"Digiťák" – neologizm i archaizm równocześnie.
Słowo, które miało bardzo krótkie życie.

--------------------

Trochu jsem si zavzpomínal na slovo "digiťák", které mělo docela krátký život.

(Úvod je spíše pro pokročilé Poláky, kteří se učí češtinu;
pak přichází ta vzpomínka na slovo digiťák, vč. pátrání, kdy jsme ho vlastně používali.)

--------------------

Slovo "fotoaparát" v hovorové češtině (PL: w potocznym czeskim) zkracujeme na "foťák".

V polštině se výraz "aparat fotograficzny" hovorově zkracuje na "aparat";
ale v češtině to tak nefunguje (ne běžně, ne v neutrální stylistice v moderním jazyce, ne bez kontextu).

V češtině samotné slovo "aparát" bude znamenat spíše:
- státní aparát, státní správa, byrokracie, systém úřadů (PL: system państwowy, zarząd, urzędy)
- nějaké sofistikované vědecké zařízení, přístroj; příp. obecně (PL: ogólnie) jakékoliv zařízení nebo přístroj (PL: urządzenie, sprzęt)

Dříve se slovo "aparát" v češtině používalo pro telefon (přístroj). Buď takto samostatně, nebo ve výrazu "telefonický aparát".
V obou případech už jde o archaismus, což potvrzuje i zadání dotazu "telefonický aparát" do Googlu, protože výsledkem vyhledávání jsou telefonické přístroje pro pevnou linku, typicky spíše přístroje starší, historické.
https://www.google.cz/search?q=telefonick%C3%BD+apar%C3%A1t&hl=cs&tbm=isch


Stejně tak lze slovo "aparát" v konkrétní situaci použít i pro fotoaparát,
ale musejí být splněny dvě podmínky (obě současně):
- Z kontextu je jasné, že jde o fotoaparát (např. mluvíme o tom, že má přijít fotograf, apod.).
- Úmyslně a vědomě chceme použít archaismus, chceme mluvit nestandardně, vyšší jazykovou formou, umělecky, noblesně, zvláštně, chceme použít jazykově-stylistickou dekoraci.
Čili stále platí, co jsem uvedl výše, že v běžné moderní stylisticky neutrální komunikaci nebo při neurčení kontextu musíme říci "foťák" (hovorově) nebo "fotoaparát" (formálně).

Ono to tak v češtině pro Poláky funguje velmi často, že nějaký dnešní běžný výraz z polštiny se v češtině vyskytuje jako archaismus.
A obecně v češtině velmi často platí, že knižní výraz (básnický, umělecký) je současně vyšší jazyková forma (noblesní jazyk na vyšší úrovni) a současně archaismus (zastaralý výraz nebo obrat).

Příručka ÚJČ u hesla "aparát" v příkladech ve větách uvádí
jak vládní aparát a aparát strany (PL: partii),
tak i technické zařízení se sluchátkem, pravděpodobně telefonický aparát.
https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=apar%C3%A1t


--------------------


Digiťák:

Dost bylo úvodu, teď k té hlavní zajímavosti,
kvůli které jsem se rozhodl tento článek zařadit nejen do blogu s češtinou pro Poláky,
ale i do osobního blogu, coby zajímavost z techniky, historie techniky, jazyka a technického jazyka.
Toto už bude nová informace i pro některé mladší rodilé Čechy, a pokud ne dnes, tak za pár let určitě:


Když po roce 2000 přicházely na trh digitální fotoaparáty,
tak se v hovorové češtině přirozeně a úplně samo bez definice shora nově začalo používat slovo "digiťák",
jako zkratka z výrazu "digitální foťák".

Pak se ale to, že fotoaparát je digitální, a ne na film, stalo prakticky samozřejmostí;
a tak už dnes zase říkáme "foťák", a naprosto samozřejmě předpokládáme, že je digitální.

Už nepotřebujeme zdůrazňovat, že ten foťák je digitální, to už je jasné samo o sobě.

