Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Rozvodí Severního a Baltského moře (Broumovsko)
Meziměstí, Stěnava, Nysa, Odra, Štětín, Balt vs. Labe a Hamburk

 

Doplněno
14. 1. 2022
Publikováno
14. 1. 2022
Vytvořeno
FB 24. 3. 2021

 

V souvislosti se svým přesunem z Náchoda o 30 km na sever do Meziměstí jsem si uvědomil zajímavý rozdíl mezi Broumovskem a Náchodem:

Hřeben Buková hora, Nad Studánkou, Pasa/Hony, atd. tvoří hranici mezi povodím Severního vs. Baltského moře.
Voda z Horních Teplic a Nového Dvora teče přes Náchod do Hamburku,
voda ze Studánky a z Vernéřovic teče přes Vratislav do Štětína.

Docela zajímavá (protože relativně nenápadná) je situace v Bohdašíně,
protože z vesnice Bohdašín teče voda do Metuje a Hamburku (Bohdašínský potok z Nového Dvora),
zatímco z bývalého železničního nádraží Bohdašín teče voda do Vernéřovického potoka, potažmo do Ścinawki a Štětína.
Na jednu stranu to dává smysl, jako (J)Z vs (S)V svah Mračného vrchu,
ale prakticky si toho člověk dole na silnici nebo ve vlaku příliš nevšimne, že přejíždí až tak významný kopec,
protože to převýšení mezi bohdašínským nádražím vs. vesnicí nevypadá až tak významně.

(Pak jsem si ještě všiml, že kousíček SZ od bohdašínského nádraží je na Mapy.cz přírodní park "Mořská transgrese", zrovna u pramene pravého přítoku Vernéřovického potoka.
Ale následně jsem se dočetl, že to s tím nesouvisí, že ten přírodní park je tam proto, že tam kdysi bylo moře, a ne kvůli hranici povodí.
)

Což mi připomíná, že mi soused v Mezáru říkal, že v Bohdašíně bylo relativně velké (v kontextu vesnice) nádraží prý proto, že se plánovalo, že v případě válečného konfliktu by se armáda (rakouská? čs? – nevím, ze kdy byl ten plán a to bývalé velké kolejiště v Bohdašíně) zastavila v Bohdašíně, a Meziměstí za Pasy by nebránila.
Takže ta nenápadnost hranice povodí u Bohdašína potvrzuje, že je to logicky zvolené místo, že je to nízký průsmyk pro průjezd vlaku mezi povodími; a současně navazuje na ten hřeben od Bukové hory a k Pasům.

Pak dál na východ už je ta hranice celkem očekávatelná, že to jsou Pasa/Hony, to je vidět na první pohled,
že odtamtud voda teče buď na jih do Pěkova, nebo na sever do Jetřichova (resp. Vernéřovic, ze SZ části Pas).

A lokálně zajímavá je i hranice povodí místních toků u Police n. M.:
I když od benzínky v Polici teče voda souběžně s hlavní silnicí na Náchod jako Ledhujka, a do Metuje se vlévá v Petrovicích,
a i když to z Bukovice do Police je mírný sjezd bez viditelného převýšení (bez viditelného stoupání cestou z Bukovice do Police),
tak voda z Pas, Pěkova a Hlavňova v Bukovici zahýbá jen stovky metrů před benzínkou (Ledhujkou) doprava na západ, a jako Dunajka teče do Žďáru n. Metují, a tak obtéká celý ten velký kopec mezi Policí a Žďárem ze západu.
A vtipné je, že přímo ve Žďáru n. Metují nemají Metuji (pravda, je "nad" Metují), a Dunajka ze Žďáru teče také do Petrovic, kde se vlévá do Metuje na konci Maršovského údolí, zase jen stovky metrů od Ledhujky, která tam přitekla po druhé straně kopce podél silnice z Police.
(Ostatně, Metuje není ani v Polici nad Metují, a je od ní dost daleko; ale to považuji za starou známou věc, ta mě teď už nijak nezaujala. Teď mě zaujalo to, jak ta voda z Pas obtéká kopec přes Žďár, když těsně před Policí odbočuje a vyhne se tak nečekaně Polici.)

