Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Udržujte odstup, nelepte se
Že spěcháte? Právě proto se nelepte!

 

Doplněno
7. 3. 2017
Vytvořeno
19. 1. 2017

 

Jsou rychlejší řidiči, kteří přijedou, předjedou, odjedou.
Krásná práce.

Někteří příp. poděkujou, že jsem jim dle možností uhnul nebo posvítil dálkovejma, aby viděli dopředu.

Lepiči

A pak jsou takoví, kteří přijedou,
nalepěj se mi na nárazník
 
(takže musím snížit rychlost, aby mě nesmetli,
kdybych musel z jakýhokoliv důvodu nouzově brzdit),
 
a dle auta a denní doby mi příp. jako bonus
vysoko umístěnejma potkávačkama svítěj rovnou do levýho zrcátka,
takže nic nevidím, musím ještě víc zpomalit,
 
a musím se vybodnout na nějaký uhejbání,
protože uhnutím doprava akorát nacpu svý levý zrcátko
(který mě oslní víc než pravý)
přímo před tu jeho vysoko umístěnou potkávačku.
 
A když mě donutěj zpomalit, tak toho nevyužijou k tomu, aby mě předjeli, ale budou mě oslňovat dálkovejma, abych musel zpomalit ještě víc.
 
A když jim dle možností provozu posvítím dálkovejma,
aby viděli daleko dopředu,
tak mě stejně nepředjedou
(přestože už jsem kvůli nim musel snížit rychlost víc,
než by pro předjetí bylo nezbytný),
protože se jim prostě líbí na mým nárazníku.

Dodatečná poznámka:
Krom toho, když se na mě někdo nalepí,
tak předpokládám, že mě chce předjet
(když se přenesu přes fakt, že pro předjetí je lepší si nechat odstup;
ale lepiči evidentně nepřemýšlejí a jednají pudově (čti: agresivně),
takže pro jejich pochopení je nutno část mozku vypnout),
takže zpomalím, abych mu předjetí, které evidentně zahajuje (když ho mám kousek za sebou), co nejvíce v rámci zákonných možností usnadnil
(moje uhnutí do odstavného pruhu je můj přestupek,
který s rizikem pokuty investuji jen do slušných řidičů, kteří se nelepí),
ale on toho nevyužije, a pokud na mně takhle nalepený vydrží třeba 3 kilometry, a ani nepředjede, ani si neudělá odstup, tak mě tím nutí držet sníženou rychlost,
a zdržuje nás oba (i všechny za námi).
Krom toho případně na moje nevyhnutelné snížení rychlosti zareaguje ještě bližším nalepením, na což já nutně pro zachování alespoň stopového zbytku bezpečnosti musím reagovat dalším snížením rychlosti (mj. už vůbec nic nevidím, protože mám potkávačku skrz zrcátko (originál, hlavní; ne má doplňková pro mrtvý úhel) v obličeji),
a celkově je tak celá situace nevýhodná pro všechny zúčastněné (lost-lost), a to jen proto, že někdo nepřemýšlí, chová se jak zdrogovaný, a neumí udržet bezpečnou vzdálenost.
Oproti tomu řidič s normálním odstupem mě nenutí zpomalit, pak mu dle možností uhnu, ukážu, posvítím, či jinak pomůžu bezpečněji předjet (např. během jeho předjíždění sundám nohu z plynu), a můžeme si každý spokojeně jet, jak chceme.

Proboha, lidi:

  1. Odstup je nutnej proto, aby nedocházelo ke zbytečnejm nehodám;
  2. v noci i proto, aby ten před váma v nízkým autě něco viděl;
  3. před předjížděním je výbornej k tomu,
    aby předjíždějící měl kde nabrat rychlost už předtím,
    než se protisměrnej pruh uvolní
    (ok, mnohá nová auta akcelerují svižně, mnohdy i s nákladem, ale pořád jsou tu předchozí dva body)

Tak proč se, do háje, tolik řidičů lepí na ty před nima?
Proč? Chci slyšet aspoň jeden racionální argument.

