Hledat na tomto webu

Nápad

Možná si řeknete „Co je na tom zvláštního, přece většina lidí snad chodí do školy a ze školy pěšky, ne?”. Máte pravdu. Takže bych asi měl hned v úvodu upozornit, že bydlím v Náchodě a studuji v Hradci Králové. Což je rozdíl asi 45 kilometrů.

Teď si asi říkáte, že jsem se zbláznil, a proč mě proboha taková šílenost napadla.

Už čtyři roky dojíždím do školy denně autobusem - hodinu tam a hodinu zpátky. Po Náchodě a Hradci samozřejmě pěšky, MHD není můj styl. Občas, když mi dobře vyjde rozvoz zboží, jedu do školy autem. A když školní rozvrh s počasím dovolí, snažím se jezdit do Hradce na kole - ráno necelé dvě hoďky tam, odpoledne dvě zpátky.

Autem jedu jen výjimečně, autobusem je to nuda už od začátku, a na kole to taky pomalu začíná být stereotyp.

Tak mě napadlo, že bych mohl zkusit jít jednu cestu pěšky. Zkusit delší chůzi mě láká už dávno, a jak je u mě zvykem, je jasné, že to spojím s účelovou cestou a nepůjdu jen tak od nikud nikam.

Takže stačí vybrat den, kdy končím brzo odpoledne, pak jet ráno do školy autobusem, a odpoledne rovnou z oběda po svých domů. Matematicky to teoreticky vychází - 45 km děleno 5 km/h je 9 hodin. Postupná únava a nějaké přestávky se kompenzují s tím, že běžně po městě nechodím pod 7 km/h, a že těch 45 km je hodnota mírně zaokrouhlená nahoru. S rezervou počítám, že by celá akce mohla trvat deset hodin.

Sice jsem v životě takhle dlouhou vzdálenost nešel, nebo o tom alespoň nevím, ale podle některých mých vyjížděk na kole doufám, že dokážu pokračovat i delší dobu, než padnu. Takže když ze školy vyrazím už ve tři odpoledne, měl bych být o půlnoci doma. Přibližně - hodina sem, hodina tam.

Tolik předběžné úvahy. Někdy v únoru bylo rozhodnuto - pěší chůzi na trase Hradec-Náchod zkusím v právě začínajícím semestru.

Příprava

Trasa byla jasná od začátku - nejlepší vyzkoušená cesta pro auto i kolo vede zadem po okreskách, mimo mezinárodní tah. Mám ji dost naježděnou na kole i autem, a koneckonců i jako cestující autobusem.

Předběžně jsem si vyhlédnul den v rozvrhu, kdy bych mohl plánovanou akci zrealizovat - ale vždycky mi do toho něco přišlo.

Najednou bylo 8.5. a jel jsem na školní cyklistický výlet - cca. 80 km akce akademického sportovního klubu, plus cesta Náchod-Hradec a zpátky. Celkem příjemných 168,5 km za den, čímž jsem konečně zvrátil klesající tendenci minulých let, i když k mému starému rekordu to má dost daleko. Ale to sem nepatří - podstatné je, že při této příležitosti jsem si přesně změřil plánovanou trasu od hradecké školní jídelny domů. Po zaokrouhlení na stovky metrů je to rovných 42 kilometrů.

Semestr skončil, začalo zkouškové období, a skutek utek'. Takže někdy cestou ze zkoušky. Jenže na některé ranní zkoušky jsem spal i jen 4 hodiny, což by nebyla pro čtyřicet kilometrů dlouhou procházku dobrá příprava.

Ve čtvrtek 8.6. jedu na poslední zkoušku, když nepočítám statistiku, kterou jsem odložil na srpen. Teď nebo nikdy! Poslední možnost tohoto semestru.

Učení prokládám poslední fází příprav. Ve středu večer tisknu jízdní řády vybraných autobusů, pro případ, že bych to cestou musel zabalit. Sice se nerad vzdávám, ale pořád je menší prohra skočit cestou do autobusu, než volat někomu ať si pro mě přijede.

Beru nenačatou 1,5 l láhev minerálky, protože určitě přijde žízeň.

Přidávám oranžovou 3 LED blikačku a bílou 5 LED čelovku pro sníženou viditelnost; bundu a pláštěnku pro nepřízeň počasí. Ten deštník jsem pravda mohl z batohu vyndat, ale je to stálá výbava, a není to jediná zbytečnost kterou s sebou potáhnu - na kole taky hmotnost dvakrát neřeším.