Poznámka na okraj: Autem cestou z Meziměstí do Náchoda mohu za dobrých podmínek projet celou Bukovici na neutrál (a přitom pořád pojedu skoro 50 km/h, a to mám na dnešní zvyklosti malá kola a velký aerodynamický odpor),
ale v esíčku před Policí už obvykle musím zařadit rychlost.
Voda v Dunajce tuto možnost nemá, tak těsně před Policí uhýbá do Žďáru.

Přestože pro lidi ze severovýchodu Moravy, resp. ze Slezska, je celkem normální, že voda od nich teče do Štětína,
tak pro mě je to docela nezvyk. Narodil jsem se a žil v Náchodě, studoval jsem v Pardubicích a v Hradci, a tak pro mě bylo přirozené, že voda teče do Hamburku.
To tak ostatně mají i Pražané a Jihozápadočeši (lidé strašně daleko z NA, na opačném konci Čech, pět hodin jízdy autem z Náchoda, kde neznají koncovku "-oj" ve třetím pádě mužského životného rodu) – i pro tyto exotické a vzdálené kultury s jiným nářečím, kde neodlišují jmenné rody v přivlastňovacích přídavných jménech ("Kozinovo statek") je přirozené to, co pro mě: Voda teče do Hamburku.
A teď tady, pouhých 30 km od Náchoda, v rodném okrese Náchod, mezi lidmi, kteří mluví se stejnými koncovkami a přízvukem jako já, takže se tu cítím jako doma, zjistím, že voda odtud neteče do Hamburku, ale do Štětína.
Jasně, věděl jsem, že Stěnava přitéká z PL jako Ścinawka, a zase se tam jako Ścinawka vrací. Ale co to znamená do důsledku, kam ta voda pokračuje, to mi došlo až včera.
Jasně, na cestopisných promítáních říkám, že vnitrostátní hranice mezi Bosnou a Hercegovinou je dána hranicí povodí, podle toho, do kterého moře teče voda (Jaderské/Středozemní vs. Černé moře). Ale to je BiH, to není okres Náchod :)

Až ten šok z toho, že jsem se uvrhl do jiného povodí, nějak zpracuju, tak na to zkusím nahlížet pozitivně: Okres Náchod se rozkládá v povodích dvou moří!

Fatální dopad to má především pro mé vnímání písně "The River is Flowing (jiný web, nový panel)" a její pasáže "back to the sea", kterou jsem si vždy spojoval s Labem a Hamburkem.
Hlavně zjištění neplatnosti této mé představy na Broumovsku je pro mne zdroj toho kulturního šoku.

Ještě štěstí, že jsem byl nejen na kole v Hamburku (2005), ale i na lehokole ve Štětíně (2011), tak snad se mi podaří nějak mentálně překlopit z jednoho kontextu (povodí) do druhého, když už v něm fyzicky jsem přes rok a půl.

(A pokud se na to podíváme méně spirituálně, a více přízemně a prakticky, tak to zjištění o jiném povodí vnáší nový pohled nejen na to, když člověk na procházce vidí krásný potok a vybaví si písničku „River is flowing”,
ale i na to, když zcela prozaicky spláchne záchod.)

Ostatně, pokud se nepletu, tak z praktických důvodů je povodí Stěnavy začleněno pod organizaci Povodí Labe. Protože nějaké Povodí Odry by tady u nás kvůli tomu kousku nemělo smysl zřizovat.

V Mapách jsem si všiml, že voda od nás mj. napájí Otmuchovské jezero (a Nyské), tam jsem několikrát byl, resp. jsem okolo něj několikrát projížděl, tam se mi líbilo, je tam pěkně. Tak si snad na tu novou znalost nějak zvyknu :)
A v Nyse se vyráběly krásné polské dodávky Nysa. (Názvosloví je jednoduché: Řeka Nysa protéká městem Nysa (i s vodou z Meziměstí), a ve městě Nysa byly nějakou dobu vyráběny dodávky Nysa.)

Každopádně mám v tomhle ohledu tak trochu pocit, jako bych se octl v jiném vesmíru – "Jak je to vůbec možné, aby voda netekla do Labe a do Hamburku?" ...v kontextu domova, v okrese Náchod, 30 km od Náchoda.

Budu se muset trochu seznámit s tím, kudy ta voda z Meziměstí teče. Některá ta místa jsem navštívil nebo znám, některá ještě ne.

