Hledat na tomto webu

Nejde o seznam všech pojmů z oblasti cyklistiky; jde o výběr jazykově zajímavých nebo pro laiky méně srozumitelných termínů; s důrazem na neoficiální názvy a slang.
Hlavním smyslem tohoto slovníku je uvést překlad ze slangového zkráceného označení (neúplného, nepřesného, nedokonalého, nepopisného; pro laika nesrozumitelného) do oficiálního, technického, popisného označení.
Ale místy jsem do tohoto slovníčku zařadil i oficiální odborné výrazy.

Podobně jako u jiných mých česko-českých slovníků oborových slangů (autodoprava, elektro),
i zde je jedním z účelů to, aby si cizinec, který už dobře mluví česky, mohl zjistit, co znamená slovo, na které narazil, a které nenajde ve slovníku,
a dalším z účelů je, aby si budoucí generace mohly najít význam nějakého slova z textu, jemuž budou chtít porozumět (tento web je archivován Českou národní knihovnou).

Podstatná jména

Anatomie jízdního kola – části jízdního kola

• Rohy
  • Nástavce na koncích rovných řidítek, používané jako příslušenství od 90. let 20. stol., především u trekových, krosových a horských kol; umožňují jiný úchop řidítek;
    jsou vhodné především pro turistiku, ale nejen pro ni.
• Berany
  • Zahnutá řidítka silničních kol, umožňující držet řidítka nízko, a tak se hlouběji ohnout, a tím dosáhnout aerodynamičtějšího posezu (za cenu většího ničení páteře).
• Gripy
  • Úchyty, úchopy, madla, rukojetě, návleky na řidíta;
    převzato z angličtiny (jeden „grip”).
    Někdy tvoří jeden celek (výrobek) s rohy, ale v principu jsou rohy, a gripy stále něco jiného.
  • Něco jiného je „gripshift”.
    Gripshift je ovládání řazení na řidítkách otáčením vnitřních částí rukojetí,
    podobně jako když se na motocyklu přidává plyn nebo na mopedu Stadion 22 řadí. Rozdíl je, že na motocyklu vč. mopedu se otáčí celá rukojeť; u gripshiftu na jízdním kole se otáčí jen její krátké prodloužení směrem ke středu řidítek.
    (Gripshift tu nemá vlastní heslo, protože je to oficiální správný název a je používán, protože jiný název v češtině ani neexistuje.)
• Omotávky
  • Omotávky na řidítka.
    Samolepicí pěnová páska, kterou se obtočí berany, aby cyklista nedržel holá ocelová řidítka. Pěna je oproti kovu měkčí, příjemnější, a méně studí (zebe) do rukou.
    Používá se už desítky let místo gripů, protože ty mohou být jen na rovných koncích, což se u beranů nehodí.
    Prakticky založený cykloturista si takto může omotat i rohy, když mu nevadí, že to není cool a in, když preferuje praktičnost, komfort a ergonomii (já jsem si takto omotal až rohy na koloběžce (2013/14); na trekových kolech (1996 a 2004) ještě ne).
  • V 90. letech 20. stol. se používal název „cyklopáska” (cyklopásky), ale to už spíše není aktuální.
• Hlava
  • Hlavové složení; uložení trubky, která vede od řidítek k přední vidlici, v hlavové trubce (v přední části rámu)
• Vidle (r. ž., jednotné číslo: ta jedna vidle)
  • Přední vidlice (v níž je uchyceno přední kolo)
  • Odpružená vidlice (ta už může být i zadní)
  • Neodpružená zadní vidlice je pevná součást rámu kola, proto se o ní samostatně příliš nemusí mluvit, proto se neoficiálním slovem „vidle” spíše neoznačuje.
  • Vizte též: Celopéro
• Talíř, tác
  • Převodník
  • Ozubené kolo na předním konci řetězu; u pedálů
  • Jelikož cyklista má často vnitřní stranu pravého lýtka zašpiněnou od oleje (od řetězu; výjimečně i od převodníku), vznikla hláška „Každý správný závodník má na noze převodník”.
• Přesmykač, přesmyk
  • Přesmykač.
    To, co přesouvá řetěz mezi talíři.
    Někdy laiky špatně nazýváno „přední přehazovačka”. Ale není to přehazovačka, je to přesmykač.
    Je uchycen na sedlové trubce (svislé zadní části rámu), nad šlapacím středem.
• Pastorek, pastorek kazety, kolečko
  • Ozubené kolo na zadním konci řetězu, u zadního kola.
• Kolečka, pastorky, kazeta, vícekolečko, sedmikolečko, osmikolečko, …
  • Sada všech koleček, která na daném kole jsou (když má dané jízdní kolo přehazovačku).
