Přijde mi, že lidé chápou dvoukolý systém voleb ještě méně než před pěti lety. Takže:

1) V prvním kole se může volit ten nejlepší.

Pokud nehrozí, že postoupí dva neakceptovatelní, pokud mezi top favority je jen jeden neakceptovatelný a ostatní ujdou, tak volím toho svého nejlepšího.

(Chápu pointu probíhající aktivity se snahou toho nejhoršího vůbec nepustit do druhého kola, ale obávám se, že na to nevycházejí konkrétní čísla.)

Na tohle dojela polovina veřejnosti před 5 lety, když mnozí, kteří nepochopili podstatu dvoukolé volby, volili "hlavou", jak jim nadiktovala média, místo aby volili "srdcem", koho chtěli; a dopadlo to, jak to dopadlo. Ono těch lidí, co se nechali zmanipulovat médii, bylo docela dost, a reálně to ovlivnilo výsledky.

V prvním kole se dávají hlasy pro.
Na hlasy proti je druhé kolo!

To je podstata dvoukolé volby!
Proto populisté neumějí senát! Protože se ve druhém kole sejdou hlasy proti.

Ve dvojkolé volbě v praxi nedochází ke tříštění hlasů!

Dokonce i v jednom velmi konkrétním zahraničí, kde se rozmáhá totalita, a kde se volí celý senát najednou (nikoliv po třetinách), ba dokonce současně s poslaneckou sněmovnou,
těm velmi úspěšným populistům senát nejde,
protože senát mají také dvoukolový.
A druhé kolo posčítá všechny hlasy proti populistovi dohromady.
Ve dvoukolé volbě se fakt tříštění hlasů nevyskytuje! (Pokud na špici nejsou dva populisté.)

Tohle bychom měli dávno vědět;
volba "hlavou místo srdcem" je nesmysl.

V prvním kole volím nejlepšího;
ve druhém menší zlo.

Volba toho, koho záhadně na začátku odnikud vybrala média a prohlásila, že ho máme chtít (což se pak následně začne opravdu projevovat v průzkumech) není volba hlavou.

Tohle není nic o konkrétních kandidátech.
Volte, koho chcete, já vám vaše volby neberu,
naopak s rostoucím věkem a přibývajícími zkušenostmi roste moje tolerance vůči jiným názorům,
ale šílím z toho, jak lidi nechápou základní logiku, podstatu a matematická pravidla dvoukolého systému.

S tím souvisí i to, že neexistuje nic jako "vítěz prvního kola".
V prvním kole jsou hlasy dočasně(!) roztříštěné, což ničemu nevadí,
takže se zkoncentrují u populisty, a rozloží se mezi ostatní.
To je normální.
A pak je druhé kolo, kde se ty roztříštěné hlasy ostatních spojí proti populistovi.
To je genialita dvoukolého systému.
Přijměme ho, važme si toho, co nám dvoukolý systém dává, a nebojujme proti němu předčasným vyškrtáváním kandidátů na základě průzkumů.

(Opakuji, že mluvím obecně o principu; ne o konkrétních kandidátech; ve druhém kole přijde čas volit toho, kdo se do druhého kola dostal; nic proti tomu, to je ta podstata, jak to má fungovat.)

Tak tohle je takové opáčko po pěti letech.
Takové házení hrachu na zeď.

Sorry; jak jsem na jednu stranu tolerantní k jiným názorům,
tak na druhou stranu šílím z toho, když lidi nechápou, jak ty volby vůbec fungují,
když lidi dělají rozhodnutí v rozporu s matematikou třetí třídy ZŠ
a v rozporu se svými ( = jejich) vlastními prioritami (!), nikoliv s mými.

Když vidím něčí komentář/post, něčí úvahu, koho chce (by chtěl), a koho bude volit místo něho, a proč. A to proč mě zvedá ze židle. Když lidi prostě nechápou, jak ta volba funguje.

Prostě když startuju diesel, tak před startem žhavím motor.
A když startuju benzíňák, tak ten motor nežhavím.

V jednokolých volbách budu volit jednokolově,
ve dvoukolých dvoukolově.

Jeďte si každej, kam chcete, ale proboha, obsluhujte ten motor tak, jak daná technologie vyžaduje, protože jinak nedojedete tam, kam (vy!) chcete!

Tak to teda bylo to opáčko toho, co si vysvětlujeme dávno.
A teď novinka. Děsivější:

2) Letos jsem se setkal s tím, že si lidi myslí, že aby se konalo druhé kolo voleb, tak musejí volit favorita.
Že když dají hlas někomu, kdo má třeba 10 %, tak hrozí, že se populista stane prezidentem už z prvního kola. Ne! (sorry, fakt jsem teď emotivní, protože nemám rád, když lidi ubližují matematice)

K tomu, aby se konalo druhé kolo, stačí, když k volbám přijde dostatek lidí, kteří budou volit kohokoliv (KOHOKOLIV!) jiného než favorizovaného populistu.

Nemusejí volit druhého či třetího člověka v pořadí!
Klidně se hlasy můžou tříštit, to nevadí.
Druhé kolo se bude konat, pokud alespoň polovina lidí, kteří přišli (!) k volbám, volila někoho jiného než toho, kdo měl v prvním kole nejvíc.

Když přijde k volbám 100 lidí,
z nichž 40 lidí dá hlas populistovi,
a zbylých 60 lidí dá třeba po 6 hlasech 10 ostatním kandidátům,
tak ten populista má pořád jen 40 hlasů ze 100!
Nemá jich 50!
Nezávisle na tom, komu šlo těch ostatních 60 hlasů!
Prostě těch ostatních 60 hlasů tam bylo, a nešlo populistovi.
To stačí k tomu, aby se konalo druhé kolo!

Hrozba konce voleb prvním kolem platí, pokud populistovi odpůrci k volbám vůbec nepřijdou. Ano, pak se může stát, že druhé kolo nebude.
Proto je důležité k prvnímu kolu přijít (!)
a dát tam hlas komukoliv (!) jinému než populistovi.

Tak, to by bylo na téma letošní novinky v domněnkách voličů, která tady před pěti lety asi nebyla.


Když někdo v prvním kole dostane nejvíce hlasů (ale méně než polovinu), tak to není žádný "vítěz"!
Tohle jde i za novináři, že to slovo používají.
A pak se populistovi příznivci strašně diví, jak je to možné, že ve druhém kole ten jejich "vítěz" nezvítězil.
Je to možné tak, že v prvním kole byly hlasy opozice roztříštěné (což ničemu nevadí!), a ve druhém se semkly proti populistovi.
To je geniální a jednoduchý princip dvoukolé volby.
Ano, jednoduchý. Tohle musí projít ve třetí třídě ZŠ.

Volte, koho chcete, ale nejdřív si trochu uvědomte, jak ty volby vůbec fungují.

Nápověda:
- Velmi podobně jako volby senátní.
- Úplně jinak než volby do parlamentu.

Tak hodně štěstí!
(myšleno s pochopením toho principu, takže to můžu upřímně popřát všem, nezávisle na konkrétních prioritách co do jednotlivých kandidátů :) )