Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Osobní blog
Soukromý, neprofesní mikroblog.
Článek č. 225

 


Dystopická potenciální manipulace s časem

Vzhledem k tomu, že operační systémy už se neptají, zda mají posunout čas, a dokonce o provedené změně času ani neinformují (a rádiově řízeným hodinám změna trvá třeba půl dne), je jediná možnost, jak ráno po změně zjistit, kolik je hodin, podívat se na nějaké normální hodiny, které nejsou ani on-line, ani rádiem řízené.

Už to úplně vidím, jak v nějaké budoucí dystopii, v digitálně řízené totalitě, bude stát manipulovat s časem ve všech zařízeních (počítačích, telefonech, chytrých hodinkách, mikrovlnkách, ...) podle potřeby. Bude málo jídla nebo elektřiny, tak vás pošle dřív spát. Nebo bude potřeba více vyrábět a současně mít šťastné obyvatele, kteří se nezlobí, že jsou v práci dlouho, tak vám každou hodinu natáhnou o deset minut, a osmihodinová směna bude trvat osm hodin a osmdesát minut.

Až ta doba přijde, budou jedním z největších bohatství obyčejné mechanické hodin(k)y.

---

Výše uvedené jsem napsal na FB 29. 10. 2017,
dodatečně jsem umístil i sem na blog.

Na FB se tehdy, krátce po zveřejnění příspěvku, objevily i tři komentáře:

1)
V prvním komentáři jsem dostal tip, že kolik je hodin, mi ukazuje mobil.
A že kdyby všechno selhalo, tak si mám postavit sluneční hodiny, protože ty mi žádný režim stoprocentně nepřeřídí.

Moje reakce:

To je právě to, že mobil teoreticky má ukazovat aktuální čas,
ale neinformuje, jestli změnu provedl.
Ještě smartphony s Windows Mobile 6 o provedení automatického posunu uživatele informovaly.
A vzhledem k tomu, že týž mobil je schopen se tvářit, že aktualizuje všechna PIM data, a pak se zjistí, že už několik měsíců nesesynchronizoval kontakty, ač to má zadáno a ač se o to pokoušel, tak spolehnout se na to úspěšné provedení automatické akce prostě nemůžeš.

Jo, sluneční hodiny jsou nejlepší, ale až nějaká strana s demokracií v názvu zlikviduje živnostníky a donutí všechny nastoupit do fabrik, tak do fabriky na halu si sluneční hodiny poneseš těžko.



2)
"Až ta doba přijde, mechanické hodinky ti už nepovolí. Četl jsi Orwella 1984? :D"

Moje reakce:
A právě proto to bude takové bohatství :D
Jo, z dystopie jsem leccos přečet' nebo viděl, a asi to trochu je na tom statusu poznat :)




3)
"Až má 4hodinová šichta bude od nevidim do nevidim, tak mně to začne býti podezřelé... :)"

Ke třetímu komentáři mne teď a tady (blog, 07/2023) dodatečně napadá, že práce od nevidím do nevidím při čtyřhodinové směně by nemusela nutně znamenat podezření na manipulaci s časem, pokud by to bylo v prosinci na dalekém severu :)


---

Později, v dubnu 2019, jsem ještě tu svoji výše uvedenou myšlenku jinde při jiné příležitosti mírně rozvinul, coby námět dystopické fikce:

Uvědomil jsem si totiž, že i my se můžeme dožít toho,
že nějaká autorita může manipulovat s aktuálním časem,
a tak např. prodlužovat čas práce a zkracovat volný čas,
aniž by to oficiálně přiznala.
Protože velká část hodin už se dnes seřizuje v reálném čase přes internet
(PC, mobily, chytré hodinky),
a k tomu některé přes radiový signál.

(...)

Největší majetek v takové době budou klasické hodinky, ideálně mechanické,
případně klasické digitálky, ovšem bude embargo na prodej knoflíkových baterií;
protože moderní centrálně přes internet řízené hodinky jsou nabíjecí,
takže knoflíkové baterie budou jen do ilegálních klasických hodinek, které centrální autorita nemůže přeřizovat.

Další způsob, jak určit skutečný čas,
pak budou sluneční hodiny,
ale pokud lidi budou pracovat a žít v uzavřených komplexech, tak je budou moci používat jen lidé,
kteří utečou ze společnosti (á la lidé knih v závěru románu 451 °F).

(...)

