Hledat na tomto webu

Vysílačky mají pro aktivně žijící lidi, neřku-li dobrodruhy, mnoho využití. A to i dnes, v době mobilních telefonů. Jejich provoz je zdarma, nepotřebují signál mobilního operátora, nemusíte pracně a dlouze sestavovat spojení, každý slyší každého, a pokud právě nemluvíte, tak ji ani nemusíte držet v ruce. Nevýhodou oproti mobilu je omezený dosah, poloduplexní komunikace (v jednu chvíli mluví jen jeden, nemůžete si skákat do řeči), nemožnost utajení rozhovoru a u ručních stanic také výdrž baterií při vysílání.

Praktické využití je zejména při organizaci závodů i jiných akcí, při spolujízdě dvou a více automobilů, při jakémkoliv rozdělení do více skupin. To vše platí dvojnásob pokud jste v zahraničí (drahý provoz mobilů pod roamingem), v oblastech s horším pokrytím pro mobily nebo za bouřky, kdy dochází k výpadkům mobilních i pevných telefonů.

V organizaci éteru ale panují přísná pravidla, takže každý nemůže používat cokoliv. Vysílačky a vlnová pásma, na kterých pracují, se dělí do tří kategorií: občanské, amatérské, a profesionální.

Profesionální pásma jsou určená pouze pro pracovní využití - např. pro složky integrovaného záchranného systému nebo armádu - takže se jimi nebudu zabývat. Trochu zavádějící je název "amatérské vysílačky", protože k jejich používání potřebujete určité znalosti, ale zejména oprávnění které získáte po přezkoušení. U nás asi nejrozšířenějším pásmem pro amatéry je "dvoumetr" - vysílá na vlnové délce dva metry. Nás ale zajímají občanská pásma, na která se zaměřím, abyste věděli jak s vysílačkou zacházet a jak ji používat. Občanská pásma máme v podstatě dvě - CB a PMR. Obě můžete používat, pokud budete dodržovat psaná i nepsaná pravidla. Přičemž za porušení těch psaných vás může stihnout nepěkná pokuta, příp. zabavení zařízení.

CB radio - technika

Od počátku devadesátých let je u nás rozšířené CB radio, zvané "síbíčko". Zkratka znamená "citizen band" nebo "civil band", česky "občanská vysílačka".

Pásma, frekvence, kanály

CB radio pracuje v pásmu 27 MHz, délka vlny je 11 metrů. Původně u nás bylo povolené pouze základní pásmo 40 kanálů na frekvencích 26,965 až 27,405 MHz. Dnes můžeme používat rozšířené pásmo 80 kanálů v rozsahu 26,565 až 27,405 MHz. Ale do ruky se vám snadno dostane i vysílačka disponující 200 (příp. 240) kanály. Obvykle budou roztříděny do pásem "A" až "E", každé po 40 kanálech, týká se např. stanic Allamat, ale i jiných. V tom případě jsou legální pásma "B" a "C" (C je základní), a ta ostatní nesmíte ve vysílačce ani mít, natož je používat. Na některých radiostanicích (např. President) můžete povolené frekvence naleznout pod písmenem "D", jako "německá norma".

Většina vysílaček má ale jen kanál 1 až 40, bez volby pásma označeného písmenkem. Pak je to těch základních 40 kanálů pásma C, protože pásmo B je povolené až několik posledních let. I když je legálních 80 kanálů, tak na některých z nich funguje zvláštní režim s jinými pravidly - viz níže.

Každý kanál odpovídá jedné konkrétní frekvenci. Ale normy jsou různé, a např. polské kanály jsou oproti těm našim přesně o půl kanálu posunuty. Některé stanice umožňují přepnutí na tyto "půlky", ale jejich používání není u nás legální.

Když chcete s někým mluvit, musíte být na stejném kanálu. Když budete mluvit na jednom kanálu současně, budete se rušit ("gumovat"). Někdy se můžete rušit i ze sousedních kanálů, zejména pokud jste blízko nebo pokud jeden z vás používá vyšší, nepovolený vysílací výkon.

