Některé Poláky fascinuje český výraz jet "zadem" (PL: dosłownie jakby jechać "tylem"; ale znaczy to raczej "od tyłu").
Protože jim to evokuje představu, jako by se celou cestu couvalo (to by bylo jet "pozadu"; a ještě máme také možnost jet "dozadu").
Ale "jet zadem" v češtině znamená jet po jiné než hlavní trase; jet po menší silnici, kde lze teoreticky očekávat nižší provoz.

---

Např. z Náchoda do Hradce Králové byly obvyklé dvě klasické trasy:

Po hlavní silnici přes Jaroměř,
po silnici 1. třídy (I/33; E67),
čili "po hlavní" nebo "přes (Českou) Skalici" nebo "přes Jaroměř";

anebo zadem přes Nové Město nad Metují,
většinu trasy po silnici 2. třídy (308),
čili "zadem" nebo "přes Nováč".

(Během let do možných tras mezi těmito městy vstoupily další možnosti a kombinace, ale to pro tento článek není podstatné.)

---

Osobně si myslím, že ten výraz vznikl ze vstupu zadem do budovy;
podle použití vchodu pro zaměstnance a dodavatele, náhradního vchodu, nikoliv hlavního.

---

Ekvivalentní polský výraz:
"boczna trasa" PL

---

Uwaga:

"po hlavní" = "po głównej"
"pohlavní" = "płciowy"

Ta spacja po przyimku więc jest naprawdę bardzo ważna :)

------
------


A co naopak fascinuje mne, co by Čecha, v polštině?

---

Jelikož polštinu aktivně používám už cca 20 let, a pasivně ji vnímám od dětství, cca 33 let,
jsem naprosto imunní vůči všem polským slovům, kterým se běžně smějí Češi, kteří polštinu nepoužívají.

Ano, mám na mysli např. polský ekvivalent českého slova "hledat". Tak ten mne nechává naprosto chladným, protože v polštině je to normální běžné slovo.

Emoce ve mně nebudí ani např. polské slovo "prasa",
což znamená česky "tisk" (ve smyslu "média" obecně; noviny a časopisy; nikoliv ve smyslu tisku z počítače) nebo "lis" CS, zkrátka "press" EN,
jakkoliv to českému uchu a oku připomíná spíše slovo "prase" CS ("świnia", "prosiak" PL).

Jsou to pro mne naprosto normální výrazy s jejich významem v jejich jazyce.

---

Je pravda, že když jsem nedávno zjistil, že v Polsku existuje restaurace, která se jmenuje "Leśne Źródło" PL,
tak mne to lehce pobavilo, protože především v psané podobě to vypadá skoro jako "Lesní žrádlo" CS = "Leśne Żarcie" PL,
jakkoliv vím, že to v překladu znamená "Lesní pramen" CS.
Poznámka pro Čechy: Můžete v tom správně vidět podobnost se slovem "zřídlo" CS.

V tomto případě mne to pobavilo především proto, že "Lesní žrádlo" by pro restauraci byl docela hezký a pro hosty asi i přitažlivý název :)
Notatka dla Polaków: Jakkolwiek jest to słowo "žrádlo" w czeskim ekspresywne tak samo jak słowo "żarcie" w polskim.

Takže mne zaujalo ne přímo to, že jde o zrádné slovo, protože těch mi rukama prošly už asi stovky nebo kolik vlastně;
ale to, že ten zdánlivý mylný překlad by v dané situaci také dával docela pěkný smysl (byť sémanticky zcela jiný; a mírně expresivní).

Tolik na ukázku jeden čerstvý (PL: świeży) příklad, který uvádím spíše proto, že jsem se s ním setkal nedávno, než že by byl tak důležitý.
Předpokládám, že dlouhodobě pro mne zajímavý nebude; je to běžný, logický a pro polštinu alespoň trochu ovládajícího člověka srozumitelný název.

---

Ale je jeden polský výraz, který mne fascinuje už několik let, a baví mne dodnes, když na něj narazím:

"rub" CS = "lewa strona" PL
"naruby", "na ruby" CS = "na lewą stronę" PL

Wyjaśnienie dla Polaków:
Chodzi mi tutaj o wnętrzną stronę odzieży,
to właśnie znaczy czeskie słowo "rub" CS.
Ew. to też może być tylna strona karty, negatywny aspekt jakiegoś zjawiska, itp.

Ujištění pro Čechy:
Ano, opravdu to doslovně znamená "levá strana" a "na levou stranu".

Fascinuje mne, že v kombinaci se základním významem slov "levý" a "pravý" má např. svetr v polštině v důsledku tohoto jevu:
- levou pravou stranu,
- pravou pravou stranu,
- levou levou stranu
- a pravou levou stranu.

Asi bych v polštině nechtěl hledat flek (CS také: "skvrnu"; PL: "plamę") na svetru podle slovního popisu :)

Když do toho vstoupí ještě to, že, jak časem muž zjistí, existuje "prawo" a "to drugie prawo"
(pro Čechy: "vpravo" a "to druhé vpravo")
(pro méně zkušené muže: "to druhé vpravo" = "vlevo"),
tak už se ve výsledku opravdu nedá dohledat, co kde je :D

------
------

Abych ještě uvedl souhrnný přehled slovní zásoby, jak je to s tím tiskem:

---

1) "tisk" CS
na počítači, fyzický tisk textu na papír
(Win: Ctrl+P; "print" EN)

= "druk" PL
(Vidíme zde podobnost s německým "Druck" DE.)

---

2) "tisk" CS
média (obecně organizace, novináři, vč. rádií, TV a webů),
noviny a časopisy (papírové produkty)

= "prasa" PL
(Vidíme zde podobnost s anglickým "press" EN i německým "Presse" DE.)

---

3) "lis" CS

= "prasa" PL
(Vidíme zde podobnost s anglickým "press" EN i německým "Presse" DE.)

Platí to i pro tiskařský lis, a asi i pro rotačku.

---

Ano, pokud si toho někdo nevšiml dříve, tak slovo "tisk" CS jako proces tisku písmen/barvy na papír,
potažmo jako noviny a časopisy,
potažmo jako média (novináři a jejich zaměstnavatelé a kolegové)
vychází z toho, že knihtisk začal knihařským lisem, kdy se ta písmena na papír opravdu přitiskla... aby se vytiskla.

Proto v češtině to slovo "tisk", v polštině to slovo "prasa" a v angličtině "press" pro tisk textu na papír je prakticky to stejné slovo, jako když se něco k něčemu přitiskne/přitlačí.

(Slovensky: "tlač" SK pro proces tisku i pro noviny a časopisy i pro média)

---

4) Těsnění a tlak nejen v technice

píst CS
= tłok PL

tlak CS
= ciśnienie PL

těsnění CS
= uszczelnienie PL; uszczelka PL


Podobně:

přetlak CS
= nadciśnienie PL

podtlak CS
= podciśnienie PL

tlačit CS
- pchać PL
- cisnąć PL
- przyciskać, naciskać PL

těsný CS
(dotěsněný; bez úniků, přesně doléhající)
= szczelny PL