Nebo jsou fakt všichni úplně vygumovaný, a myslej si,
že když se na někoho nalepěj,
začnou ho ohrožovat,
a v noci navíc oslňovat,
tak že on zvýší rychlost??
Vždyť ji kvůli takovýmu jednání řidiče za sebou musí snížit!

Po lopatě:

Když chcete někoho předjet, nechte si za ním odstup.
To vám umožní nabrat rychlost a pohodlně ho předjet.

  • Případně vás pak i pustí, protože nemusí řešit nepříjemnou situaci zvanou „ohrožuje mě řidič nalepenej na mým zadním nárazníku”.
  • Pokud vás nepustí, máte levej blinkr.
  • Pokud vás i pak nepustí, máte dálkový
    (v noci teda spíš na jemný bliknutí,
    po vyčerpání možnosti s blinkrem).

Proč to je pro 3/4 řidičů neřešitelný,
když to je pro 1/4 řidičů naprosto přirozený?
(Možná ten poměr není tak tragický,
možná je těch nemyslících řidičů méně,
ale on pak stačí jeden, a dokáže pokazit jízdu na nepěkných pár minut,
zatímco ti myslící předjedou během desítek sekund
– takže pak se zdá, že těch nemyslících je více, než odpovídá realitě.)

Rekapitulace:

  • Když chceš předjet, nelep se.
  • Když nechceš předjet, nelep se.
  • Prostě se nelep.
  • A pokud chceš předjet, předjeď,
    příp. si inteligentně požádej o puštění.
     
  • Pokud nechceš předjet, a chceš,
    aby ten před tebou jel rychlejš, než jede,
    protože ty máš právo ho nutit zrychlit,
    anebo ho vytlačit ze silnice,
    tak vrať řidičák.

Redakční poznámka

Text jsem napsal původně jako příspěvek
do FB skupiny „Dodávkáři-Kamioňáci-CZ / SK” (jiný web, nový panel)
a pak jsem ho publikoval i na své FB zdi (jiný web, nový panel) jako veřejně viditelný,
protože prospěje i mnoha řidičům osobáků.
Pro zveřejnění zde jsem ho upravil jen mírně.

Proto je text psán obecnou češtinou.
V oficiálním projevu na webu se jí snažím vyhýbat,
ale na FB ji používám.

A ač je text psán poněkud emotivně a s lehkými invektivy,
z obsahového hlediska seriózně vyjadřuje můj již několikaletý postoj.

Je to prostá fyzika

Text jsem napsal původně hlavně pro méně vnímavé jedince, tak jsem si následující argument nechal od cesty, ale sem, na web, ho doplním:

  • Bezpečný rozestup (coby vzdálenost v metrech)
    závisí na rychlosti jízdy.
  • Proto se také univerzálně
    (pro příznivé meteorologické podmínky)
    uvádí v sekundách,
    nezávisle na rychlosti.
  • Protože: [vzdálenost/rychlost] = m / (m/s) = s = [čas].
  • Proto, když se na mě někdo nalepí, tak musím zpomalit!!!
  • Aby se jím zvolená malá vzdálenost (v metrech) stala bezpečnou!
    – Metry jsou dané lepičem za mnou, ty neovlivním;
    pro dosažení více sekund (bezpečný rozestup)
    tedy musím snížit metry za sekundu (rychlost).
  • Proto, když se na mě nějaký agresor nalepí, zdržuje nás oba.
  • Ale radši do cíle dojedu později, než vůbec.
  • A ještě raději bych dojel bezpečně,
    v klidu (bez stresu z nebezpečného agresora na mém nárazníku)
    a jako bonus navíc včas.
  • Proto toto publikuji.

Poznámka pro sociopaty a egoisty

I pokud je vám jedno, jestli někoho ohrožujete, nebo ne,
a je pro vás podstatná jen minimalizace času vaší jízdy,
tak myslete na to, že nalepení se na řidiče před vámi je kontraproduktivní nejen pro bezpečnost všech zúčastněných,
ale i pro průměrnou rychlost vaší jízdy.