• Přehazovačka, přehazka
  • To, co přehazuje řetěz mezi kolečky; je upevněna na zadní vidlici u středu zadního kola, visí z ní dolů.
  • Mimo kontext cyklistiky se slovem „přehazovačka” označuje typ účesu.
• Střed, středové složení, šlapací střed
  • Ložiska v nejnižší části rámu (u klasického kola), v nichž je uložen šlapák (talíře a kliky, na nichž jsou pedály).
• Šlapák
  • Převodníky (talíře) a kliky
• Kliky
  • To, co vede od šlapacího středu k pedálům (šlapkám).
  • Často se slovem „kliky” označuje celý šlapák, včetně převodníků, protože jde o jeden výrobek, který se kupuje a mění najednou.
• Šlapka
  • Pedál.
    V zákoně 361/2000 Sb. je v § 58 uvedeno „Při jízdě musí mít cyklista nohy na šlapadlech.”, což je něco strašného, protože pedál je pedál; hovorově je to šlapka; a slovo „šlapadlo”, jakkoliv proniklo do zákona, je v tomto kontextu naprostý nesmysl.
    „Šlapadlo” je v obecném povědomí pedály (nohami, šlapáním) poháněné plavidlo, které si lidi pronajímají na vodních plochách za účelem rekreace.
• Nášlapy, espédéčka, espéda, nášlap, espédéčko, espédo, SPD
  • Nášlapný pedál.
    Pedál, do kterého se bota zacvakne pomocí kufru,
    • což umožňuje nejen efektivnější šlapání pro výkonnostní jezdce,
      příp. krátkodobé šlapání více jednou nohou při krátkodobém problému s jednou nohou,
    • ale kupodivu i vyšší bezpečnost jízdy (noha nesklouzne z pedálu; to je důležité hlavně při jízdě ve stoje, kdy sklouznuvší noha z obyčejného pedálu sjede až na zem;
      a vycvaknutí boty z nášlapného pedálu je mnohem jednodušší, rychlejší a bezpečnější než vyndávání nohy z klipsny (o klipsnách jsem slyšel strašné historky, těm se vyhněte; nášlapy jsou OK),
      jen je potřeba po dešti mechanismus nášlapného pedálu namazat olejem, aby opravdu spolehlivě snadno vycvakával);
    • a kupodivu mohou nášlapy zvyšovat i komfort jízdy při dálkové cykloturistice (cestování),
      protože díky tomu, že bota s tuhou podrážkou drží pevně zacvaknutá v pedálu,
      je možné mít tu botu méně dotaženou (tkaničkami a suchým zipem) na noze, a tak se noha uvnitř boty může trochu hýbat/procvičovat.
  • Zkratka SPD znamená „Shimano Pedaling Dynamics”; a z ní pak vznikl ten název „espédéčka” / „espéda” .
  • Název se může použít jak pro pedály, tak i pro boty (nášlapné cyklistické tretry).
• Kufry, kufr
  • Malá destička, která se zespodu trvale přišroubuje k podrážce cyklistické boty (cyklistické tretry), a právě tato destička se pak při rozjezdu zacvakne do mechanismu nášlapného pedálu.
    Kufry se prodávají s pedály (do bot si je našroubuje sám uživatel), příp. je možné je dokoupit samostatně.
  • Nesměšujte tématicky se slovesy „zakufrovat” a „kufrovat”, to je něco jiného.
  • Pro účely přepravy věcí, zejména při turistice, lze občas natrefit na tvrdou (plastovou) alternativu k brašnám.
    U motocyklu by se taková věc nazvala „kufr” (tam je obvykle z hliníku),
    ale na jízdním kole bych pro takovou pevnou tvrdou náhradu brašen asi použil název „samonosný box”, „pevný box”, „plastový box”, příp. „skořepinový box”, apod.
• Cyklistické tretry, cyklistická tretra
  • Cyklistická bota.
    Bez kontextu, když není řeč o cyklistice, jsou tretry především běžecké boty; proto je někdy potřeba použít ten přívlastek „cyklistické”; nicméně v kontextu cyklistiky stačí říci samo „tretry”. Anebo prostě „boty”, boty do nášlapů, SPD boty, apod.
    Cyklistická bota má tuhou podrážku, což usnadňuje šlapání (rozkládá tlak, drží tvar) a je připravena pro montáž kufrů pro nášlapné pedály.
• Klipsny, klipsna
  • Soustava popruhů připevněná k pedálu.
    Má zhruba podobný účel jako nášlapy, ale je to starší jednodušší levnější řešení; a o dost nebezpečnější. Klipsnám se vyhněte, slyšel jsem o nich strašné historky (OK, existují uživatelé, kteří jsou s nimi spokojení, ale je jich menšina; nášlapy jsou opravdu bezpečnější; a pokud chcete něco doporučit podle zkušeností jiných, tak klipsny to určitě nejsou).
