Některé automobily, např. německé nebo české, mají sdružený spínač předních a zadních světel do mlhy.
Zatím u všech moderních vozů (cca r. 1990 a novější), u nichž jsem toto společné ovládání viděl,
se prvním pohybem rozsvítí přední světlomety do mlhy a druhým zadní mlhovka nebo zadní mlhovky.

Pokud má takto navržený automobil přední světlomety do mlhy,
tak zadní mlhovky nebo zadní mlhovku můžete rozsvítit až v okamžiku,
kdy už svítí přední mlhovky. Samotné, bez zadních.

Nedává to smysl při stání před železničním přejezdem,
nedává to smysl při stání před úsekem s kyvadlově řízeným provozem,
nedává to smysl při přisvícení na couvání v noci (to přisvícení mlhovkou dává smysl hlavně u aut, u nichž výrobce šetřil, a osadil pouze pravou couvačku, nikoliv levou),
nedává to smysl nebo je to omezující i v některých dalších situacích.

A kromě toho toto řešení tlačí řidiče na českých pozemních komunikacích, kde platí zákon 361/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů,
do porušování tohoto zákona.

Protože § 32, odst. 4, říká:
Přední světla do mlhy smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště.
Zadní světla do mlhy musí řidič za mlhy, sněžení nebo hustého deště užít vždy.

Jinými slovy:
Pokud máte rozsvícené přední mlhovky, znamená to, že prohlašujete, že podle vašeho názoru nastaly podmínky pro použití mlhovek (mlha nebo sněžení nebo hustý déšť).
Pokud tyto podmínky podle vás nastaly, máte mít povinně rozsvícené zadní mlhovky (rozsvícenou zadní mlhovku).

Čili:
Pokud máte rozsvícené přední mlhovky, aniž byste měli rozsvícenou zadní mlhovku,
tak právě porušujete zákon 361/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Jízda po české veřejné pozemní komunikaci se sdruženým spínačem obojích mlhovek typickým pro některá vozidla, vy víte která,
v první poloze, tedy se zapnutými předními mlhovkami a vypnutými zadními, je v rozporu s českým zákonem o provozu na pozemních komunikacích.
A to už skoro čtvrt století, a na té módě, kterou dotyčná německá automobilka zavedla, to nic nezměnilo. Spíš se situace ještě zhoršila rozšířením této infekce i do vozidel dalších značek.


Ano, někdy dává použití samotných předních mlhovek smysl.
Typicky při parkování na soukromém pozemku; při pomalé jízdě po polní nebo lesní cestě mezi nerovnostmi, apod.

Za podmínek, pro něž jsou mlhovky určeny, teoreticky dávají samotné přední mlhovky smysl v situaci, kdy za vámi někdo jede tak blízko, že o vás ví, a zadní mlhovkou byste ho zbytečně oslňovali.
Tímto směrem pravděpodobně uvažovali konstruktéři, když tento postup zavedli.
Ale je otázka, zda je na místě v takové situaci použít přední mlhovky. Pokud je tak dobrá viditelnost, že vás auto za vámi vidí, tak předními mlhovkami můžete oslňovat protijedoucí.
Pokud budete přední mlhovky v nějaké situaci na hraně (slabá mlha, opar; slabý déšť) používat, jen když proti vám ani před vámi nikdo nepojede, prakticky jako dálková světla, tak tím asi nikoho neomezíte, ale jednak to není v souladu se zákonem, a jednak bych si neidealizoval to zodpovědné včasné vypínání nadbytečných mlhovek ve chvíli, kdy se vepředu někdo objeví.


Zákon zkrátka použití předních mlhovek bez zadních přímo zakazuje.
Existují situace, kdy je diskutabilní, zda se přední mlhovky bez zadních dají smysluplně použít, aniž by to bylo na úkor jiných účastníků silničního provozu, ale v souladu se zákonem takové použití není.
(Ano, vypnutí zadních mlhovek, když mne někdo dojede, je projev altruismu; ale je otázka, zda v takové přechodné situaci neoslňuji jiné účastníky provozu těmi předními.)


A hlavně – když už se tu bavíme o hypotetické oprávněnosti protizákonného použití předních mlhovek bez zadních,
tak ta by byla docela dobře řešena samostatnými spínači předních vs. zadních mlhovek, jak to měla většina nových automobilů v 90. letech (většina myšlena z těch kusů, které měly už od výroby nainstalovány přední mlhovky).