Názorně visuálně

A ještě obrázek, z nějž snad už i jedinci s nízkým talentem pro geometrii, jimiž silnice oplývají,
pochopí,
že když se s Boxerem/Ducatem/Jumperem (2006+), Transitem (2013+), Dailynou VI (2014+),
či jinou hrůzou s potkávacími světlomety proklatě vysoko
nalepí na krátké nízké auto
(notabene ještě malou dodávku s velkými zrcátky),
tak jeho řidič prostě nemůže nic vidět, když mu nesmyslně vysoko umístěné světlomety šajní (chybou lepícího se řidiče) přes zrcátka do očí:

 

Krom toho…

… jak mi tak někdo v těsném závěsu za mnou šajní do levého zrcátka, potažmo do očí,
snažím se nějak obnovit a zachovat svoji možnost hledět před sebe.
Takže si dám do výhledu na zrcátko ruku, snažím se do něj nekoukat, v zimě odkláním výdech topení, aby se u zrcátka zamlžilo boční okénko, apod.
Jinými slovy, ztrácím přehled o tom, co se za mnou děje.

Normálně, když vidím, že někdo dává blinkr nebo evidentně najíždí na předjíždění, tak uhnu, sundám nohu z plynu, apod.

Ale tady nevím, co se bude dít.
Protože se musím snažit to nesledovat.
Což mě stresuje, neboť řidič má sledovat, co se děje.
A vím, že nevím, co se bude dít.

Dodatečná poznámka:
Krom toho, jak se tak snažím dostat oči ze světla v levém zrcátku,
tak se dost nevhodně hrbím,
což je z dlouhodobého hlediska ergonomicky neúnosné.
Kupodivu agresor bez pocitu potřeby bezpečného odstupu vydrží na mém zadním nárazníku déle, než má záda zkroucená.
A jak se narovnám, abych ulevil páteři, tak zase nevidím, kam jedu, protože mám v tu chvíli potkávačku v očích.

V důsledku je to podobná situace, jako když za mnou někdo 5 km jede se zapnutým levým blinkrem.
Taky mě pořád aktivuje, uvádí mě do střehu „teď se něco bude dít”,
ale ono nic, stav akutní pohotovosti k okamžité akci (uhnout, zpomalit) bezdůvodně trvá.
(Tedy sice s takovým lepičem na nárazníku mnohdy zpomalím až běda,
a pokud to extrémně nezhorší oslnění, tak uhnu až tam, kam mi to zákon dovolí,
ale i tak je dobré vědět, až bude předjíždět, že už to nastalo.
Řidič prostě má sledovat provoz.)

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Udržujte odstup, nelepte se: Že spěcháte? Právě proto se nelepte!. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-12-22]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/pick-up/ostatni/odstup

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-12-22]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Matematik a fyzik dali souhlas k psychologickému experimentu. Hladový matematik je posazen do židle ve velkém prázdném pokoji a naproti němu na druhou stranu pokoje je umístěno jeho nejoblíbenější jídlo.
Psycholog vysvětluje: „Vy budete sedět na židli. Já každou minutu posunu židli do poloviny vzdálenosti mezi jídlem a současnou pozicí židle.”
Matematik se podíval na psychologa se zhnusením: „Cože? Do toho nejdu. Přece víte, že se k tomu jídlu nikdy nedostanu!” Načež vstal a odešel.
Psycholog přivedl fyzika. Vysvětlil mu situaci, fyzikovi se rozzářily oči a začal slintat blahem. Psycholog byl zmaten. „Copak si neuvědomujete, že až k tomu jídlu se nikdy nedostanete?” Fyzik se usmál a odpověděl: „Jistě že uvědomuji. Ale z praktického hlediska se dostanu dostatečně blízko.”

 

Pro zamyšlení

Většina lidí přeceňuje, co dokáže udělat během jednoho roku; a podceňuje, co dokáže udělat během deseti let.
[Bill Gates]