  • „Klipsna bez řemínků”:
    Dobré bezpečné řešení pro toho, kdo přemýšlí o nášlapech, ale není si jistý (chce si něco na ten způsob vyzkoušet) nebo jsou pro něho příliš drahé.
    Klipsna bez řemínků je jen tuhá umělohmotná špička, která vede před a nad botou, má otevřené boky (bez řemínků, bez pásků), a díky tomu není nebezpečná (umožňuje snadno rychle nohu vyjmout).
    Tu váhajícím doporučuji, ta je v pohodě. Kdysi jsem si je koupil, byl jsem spokojený, a přešel jsem z nich na nášlapy.
    Oproti nášlapům i oproti obyčejným pedálům mají tu nevýhodu, že více opotřebovávají boty (mačkají shora zepředu jejich špičku; s čímž výrobce bot nepočítá).
    Já osobně takovou věc nazývám „poloklipsna”, ale zdá se, že jsem asi jediný. Příp. se dá pro popis použít i slovo „špička” (na pedál), ale nejzavedenější pojem je asi „klipsna bez řemínků”.
• Náboj, nába
  • Náboj.
    Uložení kola, střed kola (k němuž se vyplétají dráty); ložiska, která umožňují kolu se ve vidlici otáčet.
  • Na rozdíl od ložisek aut jde o součást kola, nikoliv o součást zbytku rámu/vidlice.
    Když demontujete kolo z auta, zůstane ložisko na autě. Zatímco když demontujete kolo z jízdního kola, tvoří náboj jeho střed.
• Špice, drát
  • Drát ve výpletu kola.
• Duše
• Plášť, guma
  • Pneumatika; ale slovo „pneumatika” se nepoužívá, když se do ní dává ještě duše.
    Slovo „pneumatika” se použije jen u bezdušových pneumatik, kde pneumatika netvoří plášť ničeho dalšího.
    Takže terminologická situace je v tomto ohledu podobná jako u automobilů, kde se od kombinace duše+plášť přešlo k bezdušovým pneumatikám.
• Dynamo
  • Alternátor.
    To, čemu všichni na kolech běžně chybně říkáme „dynamo”, je ve skutečnosti „alternátor”, protože vyrábí střídavý proud (alternátor: AC, ~), zatímco skutečné dynamo vyrábí poud stejnosměrný (dynamo: DC, =).
    Mohu-li soudit podle toho, jaký byl historicko-technický vývoj u automobilů, tak dříve se opravdu používala dynama, ale pak (u Škodovek cca v 70. letech 20. století) byla nahrazena efektivnějšími alternátory.
• Osmička
  • Zdeformovaný ráfek a výplet; šišaté kolo; kolo, které je potřeba vycentrovat, protože za jízdy šmajdá; znemožňuje seřízení ráfkových brzd, protože ráfek se při otáčení kola ve vidlici pohybuje zleva doprava.
    Někdy důsledek rychlého průjezdu přes hrbol, obzvlášť na naloženém kole; jindy důsledek častého brzdění při přetáčivém smyku zadního kola; příp. důsledek nehody (nárazu); a také stav, kdy si zcela nové kolo během prvních sedá, a je potřeba ho po prvních cca 100 km vycentrovat.
• Cvrček
  • Volnoběžka.
    To, co umožňuje, že jezdec nemusí šlapat nohama, když jede např. z kopce nebo setrvačností.
    Název už je asi spíše zastaralý; a vychází ze zvuku, jaký volnoběžka vydává, když ji zrovna jezdec využívá.
• Torpédo
  • Torpédová brzda.
    Brzda v náboji zadního kola; ovládaná řetězem (nohama), jezdec brzdí šlápnutím pedály dozadu.
• Véčka
  • Ráfkové lankové brzdy typu V-brake.
    Zhruba po roce 2000 vytlačily z trhu dřívější brzdy s centrálním tahem, používané v 90. letech 20. stol., protože véčka vyžadují k obsluze menší sílu (mají větší zpřevodování síly od rukou k ráfku). Oproti dřívějším brzdám s centrálním tahem je ale mnohem těžší véčka seřídit, a to i proto, že se někdy nevracejí, resp. se vracejí na jedné straně více než na druhé.
• Kotouče
  • Kotoučové brzdy
  • Anebo opravdu přímo brzdové kotouče (disky),
    největší a nejviditelnější část kotoučových (diskových) brzd.
• Špalky
  • Brzdové špalky.
    Malé gumové špalíky pro brzdění na ráfku, vč. jejich kovové části pro uchycení k brzdám; spotřební materiál; výměnná část brzd.
  • Pozor, „špalky” nejsou totéž, co „gumičky”!
    Ve většině případů se mění (vyhazují) celé špalky
    (vč. kovového šroubu, kterým se špalek připevňuje k čelisti ráfkové brzdy);
    ale některé dražší brzdové špalky mají výměnné gumičky – pak se kupuje, mění a vyhazuje jen ta gumová část.
