Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Rodinná tradice

 

Vytvořeno
4.10.2010

 

Děda

V mládí hodně jezdil na kole, v partě s dalšími cyklisty (z Pardubic; mj. do oblasti Litomyšle, Poličky nebo za Chrudim).
Při jednom z jejich výletů náhodně potkali skupinu cyklistek, z nichž se jedna později stala mojí babičkou.

„Cestoval” jen nedobrovolně za druhé světové války, v rámci nuceného totálního nasazení lidí do výroby.

Děda, otec a strejda

1956

V létě 1956 otec s mým strejdou a jejich kamarády pod dědovým dohledem tábořili v Rábech, kam dojeli na kolech z nedalekých Pardubic.
Ráno děda odjížděl do práce, odpoledne se vracel. Přijela se podívat i babička.

Cca. 1960

Cca. v r. 1960 děda, tatík a strejda jedou na kolech na několikadenní cestu:
Pardubice – Náchod – Kłodzko (Polsko) – Otmuchow (Polsko) – Kłodzko – Náchod – Lázně Libverda (okres Liberec) – Pardubice.
Všechna tři kola byla pravděpodobně bez přehazovaček, navíc strejda jel, vzhledem k věku, na menším kole.

Otec a spolužáci

Při studiu SŠ v Litomyšli (1959-63) otec oficiálně založil a vedl „cyklistický kroužek” (pro sebe a spolužáky), celkem se účastnilo asi deset lidí z různých ročníků, ale jádro bylo z jedné třídy.

Škola/internát/jídelna je v jejich cykloturistických aktivitách podpořily:

  • učitel tělocviku jim půjčoval stany
  • od vychovatele na internátu získávali souhlas s víkendovým výletem
  • v jídelně místo normálního jídla fasovali konzervy

Výlety vedly mj. do Orlických hor nebo na hrad Svojanov u Poličky.

Při studiu VŠ v Praze tatík občas jezdil na kratší projížďky a dal dohromady i další studenty-cyklisty, se kterými vyjeli na dvě delší cesty:

NDR (Východní Německo)

Jeli na pátek, sobotu a neděli; ve třech lidech:
Praha – Zwickau – Karl Marx Stadt (dnes Chemnitz) – Drážďany – Praha.

Na snímku si můžete všimnout světlometu, který mi na mém prvním trekovém kole výborně sloužil až do jara 2004, kdy jsem začal používat reflexní pláště a tudíž jsem na cca. 6,3 let přestal používat dynamo.
snímek (z r.2002 nebo 2003) tohoto světlometu na mém kole (Formát .jpg 82 KiB)

Maďarsko

Pravděpodobně rok po cestě do NDR následovala, tentokrát ve čtyřech lidech (Pavel Adámek a Jiří Vajsar jako při cestě do Německa + dva Vajsarovi kamarádi), cesta do Maďarska:
Praha – Pardubice – Třebíč – Bratislava – Balaton (Maďarsko) – Praha

Necyklo

Kromě toho proběhla školní cesta vlakem do Moldávie a na Ukrajinu (exkurze+brigáda);
a těsně po škole výlet na motorce do Berlína a metrem do západního Berlína.
To sice nebylo na kole, ale bylo to cestování, takže okrajově to sem patří.


Na závěr bych měl podotknout, že donedávna jsem detaily této historie neznal, měl jsem o ní jen přibližnou představu,
takže moje cyklocestování přišlo vlastní cestou, tak nějak přirozeně, samo (se spojením zkušeností z běžných stanových táborů, kde jsem se naučil spát v přírodě; a cyklistických táborů, kde jsem získával zkušenosti s cykloturistikou),
i když cca. před desátým rokem jsem jakýsi menší rodinný cykloturistický zácvik absolvoval a pak jsem částečně využil technickou podporu při závěrečné části mé jízdy 353km/den v r. 2002.

Každopádně to ale nebylo tak, že bych na rodinnou tradici nějak povinně navazoval;
naopak jsem spíš to přibližné, co jsem o ní věděl, doma využíval jako argument, proč ten či onen můj nápad není šílený a proč by se mi to nebo tamto nemělo zakazovat :)

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Rodinná tradice. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2025-04-13]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/kolo/historie/rodinna-tradice

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2025-04-13]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Chemik, inženýr, fyzik a obchodník dostali každý jeden barometr a úkol změřit pomocí něj výšku jednoho mrakodrapu.
Chemik velmi pečlivě změřil atmosférický tlak u paty budovy. Pak jel výtahem až na střechu a změřil tamní atmosférický tlak. Vytáhl kalkulačku a pečlivě vypočítal výšku z rozdílu atmosférických tlaků.
Inženýr hned vyjel výtahem nahoru na střechu. Našel dlouhý provaz u takové té věci na mytí oken zvenku a přivázal k němu barometr. Pak ho spustil ze střechy až na úroveň terénu a zase vytáhl zpátky – a přitom změřil výšku budovy v rozpaženích, což prý je asi metr a půl.
Fyzik také ihned jel nahoru. Překročil lano a šel ke hraně střechy. Vyndal stopky a pustil barometr ze střechy. Ze změřené doby volného pádu a znalosti gravitačního zrychlení vypočítal výšku budovy.
Obchodník nejel vůbec nikam. V přízemí zašel za domovníkem a řekl mu: „Když mi povíte, jak je tenhle dům vysoký, dám vám tenhle prima barometr.”

 

Pro zamyšlení

Vede-li inženýr dráhu, nevede ji přes vrchol hory, nýbrž oklikou po jejím úpatí. Tato oklika není kompromis mezi přímostí tratě a výškou hory, je to prostě velmi přesné počítání se skutečnými fakty. V politice se však nepracuje inženýrsky: udělá se projekt a čeká se, s jakými překážkami se setká, a teprve potom se handluje o nějakou tu okliku. Řeší-li se všechno kompromisem, znamená to, že nejsou předem váženy okolnosti, s nimiž bude nutno dále prakticky počítat: tomu se ovšem říká fušerská práce.
[Karel Čapek, 1925]