Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Výběr krás z maďarštiny

 

Doplněno
27. 10. 2015
Vytvořeno
7. a 8. 9. 2013

 

Tento článek pojednává o vybraných zajímavostech a sympatičnostech z maďarštiny.
Pro mne nejdůležitějších pět slov nejen v maďarštině naleznete jinde, v Evropském cyklocestovatelském slovníku.

Osobní vztah k maďarštině

V Maďarsku jsem byl zatím jen dvakrát v životě.
Poprvé v roce 2007 na jízdním kole, kdy jsem přijel ze severoseverozápadu slovenským Komárnem a přes Budapešť, Kecskemét a Bekéscsabu jsem odjel na jihovýchodovýchod do Rumunska,
podruhé v roce 2013 Škodou 1203, kdy jsme (ještě s kolegou a jeho dvanáctsettrojkou) přijeli ze severozápadu od Bratislavy, bleskově jsme proletěli přes Győr, okolo Balatonu na jih do Kecelu, a pak přes Kecskemét a Budapešť do Komárna.

Ale dvě návštěvy stačily, abych si vytvořil kladný vztah k tamnímu jazyku – maďarštině.
Při první návštěvě mě zaujala; při druhé jsem si ji vysloveně zamiloval a zařadil jsem ji mezi deset svých nejoblíbenějších jazyků.
(Což je slušné umístění – když započítám i češtinu a slovenštinu, tak mám alespoň maličký základ ze sedmi jazyků; pak následuje ukrajinština, kterou jsem se sice nikdy nesnažil učit, ale je to něco mezi ruštinou a polštinou (takže mi může poplést i to, co mezi těmi dvěma jazyky zatím ještě rozlišuji),
pak následuje litevština, jazyk mé nejoblíbenější neslovanské země, navíc oplývající českou diakritikou se shodnou (českou) výslovností, polskou diakritikou s vlastní litevskou výslovností, mnoha slovy podobnými polštině a některými češtině a v neposlední řadě vlastními jmény, která naprosto kouzelně končí všechna stejně, že by se za ně ani Asterix s Obelixem nemuseli stydět.
Tím je obsazeno prvních devět míst, takže desátá pozice pro maďarštinu je opravdu pěkná. A to bych ještě někam měl nacpat italštinu, kterou sice také neovládám, ale považuji ji za vcelku sympatickou.)

Pro jistotu podotýkám, že maďarsky neumím, ani v nejbližší době umět nehodlám. Což se ale vzájemně nevylučuje s tím, že se mi maďarština líbí a pár slov jsem z ní samovolně pochytil.

Výslovnost

S, Sz

Člověka, který má nějakou zkušenost s polštinou, poněkud zaujme, že "s" se čte "š", a "sz" se čte "s" – přesně opačně než v polštině.

Ö, Ő

Kromě toho bych chtěl poznamenat, že přehlasované o, tedy "ö" se sice čte zhruba jako v němčině, tedy přibližně "e" (z němčiny mám velmi slabý základ pro nejnutnější komunikaci, maďarsky neumím, fonetik nejsem, hudební sluch nemám, všechno mi zní stejně, takže přibližně znamená velmi přibližně),
ale je důležité si uvědomovat, že oproti němčině existuje navíc i v dlouhé variantě "ő" (čte se přibližně jako "é").

Pokud tento znak potřebujete napsat na běžné české klávesnici s operačním systémem Windows, tak můžete: Klávesovou zkratkou Ctrl+Alt+alfanumerická(horní)nula napíšete dlouhou přehlásku, a po ní už jen stisknete "o". A kombinaci Ctrl+Alt lze obecně nahradit pravým altem (Alt Gr).

Krátkou přehlásku naleznete většinou někde poblíž backspacu, konkrétní umístění se liší dle provedení klávesnice, je to tam, kde je na klávesnici IBM zpětné lomítko. Přehlásku na české klávesnici máme patrně kvůli rozšířenosti německých příjmení, resp. asi jako památku na Rakousko-Uhersko, díky kterému používáme QWERTZ jako Němci, nikoliv QWERTY.