    Gumička pak tedy je část dražšího provedení špalku
    (pokud daný typ špalku má výměnné gumičky).
• Gumičky, brzdové gumičky
  • Výměnná část některých (dražších) provedení brzdových špalků, pokud daný typ špalků má výměnné gumičky.
• Nosič
  • To, na čem se vozí náklad (např. batoh); k čemu se připevňují brašny nebo košík, výjimečně i tvrdý box na způsob motocyklistických kufrů.
    Typicky si každý představí nosič na zadním kole;
    ale stejný nebo podobný (menší) nosič může být i na předním kole;
    dále může být na přední vidlici nosič, který drží boční brašny v takovém místě, že mají těžistě ve středu předního kola, a tak neovlivňují řízení;
    nahoře na řidítkách může být nosič pro řidítkovou brašnu;
    a pokud je pro někoho klasický nosič na zadní kolo moc velký, tak může mít malý nosič pro malou brašnu, který trčí dozadu ze sedlovky (trubka pod sedlem; vysouvá se ze sedlové trubky rámu).
  • Zhruba krátce před r. 2020 se objevil nový trend, bikepacking, kdy se brašny připevňují přímo k jízdnímu kolu; bez použití kovových nosičů.
  • Při snaze o výběr a nákup často dojde ke zmatení fulltextového vyhledávače, kdy tento vyhledávač neví, zda dotaz „nosič na (jízdní) kolo” znamená nosič pro uchycení brašen na jízdním kole, anebo nosič pro přepravu jízdních kol na automobilu.
  • Mimo cyklistický kontext je „nosič” člověk, který pěšky nosí náklad do hor, např. potraviny, palivo, materiál a nářadí na horskou chatu. Ze zjevné náročnosti, pracnosti, složitosti a nízké efektivity takové přepravy pak vznikla vysokohorská přirážka.
  • Vizte též: Bikepacking
    (Upozornění rovnou zde:
    Bikepacking se vyznačuje tím, že nosiče nepoužívá.)
  • Vizte též: Na těžko
  • Vizte též: Brašny
• Klapák
  • Část nosiče, která je k němu připevněna pružinou; tlačí na náklad, a tím jej drží na nosiči.
    U některých nosičů může jít o příplatkoou výbavu.
• Košík
  • Koš pro přepravu volně loženého nákladu; který se připevňuje na nosič (typicky hlavní zadní).
  • Koš pro přepravu volně loženého nákladu; který se připevňuje samonosně vlastním úchytem na řidítka (podobně jako řidítková brašna).
  • Držák na bidon (na cykloláhev).
• Sedlo
  • To, na čem se na jízdním kole sedí.
  • Málem jsem dostal infarkt, když někdo prohlásil, že na kole je „sedadlo”.
    • „Sedadlo” ( = „sedačka”) je v autě, v tramvaji, v autobusu, zkrátka v tom, v čem se jede uvnitř a sedí se tam jako na židli.
    • Zatímco „sedlo” je na motorce, na koni, na kole, zkrátka na tom, na čem se jezdí, a na čem se sedí tak nějak obkročmo.
      I angličtina rozlišuje „drive” × „ride”.
      Občas někdo místo „sedlo” říká „sedátko”, což považuji za relativně přijatelný výraz.
    • Výjimkou je lehokolo a situace okolo něj – sice se jede „na lehokole” (příp. na ležaté tříkolce), protože nemá karoserii,
      ale sedí/leží se na něm na sedačce, protože na lehokole opravdu je sedačka, což je právě to, čím se lehokolo odlišuje od klasického jízdního kola.
    • Kdysi byly výjimkou traktory, když ještě neměly kabinu, a tak se jezdilo na traktoru, přestože na něm byla sedačka.
      Ale traktory už dávno kabinu mají, a tak se jezdí (s) traktorem nebo v traktoru.
      (I dnes můžeme říci, že někdo jezdí na kamionu, na nějakém konkrétním typu auta, na kombajnu, apod., ale to je vždy ve spojení s nedokonavým videm, ve smyslu, že je to jeho povolání nebo že má dané vozidlo přiděleno; určitě se to ale nehodí použít s dokonavým videm, a ani s nedokonavým pro jednu konkrétní jízdu.)
  • V necyklistickém kontextu je „sedlo” také na horách a v grafech funkcí (hlavně se dvěma nezávisle proměnnými), anebo mezi dopravními špičkami.
• Blaťák
  • Blatník
  • Jazykově zajímavé je, že to, co se u jízdních kol a motocyklů nazývá „blatník”, se u automobilů nazývá „podběh”,
    zatímco „blatník” je u auta něco jiného.
  • „Blaťák” s velkým „B” je také rybník poblíž Třeskoprsk z příběhů o Čtyřlístku; v naší realitě mu pravděpodobně odpovídá Máchovo jezero.

