Český rozhlas vypíná AM vysílače. Resp., vypínají je České radiokomunikace. A to už i v pásmu MW.

Je to trochu jako když se vyřazovaly z běžného provozu parní lokomotivy.
Končí nádherný kus techniky,
fungující na jednoduchých fyzikálních principech,
vyrobený poctivě s fyzickou životností často přesahující životnost modernějších (složitějších a ekonomičtějších / efektivnějších) nástupců,
poskytující určitou zálohu pro případ selhání některých nových technologií;

ale současně se nedá popřít, že ta ekonomická stránka věci je nepřehlédnutelná a že se k tomu musí přistupovat racionálně.

Když pominu autentická stará rádia v autoveteránech i jinde (náhrada novým retro výrobkem je těžce neautentická),
tak z praktického hlediska je LW (dlouhé vlny) a MW (střední vlny) vysílačů škoda hlavně kvůli jejich dosahu.

Jednak tvořily zdroj informací pro případ regionálního blackoutu
(mobilní operátoři mají těžce nedostačující kapacitu akumulátorů u BTS; z vysoka pečou i na to, když jim ČEZ korektně několik týdnů předem nahlásí plánovaný výpadek dodávky el. energie; a mobilní operátoři klidně nechají v době zrušených pevných linek několik tisíc lidí bez telefonu – mám vyzkoušeno a nepodařilo se mi s tím nic udělat; takže si moc nedělám iluze o dostupnosti VKV FM nebo DAB+ rádia při výpadku elektřiny v oblasti – tuším, že tam asi tečou významně větší příkony než u GSM a nástupců, takže tam asi jen spalovací motor? ),

a jednak LW (a částečně i MW, aspoň před snížením výkonu) umožňovalo poslech ČRo v zahraničí, což už teď půjde jen přes net.

Doba jde holt dál.


U toho AM vysílání na MW a dříve i LW ale nemůžeme doufat, že bychom se s ním setkali alespoň jako s atrakcí, v tom je to horší než u těch parních lokomotiv.

Kmitočty se obsadí digitálem; vysílače také, nebo se zbourají; a AM si maximálně zkusí někdo načerno doma laboratorně jako experiment při domácím nízkém výkonu.

Backup pro případné horší časy neposkytne ani jedno ani druhé, protože parní lokomotivy už nemají síťovou infrastrukturu. Takže kdyby se něco semlelo, tak nás budou zachraňovat radioamatéři, auta, koně, a pár hodin denně občasný internet a DAB.

----------

Foto vlastní – 30. 5. 2014 jsem měl na koloběžce s návěsem cestu okolo nejznámějšího vysílače Liblice B (na snímku). Stojí u Českého Brodu. Jde o nejvyšší stavbu v ČR; vysílal v pásmu MW.

----------

Dodatek pro informatiky bez elektrotechnického vzdělání:

Amplitudová modulace (AM) je nejpřirozenější způsob, jak zvukový signál namodulovat pro přenos na elektromagnetických vlnách.
Spočívá v tom, že u sinusové nosné vlny o dané frekvenci, kterou si posluchač naladí na přijímači, sinusový zvukový signál (o nižší frekvenci, tedy s delší periodou sinusovky) mění amplitudu.
Přenášený signál tak upravuje amplitudu vysílaného signálu. Proto se to jmenuje "amplitudová modulace". Signál se přenáší jako změna amplitudy.
Proto je také při poslechu vysílání s modulací AM možné podle hlasitosti zvuku odhadnout, jestli je signál silný, nebo slabý. Protože nízká amplituda může být způsobena nízkou hlasitostí vstupního signálu nebo slabým signálem (nízkým výkonem, velkou vzdáleností, nevýhodnou polohou) vysílače.

Později přišla dodnes používaná frekvenční modulace (FM), která mění frekvenci vysílaného signálu.
V podstatě se dá zhruba říci, že AM je změna na svislé ose grafu, FM změna na vodorovné ose grafu. (Změna, která informuje o hodnotě vstupního zvukového signálu.)
Ale nebudu zabíhat do detailů, abych se v nich neztratil, v elektronice se nevyznám; elektřinu a elektroniku jsem sice potkal na průmyslovce, ale jinak jsem informatik.