Klidně může být do lidí indoktrinováno, že slunce s časem nesouvisí a čas je ten, jaký říká vláda (nebo největší firma).
Koneckonců to tak už dnes je – časová pásma, změna času, atd. Čas je lživý už dnes, jen to zatím má dobrý úmysl a nikdo toho zatím nezneužívá.
(Pozn. 07/2023 při vkládání na blog: Tento odstavec jsem na jaře 2019 myslel jako nerealistickou fikci. Ovšem když vidím, jak se část lidstva odtrhuje od reality, racionality, vědy, poznání a logiky a vrhá se zpět do středověku, tak mi ta možnost indoktrinace zpochybňující souvislost času a polohy slunce na obzoru přijde v případě některých lidí mnohem realističtější, než by se mi samotnému líbilo.)

(...)

Navíc z technologického hlediska je ten můj dystopický námět až děsivě realistický,
z technologického hlediska to vláda může navrhnout klidně zítra, je to jen otázka toho, jestli k tomu dozrají lidé, aby s tím souhlasili.
Trochu se bojím, abych tím někoho neinspiroval k realizaci, ale třeba to naopak poslouží jako varování, aby si lidé dávali pozor.

(...)

Jako úvod mne napadla klasická salámová metoda, jak to postupně přichází, lidé s tím souhlasí,
ba co víc, oni si to dobrovolně volí, protože blikající smartphony a nositelné gadgety jsou cool a sexy,
a mít klasické hodiny je out, protože to říkali v módních pořadech (ovládaných centrální autoritou).

 

Související odkazy

  


Líbil se Vám článek?


Zpětná vazba – hlasování

Hlasy se na serveru připočítají k počitadlům pro tento článek, např. kolikrát tento článek někoho pobavil a kolikrát tento článek někomu pomohl.

Neukládají se jednotlivá hlasování (vzájemná kombinace hlasů, datum, čas, ani jiné údaje).
Proto nemá smysl odesílat prázdný hlas, nemělo by se co k čemu přičíst.

 

Ve Vašem prohlížeči nebude uložena žádná informace (cookies) o tom, že už jste hlasovali.
- Ve Vašem prohlížeči tedy nebude vidět, jak jste hlasovali.
- Kdykoliv budete moci hlasovat znovu, pokud Vám článek opakovaně pomůže (pobaví Vás, potěší, …).
- Pokud Vás právě u jednoho počítače sedí více, mohou postupně hlasovat další lidé.

Počítám člověkohlasy, nikoliv lidi.
Tedy kolikrát článek někomu pomohl,
nikoliv kolika lidem pomohl
.

Třikrát potěšeného jednoho čtenáře počítám stejně jako tři různé jednou potěšené čtenáře.

Každý má do budoucna neomezený počet hlasů.
Když zapomenete, že jste pro tento článek už hlasovali, nevadí – když Vám někdy v budoucnu bude např. užitečný znovu, tak mu znovu pošlete hlas, že Vám byl užitečný.

Můžete si zvolit 1 až N možností

Štítky, labels, kategorie, témata, tagy, hashtagy

(ve vývoji)
 
#science-technology   #electro-ict    
#society-thoughts    
#ostatni  
 

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Osobní blog: Soukromý, neprofesní mikroblog. . Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-11-21]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/blog

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-11-21]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Přijde takhle jednou student na zkoušku a příliš látku neumí. Profesor ho už chce vyhodit, ale student naléhá, že by jinak měl zkažené prázdniny a tak dále, a prosí ještě o jednu otázku. Nato profesor: „Když mi povíte, kolik je v téhle místnosti žárovek, tak vám tu trojku dám.” Student prolézá celou místnost, nahlíží do skříní, ba i do odpadkového koše, až nakonec vítězoslavně odpoví: „13!”. Profesor otevře svůj kufřík, vyndá zbrusu novou žárovku a praví: „Kdepak, pane kolego, 14. Přijďte si příště.”
Historka se samozřejmě po fakultě rychle roznese, a tak když chce profesor na dalším termínu zase někoho vyhodit, dotyčný prosí, jestli by také nemohl počítat žárovky. Profesor svolí a student opět pečlivě mapuje celou místnost, načež nahlásí: „14!”. Profesor otevře kufřík a odpoví: „Máte smůlu, já dnes s sebou žádnou žárovku nemám.”
Student sáhne do sveho batůžku a se slovy „Ale já ano” vytáhne jednak krásnou žárovku, jednak index.

 

Pro zamyšlení

Žít, to je nejvzácnější věc na světě, neboť většina lidí jenom existuje.
[Oscar Wilde]