Druhy (kategorie) jízdních kol

• Kros, cross
  • Crossové jízdní kolo
    Vychází z horského, ale je určeno do lehčího terénu, pro jízdu po polních a lesních cestách, po silnici, po městě; má užší pláště a celkově trochu méně bytelnou konstrukci.
• Trek, treking, trekking
  • Trek((k)ing)ové jízdní kolo
    Jako cross, ale vybavené pro turistiku, cestování, účelovou jízdu za různých podmínek.
    Pro mnoho lidí totéž, co crossové kolo; ne každý tyto kategorie odděluje. Trek je v podstatě crossové kolo s různou praktickou výbavou.
• MTB, horskáč
  • Horské kolo; MTB (mountain bike)
  • Výraz horskáč už je spíše archaismus; používal se spíše v 90. letech a v první dekádě po r. 2000 (velmi přibližně)
• Celopéro
  • Celoodpružené jízdní kolo.
    Čili jízdní kolo, které má odpružené přední kolo (vidlici) i zadní kolo.
• Bajk
  • MTB, horské kolo.
    Někdy později po r. 2000 (2010+? Zhruba.) začali vyznavači horských kol místo „horské kolo” říkat „bajk”.
• Silnička
  • Silniční kolo
    (úzké a hladké pláště; obvykle jen minimální výbava, nízká hmotnost; berany; prioritou je vysoká rychlost)
• Závodka
  • Silnička
    Nepovažuji to za rozšířený název; ale občas jsem ho slyšel.
    Nepochybně zkratka od „závodní kolo”.
• Ležák, leháč
  • Lehokolo, ležaté kolo.
    Nepříliš rozšířený název, protože samo lehokolo není příliš rozšířené, a tedy ani známé či diskutované.
    A možná mi přijde (v září 2021), že slovo „ležák” spíše zmizelo, že dnes je ležaté kolo prostě „lehokolo”.
• Lehotříkolka
  • Ležatá tříkolka.
    K září 2021 jeden český výrobce používá název „ležatá tříkolka”, jeden „lehotříkolka”.
    V oblasti výroby a prodeje nových strojů asi v posledních letech lehotříkolky (kdo, co) vytlačují z prodejních statistik lehokola (koho, co), tak uvidíme, co to v příštích letech udělá s jazykem – jak se lehotříkolkám s jejich dalším rozšiřováním bude říkat.
• Kolobka
  • Koloběžka.
    Já slovo „kolobka” nepoužívám, pro mě je koloběžka prostě „koloběžka”,
    příp. pro mne dříve (ve 20. stol.) bylo normální i slovo „kolobrnda”,
    ale jako jazykář nemohu tajit fakt, že zhruba po r. 2010 se s rozšiřováním koloběžek pro dospělé začalo rozšiřovat (a mezi koloběžkáři úspěšně rozšířilo) i nové slovo „kolobka”, před r. 2000 asi neexistující.
    Právní poznámka na okraj: Ze zákona je koloběžka považována za jízdní kolo, jsou na ni kladeny stejné požadavky; a jezdec na koloběžce je cyklista, úplně stejně jako jezdec na jízdním kole.

