Vztahy přes kopírák
19.3.2010
Vstupuješ do stejné řeky,
jenom s jiným rybářem,
srdce mi teď puká vzteky,
byť i žal je teď má zem.
Proč si s muži ráda hraješ,
taháš je za fusekli,
pravé city z nich si saješ
a hážeš je v předpeklí?
Vyprávíš mi, co s ním děláš,
povědomé je mi to moc,
svědomí fakt asi nemáš,
je to jak tvoje se mnou noc.
Bereš nás jak přes kopírák,
já myslel, že jsem jediný,
když jsem začal tušit nějak,
že má to trochu trhliny.
Lež má vážně krátké nohy,
když ji pravda dohnala,
zjistilo se, že parohy
jsi se mnou svýmu dodala.
Nestačí ti jeden hlavní
a k němu jeden milenec,
i milenci klidně zahni,
to je přece tvoje věc.
Kdo city správně investuje,
a pak je zas správně šetří,
ten jako ty profituje,
a tak má borce hned tři.
Skoro přesně do vteřiny,
co prožíval jsem s tebou já,
prožívá teď s tebou jiný,
asi ti též všechno dá.
Dá ti svoje city, duši,
srdce, sny a důvěru,
patrně on též netuší,
že jde tu jen o nevěru.
Věřili jsme asi všichni,
že jsme tvoji jediní,
za nos se už jednou chytni,
děláš vážně koniny.
Kdyby jsi nás střídat mohla
aspoň v delším čase...
když ty zahneš s druhým, třetím,
jdeš za prvním zase.