Takže slovo "digiťák" mělo poměrně krátký život;
používalo se jen v přechodném období, kdy jsme přecházeli z kinofilmových fotoaparátů na fotoaparáty digitální.

--------------------


Starší článek na blízké téma:

Pokud vás toto téma (ne)potřebných přídavných jmen v názvu technického zařízení nejen v kontextu historického vývoje zajímá,
tak se určitě podívejte na můj článek (post na blogu) z března 2022 (polsky)
o výrazech:
krótkofalówka PL = krátkovlnná vysílačka CS
parowóz PL = parní lokomotiva CS
a naopak:
"pociąg pospieszny" PL = "rychlík" CS
Toto je jen upoutávka, v článku je toho mnohem více:
https://www.adamek.cz/pl/czeski/blog/?blogpost=72



Částečně s tímto tématem souvisí i můj článek
"Co jazyk, to způsob myšlení: Proč každý jazyk přináší jiný úhel pohledu na svět"
z května 2015 ("velký" článek na webu, ne post na blogu; česky)
https://www.adamek.cz/clanky/uvahy/jazyk-zpusob-mysleni/


Okrajově s tímto souvisí a Vaší pozornosti doporučuji i svůj článek
"Jak překládání nefunguje: Proč se překládají texty, a ne slova"
z jara 2020 ("velký" článek na webu, ne post na blogu; česky)
https://www.adamek.cz/clanky/postrehy/jazyky/jak-prekladani-nefunguje/

--------------------


Zpět k digiťáku:

Dnes už to slovo nepoužíváme, když je dnes prakticky každý foťák digitální.

Resp., automaticky předpokládáme, že foťák je digitální; a pokud není, tak se předpokládá, že se na to upozorní.
Situace je tedy přesně opačná než když digitální foťáky přicházely na trh a muselo se upozorňovat, že teď zrovna je řeč právě (PL: właśnie) o digitálním foťáku.

Úplně stejně, jako už neříkáme "digitální foťák", říkáme prostě "foťák",
tak vymizela i potřeba říkat "digiťák".

Slovo "digiťák" je velmi zajímavé tím,
že jde o neologismus (nové slovo), alespoň z mého pohledu člověka narozeného v 80. letech 20. století,
a současně o archaismus (zastaralé slovo, běžně už nepoužívané).

Vzpomeňme si tedy občas na toto slovo, mělo krátký život.


--------------------


Slovníček:

aparat fotograficzny, fotoaparat PL = fotoaparát CS
aparat PL = foťák CS (hovorově / potocznie)

cyfrowy aparat fotograficzny, fotoaparat cyfrowy PL = digitální fotoaparát CS
aparat cyfrowy = digitální foťák CS (hovorově / potocznie)

aparat cyfrowy = digiťák CS (hovorově / potocznie ; v češtině archaismus, používáno cca v letech 2000 – 2010)

film fotograficzny, film (do aparatu) PL = film (do foťáku), kinofilm CS



--------------------

Konkrétní výskyty:


Ještě jsem se chtěl ujistit, v jakém období jsme to slovo "digiťák" používali.
V jakém intervalu let.

Teď jsem Googlem
https://www.google.cz/search?hl=cs&q=digi%C5%A5%C3%A1k
našel z doposud funkčních webů mj.:

Článek z r. 2001
- Kodak DX 3600 – digiťák s dokovacím systémem | Svět hardware
- 29. 6. 2001, Petr Klabazňa
- https://www.svethardware.cz/kodak-dx-3600-digitak-s-dokovacim-systemem/4389


Článek z r. 2008
- Nejmenší digiťák na světě
- 30. 4. 2008, Jadrný Jindra
- https://www.cnews.cz/nejmensi-digitak-na-svete/


Diskusní fórum s dotazem z r. 2010
- Téma: Jakej digiťák ?
- 2. 4. 2010
- https://www.motorkari.cz/tema/?t=84261&vrk=3820408


Zkusil jsem i Google News (Zprávy),
a tam už na dotaz "digiťák" není žádný relevantní výsledek.