Modulace

Důležitá je i správná modulace. Abyste se domluvili, musíte mít stejnou. Pokud jste na stejném kanále s různou modulací, můžete se pouze rušit, ale ne domluvit. U nás už je povolená pouze frekvenční modulace (FM), ale některé stanice umožňují přepnutí na starší amplitudovou (AM), která se používá např. v Polsku.

Provedení

Síbíčko se vyskytuje nejčastěji jako vozidlová (mobilní) stanice, která se po doplnění napájecím zdrojem 230/13,8V používá i v domech. Druhá varianta je ruční stanice, tzv. "ručka". Specialitkou jsou malé přijímače, umožňující přeladění např. mezi dvěma kanály. Díky jejich velikosti je možné je vložit např. do vystýlky parašutistické přilby.

Výkon

Povolený VF (vysílací) výkon je u CB 4 watty, a vysílají jím všechny běžné radiostanice. K vozidlovým stanicím se někdy připojují tzv. "topení" (VF zesilovače), která výkon zvýší na cca. 50-150W, podle provedení. Za jejich používání se ale udělují pokuty ve výši i několik set tisíc Kč.

Naopak ručky často nabízejí přepínač "low-high", kterým můžete výkon přepnout obvykle na 0,5W a šetřit tak baterie. Samozřejmě, že s nižším výkonem klesá i dosah.

Antény

Dosah roste nejen s vysílacím výkonem, ale zejména s nadmořskou výškou a délkou antény. Polohu si ne vždy můžeme vybrat, proto záleží na volbě antény.

Ručky jsou zpravidla vybaveny černou gumovou anténou, v provedení "bič" nebo "pendrek". Ta ale bývá krátká a nezajistí velký dosah. Lepší je kovová teleskopická nebo dokonce dvojitá teleskopická.

Nejlevnější vozidlové antény jsou v provedení se šroubem, při jejich instalaci ale musíte vrtat do auta a rozebírat čalounění. Méně radikální jsou antény na magnetu (i když po dlouhé době mohou poškodit lak) nebo s úchytem na žlábek pro zahrádku a opěrnou přísavkou. Kabel v obou případech protáhnete mezi těsněním nejméně používaných dveří. Specialitkou pro náklaďáky je úchyt na zrcátko. Nešetřete na délce antény, a také zvolte raději kovovou než laminátovou.

Antény na domy se liší zejména délkou. Oblíbená je např. "pětiosmina", s délkou 11 x 5/8 metrů. Stabilní antény se montují na střechy, komíny, stožáry, a balkónová zábradlí. Nezapomeňte na odborné propojení s hromosvodem a odpojování stanice za bouřky.

Vozidlovou nebo stabilní anténu je možné připojit i k ruční stanici. Pokud ručku používáte v autě s její vlastní anténou, tak výrazně zkrátíte dosah, protože karosérie auta tvoří Faradayovu klec a stíní signálu. Podobně fungují ocelové kůlny, ale i běžné budovy.

Nikdy nezapínejte vysílačku bez připojené antény! Když pak stisknete klíč (tlačítko pro vysílání), vysílačka pustí výkon do prázdného konektoru nebo kabelu, trvale se odpálí koncový VF stupeň, a dovysílali jste. Totéž platí pro špatnou nebo extrémně rozladěnou anténu, příp. poškozený anténní kabel. Anténu si nechte občas naladit, zvýšíte tak dosah.

Cívky a protiváhy

Anténa může být vybavena cívkou, která částečně kompenzuje její malou délku. Velmi pomůže i protiváha, což je pól minus přivedený pod anténu. U stabilních antén jsou to zpravidla vodorovné tyčky v úpatí antény. U vozidla s mínusem přivedeným na kostru tvoří protiváhu celá karosérie - takže nepřiplácejte za malé protiváhy u vozidlových antén, jsou jen pro okrasu. Anténu na auto instalujte doprostřed střechy, příp. dál od motoru.