Snažím se jít spát včas - relativně to dopadlo, cca. šest hodin spánku je lepších než drátem do oka, ale mohlo by být i líp.

Dopoledne

Ráno bojuji s batohem, vezu ještě něco busem do HK a nechce se to do batohu vejít. Navrch ještě mírně zvětšenou svačinu, a tak tak stíhám autobus.

Mimochodem - ještě pořád nejsem rozhodnutý, jestli do toho opravdu půjdu, a do Náchoda půjdu. Doba si žádá flexibilitu, takže do oběda času dost. Všechno mám nachystané, ale když uvidím že usínám, tak jedu busem. Během dopoledne se uvidí, a definitivní rozhodnutí padne v jídelně.

Z autobusáku chvátám napsat si písemný test, pak v době čekání na výsledky běhám a zařizuji po Hradci - mj. vyměňuji přivezené zboží za jiné, které povezu/ponesu do Náchoda. Dozvídám se výsledek zkoušky, nechávám si ho zapsat do indexu, jdu s mobilem do opravy, a pak na oběd.

Cítím se být v použitelném stavu, nejsem moc ospalý, obídek byl taky dobrý, takže je to jasné. Domů jdu pěšky!

Cesta

12:48 Vyrážím z jídelny, čeká mě 42 km chůze. Jak už to tak u mě s účelovostí pohybově-sportovních aktivit bývá, nejdu naprázdno - kromě běžných školních věcí, indexu, a papírových podkladů na Znalostní Technologie I a II nesu ještě nějaké drobné zboží z Hradce do Náchoda.

12:58 až 13:09 Stavuji se v počítačovém obchodě přímo na plánované trase, kupuji předem objednaný diktafon. Pořizuji ho sice pro jiný účel, ale koukám jestli je přibalena baterka, protože ho rovnou chci využít při této cestě.

Během přecházení přes první hradecký okruh se kapesním nožem pracně, ale nakonec úspěšně, dobývám do balení, poté přístroj kompletuji, vkládám baterku, učím se ho ovládat, a testuji funkci. Vše samozřejmě za chůze, kdo by kvůli takovým věcem zastavoval. Vše od otevření balení až po provedení testů kvality záznamu mi trvalo celou Pospíšilovu třídu.

Mimochodem, koupi a aktivaci diktafonu tady nezmiňuji náhodou. Nebýt něj, nemohla by vzniknout následující reportáž z cesty, tedy alespoň ne v této podobě.

Následuje výběr některých poznámek a postřehů z cesty, i s časovými údaji:

Je to opravdu jen výběr, i když to tak nevypadá - při takové pomalé chůzi stihne člověka napadnout spousta nezajímavých věcí.

13:53 Na východu z Hradce vysvětluji jednomu Aviatikovi (= řidič Avie), co veze zboží do nějakého hypermarketu, kudy se dostane do ulice Víta Nejedlého. Tu náhodou znám, protože jsme tam měli rektorát.

14:07 Pomalu se blížím ke konci Hradce. Zatím mě předjely dva autobusy na trase Hradec-Náchod, a jeden jel proti mně - až se v Praze otočí, bude to moje teoretická večerní záchrana.

14:11 Opouštím uzavřenou obec Hradec Králové (tj. míjím takovou tu bílou škrtnutou značku). Bolí mě paty a dolní část lýtek, chvílemi začínají kyčle, ale zatím je to v pohodě.

Ta silnice by tedy mohla být širší. Je to zvláštní, ale 150 let po vynálezu benzinového motoru už meziměstské cesty nejsou optimalizované pro chodce - přitom předtím se několik tisíc let běžně chodilo pěšky. (na pozadí této poznámky byly slyšet tři průjezdy auta)

Zatím největší nevýhoda pěší chůze je, že láhev s pitím je schovaná v batohu na zádech. Na kole stačí sáhnout do rámu.

Nedaleko před Černilovem mě dojíždí borec na kole. Když mě dojel, tak zpomalil, a vyklubal se z něj bývalý spolužák z vejšky, co nedávno dodělal bakaláře. Slez z kola, a ptá se, jestli jdu z čundru, že tady moc lidí nechodí. Odpovídám že ne, že jen z Hradce ze zkoušky.

cca. 14:50 vcházíme do Černilova

cca. 14:54 míjíme autobusovou zastávku v Černilově

Na konci Černilova na kopci skáče spolužák na kolo a pokračuje domů na Výravu. Já pokračuji taky, samozřejmě výrazně pomaleji.