Vyhledávání na Seznamu
https://search.seznam.cz/?q=digiťák&oq=digiťák
vrátilo mj.:

Článek z r. 2001
- Logitech ClickSmart – digiťák a internetová kamera v jednom
- 26. 9. 2001, Petr Klabazňa
- https://www.svethardware.cz/logitech-clicksmart-digitak-a-internetova-kamera-v-jednom/4859

Článek z r. 2001
- Balíte na dovolenou? Nezapomeňte digiťák!
- 4. 7. 2001, Petr Lindner
- https://www.zive.cz/clanky/balite-na-dovolenou-nezapomente-digitak/sc-3-a-101818/default.aspx

Článek z r. 2003
- DiGICAM CX204 – digiťák, který umí česky
- 18. 8. 2003
- https://www.fotografovani.cz/rubriky/fototechnika/digicam-cx204-digitak-ktery-umi-cesky-150372cz

Dotaz na diskuzním fóru z r. 2006
- Jaký digiťák na vodu?
- Poznámka nejen pro polské čtenáře: Tím "na vodu" se myslí, že autor si chce foťák vzít na řeku, do lodi, chce ho na vodní turistiku, na kánoi/raft/kajak; nikoliv že by se voda lila do foťáku místo baterií.
- Karel Volný, 27. 6. 2006
- https://www.paladix.cz/poradna/otazka/o2400


--------------------

Jazykové databáze:

Český národní korpus – digiťák:
https://www.korpus.cz/slovo-v-kostce/search/cs/digi%C5%A5%C3%A1k

Český národní korpus (čili elektronický soubor autentických textů pro vyhledávání jazykových jevů) u slova digiťák uvádí graf výskytu slova v textech od r. 2000 do r. 2007.

V roce 2000 je hodnota 0,02 – 0,15 výskytů na milion slov.

Nejvyšší hodnota je pro rok 2004, kde je to 0,07 – 0,26 výskytů na milion slov.

Pro rok 2007 je informace pouze grafická, nikoliv textová (číselná), ale z grafu vyplývá, že to je 0 – 0,09 výskytů na milion slov.




Český národní korpus – foťák:
https://www.korpus.cz/slovo-v-kostce/search/cs/fo%C5%A5%C3%A1k

Pro srovnání, slovo "foťák" má ve stejné databázi graf pro roky 1998 až 2017.

Hodnota pro r. 2000 je 0,55 – 0,99, čili cca 6,6× více než digiťák,
hodnota pro r. 2004 je 1,48 – 2,12, čili cca 8,2× více než digiťák,
hodnota pro r. 2007 je 1,97 – 2,72, čili cca 30,2× více než digiťák.

V letech 2000 až 2004 sice používání slova "digiťák" relativně k ostatním slovům rostlo,
ale používání slova "foťák" ve stejném období relativně k ostatním slovům rostlo ještě více.
Asi proto, že všichni pomalu řešili koupi digitálního foťáku / digiťáku,
objevovaly se nové modely a psalo se o nich,
a mladý internet a mladé weby se zabývaly primárně technickými tématy.


Internetová jazyková příručka ÚJČ (prirucka.ujc.cas.cz) slovo "digiťák" nezná.
Zdálo by se, že proto, že je hovorové, ale slovo "foťák" zná:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=fo%C5%A5%C3%A1k



--------------------


Výskyty v mých vlastních datech a v mé komunikaci:


Ve své e-mailové korespondenci jsem slovo "digiťák" našel v letech 2002 až 2005,
především ale v letech 2003 a 2004.

A pak ještě v roce 2007, kde šlo o řetězově přeposílaný wordovský dokument vytvořený dle jeho vnitřních metainformací v roce 2006 (dle nastavení času v PC autora dokumentu).

V mé vlastní komunikaci to může být ovlivněno tím, že jsem si svůj první digitální foťák koupil koncem roku 2004, a pak už pro mne to, že foťák je digitální, bylo samozřejmé.
A myslím, že jsem si digitální foťák koupil zhruba v podobnou dobu jako většina ostatních Čechů (+- rok, dva), takže to asi odpovídá celospolečenskému vývoji.