U ruční stanice si protiváhu snadno vytvoříte sami tím, že na pól minus připojíte drát, a spustíte ho dolů pod anténu.

A ještě k dosahu - kvalita spojení vždy záleží zejména na podmínkách a kvalitách (výška, anténa, výkon) vysílající strany. Na přijímací straně záleží méně, ale pokud se chcete domluvit, tak stejně role vysílající přijímající stále střídáte.

CB radio – používání

Omlouvám se za technický úvod, a přecházím k záživnějšímu tématu. Jak vlastně síbíčko, nebo vysílačku obecně, používat?

Displej a důležitá tlačítka

Displej (příp. v kombinaci s ručičkou) zobrazuje minimálně kanál (1-40) a sílu signálu (0 až 9+). Některé stanice ukazují také modulaci (AM/FM), pásmo (např. A až E) nebo frekvenci.

Tři základní ovladače na čele síbíčka jsou "volume" (hlasitost reproduktoru, příp. zapnutí stanice), "channel" (volba kanálu) a "squelch". Když squelch otevřete (otočíte doleva), je reproduktor pořád aktivní, a když nikdo nevysílá, tak šumí. Při zavřeném squelchi (otočeném doprava) vysílačka promluví jen při přijetí silného signálu, a kdo je dál, ten se vám nedovolá. Správné nastavení squelche při čekání na spojení je kousíček vpravo od hranice otevření reproduktoru - aby vysílačka nerušila, ale přitom se vám dalo dovolat. Během méně kvalitního spojení pak mějte squelch úplně otevřený, tj. zcela vlevo. Některé stanice jsou vybaveny automatickým squelchem, který by měl rozeznat šum od řeči.

Pokud má stanice více pásem, pak mezi nimi buď přecházíte voličem kanálů (po B40 následuje C1) nebo samostatným tlačítkem. Pozor pokud máte vysílačku s více pásmy - každé pásmo má kanály 1 až 40. Ale např. mezi kanály B20 a C20 je rozdíl 40 kanálů, takže si na displeji všímejte malého písmene, které označuje pásmo!

Další tlačítka mohou být např. "scan" (procházení kanálů a hledání signálu), "DW" (dual watch - střídavé monitorování dvou kanálů), "emg"/"ch9" (předvolba pro skok na tísňový kanál).

Mluvení

Základ je myslet na to, že si nemůžete skákat do řeči. Vždy mluví maximálně jeden, a všichni ostatní na daném kanále ho poslouchají. Když chcete něco říct, stiskněte klíč, kterým stanici přepnete z příjmu na vysílání. Je to největší tlačítko vysílačky, bývá na levé straně externího mikrofonu nebo na levé straně ručky. Nazývá se také "PTT" tlačítko (push to talk - stiskni abys mohl mluvit). Musíte ho držet po celou dobu co mluvíte. Důležité je dodržovat pořadí "stisknu - mluvím - pustím". Častou chybou je, že někdo začne mluvit dříve než PTT stiskne, a pak PTT pustí dříve než domluví. Jeho projev je pak z obou stran oseknutý. Některé stanice mají "roger beep" - když domluvíte a pustíte klíč, tak stanice ještě chviličku vysílá, a do éteru vyšle krátké pípnutí. To je výhodné při velmi špatné kvalitě spojení, kdy si protistrana není jistá, jestli jste už domluvili a může tedy vysílat ona.

Mikrofon držte cca. 10 cm od úst, nelepte ho k sobě zbytečně blízko, nebylo by vám rozumět. Některé stanice mají přepínač "MO/RF", který zařídí zobrazení hlasitosti vašeho mluvení po dobu co vysíláte.

Nezapomeňte, že vysílačky jsou přístupné každému, a kdykoliv vás může někdo poslouchat, aniž byste o tom měli tušení. Nesdělujte tedy žádné citlivé údaje, zapomeňte i na to, že máte nějaké příjmení. Platí klasické "nepřítel naslouchá". Mimochodem - s výjimkou např. kanálu řidičů je neslušné "zůstat za bukem", nedat o své přítomnosti vědět, a potichu poslouchat cizí rozhovor.