Trasu Labe jsem si projel v r. 2005 na kole (tehdy jsem při té cestě vynechal těch cca 20 km Metuje z Náchoda do Jaroměře, protože jsem jel od pramene Labe, ale trasu Náchod – Hradec jsem tehdy (po silnici, ne podél řeky) jezdil několikrát týdně, takže o trase vody z Náchoda do Hamburku nějakou představu mám.

Zatímco o trase vody z Meziměstí do Štětína mám spíš mezery, než představu :)
Ale ve Štětíně jsem v r. 2011 bleskově před zavíračkou proběhl krásné muzeum dopravy, podrobně jsem si užil Svinoústí (maják, pevnosti, pláž) a velmi intenzivní vzpomínku (noční evakuace z pláže kvůli větru, který neustál stan) mám i z Dziwnowa, takže nějakou představu o tom, kam teče voda z Meziměstí a z místních krásných potoků, zhruba mám :)

Výběr z komentářů k tomuto textu od čtenářů

  • Že je bohdašínské nádraží na kopci, víme. Jelikož strojvedoucí tvrdí, že pokud na bohdašínském nádraží dají neutrál, tak dojedou buď do Náchoda, nebo do Meziměstí.
  • Na to jsi přišel až teď? Každopádně chválím, no :)
    • MA
      Tak že existujou různý povodí, to je mi technicky jasný; a když jsem byl na jaře 2010 ve Vratislavi na Erasmu, tak jsem při povodni říkal, že to je voda mj. z ČR, ale myslel jsem teda hlavně ze Slezska; a Broumovsko mě tehdy nenapadlo.
      Ale tady jde o ten vnitřní pocit – že si najednou uvědomíš, že seš vlastně někde úplně jinde, i když kousek od původního místa. Ale to ty nemůžeš pochopit, když seš pořád v povodí Metuje, a dokonce to máš od přestěhování přímo v názvu obce :)
      Jedna věc je bejt v jiným povodí na návštěvě, a jiná se tam přestěhovat. Že má Stěnavu povodí Labe přifařenou navíc, vím dávno. Jen mi prostě teď docvaklo, že jsem si při River is flowing představoval špatnou vizualizaci.

      Nejde mi tu o zjištění té suché objektivní znalosti, ale o uvědomění si a vnitřní procítění důsledků.