Krom toho jsem od jara 2003 měl mobilní telefon Siemens S55 s externím foťáčkem pro připojení do konektoru telefonu, to byl můj úplně první digitální foťák,
ale jeho schopnosti a možnosti byly velmi slabé i v kontextu doby, takže to byl jen takový pohotovostní příruční nouzový foťáček,
který se v tomto kontextu tak úplně nepočítá.



Ve svém kalendáři jsem slovo "digiťák" našel v letech 2002 až 2004.
V letech 2002 a 2003 šlo o jeho půjčení, vrácení apod.; o seznamy, kdo co bere na hromadnou akci; resp. o organizování hromadné akce, na kterou někdo bral svůj digiťák, a já jsem z té akce řešil pro všechny fotky a jejich šíření na CD.
V letech 2004 už šlo jen o vybírání před koupí.


V různých dokumentech v mém počítači se slovo "digiťák" objevuje hlavně v letech 2002 až 2003.

To slovo jsem použil také v rozhovoru pro noviny 4. 8. 2011, ale byl to rozhovor o cyklistice a cestování,
kde šlo o větu "digiťáky tehdy ještě nebyly", takže jsem mluvil o minulosti, zhruba z r. 2000, a podvědomě jsem tak použil už stárnoucí slovo, protože se k danému tématu stylisticky hodilo.
A hlavně jsem potřeboval říci, že digitální foťáky ještě nebyly, zatímco klasické foťáky na film byly, tak jsem si ty "digitální foťáky" zkrátil na "digiťáky", když to slovo ještě dožívalo.
A o to právě jde – že v ostatních kontextech nepotřebujeme tu digitálnost zdůrazňovat, a řekneme prostě "foťák". Tady jsem tu digitálnost zdůraznit potřeboval, proto jsem po nedávno ještě používaném slovu sáhnul.


V adresářové struktuře svých dat jsem slovo digiťák často používal naposledy v roce 2004 v souvislosti s vybíráním, který si koupím.
Pak už to ustalo, pak už to pro mne byl prostě "foťák", jak jsem popsal výše.

Ale také jsem to slovo použil v souvislosti s fotkami z hromadné akce ještě v roce 2006, když jsem třídil fotky od různých lidí z různých zařízení.
Tam šlo o ten případ, kdy jsem cíleně chtěl rozlišit, odkud ty fotky jsou.
Čili je to stejné téma jako lokomotiva / parní lokomotiva / parowóz, jak jsem popsal na blogu v postu (článku) z března 2022,
odkázaném už výše: https://www.adamek.cz/cestina-polsky/blog/?blogpost=72


--------------------

Nejstarší výskyt: Neologismy.cz, resp. Lidové noviny

Výše jsem uvedl výskyt slova "digiťák" ve statistice od r. 2000,
a několik konkrétních výskytů na ukázku v článcích od r. 2001.

Server neologismy.cz, provozovaný Ústavem pro jazyk český,
uvádí nejstarší výskyt 6. 10. 2000 (PL: październik):
Lidové noviny,
strana 16, rubrika Média,
článek WebCam Go: za málo peněz dost muziky: šetření na pořádný digiťák
Kontext: "Je tedy jediným řešením koupě hodně tlustého porcelánového prasátka a šetření na pořádný digiťák? Naštěstí ne."

http://www.neologismy.cz/heslo/digitak/148961






Vznik slova digiťák tedy podle všeho je v r. 2000.


--------------------


Se zánikem je to těžší.
To slovo, stejně jako jiné archaismy, teoreticky existuje dál, jen je v praxi téměř nepoužívané.


V úvodu jsem empiricky odhadl, že se to slovo používalo v letech 2000 až 2010.
Rok 2000 jako počátek je zde potvrzen; ale co ten zánik?