15:05 Předjíždí mě bílý SOR, třetí relevantní autobus v mém směru.

15:06 Míjím značku konec Černilova, a pokračuji na Libřice.

15:11 Míjím pravý přední blatník ze Škody 120M, ležící v příkopu - teda ležící je ten blatník, ne ta stodvacítka.

15:15 Jdu okolo odbočky na Výravu. Po levé straně kousek nade mnou se objevují temné mraky. Ale pláštěnka to jistí.

15:17 Objevil jsem další rozdíl mezi pěší chůzí a cyklistikou. Když jedu na kole a nějaký šílenec proti mně klidně předjíždí jako bych tam nebyl, tak ho aspoň vidím. Zato pěšky jdu vlevo, takže když těsně okolo mě předjelo Volvo XC70, překvapilo mě zezadu.

15:20 Volá mi Úťa, proč prý jdu pěšky. Před chvilkou mě minul, ale nějak jsem ho přehlédnul.

15:30 Kousek před Libřicemi vidím asi 200 metrů přede mnou prvního chodce mimo obec. Resp. chodkyni. Sice jde evidentně o trochu pomaleji, ale právě vchází do vesnice, takže jsem ji nestihl předejít.

15:31 Vcházím do Libřic.

15:35 Centrum Libřic. Sice už nejsou vidět černé mraky, ale je vedro aniž by bylo vidět slunce. Vlastně je spíš dusno, ve vzduchu cítím vodu.

15:38 Začíná nenápadně, ale asi jistě poprchávat.

15:39 Míjím druhou odbočku na Výravu, a autobusovou zastávku. Ale ta se mě naštěstí ještě netýká.

15:44 Vycházím z Libřic. Z libřické dlažby mě bolí něco mezi pravou patou a pravým nártem.

15:46 Nedávno jsem v televizi slyšel hlášku, že "nerozumné věci nikdy neděláme dobrovolně, nerozumné věci se stanou samy". Nechápu jak na to ta ženská přišla.

15:57 Vcházím do Královy Lhoty. Za chvíli budu v půlce trasy Hradec-Náchod... a když započítám dopolední chůzi po Hradci, jsem už vlastně za půlkou dnešních kilometrů.

15:58 Na silnici se objevil můj stín, do zad mi praží slunce, po vodě ani památky. Jsou čtyři hodiny letního času, takže fyzikálně jsou tři, tzn. slunce je na jihozápadě, já jdu na severovýchod - takže zatím nebloudím :)

16:03 Proti mně jede další autobus Broumov-Praha, jedna z mých večerních pojistek.

16:06 Pravý nárt s patou o sobě dávají vědět, jsem rád za každou příležitost, kdy můžu jít po trávě - ten asfalt a dlažba nic moc.

16:09 Míjím autobusovou zastávku v Králově Lhotě. Ignoruji ji, přestože vím, že do Rohenice je to docela daleko, a k pravému pato-nártu se pomalu, ale jistě přidává pravá kyčel.

16:16 Vycházím z Královy Lhoty.

16:20 Přecházím přes skokánek na křižovatce Králova Lhota-Rohenice x Jasenná-Č.Meziříčí.

16:22 Jsem v místě, které mám vyměřené jako přesnou polovinu obvyklé trasy Náchod-Hradec. Na cestě jsem 3,5 hodiny což je super, i když je jasné, že teď už budu jenom zpomalovat.

Dodatečný výpočet s odečtením jedenácti minut v PC obchodě v Hradci: 21 km / 3:23 = 6,2 km/h.

První polovinu cesty, dlouhou 21 km, jsem ušel za 3,5 hodiny při průměrné rychlosti 6,2 km/h.

16:39 Vcházím do Rohenice.

16:41 Míjím autobusovou zastávku v Rohenici. Je to první autobusová zastávka za polovinou trasy. Ze začátku jsem to chtěl hlavně zkusit, s tím že to buď půjde nebo nepůjde. Ale teď už je jasné, že když to do poloviny šlo, tak už to musím dokončit. Pokus se mění v jednoznačné odhodlání, i když to bude ještě zajímavé, protože zítra mám docela dost práce a budu potřebovat čas i energii.