Naopak na vstupu do cizího rozhovoru není nic špatného, pokud to uděláte správně, a respektujete případné odmítnutí.

Vstup do rozhovoru

Pokud se chcete zapojit do tématu které zaslechnete, nebo se zeptat na něco úplně jiného (pokud předpokládáte, že se tu baví místní lidé, kteří vám můžou pomoci), příp. poprosit o uvolnění kanálu (protože jste se třeba s kamarády domluvili, že si zavoláte na tomto kanálu), tak se musíte na dotyčné síbíčkáře slušně "nabrejkovat".

Počkáte až jeden z nich domluví, a rychle řeknete "brejk" nebo "brejk brejk". On vám pak řekne "brejku pojď" nebo "brejku počkej" nebo ho jeho protistrana upozorní "byl tam na tebe brejk". Brejk platí vždy na toho, po jehož vysílání jste brejkovali. Pro brejk si vyberte toho účastníka, kterého slyšíte lépe.

V žádném případě negumujte jiné uživatele s přesvědčením "tenhle kanál je náš" ! Vždy se slušně nabrejkujte, a domluvte se, kdo přejde na jiný kanál. Jinak se budete vzájemně gumovat (rušit), a nikdo se nedomluvíte.

Když se svojí protistranou hledáte nový kanál, hledá ho vždy ten s lepší anténou a vyšší polohou, protože lépe pozná, který kanál je volný. To udělá tak, že na vytipovaném kanále otevře squelch (otočí doleva) a poslouchá zda tam nikdo nemluví - příp. se ještě zeptá "je tady volno?". Základem je chovat se slušně, negumovat bezhlavě ostatní, a pak se vždy nějak domluvíte.

Volačky, výzvy, tykání

Síbíčkáři si mezi sebou tykají. Jestli si pro svoji akci půjčíte vysílačky a budete si vzájemně vykat je vaše věc, tím nikomu neškodíte. Pak se jen nedivte, když vám někdo cizí, třeba i s mladším hlasem, bude v éteru tykat.

Jak jsem naznačil, nepoužívají se příjmení. Síbíčkáři mají své volačky, které si sami volí. Mají obvykle tvar "křestní jméno + město", přičemž místo jména může být přezdívka a místo města bývá čtvrť, jiná lokalita, typ auta nebo třeba nějaké číslo. Hlavní je si dobře vybrat a netrefit se do cizí, obsazené volačky. Při účelovém používání vysílaček si to mezi sebou udělejte jak chcete, ale můžete vyjít ze zaběhnutého standardu. Navíc můžete na pásmu kdykoliv potkat někoho cizího.

Když chcete s někým mluvit (navázat spojení), tak řeknete třeba "výzva na Pepu Praha", příp. "výzva na Pepu Praha, já Jirka Praha" nebo "Jirka Praha volá Pepu Praha". V éteru je dobré důležité věci opakovat, protože můžete být něčím rušeni. Tvar výzvy se dá kombinovat, např. "Pepo Pepo Praha, výzva na Pepu Praha - já Jirka Praha". Samozřejmě že výzvu dáváte jen když je na kanále volno. Pokud právě výzvu dává někdo jiný, tak počkáte až s ní skončí (a necháte čas pro reakci jeho budoucí protistrany), pokud se na kanále někdo baví, tak se nabrejkujete, a slušně poprosíte, že byste potřebovali na tomto kanále dát výzvu.

Dávat můžete také všeobecné výzvy, tzv. "výzvy na kanále". To má ale smysl jen tam, kde se dá očekávat přítomnost někoho cizího - tj. na svolávacím kanále a na kanále řidičů. Ve chvíli kdy je na tomto kanále volno řeknete "výzva na kanále, výzva na kanále" a ideálně rovnou dodáte co potřebujete "... nevíte někdo jak se dostanu tam a tam, díky". Síbíčko totiž můžete použít jako dobrý zdroj místních informací.