Samo slovo "modulace" nebo sám proces/účel modulace je v analogu něco podobného, jako je v digitálu kódování nebo kodek.
Zkrátka, je to způsob formulace informace v souladu s normou tak, aby příjemce mohl na svém přijímači informaci interpretovat.

Pro představu, amplitudová modulace (AM) je svojí jednoduchostí, přirozeností a názorností v elektrotechnice a analogu zhruba totéž,
jako v ICT a digitálu bitmapa (.bmp) pro obrázky nebo wave (.wav) pro zvuk.

Je to asi první způsob, který někoho celkem logicky napadl, nejsnadnější na kódování a dekódování, nejméně náročný na složitost technologie (HW, SW), nejpřirozenější;
ale také neefektivní, a proto v průběhu času v běžné životní praxi nahrazený novějšími technologiemi, které jsou sice náročnější na fyzickou konstrukci elektronického zařízení, resp. na HW a SW počítače, ale zato přinášejí zajímavější poměr kvalita signálu vs. šířka pásma, resp. datová velikost.

Takže pro představu pro informatiky:
Konec AM vysílání je něco jako kdyby zmizely bitmapy a byly nahrazeny jpegem.
Což by nebylo samo o sobě špatně, až na tu nemožnost domácích pokusů pro začínající elektroniky a nemožnost poslouchat rozhlas přijímačem bez vlastního zdroje energie, což krystalkové rádio pro poslech AM vysílání umělo; jenže to je věc modulace.

Pak je tu ještě věc vlnového pásma (dlouhá vlna je při nízké frekvenci; (velmi) krátká vlna je při vysoké frekvenci), s tím související výkon a dosah.
A to je právě ten průšvih – že s koncem vysílání na dlouhých a středních vlnách (on ten konec začal už před lety, snižováním výkonu a postupným vypínáním některých vysílačů) končí možnost poslouchat vysílání daleko od vysílače.
Což je nepříjemné pro cestování po Evropě a nebezpečné pro případ regionálního blackoutu např. po živelní katastrofě.

Pro úplnost nutno dodat, že na středních vlnách (MW) s amplitudovou modulací (AM) v Česku vysílají ještě nějaká soukromá rádia; ale i tak je konec vysílání Českého rozhlasu na těchto vlnách s touto modulací zásadní.

A sama amplitudová modulace je ještě v provozu např. při poloduplexní (mohou mluvit oba, resp. všichni; ale ne najednou, musejí se střídat) radiové komunikaci, např. u občanské vysílačky (CB radio) v Polsku; a asi i na nějakých radioamatérských pásmech, ale v těch se neorientuji.
A v mnoha státech AM na MW nebo LW stále ještě běží klasicky jako rozhlasové vysílání. Jen z těch pásem holt zmizel ČRo, což je pro našince zásadní.



A jak jsem výše popsal, že AM je nejpřirozenější možný způsob, jak zvuk namodulovat do signálu pro radiové vysílání, tak z toho plyne ještě jedna zajímavost:

Na vysílači v Liblicích,
který zde poblíž vidíte na mé fotce z jara 2014, a o němž je níže odkázaná reportáž na Technetu z prosince 2021,
bylo možné u transformátoru, přes který šel signál do antén, poslouchat vysílaný zvuk, a to bez jakéhokoliv reproduktoru.
Přímo rezonance samotného transformátoru průchodem signálu se zvukem namodulovaným v AM o brutálním elektrickém výkonu způsobovala, že transformátor mimoděk přehrával zvuk do místnosti. Jako vedlejší efekt své činnosti. V odkázaném článku je videozáznam, kde je možné si ten zvuk transformátoru poslechnout.
Podobně, jako běžný transformátor, okolo kterého jste někdy šli po ulici, např. pro změnu napětí z vysokého napětí 35 kV na napětí 400 V pro domácnosti, bzučí,
tak transformátor, přes který jde zvuk namodulovaný na AM, rovnou mluví, hraje a zpívá.
Tedy mluvil, hrál a zpíval. Do 31. 12. 2021.