Rozhodně existuje mnoho situací, kdy mají smysl zadní mlhovky bez předních.
A zákon takovou kombinaci výslovně povoluje, to je z té logiky naprosto zjevné.
Ale některé automobilky (a s vývojem času je jich bohužel spíše více) tuto smysluplnou a legální možnost výslovně znemožňují, sabotují a bojkotují nesmyslným použitím sdruženého ovladače pro oboje mlhovky.

Pochopím, pokud starší vůz (cca do r. 1990) má sdružené ovládání obojích mlhovek v tom smyslu, že jedním pohybem zapnete všechny mlhovky na autě.
To dávalo smysl; a není tam žádná ilegální poloha. Na rozdíl od toho stávajícího řešení, kde první poloha je v rozporu se zákonem.




Pro úplnost: V Polsku platí, že v úseku označeném jako "droga kręta", čili v oficiálně označeném úseku zatáček, s patřičným nápisem, je možné za snížené viditelnosti použít přední mlhovky, i když je jasno.
Protože přední mlhovky u většiny vozidel svítí více do šířky než potkávací světla.
A vím, že mnozí Češi toto vzdor českému zákonu dělají i v Česku, když projíždějí serpentýny v úseku s malým provozem.
Jasně, technicky to dává smysl, rozumím tomu.

// Citace z polského zákona:
Dz. U. 1997 Nr 98 poz. 602
Prawo o ruchu drogowym
Oddział 3 Używanie świateł zewnętrznych
Art. 51.5
"Na drodze krętej, oznaczonej odpowiednimi znakami drogowymi, kierujący pojazdem może używać przednich świateł przeciwmgłowych od zmierzchu do świtu, również w warunkach normalnej przejrzystości powietrza. "
// Konec citace


Já v zásadě nemám nic proti použití samotných předních mlhovek v situacích, kdy to dává smysl (bacha, v Česku je to vždy ilegální; bez výjimek, pokud nepoužijete paragraf o krajní nouzi).



Mně vadí, že v mnoha autech (a je jich spíše více) nelze rozsvítit zadní mlhovky bez předních.
Protože tato kombinace také dává často smysl; a na rozdíl od té opačné je v Česku legální.



A když to vezmu na dřeň, tak i rozsvícením všech mlhovek v takovém autě na české veřejné komunikaci porušíte předpisy alespoň na nějaký zlomek sekundy, jak cvakáte přes první polohu na druhou.
To je zatím jedno, ale až přijdou auta, která budou sama hlásit úřadům přestupky, tak to bude zcela reálný problém. Který budou muset vyřešit programátoři, až se všichni začnou divit, jak je to možné, a proč to nikdo neřekl.
Tak já to říkám už asi 20 let :) Ano, je to problém, konstruktéři nedostatečně přemýšleli a příliš omezili řidiče v ovládání auta.


---

Asi tuším, že snahou mohla být vyšší ergonomie a lepší haptická obsluhovatelnost auta řidičem sledujícím silnici a nekoukajícím na palubku.
Pokud je to tak, tak tento důvod je mi velice sympatický; ale bohužel nic nemění na nešťastnosti výsledku.

Mít obsluhu předních vs. zadních mlhovek na sobě vzájemně nezávislou, aby ovládání umožňovalo všechny kombinace, tedy 00, 01, 10, 11, není až takový problém.

A lze to vyřešit tak, aby to šlo obsluhovat poslepu po hmatu, bez spuštění zraku z provozu. Mnohá auta to tak zcela reálně mají.
To omezení na tři kombinace 00, 10, 11 považuji za nešťastné.


---

A pokud jde o haptiku, tedy o ovládání po hmatu, tak hlavní průšvih je, když se místo vypínačů používají tlačítka, což vede k tomu, že si auto samo zapíná a vypíná, co ho napadne.

Ideální je mechanický dvoupolohový spínač. Kam si ho cvaknu, tam ho mám; můžu tomu věřit, auto mi do toho nezasahuje, a můžu řídit.

Ideální je kolébkový spínač nebo pořádný velký otočný spínač s pořádnou velkou příčkou/drážkou, protože tak si stav zapnutí světel ověřím rukou, aniž bych musel spustit oči z vozovky a jejího okolí.

V tomto ohledu musím sdružený spínač, jehož kritika je předmětem tohoto článku, naopak pochválit. Přinejmenším ve smyslu ovládání potkávacích světel. Sáhnu a vím. To je na tomto spínači dobře. Má jasně nahmatatelnou drážku, z níž lze rukou poznat zvolenou polohu. To chválím.
V tomto ohledu se pokazili zase jiní výrobci. Holt už nejsou 90. léta, aby se dalo nalézt dokonalé auto, kde by všechno dávalo smysl.