Ale zpět od Rakousko-Uherska k holému Maďarsku a jeho jazyku.

Gy

K výslovnosti dodám ještě to, že "gy" se čte "ď". Jako malý jsem si musel přijít na to, že "Peter Nagy" a [Peter Naď] jsou jeden a týž zpěvák, a to jsem ještě vyrůstal v Československu, takže jsem oproti dnešní mládeži měl snadnější podmínky. Když jsem na kole projížděl městem "Gyula" (kousek před hranicemi s Rumunskem), vzpomněl jsem si, že dřívější prezident Havel míval slavnou fenku jménem Ďula, tedy patrně stejnojmennou.

Takže teď už víme, že třeba "Győr" se čte "Ďér".

Cs

A abych nezapomněl, ještě tu máme hlásku "č". Píseň slovenské skupiny Elán s názvem "Čaba neblázni" jsem vždy vnímal tak, jak jsem ji slyšel. Asi až díky návštěvě Maďarska jsem si uvědomil, že jde o maďarské křestní jméno, psané "Csaba".
Obecné ponaučení zní: Když už hudbu kradete v mp3 bez původního obalu (nebo tehdy kopírováním na kazetu), tak si alespoň někde najděte přebal nebo diskografii, abyste se koukli, jak se název písně píše. Ale na tento případ nelze vztáhnout, protože tehdy se ještě hudba tolik nekradla, a když už, tak obvykle z originálního CD či originální kazety na kazetu. A při kopírování na kazetu byl čas podívat se na přebal (Pozn. pro děti: Na kazetu se zapisovalo rychlostí 1:1, což ale moc nevadilo, aspoň si člověk opravdu poslechl, co si zkopíroval, a ne že si nahamtal hodiny hudby, které si nikdy nepustí. A občas nějaký super kazeťák uměl i zrychlenou kopii, ale s rizikem nižší kvality zápisu.) A hlavně Eláni název této písně píší podle československého pravopisu.

A v devadesátých letech byla v ČR celkem hraná zpěvačka "Csáková", tedy [Čáková]. To byla ta, co přebírala cizí písně a současně brojila proti kopírování hudby.

Světové jazyky

Pokud chcete Maďarsko procestovat, aniž byste se chtěli učit maďarsky, tak vězte, že situace je tam dost podobná jako u nás:

DE

Při obou cestách jsem dost narážel na lidi okolo třeba 40 - 50 let, kteří byli schopni komunikovat německy. Většinou lépe než já, ale to není zas tak těžké, takže to moc nevypovídá.

EN

Angličtina se objevuje různě, podle věku, velikosti města, profese, a individua – v podstatě přesně jako u nás.

SK

Slovenštinu jsem v Maďarsku nikde neuplatnil, to až v Rumunsku poblíž Banátské oblasti slovensky uměl jeden místní slovákorumun, kterého jsem se ptal na cestu (alespoň jsem jednou v životě mohl použít kouzelné slovenské slovo "tuná" - na čistokrevné slováky mluvím česky, tak k tomu jindy nebyla příležitost, a hlavně mi do pokusů o slovenský projev zákeřně leze polština, kterou na rozdíl od slovenštiny používám aktivně.)

Vrátný fabriky u muzea

Při příjezdu k vojenskému muzeu v Kecelu jsme nejdříve omylem zaparkovali před továrnou, která od muzea nešla rozeznat, protože s ním těsně sousedila a protože za plotem měla různá vozidla, která klidně mohla být exponáty muzea.
Z vrátnice firmy vyšel vrátný, a jal se na nás maďarsky mluvit.
Zjevně se nám snažil něco sdělit, snažil jsem se tedy dopátrat co:

  • "Do you speak English?" > Odpověděl cosi maďarsky
  • "Sprechen Sie Deutsch?" > Odpověděl cosi maďarsky
  • "Govoritě po-russki?" > "Nět", odpověděl.

Pokračoval jsem tedy rusky, díky čemuž jsme se celkem snadno a rychle bez zbytečné pantomimy dozvěděli, kde je vchod do muzea, kde stát můžeme, a kde ne. Někdy holt "ne" neznamená doslova "ne".