16:43 Vycházím z Rohenice.

16:57 Předjíždí mě další Karosa na trase.

17:04 Bolí mě nohy a nudím se.

17:18 Vcházím do Bohuslavic.

17:23 Přecházím železniční přejezd v Bohuslavicích.

17:30 Dobře že vidím, že ještě umím chodit. Až od července začne platit nový silniční zákon a hned druhý den přijdu na rok o řidičák, tak se mi to bude hodit.

17:31 Míjím autobusovou zastávku v Bohuslavicích. Jestli jsem okolo Rohenice sotva plet nohama, tak teď kulhám na pravou nohu.

17:41 Předjíždí mě žlutá Karosa Praha-Broumov.

17:47 Vycházím z Bohuslavic, trochu pajdám na pravou nohu.

17:49 Konečně vidím, že ta stavba u Bohuslavic, co tady probíhá od 24.10., je polder na přítoku Divoké Orlice. Když člověk jede okolo autem, na kole nebo autobusem, tak to nezjistí.

17:52 Teď je to asi pět hodin co jsem vyrazil z Hradce. Při běžně uváděné obvyklé rychlosti chůze 5km/h bych teď měl mít 25 km, mínus pauzy. Pauzy nedělám, a rozhodně mám víc, než těch 25 km, takže je to super :).

17:57 Předjel mě další linkový autobus na trase Hradec - Náchod. Tentokrát je to turecký Mercedes.

18:04 Vcházím do Černčic, po dlouhé době vykouklo slunce.

18:05 Volá mi tatík:
t: kde jseš?
já: v Černčicích
t: v autobusu?
j: ne
t: tak v čem?
j: jak v čem?, v ničem.
t: ty jedeš na kole?
j: ne
t: pěšky?
j: no jasně
t: cože?
j: no jasně.
t: jdeš pěšky jo? tak čau.
Je vidět, že už doma tuší, co se ode mě dá čekat :) . I když je pravda, že konkrétně tuhle akci jsem jim dal vytušit dopředu a výhledově s ní asi počítali.

18:05 Bez povšimnutí míjím autobusovou zastávku v Černčicích.

18:06 Vycházím z Černčic.

Volám zpátky tatíkoj, aby mi od osmi nahrál dokument na ČT2.

Načež se podivil "Ty nebudeš v osm doma?".

Tak to nevím jak by si představoval, že se z Černčic dostanu za necelý dvě hodiny pěšky do Náchoda. To bych nestih ani kdybych utíkal pozadu.

18:14 Obě nohy mě bolí rovnoměrně, díky čemuž přestávám pajdat.

18:20 Jsem na horizontu nad železničním mostem před Novým Městem. Nikdy dřív jsem si nevšiml, že je odtud vidět centrum Nového Města. Na kole to člověk nezjistí, když jede vpravo při krajnici, a při jízdě autem už vůbec ne, kvůli rychlosti.

18:22 Podcházím železniční most před Novým Městem n.Metují. Teprve teď vidím, že na značce je uvedená světlá výška 3,6 metrů. Tak už chápu, proč autobus M.A.N., vysoký 3,7 metrů tady jezdí prostředkem silnice.

18:31 Míjím ceduli Nové Město n.Metují

18:39 V Novým Městě je uzavírka před křižovatkou u bývalého Vernera. Kdo chce na Náchod nebo Dobrušku, musí objížďkou. Další výhoda pěší chůze a cyklistiky oproti motorizovaným způsobům pohybu. Ačkoliv, jak to tak tady vidím, neděje se tu nic jiného než stavba pouti, asi bych to projel i s Transitem.

18:43 Jdu okolo autobusové zastávky v Krčíně, brutálně mě bolí nohy.

18:46 Míjím odbočku k novoměstskému autobusáku.

18:55 Přecházím lávku přes koleje u Stavostroje. Dole podél kolejí běží po cestičce zajíc. Poprvé zjišťuji, že je tady dvoukolejná trať.

18:56 Vycházím z Nového Města n.Metují.

19:00 Nechápu, jak někdo může tuhle vzdálenost běžet. Zato velmi dobře chápu, že maratónský běžec po svém výkonu zemřel.

19:00 Na cestě jsem přibližně šest hodin. Při rychlosti 5 km/h by to bylo 30 km, ale odhadem mám nejméně 35.

