí zaj**anci, ktorí prijedú v noci a budí ma.“
(Pomíjím fakt, že i po mých úpravách a kompilaci různých nalezených verzí jde o směs češtiny, moravštiny a slovenštiny – podstatná je ukázka univerzálního (zá)slovesa pro každé použití.)

Slovo „Oddělá” v právní praxi dle písně

(Dodatek 5. 2. 2014)
Před časem jsem si uvědomil, že jsem zde trestuhodně zapomněl uvést úryvek z písně "Velký pitaval z malé republiky" zpívajícího právníka Ivo Jahelky:

Na Žižkově ztuhla tuhle rázem krčma celá,
když tam Lojza vykřikoval, že všechny oddělá,
na VB pak výpověď už nedoznala změny,
dodal jen, že oddělat chtěl zameškaný směny.

Používání zásloves tedy zjevně má i své výhody,
má-li někdo potřebu měnit zpětně svoji výpověď.
…ale na druhou stranu, obecně je lepší si za svým slovem stát.

Polština

Na okraj upozorňuji, že polské slovo „działać” neznamená „dělat”, ale „fungovat”.
Zatímco česky „dělat” je polsky „robić”.

Vizte polsko-český slovník zrádných slov.