Hledat na tomto webu

Děda

V mládí hodně jezdil na kole, v partě s dalšími cyklisty (z Pardubic; mj. do oblasti Litomyšle, Poličky nebo za Chrudim).
Při jednom z jejich výletů náhodně potkali skupinu cyklistek, z nichž se jedna později stala mojí babičkou.

„Cestoval” jen nedobrovolně za druhé světové války, v rámci nuceného totálního nasazení lidí do výroby.

Děda, otec a strejda

1956

V létě 1956 otec s mým strejdou a jejich kamarády pod dědovým dohledem tábořili v Rábech, kam dojeli na kolech z nedalekých Pardubic.
Ráno děda odjížděl do práce, odpoledne se vracel. Přijela se podívat i babička.

Tatík, strejda a jejich kamarádi. Na pozadí Kunětická hora. Léto 1956. [fotil děda]

Tatík, strejda a jejich kamarádi. Na pozadí Kunětická hora. Léto 1956. [fotil děda]

Tatík, strejda a jejich kamarádi při táboření v Rábech. Léto 1956. [fotil děda]

Cca. 1960

Cca. v r. 1960 děda, tatík a strejda jedou na kolech na několikadenní cestu:
Pardubice – Náchod – Kłodzko (Polsko) – Otmuchow (Polsko) – Kłodzko – Náchod – Lázně Libverda (okres Liberec) – Pardubice.
Všechna tři kola byla pravděpodobně bez přehazovaček, navíc strejda jel, vzhledem k věku, na menším kole.

Otec a spolužáci

SŠ

Při studiu SŠ v Litomyšli (1959-63) otec oficiálně založil a vedl „cyklistický kroužek” (pro sebe a spolužáky), celkem se účastnilo asi deset lidí z různých ročníků, ale jádro bylo z jedné třídy.

Škola/internát/jídelna je v jejich cykloturistických aktivitách podpořily:

• učitel tělocviku jim půjčoval stany
• od vychovatele na internátu získávali souhlas s víkendovým výletem
• v jídelně místo normálního jídla fasovali konzervy

Výlety vedly mj. do Orlických hor nebo na hrad Svojanov u Poličky.

Cyklistický kroužek v Litomyšli, na snímku otec se spolužáky. První máj 1962. [foto asi děda]

VŠ

Při studiu VŠ v Praze tatík občas jezdil na kratší projížďky a dal dohromady i další studenty-cyklisty, se kterými vyjeli na dvě delší cesty:

NDR (Východní Německo)

Jeli na pátek, sobotu a neděli; ve třech lidech:
Praha – Zwickau – Karl Marx Stadt (dnes Chemnitz) – Drážďany – Praha.

Tatík v NDR, cca. polovina 60. let. [fotil někdo z dalších dvou účastníků]

Na snímku si můžete všimnout světlometu, který mi na mém prvním trekovém kole výborně sloužil až do jara 2004, kdy jsem začal používat reflexní pláště a tudíž jsem na cca. 6,3 let přestal používat dynamo.
…snímek (z r.2002 nebo 2003) tohoto světlometu na mém kole ( 82 KiB)

Maďarsko

Pravděpodobně rok po cestě do NDR následovala, tentokrát ve čtyřech lidech (Pavel Adámek a Jiří Vajsar jako při cestě do Německa + dva Vajsarovi kamarádi), cesta do Maďarska:
Praha – Pardubice – Třebíč – Bratislava – Balaton (Maďarsko) – Praha

Necyklo

Kromě toho proběhla školní cesta vlakem do Moldávie a na Ukrajinu (exkurze+brigáda);
a těsně po škole výlet na motorce do Berlína a metrem do západního Berlína.
To sice nebylo na kole, ale bylo to cestování, takže okrajově to sem patří.

Na závěr bych měl podotknout, že donedávna jsem detaily této historie neznal, měl jsem o ní jen přibližnou představu,
takže moje cyklocestování přišlo vlastní cestou, tak nějak přirozeně, samo (se spojením zkušeností z běžných stanových táborů, kde jsem se naučil spát v přírodě; a cyklistických táborů, kde jsem získával zkušenosti s cykloturistikou),
i když cca. před desátým rokem jsem jakýsi menší rodinný cykloturistický zácvik absolvoval a pak jsem částečně využil technickou podporu při závěrečné části mé jízdy 353km/den v r. 2002.

Každopádně to ale nebylo tak, že bych na rodinnou tradici nějak povinně navazoval;
naopak jsem spíš to přibližné, co jsem o ní věděl, doma využíval jako argument, proč ten či onen můj nápad není šílený a proč by se mi to nebo tamto nemělo zakazovat :)