19:07 Vcházím do Vrchovin

19:12 Míjím odbočku k zastávce ve Vrchovinách

19:15 Za chvíli asi dojdu dva lehce starší cykloturisty, tlačící do kopce kola se zadními brašnami. Zastavují a on kouká doleva. To se určitě zakecá s někým kdo stojí za plotem, a budu si tam moci nabrat vodu. Ale nikdo třetí tam není, a onen cykloturista jen kouká na návěstí před kruhovým objezdem, ze kterého jsme všichni přišli.

19:16
já: Kam potřebujete?
cykloturista: Do Náchoda.
j: Tak to jedete dobře, tady pořád po hlavní.
ct: Pořád po hlavní jo?
j: Jo. Asi tak necelejch deset.
ct: (tváří se divně)
j: Nebo možná míň.
ct: (už se netváří nijak)
j: Já tam teďka taky jdu.
ct: Kdybych měl možnost, tak vás svezu, ale už mám toho plné zuby.
oba: Nashle.

19:17 Myslel jsem, že s nimi ještě pokecám, ale jsou beznadějně vzadu. Asi nevědí, na co mají ta kola.

19:18 Vycházím z Vrchovin.

19:18 Oni to normálně otočili, jedou zpátky dolů do Vrchovin! Buď mi nevěří a hledají Náchod jinde, tak je to jejich chyba; anebo to vzdali, tak je to jejich věc.

19:20 Na to že už dávno není teplo, a nesvítí slunce, se podezřele potím. Asi dehydratace nebo co, to zas bude zážiteček. Minerálky už mám hodně málo.

19:25 Po levé straně vidím přehradu Rozkoš působivě nasvětlenou zapadajícím sluncem filtrovaným přes těžké mraky. Na hladině se odrážejí pobřežní stromy.

19:34 Ve srovnání s lehkou krizí v Novém Městě jsem relativně v pohodě. Po levé straně další pěkný výhled na Rozkoš.

19:38 Míjím odbočku na Přibyslav.

19:41 Jsem na prvním vrcholu kopce. Po levé straně výhled na kostel ve Václavicích. Tak ten jsem taky neznal (výhled), a to tady na kole jezdím docela pomalu.

19:42 Předjela mě žlutá Karosa.

19:42 Mezi Novým Městem a vysokovským hřebenem. Volá mi brácha:
(…)
b: "jdeš na schůzi?"
já: "nestíhám"
b: "jak, nestíhám?"
j: "ještě nejsem v Náchodě"
b: "v kolik přijedeš?"
j: "přijdu, ... , přijdu, ... no nevím, na kraji Náchoda bych moh bejt už relativně zakrátko, teď jsem někde u odbočky na Bražec, ale ještě než projdu přes celej Náchod, tak to ještě chvilku potrvá"
b: "to jdeš pěšky nebo co?"
j: "pěšky, no"
b: "a vodkaď?"
j: "z Hradce"
b: "jak, z Hradce?"
j: "no, normálně"
b: "jseš prdlej ne?"
(…)

Nějak zvlášť ho to už taky nerozhodilo. To je hrozný, já už tu rodinu ničím nepřekvapím.

19:45 Míjím odbočku na Bražec. Ale jdu dál rovně, je to moje standardní trasa, a mám ji tudy změřenou.

19:58 Přecházím vrchol kopce, míjím odbočku na Václavice a horní vysokovský most.

19:59 Předjíždí mě autobus - autoškola, podle barvy patřící jednomu místnímu dopravci. Nikdy dřív jsem ji neviděl, takže ji musejí mít zavedenou nově. Asi to bude v souvislosti s červencovou vyhláškou, nejspíš předpokládají, že budou přicházet o řidiče.

20:00 Je to sedm hodin co jsem vyšel z Hradce. Při 5 km/h by to bylo 35 km. Mám odhadem necelých 40, takže hrubý průměr včetně několika minizastávek je něco přes 5 km/h, možná 5,5.

20:01 Zpoza mraku na mě skrz elektrické dráty svítí nezalezlé slunce.

20:05 Slunce peče, i když je osm pryč - blíží se slunovrat.

20:06 Vcházím do Náchoda! Stačilo by šest minut, a tatíkův údiv, že v osm nebudu v Náchodě, by byl oprávněný.

20:08 Míjím ceduli konec Náchoda. To jsem si nikdy nevšiml, že jsou tady na jednotlivých stranách silnice cedule začátek a konec Náchoda od sebe tak daleko. Docela humorný.