      A je to taky ta otázka znalosti trasy, kudy ta voda teče a jak to tam vypadá. Protože je celkem normální mít představu, kudy ta voda z domu do moře zhruba teče; a nemít představu, kudy teče odjinud. A když se člověk přestěhuje (což já jsem vlastně pořád ještě neudělal), tak mu prostě dojde, že najednou neví, kudy od něj z domu ta voda teče. Ty jsi studovala zeměpis apod., tak to třeba víš, ale myslím, že běžnej Náchoďák neumí vyjmenovat zásadní města na trase vody z Mezáru do Baltu. Zatímco zásadní města na trase vody z Náchoda do Hamburku znát bude. Resp. teda aspoň z Náchoda do Ústí n. L. a pak ten Hamburk :)
      A tady ta Stěnava tak rychle mizí v PL, že mi přijde adekvátní mít povědomí i o polském úseku cesty.
  • Ad nadrazi v Bohdasine: Trat byla, stejne jako nektere dalsi v severo-jiznim smeru, postavena jako nasledek bitvy u HK 1866. Snad to bylo v mirovych podminkach s Pruskem. Tedy bych cekal, ze plan velkeho nadrazi v Bohdasine byl z popudu Rakouske armady.
    Ad voda: Polohy ruznych rozvodi me fascinuji taky, a nejlepsi jsou prave mista, kde kdyz se vycuras, tak to tece do dvou rek, nebo nejlepe i mori :D. Uplne nejlepsi v tomto kopec polsky priznacne zvany "Trojmorski vjerch" (omlouvam se za potencialne spatne hlaskovani :-)), cesky Klepy v masivu Kralickeho Snezniku. Obecne me taky fascinuje, jak male rozdili v prevysen vode v krajine staci. Jeden priklad je Swarzenbersky kanal na Sumave, ktery je tak rovny, ze mas na kole pocit ze jedes z kopce, pritom voda tece proti tobe. Druhy priklad jsou neregulovane dolni toky rek: "blizky" priklad Frankfurt/Oder - do Baltskeho more to je nejakych 80km, reka ma rozdil k hladine more 13m. A kdyz clovek tu reku vidi, to je fofr jak ta voda rychle tece. Vzdalenejsi priklad, ktery jsem videl, tak je reka sv. Vavrince v Montrealu. Tam je to do more 300km, rozdil hladin je 5m, a ta masa vody se pohybuje snad jeste rychleji nez v tom Frankfurtu.
    • MA
      Jo, ze je trat na Mezimesti z te doby, vim (proto je v Mezimesti velke nadrazi – mela to byt hlavni trat pro spojeni Rakouska s Pruskem, ale pak si to Prusko rozmyslelo o sirku Orlickych hor, aby melo vetsi cast trati na svem uzemi),
      ale netusim, jestli to velke kolejiste, ktere driv bylo v Bohdasine, tam bylo uz od zacatku, nebo jestli vzniklo az nejak pozdeji.
  • Hele já byl nedávno překvapený, že potok Dunajka, který protéká Bukovicí, je přítokem Metuje. Nešlo mně do hlavy, jak přeleze ten kopec mezi Policí a Žďárem. A vono jo.
    • MA
      No on ten kopec obteče ze západu. Mě spíš, jak jsem na to koukal do Map, zaujalo, že Žďár je níž než Police. Přitom když jedeš z Police do Žďáru, tak jedeš hodně do kopce, a pak jen tak nenápadně zlehka klesáš jako by nic
      Zdání je prevít :)
    • Přesně. Musím si tu cestu z Police do Žďáru projet.
  • Po přečtení příspěvku jsem strávil hodinu v mapě a po proudu Dunajky se zničehonic ocitl u trati pod Žďárem n.M. , kde téměř denně jezdím, ale vůbec mě nenapadlo, kde se tam ta voda bere a z Bohdašína se od pramene bezejmeného potůčku dostal až k Baltskému moři...:D
    Jsou to zajímavosti, kterých si člověk normálně nevšimne. Víc takových příspěvků...👍
    • MA
      V souvislosti s tímhle mým postřehem jsem se dozvěděl, že prý strojvedoucí říkají, že když dají v Bohdašíně neutrál, tak dojedou buď do Náchoda, nebo do Mezáru. Čili že souhlasí, že tam ten kopec je, i když není moc vidět.
      Tak to můžeš někdy zkusit :)
    • Ten kopec tam je víc než znatelný. Když jsou horší adhezní podmínky, hlavně na podzim, můžou mít stroje problém nahoru vyjet. Více mě překvapily výškové poměry mezi Bukovicí a Žďárem. Po kolejích je to do žst Police celkem sešup, ale po silnici z žst do Bukovice to vůbec nevypadá, že se jede do takového kopce. Zvlášť když se to srovná s cestou po silnici ze Žďáru do Police. Ale voda by z Bukovice do Žďáru do kopce netekla...:D
    • MA
      Já jsem si taky v souvislosti s tímhle tématem teprve uvědomil, že vůbec nějaká Dunajka existuje.

      Když jsem dřív jel vlakem na trase Náchod – Meziměstí, tak jsem věděl, že Metuje teče z České Metuje Maršovským údolím do Petrovic
      (před lety jsem to jednou na jaře jel na lodi z České Metuje;
      a kdysi dávno v raném mládí jsem tam možná byl po břehu),

      a tak jsem si to automaticky spojil, že když vlak jede z Petrovic z tunelu přírodním nedotčeným údolím podél malého vodního toku směr Česká Metuje, tak že to je řeka Metuje.
      A vono ne. Vona Dunajka. Přitom z okna vlaku jsem ji klidně onehdy považoval za Metuji.

(Také jsem do komentářů na FB dostal fotku od pramene Stěnavy,
ale není to moje fotka a netuším, jestli ji můžu použít, tak ji sem teď nedávám.)
 

