Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Blog (čeština)
Český jazyk pro Poláky
Článek č. 138

 


Teletext

(teletext CS = telegazeta PL)

Dočetl jsem se, že zatímco české komerční televizní stanice už teletext neprovozují,
veřejnoprávní Česká televize teletext stále provozuje.
Sice už s menší redakcí než dříve, ale přece.

A že teletext prý znovu získává na oblibě,
a to i díky webovému rozhraní, zejména snad při čtení na mobilních telefonech.

Najdete ho na webové adrese: teletext.ceskatelevize.cz



Moje postřehy:

Na PC je toto webové rozhraní komfortní,
umožňuje ergonomické ovládání klávesnicí:
- rovnou čísla bez enteru;
- kurzorové šipky doleva a doprava.

Na mobilu je to podle mě s použitelností o poznání horší než na PC, ale dá se to.
Webové rozhraní a priori je pro mobil optimalizované,
ale jelikož je tam trvale zobrazena jeho vlastní virtuální klávesnice na displeji,
tak na čtení nezbývá mnoho místa, a virtuální tlačítka na displeji také nejsou extrémně velká.



Teletext si na webu můžete přepínat mezi dvěma režimy zobrazení:

1) Grafické
Autentická grafika teletextu, přesně jako v televizi,
nádherná retro vzpomínka, autentický styl,
barvy a formátování jako na teletextu,
lze klikat/tapat na čísla stránek coby na odkazy,
zobrazenou obrazovku lze snadno a rychle uložit jako obrázek.
Je to nepřístupný obrázek, není to text, nelze si zkopírovat text.

2) Textové
Plaintext (prostý text).
Bez barevného formátování,
bez možnosti tapat/klikat v textu na čísla stránek.
Ale:
Je to text jako každý jiný,
je možné ho zkopírovat jako text.
To je důležité, protože z podstaty teletextu je veškerý obsah dočasný,
něco se asi mění denně, něco asi týdně, něco možná po několika dnech (teď dost spekuluji na základě krátké empirické zkušenosti).
Na stejném URL, tedy na stejném čísle teletextové stránky, bude za pár hodin či dní něco jiného.
Proto je dobře, že si text lze v textovém zobrazení zkopírovat jako text, pro uložení, citaci, apod.
A k tomu si to v grafickém zobrazení uložit jako obrázek.



URL:

Skvělé je, že jednotlivé strany teletextu mají ve webovém rozhraní svá vlastní URL (své vlastní webové adresy),
díky čemuž můžete např. použít funkci "zpět" prohlížeče
(malé tlačítko na myši, obvykle u palce, u některých u ukazováčku;
Alt + šipka vlevo na klávesnici;
příp. zvláštní tlačítko na lepších klávesnicích)
a tak se vrátit na předchozí stránku.

Společně s listováním kurzorovými šipkami po jedné stránce nebo s rychlým zadáváním trojciferného čísla na férovku na klávesnici bez dalšího (rovnou a bez enteru) je tak webové rozhraní teletextu při čtení na PC velice ergonomické.

Anebo si klidně můžete v grafickém rozhraní klikat myší na čísla stránek, a pak se backem (tlačítko zpět) na myši vracet zpět.
(I když, bohužel, není možné kliknutím scrollítkem otevřít odkaz do nového panelu prohlížeče.)

Ale pozor, články na teletextu jsou velmi dočasné, mají dost jepičí život, některé možná i doslova (pokud si správně pamatuji, že jepice žije jeden den),
takže na nějaké odkazování ta URL nejsou.
Leda snad lze odkázat na sekci, jako to dělám já u tohoto článku (dole), když odkazuji jednak na hlavní stránku a jednak na zprávy.



Historie a současnost:

Teletext prý byl v Československu spuštěn v r. 1988.

U nás doma se objevil někdy v polovině nebo první polovině devadesátých let,
s novou barevnou slovenskou stereo televizí Orava,
s na tehdejší poměry obrovskou obrazovkou, která sice měla úhlopříčně méně centimetrů, než mají některé dnešní televize palců, ale tehdy byla velká.

Koncem devadesátých let jsem teletext vnímal jako předvoj internetu,
resp. jako jakousi náhradu internetu v situaci, kdy k němu člověk nemá přístup.

A předvoj webových stránek to určitě byl, to tak vnímám i dnes.

Možná si řeknete, že teletext je zajímavé retro, ale jinak že už je z praktického hlediska passé.
Chyba lávky!



To je hlavní důvod, proč sem píši tento článek:

Dočetl jsem se, že obliba teletextu je prý v Česku na vzestupu.

Že toto téma rozdmýchal jeden český manažer, když na Linkedinu napsal, že (jak) teletext používá.

Teletext si jako zcela seriózní praktická užitečná technologie,
asi spíše ve webovém rozhraní,
získává nové fanoušky proto,
že je možné si na něm efektivně v rozumném čase přečíst výběr hlavních zpráv,
a nezaseknout se přitom u zpráv na hodinu.

Že zprávy jsou na teletextu v textové formě, bez zbytečného balastu – reklam, videí, obrázků a dalšího multimediálního obsahu.
Někomu případně vyhovuje i to, že zprávy jsou na něm jen dočasně, resp. že na něm je jen omezené množství zpráv (takže se u něho nerozsedí).

Že je díky tomu všemu možné si např. za deset minut vytvořit základní představu, co se zhruba děje.
Tuto výhodu plně chápu, protože např. celé více než půlhodinové hlavní denní televizní zprávy jsem neviděl už mnoho měsíců. Dokonce ani v té formě, že bych si naklikal ty reportáže, které mne zajímají.
Prostě není čas. Resp., není síla po práci hlavou ještě přijímat a zpracovávat další informace.