Používání toho slova začalo klesat už po roce 2004,
nejen u mě, kde to bylo dáno subjektivně koupí vlastního digiťáku, čímž se to, že foťák je digitální, pro mě stalo individuální samozřejmostí,
ale dle Korpusu i celospolečensky, patrně proto, že si v tu dobu digiťák koupilo mnoho lidí.
Ale uvedl jsem i další výskyty, v tehdy soudobém kontextu v letech 2006 (já, název adresáře s fotkami) a v r. 2010 (motorkářské fórum).

A pak se objevil ten historický kontext, kdy jsem v r. 2011 vzpomínal na dobu, kdy digiťáky ještě nebyly.
Což je ale stejné jako když slovo "digiťák" používám o pár řádků výše zde, bez uvozovek, jako součást popisování historického kontextu ("to bylo dáno subjektivně koupí vlastního digiťáku ", "že si v tu dobu digiťák koupilo mnoho lidí").
Jak vzpomínám na minulost, naskakuje mi dobová slovní zásoba, tématicky/stylisticky ladící. To se mi zjevně stalo i v tom roce 2011.
A hlavně je tam ta potřeba v daném kontextu upozornit, že teď právě je řeč o digitálním foťáku (digiťáku),
zatímco jindy v běžném životě mluvíme prostě o foťáku, i když tím také myslíme foťák digitální.




Ale ten motorkář v r. 2010 nevzpomínal na vývoj techniky a jazyka,
ten si chtěl prostě koupit digitální foťák, a ještě ho tím slovem "digiťák" nazval.



--------------------



Takže ten můj úvodní přibližný odhad let 2000 – 2010 je tímto potvrzen; s přesností na desítky let určitě.

Byť je potřeba dodat, že zlaté časy slova "digiťák" byly hlavně v letech cca 2003 až 2005.
Subjektivně individuálně u mě 2003 a 2004,
ale celospolečensky dle korpusu 2003 až 2005.



--------------------


Digitální vs. číslicový:


Na závěr se ještě chci zastavit u samotného slova "digitální".

"digit" EN =
"cyfra" PL =
"číslice" CS

V češtině máme i slovo "cifra", které teoreticky správně znamená totéž co "číslice",
ale v praxi ho mnoho lidí používá nesprávně ve významu "číslo" (PL: numer; EN: number).

Ale slovo "číslicový" příliš nepoužíváme.
Na elektrotechnické průmyslovce a v odborném školství vůbec existuje předmět nebo obor "číslicová technika", který se zabývá převody do dvojkové a šestnáctkové soustavy, binární logikou a logickými funkcemi, Booleovou algebrou, Karnaughovými mapami, a vůbec veškerým tím krásným výběrem toho nejhezčího z matematiky, co je potřebné pro programování a co tvoří vnitřní princip přenosu a ukládání dat v souvislosti s počítači tak, jak je známe (tedy s číslicovými/digitálními počítači; nikoliv s počítači analogovými).
V odborné komunikaci také můžeme říci třeba "číslicový počítač".
Ale to je tak vše.

U konkrétních výrobků nebo formátů (protokolů, norem) už používáme slovo "digitální".
Digitální foťák, rádio, televize, přenos dat, ukládání dokumentů, komunikace. Digitalizace.
Veškerá spotřební elektronika; vše konzumní; vše pro laiky. Tam se používá slovo "digitální".
Laik vůbec netuší, že se to dříve odborně česky řeklo "číslicový", netuší, že jde o zápis veličiny do čísel pomocí číslic,
neuvědomuje si, že běžně používané slovo "digitální" souvisí s anglickým výrazem "digit" EN = "číslice" CS.
Prostě jak to má displej nebo jak je to nový formát přenosu obrazu či zvuku nebo jak se to ukládá do souborů, tak je to "digitální",
což technicky souvisí s převodem údaje na číslice, ale laik to neví.

