Můj profil – stručný ilustrovaný přehled činností a realizovaných projektů
(do r. 2019)
Stručná obrázková biografie
pro Náchodský týden
– rubrika Lidé odvedle
15. 7. 2019
Vytvořeno
03/2019 – 04/2019
Začátkem roku 2019 jsem byl požádán, zda bych pro časopis a novinovou přílohu Náchodský týden mohl dodat své fotky z jednotlivých mých činností a k nim textové popisky.
Pro rubriku "Lidé odvedle" aneb "Představujeme vaše sousedy".
A když už jsem ten průlet svojí historií sestavil, dávám ho s jistým časovým zpožděním i sem, na web.
Délka popisků i počet fotografií byly pro původní použití značně limitovány, takže jde jen o stručný průřez a výtah bez kontextu, návazností a podrobností.
Studium
Narodil jsem se v roce 1983 v Náchodě, kde žiji dodnes.
Vystudoval jsem pardubickou elektrotechnickou průmyslovku, se zaměřením na výpočetní techniku;
potom jsem absolvoval pětiletý obor Informační management na Fakultě informatiky a managementu na Univerzitě Hradec Králové.
Během magisterského studia informatiky jsem si našel intenzivní kurz polštiny;
znalosti na něm získané jsem si později prohloubil na doktorandské stáži, kterou jsem si zařídil na Vratislavské polytechnice (Politechnika Wrocławska).
Jako vedlejšák a koníček jsem na Pedagogické fakultě UHK rozestudoval učitelství českého jazyka pro střední školy, toto studium jsem sice nedokončil, ale hodně mi dalo.
Práce
Od dětství jsem pomáhal v rodinné obchodní firmě, vše od příjmu zboží přes sklad až po prodej a kancelářské i pomocné práce; pak jsem během magisterského studia hlavně rozvážel zboží, což mě bavilo.
Na své alma mater jsem po promoci pět let vyučoval studenty bakalářského a magisterského studia tvorbu webu, číselné soustavy, logické funkce a stručný průlet základy elektrotechniky.
Programuji webové aplikace; mým úkolem je, aby větší a složitější web fungoval; grafiku nechávám jiným.
Baví mě tvorba přístupného a responsivního webu, tedy nakódování webu tak, aby ho mohli používat i nevidomí nebo slabozrací či jinak znevýhodnění uživatelé, a aby se rozumně zobrazil na mobilním zařízení s malým displejem.
Při výuce na univerzitě jsem zjistil, že mě baví učit dospělé studenty; k tomu se přidal můj vztah k češtině a k polštině; a tak začala moje profese učitele českého jazyka pro Poláky – díky znalosti polštiny a specializaci na polsky mluvící studenty učím češtinu lépe a efektivněji, než kdybych ji učil všechny cizince.
…
V létě 2016 si u mě výuku češtiny objednala polská programátorka s kladným vztahem k (cyklo)turistice a v roce 2017 jsme se vzali.
Pro úplnost dodávám, že následující fotky a jejich popisky jsou jen přehled úspěchů, ale cesta k úspěchům vede přes spousty jiných pokusů, které nevyšly, a které si člověk musí odpracovat, aby to zkusil, něco se naučil, a aby potom někdy něco vyšlo. Ono je těžké se věnovat jen úspěšným projektům, a to především proto, že se předem neví, který projekt bude úspěšný – práce, čas, duševní energie a nějaké peníze se musí na začátku nainvestovat do všeho. Klíčová je vytrvalost, tvrdohlavost a ochota pracovat – kdybych seknul se vším, co vypadá, že to nepůjde, tak neudělám nic. Hodně věcí se nepodařilo; a ani to, co se podařilo, nešlo samo od sebe. A rovnou upozorňuji, že následující fotky a popisky nejsou návod, jak vydělat peníze – právě naopak. Ale jsou to věci, které mě baví, a hlavně které mi dávají smysl, protože něco dají mně nebo někomu jinému. A při kterých se realizuji – tedy využívám, co umím.
Cyklistika a cykloturistika – dálkové jízdy
V roce 2002 jsem na trekovém kole s brašnami ujel po normální trase i s kopci za 23 hodin a 18 minut hrubého času 353,91 km z Rájeckých Teplic u Žiliny domů do Náchoda.
Prvních 30 km podél Váhu jsem jel hodinu; posledních 54 km ze Sopotnice nedaleko Vamberka jsem jel 5 hodin.
Na kole po Evropě
V letech 2004 až 2007 jsem každé léto uskutečnil cestu na kole na těžko po Evropě.
První cesta vedla na jihozápad, pak jsem pokračoval na SZ, SV a JV, a tak jsem dokončil čtyřlístek cest Z Náchoda k moři a zpět.
Navštívil jsem 22 zemí, vše na kole na těžko z domu a zpět.
V roce 2008 jsem na kole objel Českou republiku.
Na lehokole okolo Polska
V roce 2011 jsem cestou na lehokole okolo Polska volně navázal na dřívější cestu na kole okolo ČR, ale opět šlo především o to, že jsem chtěl něco vidět a něco se dozvědět.
