O Lisabonu, Irsku, Mnichovu a Habsburcích
31.10.2009
1) Definice pojmů – aneb o režimech
Unie je spojení
rovnocenných partnerů,
když se státy ožení
v rovnocenném kartelu.
Nevolnictví, to má noty,
podle kterých musíš hrát,
na mlíko ti dává kvóty,
i na řepu, co chceš pěstovat.
Říká, kde smíš pracovat,
a čím si svítit k tomu,
z čeho se máš radovat
a koho pustit domů.
Démos kratés – vláda lidu,
o všem se má hlasovat,
a referendum pro jistotu,
si smí Irsko zopakovat.
Z demokracií, myslím,
nejlepší je jistě ta,
kde před hlasováním
se dělá správná osvěta.
A když se voliči spletou,
a místo "ano" řeknou "ne",
tak necháme je, jednou větou,
klidně hlasovati podruhé.
Hlasuj, svobodný občane,
politik se tě zastane,
a pro svobody pravý pocit,
smíš k urnám opět vkročit,
abys svůj názor opravil,
abys byl s vlnou, zkrátka in.
Čím voleb je víc,
tím svoboda je větší,
má to jen samý líc,
tak neměj žádné řeči.
2) Domluva do duše
Tak ber Vašku ohled,
nebuď pořád arogantní,
vždyť evropský pohled
žádá podpis elegantní.
Buď slušný jako Beneš*,
to prolomí ledy,
pero do ruky vemeš,
rozhodneš naposledy.
Pojďte milí, posaďte se,
nedáte si kávu?
Buďte hodní, podpište se,
nedělejte krávu.
Je to přece formalita,
čeká se jen na vás,
koukaj na vás oči světa,
tak nedělejte trapas.
3) Historická matematika
Habsburkové šlechetně
nás 3 věky v péči měli,
na což jsme my nevděčně
v osmnáctém zapomněli.
Je čas zrobit pořádek,
všichni na to hledí,
srovnat čísla do řádek,
ať matika sedí:
1918 + 20 = 1938
1989 + 20 = 2009
Dvacet roků rozjívení,
vzbouření a samovlády,
dál to nejde vážení,
vždyť nevíte si rady.
Přispíšíme s naší péčí,
chcem se starat o vás,
na úvod teď máme řeči,
pak užijem i provaz.
Tak nebuďte rezistentní,
ať má to hladký pohyb,
vždyť čísla jsou evidentní,
není žádných pochyb.
Nedělejte tu už zmatky,
respektujte dějiny,
přec víte, že vaše matky
jsou vždy jiné krajiny.
I ve škole přestávka
má jasně dané trvání,
tak nebuďte jak děťátka,
a zklidněte se, trhani.
Je čas zase dávat pozor,
co říká pan učitel,
ať opraví nám správně obzor,
ať víme, kdo je (ne)přítel.
Tak vrhněme se do výuky
a zanechme bázně,
bylo dvacet roků přestávky,
bude třista let kázně.
Poznámka
- * S odstupem času mi kritika E. Beneše přestala připadat vhodná (vzhledem ke složitým okolnostem 2. sv. války), ale už jsem to tak holt před 4 lety napsal.