Hledat na tomto webu

Tato básnička je už staršího data výroby.
Vizte moji  pozdější poznámku k ní.

Je ráno páteční,
přijíždím do Hradce,
nálada smuteční,
přestává legrace

Z Karosy vybíhám,
horko mě polije,
kam se jen podívám,
je vlajka unie.

Valím oči, valím zraky,
dík tý hrozný nepleše
– maj prapory a maj vlajky
trolejbusy na střeše.

Vzpomněli si páni asi,
z dopravního podniku,
na nedávný starý časy,
má to stejnou logiku.

Má to snad bejt provokace?
Tohle mi spát nedá,
vždyť je to jak okupace
– žaludek se zvedá!

Tuhle slávu už jsme měli,
vzpomínáte lidičky?
Jen žlutej srp vyměnili
za stejně žlutý hvězdičky.

Divná to nemoc,
prápory věšíme,
slavíme velmoc,
svobodu ztrácíme.

Vlajky SSSR a ČS na trolejbusu před r. 1989

Vlajky EU a ČR na autobusu MHD v HK 30.4.2004

Vlajky EU a ČR na trolejbusu v HK 30.4.2004

Tvarová a barevná podobnost u nás vyvěšovaných symbolů SSSR a EU

Pozdější poznámka

Tuto básničku jsem v roce 2004 napsal tak, jak jsem to tehdy viděl,
a tak ji tu nechám.

Ale můj pohled se od té doby poněkud změnil,
protože jsem si všiml/uvědomil, že:

1. EU mi téměř denně usnadňuje život
   (protože funguji přeshraničně).
   A život usnadňuje i dovozcům, kteří nemusejí všechno zboží nechávat testovat, když mají k dispozici evropský atest,
   potažmo tím jejich zákazníkům, tedy vám, snižuje náklady na nákup dovozového zboží.
2. Mnoho byrokracie, nesmyslných omezení, kontraproduktivních nařízení dosahujících opačného než požadovaného efektu i jiných svobodu omezujících právních úprav,
   o nichž se říká, že pocházejí z Bruselu,
   ve skutečnosti pochází z Prahy, a na Brusel je to svalováno, aby Praha měla pokoj.
   Mnoho věcí, které se u nás změnily nebo zavedly údajně kvůli EU,
   je v jiných zemích EU úplně jinak, než u nás po té změně, vynucené údajně Unií.
   Někdy se u nás něco zavede jen tak, jindy jsou čeští politici papežštější než papež a zavádějí zde něco, co po nás EU nechce.
   Občas došlo i k chybě při implementaci evropského předpisu do českých zákonů, a nesmysl tak vznikl až v Praze. Naštěstí dnes už se spíše přebírají celé evropské směrnice v českém znění a nejsou přepisovány do českých zákonů, což je postup přehlednější, efektivnější a s menším prostorem pro chybu.
3. Přestože některá kontraproduktivní nařízení opravdu přicházejí z Evropské unie,
   tak řešením nemá být chtít EU opustit,
   řešením má být chtít EU opravit.
   V Praze také vymysleli a schválili spoustu nesmyslů, které jsou teď pro mne závazné a komplikují mi život,
   a nehodlám to řešit vyhlášením východočeského / královéhradeckého / náchodského království.
   To, že se v Praze říkají a schvalují divné věci, se snažím řešit tak, že chodím k volbám.
   A stejný princip by měl být i s EU – musíme tam poslat kompetentní lidi.
   Spolupráce s jinými evropskými státy je pro nás důležitá.
4. V EU jsme rovnoprávnými členy.
   • Nejsme násilně zataženi do federace, jsme suverénní stát začleněný v Unii, jejímž cílem je vzájemná spolupráce jejích členů. Nikdo nám nic nediktuje, máme, co se tam odhlasuje. A co se tam odhlasuje, záleží i na tom, koho jsme si tam poslali. A že nemáme většinu? Tu nemá ani Náchod v pražském parlamentu, a také se nerozčiluji, že o mně rozhoduje někdo z Moravy či Budějic, kam to mám mnohem dál, než třeba do Vratislavi.
   • A není to ani podlézání externí velmoci. Klanění se jinému státu, padání na kolena a skákání, jak píská, je problém. To platí úplně stejně pro Rusko i pro USA, padni komu padni.
     S každou takovou velmocí můžeme spolupracovat jako partneři, a každou takovou velmoc můžeme kritizovat, když bude podnikat válečné výpady za své hranice,
     opět padni komu padni, velmoc jako velmoc, máslo na hlavě mají i Rusko, i USA,
     přestože se Češi rádi polarizují, a jak na fotbale fandí jednomu nebo druhému velkému státu.
     Ale EU není externí velmoc, která by nás chtěla zvenku ohrožovat. EU je spolek, jehož jsme součástí, a jenž nám zachovává naše státní symboly i naši vládu; a i když jsou pro nás evropské směrnice závazné, tak my jsme jejich spolutvůrci. Ano, v nějaké míře – stejně jako v pražském parlamentu je třeba Náchod zastoupen jen určitou měrou.
5. Nechci moc zabíhat do tématu dotací. To je jeden z problémů EU, že se přerozdělují zbytečně velké částky. Ale to je věc voleb a věc toho, koho nahoru posíláme. To se děje i u nás, na národní úrovni.
   Ale EU nám značné peníze posílá, nenechává si naše peníze pro sebe.
   Je pravda, že mnoho dotací se utrácí špatně, nesmyslně, někdy jde rovnou o podvod nebo rozkrádání.
   Jenže: Jestliže Česko špatně nakládá s penězi, které dostává z Bruselu, tak nedává smysl, aby za to Česko kritizovalo Brusel. To je docela chucpe. A přesto se to často děje.
   Čech křičí, že EU je špatná, protože Češi nakládají s penězi, které od EU dostali, nesmyslně a nehospodárně.
   Dokonce i když EU na své náklady vyšetří, co se dělo s částí našich/jejích/našich peněz, a potvrdí, že šlo o podvod, tak Češi dotyčného pachatele dál uctívají a svěří mu do rukou celé Česko.