2007 – cesta první

Dost bylo úvodu, jdeme k dřeni článku.
S odstupem šesti let si z hlavy vybavuji, že mě zaujala tato slova:

Výběr z maďarštiny - 2007
MaďarskyČesky
PapírPapír
PéntekPátek
BuszBus
(vodorovné dopravní značení)
SzoláriumSolárium
(ano, u těchto mezinárodních/převzatých slov zachovávají výslovnost, a podřizují jí zápis – třeba v ruštině to sice je brutálnější, ale tam to má své důvody.)
Gumiszervís
(fakt to je realita, ne vtip o maďarštině)
Pneuservis
Dobrý

O maďarštině jsem se 19. 8. 2007 rozpovídal v živém telefonickém vstupu do vysílání Českého rozhlasu (Formát .mp3 1.4 MiB) (ale nedozvíte se z něj o maďarštině nic, co by nebylo i tady).

Jako zajímavost asi můžu zmínit, že slovo "koszonóm" (děkuji) se neformálně zkracuje na "koszi" (díky),
což zní v některých ohledech podobně jako česky, polsky ("dziękuję" -> "dzięki") a slovensky ("ďakujem" -> "vďaka") – ve všech těchto čtyřech jazycích se zkracuje ze tří slabik na dvě, a ve třech jazycích se po zkrácení končí na "i".

2013 – cesta druhá

Výběr z maďarštiny - Slova asi potkaná už v r. 2007, zapomenutá, a znovu objevená 2013
MaďarskyČesky
ZárvaZavřeno
AutósiskolaAutoškola
UtcaUlice

 

Výběr z maďarštiny - 2013 - Asi opravdu letošní objevy
MaďarskyČesky
BázisZákladna
SzentSvatý
CeduláŠtítek, označení
Dög ceduláPsí známka (vojenská identifikace na krk)
(Nejdříve jsem myslel, že ono "dög" je pes, podobně jako anglicky, ale následný internetový průzkum tuto domněnku vyvrátil. Může jít o pomaďarštění anglického výrazu dog tag, když jde o vojenské známky, příp. by to mohlo souviset i s tím, že "dög" je podle slovníku mrtvola. Škoda, vypadalo to, že je to pes, což by bylo takové pěkné na zapamatování.)

Kromě toho se plyn řekne "gáz" (a LPG "PB gáz"), zóna je "zóna", apod. Ale to jsou celkem mezinárodní slova, u kterých se není čemu divit.
Paměťová karta (do foťáku) je "memório karte".
Další mezinárodní slova, ale navíc sympaticky ve shodném tvaru jako v češtině, jsou "karburátor" a "trezor". Přičemž na karburátoru má své zásluhy mj. János Csonka, nositel i v ČR se foneticky vyskytujícího příjmení. Resp. při domácí kontrole dle internetových zdrojů se karburátor potvrzuje, ale trezor záhadně není k nalezení. Přitom to slovo pracovníci muzea používali mezi sebou, když šlo o bezpečnostní zamykatelnou schránku. Ale internet mlčí.

See you

Teprve v Nových Zámkách, 29 km za H-SK hranicemi, ale stále ještě v maďarskojazyčné oblasti, jsem si díky bilingnosti pumpaře potvrdil postřeh, který jsem naposlouchal:
Neformální pozdrav na rozloučenou, něco jako české "Zatím", polské "Na razie" (doslova "prozatím"), anglické "See you (later)" (doslova "uvidíme se (později)") je maďarsky [Síja].
No, hotová angličtina. Škoda, že jsem si to ověřil až 29 km po zatím posledním opuštění Maďarska. Tak jsem to aplikoval aspoň na toho pumpaře, který mi to slovo potvrdil. Ale do té doby jsem při obou cestách používal běžné formální "Viszont látasra" [visont látašra], tedy "na shledanou", takže houby zle.