Vyhrazené kanály

CB radio v autě

Na síbíčku nemůžete mluvit, kde se vám zachce.

C 1

Kanál c1 je svolávací. Všichni klasičtí síbíčkáři (už jich moc není, a já jsem jím nebyl nikdy) sedí na tomto kanále a čekají na výzvu. Je přísně zakázáno se zde bavit. Dáte výzvu, protistrana se ozve, jeden z vás (s lepší anténou a polohou) nalezne volný kanál, vrátí se, řekne protistraně kam jdou, a oba zmizí. Celý rozhovor pak pokračuje na novém kanále. Na jedničce se můžete opravdu jen svolat, a domluvit kam teď.

C 9

Kanál c9 je tísňový. Dříve ho monitorovaly všechny složky IZS (v každém městě jiná - hasiči, ZZS, ...) a bylo možné na něm přivolat pomoc. Dnes už ale tento kanál asi moc monitorovaný není. V žádném případě ho nesmíte použít pro běžnou komunikaci! Je vyhrazen pouze pro volání o pomoc, a nikdo ho nesmí rušit, aby měl každý co největší šanci, že se v případě potřeby dovolá!

C 10

Kanál c10 používají řidiči. Funguje částečně jako svolávací kanál, protože na něm všichni řidiči sídlí a monitorují ho. Ale narozdíl od jedničky si zde můžete chvíli povídat a prohodit pár vět. S delším rozhovorem se přesuňte jinam, příp. je možné, že vás o to někdo po chvilce požádá.

Hlavní přínos tohoto kanálu je v aktuálních dopravních informacích. Uvidíte např. radar, tak řeknete "výzva na kanále, dejte si pozor, tam a tam se děje to a to". Příp. se můžete výzvou na kanále zeptat jak to vypadá na nějaké trase nebo můžete s dotazem oslovit protijedoucího řidiče. Zvyklostí je zde více, tak se na desítce zaposlouchejte a brzy se přizpůsobíte. Jen pozor - jako zdroj dopravních informací je CB perfektní jen na hlavních tazích v době kdy jezdí kamiony. Když pojedete o víkendu po nějaké okresce, tak vám desítka zpravidla moc nepomůže. Kromě aktuálních dopravních informací je desítka dobrá i pro radu s navigací.

CB radio u nás naleznete ve většině dálkových kamionů, mnoha dodávkách a nákladních autech, často v terénních vozech, občas i v osobním autě nebo autobusu. Na některých autech je napsáno např. "CB ch 10 FM" nebo jen "CB10", ale pokud uvidíte auto s dlouhou anténou a chcete mluvit s jeho řidičem, zkuste desítku. Jen počítejte s tím, že někdy je vysílačka v autě rozbitá nebo se na něm střídají řidiči, a ten který jede teď třeba síbíčko nepoužívá.

C 19

Kanál c19 v některých zemích používají řidiči, jinde slouží jako tísňový. Zvyklosti jsou různé. U nás není nijak vyhrazený, ale je zbytečné na něm rušit např. zahraniční řidiče projíždějící přes naše území. Mimochodem - Slováci vyšli ze stejných norem jako my, něco se třeba změnilo, ale kanály řidičů máme kompatibilní.

Data a opakovače

Některé kanály byly vyhrazené pro přenos dat nebo pro používání opakovačů, ale to už asi nebude tak aktuální. Když vás někdo požádá, abyste kanál opustili, tak mu vyhovte, pokud to pro vás neznamená problém. Záleží na dohodě, a hlavní je důsledně respektovat určení kanálů 1,9,10 a v zahraničí i 19.