Různé

• Dokopec
  • Kopec, který cyklista vyjíždí nahoru, tedy kde jede do kopce.
  • Nevím, nakolik je tento výraz rozšířený; já na něj jsem zvyklý, ale je možné, že má jen lokální platnost.
• Zkopec, skopec
  • Kopec, z něhož cyklista sjíždí dolů, tedy jede z kopce / s kopce.
  • Nevím, nakolik je tento výraz rozšířený; já na něj jsem zvyklý, ale je možné, že má jen lokální platnost.
• Bidon
  • Cyklistická láhev, cyklistická lahev, cykloláhev, cyklolahev.
    Hovorově také cyklistická flaška, cykloflaška, flaška (z němčiny).
• Brašny, brašna, cyklistické brašny, cyklistická brašna, cyklobrašny, cyklobrašna
  • Když zde tato slova vidíte, tak význam asi chápete – jsou brašny pro připevnění (např. zavěšení) na nosič;
    příp. mohou být i samonostné, s vlastním pevným držákem, s vlastním nosičem, který je součástí řidítkové brašny nebo malé brašny nad zadní kolo pro úchyt k sedlovce.
  • Toto heslo zde uvádím proto, že občas lidé používají slova jako „tašky” nebo „bágly” ( = batohy), která nepovažuji za správná.
    S taškou se chodí na nákup, a řekl bych, že se s taškou asi nechodí už ani do školy (tam bych čekal, že je to jedině „aktovka”, pokud to tedy není zrovna batoh).
    A „bágl” je batoh, což je také něco jiného.
    Přímo „batoh(y)” už snad cyklistickým brašnám nikdo neřekne (dříve se to výjimečně stalo; a bylo to špatně), snad proto, že už se vyrábejí batohy (ty skutečné, na záda) optimalizované pro cyklisty, takže je jasné, že cyklistický batoh je něco jiného (úzký batoh umožňující pohyb, otáčení a výhled; často s camelbagem (pro MTB jezdce, kteří k němu přešli od lahví v držáku v rámu kola)).
    Angličtina se s tím moc nemaže, tam je všechno „bag”; a v polštině se rozlišuje brašna (torba PL) od batohu (plecak PL), podobně jako u nás.
  • Celek lze nazvat slovem „bagáž”, to je OK.
  • Vizte též: Na těžko
• Bikepacking
  • Koncepce, kdy se speciální brašny připevňují přímo k jízdnímu kolu (k rámu nebo k řidítkům; natěsno), bez použití kovových nosičů (ani integrovaných v brašně).
    Na českém trhu se objevil zhruba krátce před r. 2020. (Tedy koncem desátých let, nebo koncem druhé dekády, nebo jak toto období nazvat.)
    Součástí bikepackingu nejsou brašny, které díky integrovaným tuhým nosičům visí kus dál od řidítek nebo sedlovky; bikepacking je zcela bez nosičů, byť i integrovaných.
• Spurt
  • Krátkodobě velmi rychlá jízda.
    Totéž, co sprint v případě běhu.
• Plína
  • Vystýlka v cyklistických kalhotách.
    Jejím účelem je zpříjemnit dlouhé sezení na sedle.
    Obvykle je antibakteriální.
    Ke svému neoficiálnímu názvu přišla na základě podobnosti s plenou.
    Standardní součást standardních cyklistických elastických kalhot pro jízdu na běžném jízdním kole (silničním, trekovém i horském);
    není potřeba pro jízdu na lehokole nebo na koloběžce.