A podezřele často jsem slýchal při uvítání něco jako [helou], ale nakolik je to maďarské, jsem si nezjistil. Já také v češtině masově používám německé slovo "čus", takže je nutno vše vyhodnocovat opatrně (Nehledě na to, že slovo "ahoj" pochází z angličtiny, a "čau" zavání italštinou).

Mimochodem, v Nových Zámkách jsem si všiml vozidla autoškoly patřící člověku jménem "Kostyál", což bych četl asi [Košťál], což mi zní dost česky. Netuším, kterým směrem to příjmení putovalo, nebo jestli snad dokonce vzniklo dvakrát nezávisle na sobě.

Jako ze vtipu

Vtipům o maďarštině je těžké nevěřit, když na silnici potkáte předváděcí automobil s reklamním polepem "Bérautó". Ano, beru.

 

Jídlo

Kouzelné je to s názvy potravin.

Už na mapě Maďarska vidíme města Bekéscsaba [Bekéščaba], což mi zní jako čabajka; a Debrecen, což mi evokuje debrecínku.

Kromě toho jsme cestou z Győru k Balatonu jeli okolo zříceniny hradu Csesznek ([česnek]). Ale podle všeho to slovo v maďarštině neznamená nic konkrétního, a už vůbec ne česnek.

A v ulicích na cedulích stánků pak zjistíte, že langoš, klobása a guláš jsou v podstatě stejně jako česky. Resp., abych byl přesný, bych měl říci, že jsou česky v podstatě stejně jako maďarsky.

Jestli mají v Maďarsku uherský salám, jsem nezjišťoval, ale při určitém způsobu interpretace asi mají, pokud je unie nenatlačila do stoprocentního dovozu. Ale slyšel jsem, že v Turecku nic nevědí o žádném tureckém medu, takže na nic se nedá spolehnout.

Třešně se řeknou skoro stejně jako slovensky – "cseresznye".

Vyšehrad

S jídlem to sice nesouvisí, ale že jsme naťukli ta města: Jeden kamarád mi kdysi věnoval čtyřjazyčnou knihu o technických památkách Visegrádské [višegrádské] čtyřky (tedy Čech, Polska, Slovenska a Maďarska), na které mě zaujalo, že Visegrád se slovensky řekne Vyšehrad. Tedy podle Wikipedie to tak je i česky – ale na název smlouvy se to neaplikuje, vždy jsem slyšel o smlouvě Visegrádské, nikoliv Vyšehradské. Oproti tomu ve slovenštině aplikují ČS překlad i na název smlouvy.
Takže abyste se nenechali zmást – když bude nějaký Slovák mluvit o Vyšehradu, tak tím nemusí nutně myslet ten v Praze, protože v jeho jazykovém pojetí je ještě jeden na severu Maďarska, poblíž Dunaje a Slovenska, proslavený smlouvou nesoucí jeho jméno.

(Ono je to s těmi překlady jmen vůbec pestré – když se bavíte s Polákem nebo polsky s Litevcem, tak chvíli trvá, než zjistíte, že slovem "Wilno" se v polštině označuje litevská metropole Vilnius,
a když někomu správně česky řeknu "z Vratislavi", tak obvykle rozumí "z Bratislavy", protože málokdo ví, že polské město "Wrocław" se česky zove "Vratislav" – většinou se uvádějí (h)různé patvary, které nejsou správné ani v jednom jazyce.
Ale pokusím se udržet myšlenku a téma, takže zase zpátky do Maďarska.)

Világos (világoš)

Těsně před opuštěním Balatonu jsme navštívili městečko Balatonvilágos. Což mě zaujalo, protože občas se říká "dostat világoš" ve smyslu "dostat vynadáno". Doma dodatečně dráždím internet, abych zjistil, co slovo világoš značí. Odpověď nenalézám ve slovníku, ale na Wikipedii: Világos je maďarský název rumunské obce, u které byla v polovině 19. století závěrečnou bitvou definitivně poražena maďarská revoluce.
Takže, uchopeno za podstatu, "dostat Világoš" je totéž jako "dopadnout jak sedláci u Chlumce". Jen se to v té hovorové češtině chytlo trochu jinak.