Dosah

Chápu, že při rozhodování, jestli si vzít síbíčko s sebou na nějakou expedici, je dosah možná nejdůležitější údaj. Ale je těžké ho jednoznačně určit, takže uvedu konkrétní vyzkoušené příklady:

• stabil-stabil s dlouhými domovními anténami: 30 km přes kopce
• auto s dobrou anténou a topením - stabil: 40 km přes kopec
• auto se špatnou anténou - stabil: 2 km po nejbližší kopec
• auto s rozbitou anténou - auto: na zarušeném kanálu několik set metrů
• ručka uvnitř v autě - jiné auto: několik set metrů
• ručka po městě: cca. 3-5 km, i méně, záleží na zástavbě a poloze
• ručka s krátkou anténou z Ještědu na stabil v Kladně: cca. 100 km
• ručka v 600 m n.m.(v ČR) s dvojitým teleskopem na stabil v nížině: cca. 80 km
• ručka - auto mezi kopečky: při cca. 10 km je na ručce slyšet co říkají z auta, ale odpovědět nelze

Takže nejdůležitější je asi poloha (co největší výška, resp. odstranění překážek mezi protistranami), pak anténa, a nakonec výkon, ale neberte to pořadí úplně doslova, neplatí vždy.

V praxi se v členitém terénu domluvíte s ručkami na vzdálenost jednotek km, a s dobrými vozidlovými anténami se na nezarušených frekvencích dostanete i na desítky km.

Další informace

Snažil jsem se shrnout to absolutně nejnutnější, a na mnoho věcí už místo nezbylo. Pokud vás CB radio zaujalo a chtěli byste se dozvědět více, najdete další informace na www.adamek.cz.

PMR

V posledních letech se rozšířilo také PMR - personal mobile radio, pracující v pásmu okolo 446 MHz. Oproti CB radiu má PMR výhodu ve výrazně menší velikosti ručních stanic a menším počtu baterií nutných pro provoz. Nevýhodou je, že k PMR stanici se nesmí připojit jiná anténa, než ta která je připevněná přímo ke stanici. Vyrábí se pouze ručky, a stolní stanice bez možnosti použití venkovní antény. Vozidlové stanice nejsou, v autě musíte používat ručku s nevýhodou Faradayovy klece. Zajímavostí jsou malé ručky, které si můžete připevnit na ruku jako větší náramkové hodinky. Nevýhodou PMR stanic je praktický dosah několik málo jednotek km (v obvykle členitém terénu), vyplývající z krátké antény a malého výkonu - vysílací výkon PMR stanic je pouhých 0,5 W.

Pokud řídíte, tak držení mikrofonu, připojeného kroucenou šňůrou k vozidlovému CB radiu vás téměř neomezuje, narozdíl od držení ručky - ať už CB nebo PMR. A připomínám také, že podle zákona nesmí řidič za jízdy držet v ruce ani jiným způsobem žádné hovorové ani záznamové zařízení.

Další nevýhodou PMR je volba z pouhých 8 kanálů - ale díky malému dosahu to tolik nevadí, protože se se vzdálenějšími konkurenty nerušíte.

Některé PMR stanice mají sice mnoho "podkanálů", ale ve skutečnosti se jedná pouze o jakousi formu selektivy, aby vás jiní uživatelé neslyšeli. Nicméně pokud vy budete na kanálu 8.05 a někdo jiný např. na 8.01, tak se sice neuslyšíte, ale budete se rušit, protože fyzicky jste oba na osmém kanálu.

Narozdíl od CB radiostanic nemají PMR stanice možnost nastavení squelche, reproduktor se spíná sám od sebe. PMR stanice také mají možnost zvonění, takže nemusíte dávat ústní výzvy, a zvonění je lépe slyšet.

Na PMR také nemusíte ovládat všechna pravidla pro používání CB pásma.

CB, nebo PMR?

CB je "profesionálnější" než PMR. Do aut doporučuji jednoznačně CB, zatímco pro ruční použití je lepší PMR, pokud bude stačit jeho dosah. Výhodou ruček PMR je velikost, spotřeba a pořizovací cena, nevýhodou dosah, možnosti nastavení, a počet kanálů.

PMR využijete v podstatě pouze pro komunikaci mezi sebou, zatímco CB radio může sloužit také k přivolání pomoci, získání informací, a komunikaci s ostatními řidiči.