Slovesa

• Táhnout (někoho)
  • Myšleno aerodynamicky, bezkontaktně; nikoliv doslovně.
    Jet těsně před někým, rozrážet mu vzduch, snižovat pro něj aerodynamický odpor, a tak mu ve vyšší rychlosti nebo v protivětru usnadňovat jízdu.
• Jet v háku, jet v pytli
  • Jet těsně za někým, v podtlaku, v aerodynamickém pytli, který za sebou má;
    nechat se tak někým aerodynamicky táhnout.
    Za jiným cyklistou (to především, pokud jde o výraz „v háku”), za traktorem, za nákladním nebo osobním autem, apod.
• Kufrovat; zakufrovat
  • Bloudit; zabloudit
    Tyto výrazy se v tomto výrazu používají i mimo cyklistiku, především při sportu, přeneseně příp. i při turistice.
  • Nesměšujte tématicky s podstatným jménem „kufr” („kufry”), to je něco jiného.
• Spurtovat
  • Viz spurt.
• Píchnout (přední nebo zadní kolo/duši), bouchnout (o duši/kole), prorazit (duši)
  • Mít defekt, poškodit nebo zničit duši, náhle ztratit přetlak v kole (duši).
  • Jednotlivé výrazy mají různé významy.
• Rozšlehat se, rozšlehat to; vyrakvit se, zrakvit se; narvat to do; rozsekat se; položit to, lehnout si, …
  • Havarovat, mít nehodu, příp. se i zranit.
  • Jednotlivé výrazy mají různé významy.

Různé

• Na těžko, natěžko
  • V cykloturistickém / cyklocestovatelském slangu výraz, který znamená, že kolo je naložené.
    Jet natěžko = jet s brašnami, s bagáží.
    Obvykle to znamená jet bez doprovodného vozidla, vézt si své věci s sebou.
    Výraz vznikl přirozenou cestou, jako opak od kodifikovaných výrazů „na lehko” / „nalehko”, které znamenají jít nebo jet někam bez zavazadel, výbavy, náhradního oblečení, apod.
    Jakkoliv je výraz „natěžko” nebo „na těžko” pro nás cykloturisty a cyklocestovatele samozřejmý, přirozený a logický, tak oficiálně v češtině zanesen není. Spisovně by to asi bylo „s brašnami”, příp. „s veškerou výbavou”.
• Cyklocestovatel
  • Pokročilejší cykloturista; o přesné hranici mezi cykloturistou a cyklocestovatelem se vedly diskuze, není jasně daná.
    Můžeme to brát např. tak, že cykloturistika to je, když jde o turistiku do týdne či dvou; cestování např. od tří týdnů (ty číselné hodnoty jsou nezávazný příklad);
    nebo to můžeme brát podle vzdálenosti, podle množství bagáže; apod.
    Anebo třeba podle toho, že cykloturista se projíždí a poznává jen tak, pro sebe, v rámci své dovolené,
    zatímco cestovatel připravuje cestopisné promítání nebo jinou formu publikace (kniha, apod.), tedy cestuje i pro jiné lidi, aby jim něco ukázal. K té poslední definici se kloním já osobně, ale nikomu ji nevnucuji. Ta hranice je zkrátka subjektivní.
    Navíc, v dnešní on-line době se stírá hranice mezi publikací fotografií a zážitků pro pár kamarádů vs. pro veřejnost.
    Zkrátka, cestování je pokročilejší (delší, hlubší, rozsáhlejší, větší) forma turistiky.
  • Z mé zkušenosti se někteří novináři snaží při psaní článků nekodifikovanému slovu „cyklocestovatel” vyhnout pomocí ne úplně přesné alternativy „cyklista a cestovatel”, jakkoliv slovo „cyklocestovatel” my cyklocestovatelé považujeme za normální.
    Ale aktivně jsem cestoval v letech 2004 až 2014; pak už jsem jen promítal (takže se i nadále považuji za cestovatele ;) ); a na další cesty zatím nedošlo, tak nevím, nakolik se případně přístup novinářů k tomuto slovu v posledních letech změnil.
• Sjetý plášť
  • Opotřebovaná pneumatika, která už nemá dobrý vzorek a blíží se ke konci své životnosti.
    (Stejně jako u auta.)

(Ilustrační obrázek stránky: Vlastní foto, Litva 2006)