Při všech cestách jsem hojně navštěvoval muzea, hlavně technická, a díval jsem se kolem sebe.
Maďarsko – Škoda 1203
V roce 2013 jsme s Lubošem Balcarem
dvěma Škodami 1203 navštívili Maďarsko.
Já se svým mikrobusem, Luboš s jeho valníkem.
Já jsem vyjednával s lidmi, Luboš s dvanáctsettrojkami.
Na koloběžce s návěsem českým vnitrozemím
V roce 2014 jsem na koloběžce s návěsem projel české vnitrozemí, tím jsem volně navázal na cestu okolo Česka a doplnil jsem si scházející vnitřek.
Koloběžka je výborná pro zdraví, záda si vysloveně libují, protože jsou chvíli konkávně a chvíli konvexně, takže se pořád hýbou, což je přesně to, co člověk potřebuje. Na koloběžce jsem našel to, co jsem hledal u lehokola – zdravý způsob jízdy. Ale je to za cenu nižší rychlosti. Po rovině člověk jede a hýbe se; do kopce se projde; a z kopce se veze, aniž by chůzí z kopce namáhal kolena. A bagáž se veze dole, aniž by zatěžovala kolena.
Jel jsem s mottem "Orbem cognosco ergo sum" ("Poznávám svět, tedy jsem."), které vystihovalo veškeré cestování, vč. toho dřívějšího.
Stejně jako při předchozích cestách, i tentokrát jsem spal nejraději pod širákem; ale z meteorologických důvodů jsem spal častěji pod stanem, i když jeho balení zdržovalo. Spal jsem hlavně po lukách, polích a lesích; cestování na kole či koloběžce je ekonomicky dostupné, pokud se člověku chce a má čas.
Cestopisná promítání
O svých cestách vyprávím při cestopisných promítáních pod titulem "Nejen na jízdním kole nejen za historií techniky".
Na cestách jsem se snažil něco zajímavého vidět a dozvědět,
a část z toho pak předat dál.
Zatím jsem zpracoval a promítám asi polovinu svých cest.
Cyklotábor a kroužek
Od dětství jsem se věnoval cykloturistice.
Patnáct let jsem nepřerušovaně jezdil na cykloturistické letní dětské tábory,
z toho deset let jako instruktor nebo vedoucí,
z toho tři roky jako hlavní vedoucí tábora.
Tomu, abych mohl být na každém táboře, jsem přizpůsoboval i harmonogram svých cest po Evropě.
Spoluvedl jsem i cykloturistický kroužek ve školním roce.
Sraz šlapacích autíček a Moskvičů
Jsem jeden ze zakladatelů mezinárodního srazu šlapacích vozítek a Moskvičů v Náchodě. Pár let jsem se intenzivně podílel na jeho přípravách i průběhu.
Při srazech jsem pak zahraničním účastníkům, zejména těm z pobaltských zemí, kteří k nám přijíždí s historickými vozidly po vlastní ose, při výletech ukazoval nejen historicko-technické zajímavosti v okolí Náchoda.
Péče o zahraniční účastníky byla velice příjemná, zajímavá a podnětná, bylo to pro mě takové cestování naruby.
Chvílemi jsem ale dostával zabrat, když jsem se při komunikaci se skupinou musel velmi rychle přepínat mezi angličtinou, polštinou a ruštinou; to už jsem občas skoro nevěděl, čí jsem, a ve kterém jazyce teď právě sestavuji větu.
Youngtimer z 90. let
Od dětství jsem pracoval v rodinné firmě; při studiu jsem rozvážel zboží. Pak jsem jedno starší auto odkoupil do svých rukou a upravil jsem si ho k obrazu svému.
Jako programátor či autor, jako učitel češtiny či doučovatel ICT v době, kdy mí studenti už mají po škole či po práci, i jako cestovatel promítající večer pracuji do pozdních nočních hodin, a tomu je mé auto uzpůsobeno.
Je to ještě poctivé auto z 90. let, nastávající youngtimer; já ho hýčkám, a ono mi věrně slouží.
Knihy
Vyšla mi populárně-odborná kniha o spamu (Grada) a literatura faktu o letecké záchrance (Computer Press). Kniha o letecké záchrance je podrobná čtivá reportáž z různých úhlů pohledu.
V časopisech jsem publikoval články o cestování, cyklistice, silniční dopravě, jazycích i jiných tématech.
Pomáhal jsem s náročnějším překladem jazykových vtipů pro prvních 5 dílů knižních sbírek leteckých vtipů Černá skříňka.
Za dílo podobného významu jako knihy považuji také svůj úvod do češtiny pro Poláky. Jelikož jde především o výslovnost, je to audiovizuální nahrávka, podrobná on-line přednáška o češtině polsky, v délce 2 hodiny a 35 minut.
Užitné vzory a jiné zlepšováky
Vymyslel jsem pár zlepšováků. Jako užitné vzory ("malé patenty") mám u Úřadu průmyslového vlastnictví zapsaná technická řešení
pro uchycení čelovky na cyklistickou přilbu;
pro funkci přídavných blinkrů a pozičních světel na autě v jedné žárovce;
a pro vylepšení funkce ventilátoru u kotle na tuhá paliva.
