Kde kotví ta loď? (Gdzie Ta Keja – po czesku)
můj český text k polské námořnické písničce
8. a 9. 11. 2014
Při cestě na lehokole okolo Polska se mi na úpatí jednoho z mnoha mou navštívených majáků
zalíbila polská námořnická píseň Morska burza mózgu , linoucí se z reproduktoru na zahrádce restaurace,
i rozhodl jsem se na místě si nějaké námořnické písně (szanty) zakoupit.
Píseň, jejíž reprodukce mě zaujala, sice k dispozici nebyla, ale koupil jsem si jiné album,
to jsem následně doma začal poslouchat,
a nejvíce mě oslovila právě píseň Gdzie Ta Keja (čili Kde je to molo/břeh/přístaviště).
Uběhly čtyři roky a kousek, a konečně jsem se dostal k tomu, abych svou oblíbenou písničku převedl do češtiny:
Gdzie Ta Keja
[polská námořnická píseň]
Gdyby tak ktoś przyszedł i powiedział: a
Stary, czy masz czas? G a
Potrzebuję do załogi jakąś nową twarz, C G7 C
Amazonka, Wielka Rafa, oceany trzy, C7 F d
Rejs na całość, rok, dwa lata, to powiedziałbym: a E7 a
Gdzie ta keja, przy niej ten jacht, E7 a
Gdzie ta koja wymarzona w snach, G C
Gdzie te wszystkie sznurki od tych szmat, g A7 d
Gdzie ta brama na szeroki świat. a E7 a
Gdzie ta keja, przy niej ten jacht,
Gdzie ta koja wymarzona w snach.
W każdej chwili płynę w taki rejs,
Tylko gdzie to jest, no gdzie to jest?
Gdzieś na dnie wielkiej szafy leży ostry nóż,
Stare dżinsy wystrzępione impregnuje kurz,
W kompasie igła zardzewiała, lecz kierunek znam,
Biorę wór na plecy i przed siebie gnam.
Gdzie ta keja…
Przeszły lata zapyziałe, rzęsą zarósł staw,
Na przystani czółno stało - kolorowy paw.
Zaokrągliły się marzenia, wyjałowiał step,
Lecz ciągle marzy o załodze ten samotny łeb.
Gdzie ta keja…
I jeszcze raz!
Gdzie ta keja…
Gdzie Ta Keja – Trzy Majtki (Z Prądem)
Kde kotví ta loď?
[Martin Adámek]
Kdyby tak někdo přišel a zeptal se:
Kámo, máš čas?
Potřebuju do posádky jednu novou tvář.
Velký útes, Amazonka, oceány tři;
plavba na rok, možná na dva – hnedka řekl bych:
Kde kotví ta loď, kde najdu ten břeh?
Kde kajutu, co vídám ve snech?
Kde od stěžňů jsou všechna lana,
kde na širý svět je ta brána?
Kde kotví ta loď, kde najdu ten břeh?
Kde kajutu, co vídám ve snech?
Vyplouvám kdykoliv, třeba hned,
jenom kde to je, tak kde to je?
Na dně velké truhly leží ostrý nůž,
staré rifle rozdrbané jsou zaprášené už.
V kompasu jehla zrezivěla, ale znám svůj směr:
Hážu loďák na svý záda a jdu za nosem.
Kde kotví ta loď…
Přešla léta všelijaká, rybník zarůstá,
v tom u mola kanoe stála, vážně překrásná.
Zhmotnily se o lodi sny, jen co na ni mrk‘,
jenže dál sní o posádce, ten osamělý vlk.
Kde kotví ta loď…
A ještě jednou!
Kde kotví ta loď…
Osobně bych sice hypoteticky pro případnou cestu volil menší loď,
v přístavech jsem vídal malé jachty používané k cestování;
navíc je o mně známo, že za ideální počet osob pro cestování považuji hodnotu jedna až dva;
ale celkově se tato plachetnice (byť školní, ergo určená pro tuny námořníků), myslím, k této písni docela hodí.