Je to trošku jako s výrazy "ekonomie" (akademická teorie) vs. "ekonomika" (praktické konkrétní hospodářské výsledky ve státu nebo firmě; příp. tak trochu synonymum pro efektivitu při provozu zařízení).
Stejně tak "číslicová" je školní teorie, zatímco "digitální" je spotřebitelská konzumní praxe.


Výrazy jako číslicový měřicí přístroj, voltmetr, ampérmetr,
příp. číslicový displej, ukazatel, hodiny, teploměr, apod.,
už jsou archaismus.
A to už docela dlouho.
Empiricky bych řekl, že běžné byly tak v 80. letech;
v 90. letech dožívaly mezi odborníky;
a třeba od roku 2000 (velmi přibližně) je toto vše prostě "digitální".
Digitální teploměr, multimetr, atd.

V tom mají velkou výhodu Poláci, že díky polštině a jejím výrazům "aparat cyfrowy", "komunikacja cyfrowa", apod. si mohou uvědomovat, jak takový digitální (číslicový) přenos dat nebo ukládání dat vnitřně funguje.
A totéž platí v angličtině.

"cyfrowy" PL = "číslicový" (akademická teorie), "digitální" (konzumní praxe) CS

O toto téma jsem zavadil také v článku z r. 2013 "Webová stránka versus web (web page vs. website)",
který se zabývá i dalšími jevy (resp. chybami) z pomezí jazyka a ICT. Článek jsem napsal česky:
https://www.adamek.cz/fim/tvorba-webu/web-stranka/

------------------------------------------

P.S.
Pokud Vás zajímá technika, její vývoj, jazyky a technický jazyk, tak si určitě přečtěte mů článek z března 2009 "Tranďák je Tranny – a to ve všech významech":
https://www.adamek.cz/clanky/popularne-odborne/trandak-je-tranny/



------------------------------------------

Foto [internet / katalogy / archiv]:

Digiťák Olympus Camedia C-300 Zoom
(2,8× zoom, 3 MPx)
Zde 25 snímků (č. 0 – č. 24)

Digiťák Konica Minolta Dimage Z3
(ultrazoom s optickým stabilizátorem, 12× zoom, ohnisko 35 – 420 mm Eq., 4 MPx)
Zde 26 snímků (č. 25 – č. 50)

Manažerský mobilní telefon Siemens S55 s externím fotoaparátem Siemens QuickPic pro zasunutí do hlavního konektoru telefonu
(640 × 480 px = 0,3 MPx; optický hledáček s jiným záběrem než objektiv; ukládání fotografie cca 20 sekund; paměť v telefonu na cca 6 fotografií, podle objemu ostatních dat)
Zde 12 snímků (č. 51 – č. 62)


Těch fotografií je tady poněkud více,
ale i když první motivace pro vznik článku byla čeština pro Poláky, tak ho současně beru i jako článek související s historickým vývojem techniky.
Proto tolik fotek – aby bylo vidět, jak digiťáky v prvních několika letech třetího tisíciletí vypadaly.


Olympus C 300 Z jsem si občas půjčoval, než jsem měl svůj digitální foťák; určitě na jednu akci v září 2003.
Když se příliš vybily nabíjecí tužkové články a tahal jsem z nich, co šlo, zresetovalo se datum na 1.1.2002. Z toho usuzuji, že ten foťák nebyl uveden na trh dříve než v r. 2002.
Časově to souhlasí, je to digiťák.


Minoltu Z3 jsem si koupil koncem roku 2004; a její předchůdci Z1 a Z2, které byly na trhu před ní, jí byly koncepčně velmi podobné. Časově to souhlasí, je to digiťák.


Mobilní telefon Siemens S55 vč. přídavného externího foťáčku QuickPic jsem měl od jara 2003, ale ten foťák byl nevyhovující i na tehdejší dobu; za ostatními digiťáky významně pokulhával. Byl to holt první pokus (v rámci dané značky) uvést na trh příruční foťáček k mobilu, který bude mít člověk vždy u sebe.
Časově to opět odpovídá, stále jsme ve stejném období, byl to můj první digitální foťák, ale určitě ne plnohodnotný.