Tento článek zařazuji na osobní blog
jednak jako zajímavost z (historie a vývoje) techniky, ba přímo informačně-komunikačních technologií,
a jednak jako tip, jak se dostat k textovým zprávám bez rušivých médií, grafiky, reklam a dalšího nepořádku okolo.

A článek současně zařazuji i na blog s češtinou pro Poláky,
jednak jako zajímavost z aktuálních (i historických) českých reálií,
a hlavně jako tip, kde také lze číst české zprávy
(s možností se soustředit na text, bez rušivých vlivů okolo).




A ještě můj tip na závěr:

Už roky občas navštěvuji web ceskenoviny.cz .
To je web ČTK – České tiskové kanceláře.

Jelikož ČTK je primárně určeno jako zdroj zpráv pro další média, jako jakýsi velkoobchod,
říkám tomuto webu, určenému pro lidi/spotřebitele, interně "podniková prodejna",
po vzoru maloobchodních prodejen umístěných přímo v továrnách nebo v těsné blízkosti továren.

Oproti teletextu jsou tam navíc ilustrační obrázky
(a nutno uznat, že mne často iritují, protože často reaguji na konkrétní obsah obrázku, abych následně zjistil, že je pouze ilustrační, potažmo pro odborníka na dané téma až zavádějící).

A zpráv je tam mnohem více, jsou delší, a vydrží tam delší dobu.
Ale zase ne tak dlouho jako jinde. Všiml jsem si, že z webu ceskenoviny.cz zprávy mizí asi po roce nebo dvou, ale zase je to jen můj empirický odhad z pohledu uživatele.

Takže web ceskenoviny.cz, který provozuje ČTK, je vlastně v mnoha ohledech kompromis mezi jinými zpravodajskými weby a teletextem.
Jak co do méně či více relevantních grafických prvků okolo textu,
tak co do doby dostupnosti článku.




PS:

Pokud se vám textové rozhraní a textový obsah líbí,
můžete tyto dva mé blogy (Čeština pro Poláky; Osobní) sledovat ve své RSS čtečce na těchto dvou RSS kanálech:
https://www.adamek.cz/rss-blog/?blog=czeski
https://www.adamek.cz/rss-blog/?blog=osobni
Ať žije prostý text ! :)



Velké obrázky – zdroj:
Snímky obrazovky z https://teletext.ceskatelevize.cz

Malé obrázky – zdroj:
https://teletext.ceskatelevize.cz

(Obrázky použity se souhlasem ČT.)

 

Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku

Související odkazy

  


Líbil se Vám článek?


Zpětná vazba – hlasování

Hlasy se na serveru připočítají k počitadlům pro tento článek, např. kolikrát tento článek někoho pobavil a kolikrát tento článek někomu pomohl.

Neukládají se jednotlivá hlasování (vzájemná kombinace hlasů, datum, čas, ani jiné údaje).
Proto nemá smysl odesílat prázdný hlas, nemělo by se co k čemu přičíst.

 

Ve Vašem prohlížeči nebude uložena žádná informace (cookies) o tom, že už jste hlasovali.
- Ve Vašem prohlížeči tedy nebude vidět, jak jste hlasovali.
- Kdykoliv budete moci hlasovat znovu, pokud Vám článek opakovaně pomůže (pobaví Vás, potěší, …).
- Pokud Vás právě u jednoho počítače sedí více, mohou postupně hlasovat další lidé.

Počítám člověkohlasy, nikoliv lidi.
Tedy kolikrát článek někomu pomohl,
nikoliv kolika lidem pomohl
.

Třikrát potěšeného jednoho čtenáře počítám stejně jako tři různé jednou potěšené čtenáře.

Každý má do budoucna neomezený počet hlasů.
Když zapomenete, že jste pro tento článek už hlasovali, nevadí – když Vám někdy v budoucnu bude např. užitečný znovu, tak mu znovu pošlete hlas, že Vám byl užitečný.

Můžete si zvolit 1 až N možností

Štítky, labels, kategorie, témata, tagy, hashtagy

(ve vývoji)
 
#slova    
#elektro-ict   #obchod-ekonomie-pravo    
#realie   #historie    
#ostatni  

Tento článek je zařazen také v sousedním blogu
Martin Adámek (osobní mikroblog).


 

Čeština a polština – jazykové služby

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Blog (čeština): Český jazyk pro Poláky. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-11-21]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/cestina-polsky/blog

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-11-21]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Cestuje skupina inženýrů se skupinou manažerů ve vlaku. Každý manažer ma svoji jízdenku, inženýři mají dohromady jen jednu. Najednou jeden z inženýrů volá: „Jde průvodčí!” a všichni inženýři se natlačí do jednoho WC. Průvodčí zkontroluje lístky manažerů a vidí, ze dveře na WC jsou zamčené. Zabouchá na dveře a zavolá: „Jízdenku, prosím!” Z WC se pode dveřmi vysune jeden lístek, průvodčí ho cvakne, prostrčí zpět, poděkuje a spokojeně odchazí.
Na zpáteční cestě mají manažeři jen jeden lístek, a světe div se, inženýři nemají žádný. Jeden z manažerů uvidí průvodčího a zakřičí: „Jde průvodčí!” a všichni manažeři se utíkají schovat na WC. Inženýři trochu pomaleji odcházejí na další WC. Poslední z inženýrů, ještě než se schová, zabouchá u manažerů na WC a zavolá: „Jízdenku, prosím…”
Ponaučení: Manažeři často používají inženýrská řešení, aniž by jim rozuměli.

 

Pro zamyšlení

S životem je to jako s divadelní hrou. Nezáleží na tom, jak je dlouhá, ale jestli je dobrá.
[Lucius Annaeus Seneca starší]