Tři ulice

V městečku Balatonvilágos mě zaujaly názvy tří vzájemně nedalekých ulic:
Május 1 utca, Posta utca, Iskola utca.
Tedy nejspíš: Prvního máje, Poštovní, Školní.

(Onehdy jsem pohledy do jedné české ulice Prvního máje adresoval jako "1. 5.", pošťáci mě za to jistě museli mít rádi.
A uvážíme-li, že na mnoho dokumentů se píše datum i místo, a že jedna akce pro stovky účastníků z daleka začínala dne 16. listopadu na ulici 17. listopadu, tak mi z toho vychází, že datumové názvy ulic či jiných prostranství nejsou úplně rozumné.)

Haló

V dopravním (komunikačním) muzeu v Budapešti (ač ve mně jinak z různých důvodů nechalo různé dojmy vč. silně negativních) jsem se dozvěděl super věc:

Proč se do telefonu říká "Haló"

Podle T. A. Edisona použil výraz "Haló" při telefonickém rozhovoru jako první maďarský zlepšovatel Tivadar Puskás, s nímž Edison v letech 1876 až 1877 spolupracoval na zdokonalení telefonu a jenž podle pozdějšího Edisonova prohlášení vynalezl telefonní ústřednu.
Výraz "Haló" vytvořil z maďarského slova "Hallom", které znamená "Slyším".
A už u toho zůstalo. Slovo "haló" k nám tak přišlo z blízké maďarštiny přes daleké USA.

Tedy vycházím z tvrzení v budapešťském muzeu.
A jelikož jsem při svých cestách navštívil nejméně tři geografické středy Evropy (každý jinde, dokonce v různých státech)
a jelikož mi na dvou odlehlých místech v Polsku (vysílač na jihu v Gliwicích poblíž Ostravy a maják na severu v Gdańsku u moře) tvrdili, že právě u nich začala druhá světová válka,
jsem vůči takovým tvrzením lehce podezíravý.
Ale dokud v nějakém dalším muzeu (a že už jsem evropských technických muzeí navštívil docela dost) nenarazím na nějaké protichůdné tvrzení, tak tomu asi můžu opatrně předběžně věřit, zvlášť když to potvrzuje i internet.

Různé

Při jednom (si) tu poznamenám, že náměstí je "tér" a mléko je "tej". Nepřipadá mi to ničím zajímavé ani vtipné, ale jsou to slova, která se můžou hodit, a je mi líto je zapomenout, tak si je tu odložím.
"Kijárat" je východ (odněkud ven),
a "nyitva" otevřeno (opak od "zárva"; i otevírací (provozní) doba).

Dodatek: [Šátor]

Počátkem listopadu si uvědomuji, že jsem výše v sekci "2007" zapomněl na slovo "sátor", tedy [šátor]. Tedy "stan".
To považuji za zmínkyhodné proto, že cirkusákům se v češtině poněkud hanlivě říkávalo "šátoráci". A možná i kolotočářům, a extrémně by mě to nepřekvapilo ani u stánkových prodejců. Ale jako první význam si pod hovorovým slovem "šátoráci" vybavím právě cirkus a jeho zaměstnance.

Další odlišnosti ve výslovnosti

V říjnu 2015 jsem byl při hradecké premiéře promítání pro veřejnost jedním divákem upozorněn, že "ly" se čte [j].
Pro úplnost jsem si dohledal i další maďarskou výslovnost (jiný web, nový panel), na niž vás tímto odkazuji. Doslova.

Čeština a polština – jazykové služby

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Výběr krás z maďarštiny. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-10-30]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/skoda-1203/madarsko/madarstina

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-10-30]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Kdy jde student FIM navštívit knihovnu?
Když potřebuje něčím podložit monitor.

 

Pro zamyšlení

Kvalita člověka se pozná podle počtu jeho nepřátel.
[(Měl jsem za to, že něco v tom smyslu řekl Karel Čapek,
ale když jsem si vzpomněl, že ten citát nemám na webu, tak jsem nedohledal ani citát, ani jeho autora. Ale asi někdo něco takového řekl, i když jsem to sem napsal z hlavy.)]