A ještě jsem po napsání textu na FB slyšel nebo četl,
že dříve nákladní vlaky z Meziměstí nejdříve couvaly do Starostína k polským hranicím, aby se rozjížděly už odtamtud a nabraly co nejvyšší rychlost, aby kopec na Bohdašín vyjely.
A že se zkoušelo rozjíždět ty vlaky i ve směru od Broumova, ale že v tomto směru je příliš brzdil malý radius zatáčky v Meziměstí, tak se rozjíždělo obvykle právě od toho Starostína.
A že některým vlakům pomáhala do Bohdašína vyjet další lokomotiva, která se z Bohdašína vracela do Meziměstí.

A po zveřejnění tohoto článku zde na webu jsem dostal ještě toto doplňující info od p. Patrného:
Vlaky za mého dětství opravdu odjížděly ze směru od Starostína, někdy kolem 70. let začaly odjíždět také směrem od Ruprechtic, na rychlost to nemělo žádný vliv, jelikož se přes vyhýbky mohlo stejně jet jen 40km/h a to platí dodnes.
Důležitá byla tonáž do Bohdašína, kdy z Meziměstí to bylo na 1 loko 600 tun, takže při 1200 tunách jela z Meziměstí do Bohdašína lokomotiva ještě třeba na konci (postrk),
dále z Bohdašína až do Náchoda byla norma 1200 tun,
to samé platilo z Náchoda na Vysokov, kde to bylo 600 tun a z Vysokova do Týniště 1200 tun.
Další vliv byl dle délky vlaku a kolejí, kdy se prostě delší vlak nevešel do Ruprechtic.

Takže ano, beru na vědomí, že Bohdašín je kopec :) V kontextu železnice určitě.
Ale pořád menší než Pasa na hlavní automobilové trase z Meziměstí i z Broumova do Police.
Jako cyklista jsem nikdy nebyl žádný vrchař, naopak, kopce jsem vždy bral jako nutné zlo, které se musí přejet, když nejde rozumně objet, ale Bohdašín jsem nikdy jako velký kopec z pohledu cyklisty nevnímal. Protože na trase Náchod – Vernéřovice si cyklista mnohem více všimne kopce v Lachově, pokud jede po této běžné hlavní automobilové trase.

Obrázky

 

Potok poblíž Meziměstí

Přítok Baltu.

 

 

 

Polská dodávka Nysa

  • Vyrobená ve městě Nysa,
    jímž protéká řeka Kladská Nysa,
    do níž voda z Meziměstí teče;
  • Vystavená rozříznutá v muzeu ve Štětíně,
    přes nějž teče řeka Odra,
    do níž voda z Meziměstí, Stěnavy a Nysy teče;
    poblíž Štětína Odra ztrácí podobu řeky – mění se na širokou vodní plochu, a z té pak voda teče do Baltu třemi řekami jiných názvů.

 

Vyfoceno v r. 2011 při cestě na lehokole okolo Polska.
 

Polská dodávka Nysa s karavanem N 126

 

Vyfoceno 24. 6. 2018 na srazu veteránů v Polsku.
 

Maják ve Svinoústí (Świnoujście)

  • Maják z roku 1857, vysoký 68 metrů.
  • Okolo něho se vlévá do moře řeka Świna, jedno ze tří ramen Odry.
    Tudy se část vody z Meziměstí vlévá do Baltského moře.

 

Vyfoceno v r. 2011 při cestě na lehokole okolo Polska.
 

 

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Rozvodí Severního a Baltského moře (Broumovsko): Meziměstí, Stěnava, Nysa, Odra, Štětín, Balt vs. Labe a Hamburk. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-11-21]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/clanky/postrehy/mezimesti-rozvodi-povodi-balt-stenava

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-11-21]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Matematik, fyzik a inženýr dostali všichni stejný gumový míček s úkolem zjistit jeho objem. Dostali k dispozici vše, co potřebovali k měření, a neomezený čas na vyřešení úkolu. Matematik použil metr, změřil obvod míčku, vydělil dvěma Pi, získal poloměr, umocnil na druhou, vynásobil Pi a vynásobil 3/4, čímž spočítal objem. Fyzik si vzal kbelík, nalil do něho 10,000 litrů vody, hodil do kbelíku míček a změřil objem vytlačené vody s přesností na pět platných číslic.
A inženýr? Ten si zapsal sériové číslo míčku a jeho objem si vyhledal.

 

Pro zamyšlení

Kromě člověka všichni živí tvorové vědí, že základním životním cílem je radovat se ze života.
[Samuel Butler]