Komerční úspěch nepřišel, nedostal jsem od nikoho ani halíř, měl jsem z toho všeho jen náklady, ale jsem rád, že jsem to zkusil.
Užitné vzory jsem si vypapíroval sám, bez patentového zástupce (což je něco mezi technikem a právníkem), takže finančně jsem provařil jen poplatky; a hlavně spoustu času.
Když vidím, že někde v dopravě lze něco vylepšít a zvýšit bezpečnost, třeba srozumitelnějším dopravním značením, odstraněním překážky nebo přidáním zrcadla, tak oslovím patřičné orgány – a pár míst na Náchodsku už takto bylo na můj podnět vylepšeno pro dosažení větší bezpečnosti.
Dlouhodobě jsem také usiloval o to, aby se cyklostezky nestavěly tak nebezpečně, jak je v celé Evropě vč. Česka zvykem – navrhl jsem za tím účelem jiná konkrétní řešení.
Programování webových aplikací
Programuji webové aplikace; mým úkolem je, aby větší a složitější web fungoval; grafiku nechávám jiným.
Baví mě tvorba přístupného a responsivního webu, tedy nakódování webu tak, aby ho mohli používat i nevidomí nebo slabozrací či jinak znevýhodnění uživatelé, a aby se rozumně zobrazil na mobilním zařízení s malým displejem.
Výuka informatiky
V letech 2008 až 2013 jsem vyučoval na Fakultě informatiky a managementu UHK. Tvorbu webu, číselné soustavy, logické funkce a základy elektrotechniky.
Dnes příležitostně soukromě doučuji informatiku pro studenty VŠ a SŠ. Uvedené podobory, ale i Excel a Word.
Politechnika Wrocławska
V r. 2010 jsem jako doktorand byl na stáži (zahraničním studijním pobytu Erasmus) na Vratislavské polytechnice (Politechnika Wrocławska), abych si zlepšil polštinu.
Ve standardní nabídce pobytů tato univerzita nebyla, ale vyběhal jsem si a v polštině vytelefonoval, že univerzity spolu podepsaly smlouvu, abych mohl jet.
Studijní povinnosti v rámci stáže jsem splnil na 222 %, složil jsem zkoušku z polštiny na úrovni C1 (2. nejlepší ze šesti možných),
a jelikož jsem většinu víkendů byl doma, splnil jsem si něco i na své mateřské univerzitě, stihl jsem i nějakou konferenci v Česku.
Domů jsem to měl z Vratislavi blíže než spousta Poláků.
Tehdy jsem začal tvořit slovník zrádných polských slov; mám ho na webu a občas ho doplňuji.
Výuka češtiny pro Poláky
Příjemná zkušenost s výukou dospělých studentů, vztah k češtině a vztah k polštině mne dohromady přivedly k výuce češtiny pro Poláky.
Učím Poláky češtinu;
vytvářím a doplňuji vlastní materiály na téma češtiny vs. polštiny
(rozsáhlejší přehledy mám na webu www.adamek.cz/cestina-polsky ;
kratší poznámky píši na facebookovou stránku );
písemně překládám z polštiny do češtiny (i technické texty);
a příležitostně tlumočím jednání nebo pomáhám zařizovat.
Výuka mě baví, nabíjí mě energií, odpočívám při ní od klávesnice, a hlavně mi dává smysl – učím s mottem "Aby si sousedé rozuměli", protože porozumění v běžném slova smyslu je důležitý předpoklad pro porozumění v přeneseném slova smyslu.
Mezi češtinou a polštinou je mnoho zrádných slov. I proto se specializuji – běžný učitel češtiny pro cizince neví, co je polsky stejně, a co jinak – kde jsou ty pasti.
Chůze, voda, …
Lidé mě znají hlavně jako cyklistu,
ale velmi rád také chodím.
Chodím, protože mě to baví, je to příjemné a zdravé, nabíjí mě to energií.
Snímek je z r. 2016, z trasy 50 km v Orlických horách.
Na snímku je i moje fenka "evropského ovčáka" (čili kříženec).
Ale cizí mi není ani volant, s řidičákem B+E mohu za auty tahat i těžké přívěsy.
Léta jsem jezdil na vodu, ale pak jsem na jednom jezu dostal příliš velkou ránu do kolene.
Teď chodím většinou v režimu 4×4, tedy s trekovými holemi.
Jazykové televizní soutěže
Láska k jazykům a především češtině
mě v roce 2005 přivedla do soutěže Pálí vám to?
a v roce 2015 do soutěže Česká tajenka.
Český rozhlas
O některých cestách jsem vyprávěl i v Českém rozhlasu, a v Čro HK jsme s moderátorkou Romanou Pacákovou jako volně navazující rozhovory v rámci Radioporadny vytvořili seriál Cykloporadna.
Scan stručnější tiskové verze tohoto profilu
Fotky: archiv, různí autoři