Kdoví kde skončili ti dva cykloturisté, jestli to někde nezakufrovali. Jestli se na kruháči ve Vrchovinách zase otočili, a tlačili nahoru, tak mě mohli pomalu dojet, protože tam je dlouhý úsek po rovině a pak z kopce. I když předtím tlačili docela pomalu, takže můžou být kdekoliv.

20:10 Tak jsem do zastavené části Náchoda přišel za světla - čelovku a blikačku jsem nesl zbytečně, ale přípravu je vždycky lepší nepodcenit. A naštěstí jsem nepotřeboval ani tu bundu a pláštěnku, které jsem si s sebou taky nesl.

20:12 Z té chůze s kopce mě pěkně bolí nohy, hlavně z toho posledního úseku s chodníkem. Dlažba je o dost horší než asfalt.

20:12 Ač nerad, si to trochu zkracuji okolo veteríny, protože jít v těchto místech po hlavní by nebylo moc rozumné. Navíc ta zkratka není zas taková. A hlavně během cesty kvůli zatáčkám přecházím, jdu cik-cak, zatáčky kvůli bezpečnosti a viditelnosti beru tím delším obloukem, po vnější straně zatáčky. Tím se ta zkratka tutově kompenzuje.

20:20 Trochu se motám, ale domů to dojdu.

20:24 Míjím autobusovou zastávku ve Starém Městě. Tady občas vystupuji, když se mi nechce v autobusu čekat frontu v koloně aut. Sice je pak autobus na nádraží o minutku dřív než já, ale pořád lepší jít pěšky, než se nudit v autobuse.

20:27 Jsem na Letné. Brutálně mě bolí nohy, nechce se jim, ale zatím jdou.

20:34 Jsem na Slávii, mám docela těžké nohy.

20:37 Jdu okolo zastávky u Okresu. Už zase kvůli patě a kusu lýtka pajdám na pravou nohu.

20:43 Jsem na kruháči u Itálie. Bolí mě záda. Nohy nezmiňuji, to je samozřejmost.

20:45 Míjím autobusák. Teď už se dá říct, že jsem to dokázal. I kdybych cestou domů zkolaboval, tak už jsem v úseku, který chodím pěšky. Odtud už mě autobus stejně nemůže dovézt.

20:46 Při přecházení silnice si masíruji chodidla chůzí po značkách pro nevidomé. Ne že by to pomáhalo.

20:56 Teď jdu přibližně osm hodin, takže je to pořád něco přes 5 km/h hrubého průměru.

20:58 Odbočuji z hlavní silnice do kopce. Nohy zatím stoupají.

21:04 Přicházím domů.

Příchod a následky

Beru si v kuchyni jídlo co poberu, protože počítám, že už nebudu schopen dojít si po schodech zpátky nahoru pro další várku.

Schody k sobě scházím s pokrčováním jen levého kolena, protože pravému se do ohybu moc nechce. Zajímavými se stávají i tak běžné úkony jako posadit se nebo vstát. Nicméně, když jsem dojedl co jsem si přinesl, tak se ve mně a v mých nohách našla další síla, a dobelhal jsem se ještě nahoru pro další energetické zásoby. Takže na tom ty nohy nejsou zas tak špatně, i když je musím trochu přemlouvat.

Druhý den jsem vstal relativně brzy, v průběhu dopoledne. Kromě jiného jsem víceméně bez problému nakopal a odvezl několik koleček písku - i když to pravda bylo jen z kopce a po rovině. Během dne se sice nohy občas ozvou, ale jinak jsem v poho, žiju a funguju - shodou okolností až do půl čtvrté nad sobotním ránem.

Příchod - statistika

Čas je super, lepší než jsem před akcí odhadoval. Po odečtení zastávky v obchodu v Hradci to dělá 8 hodin a 5 minut od školní jídelny až domů. Odhad byl 9 hodin, s rezervou na přestávky deset. Předem změřená vzdálenost je 42 km, takže definitivní hrubá průměrná rychlost včetně přestávek je 5,2 km/h.

Napočítal jsem, že mě předjelo pět linkových autobusů na trase Hradec-Nové Město-Náchod. Teoreticky jsem něco mohl přehlédnout, a v Novém Městě i minout, příp. něco mylně vyhodnotit jako jinou linku. Ale Hradec-Náchod jezdí odhadem 1,5 autobusu za hodinu, z toho část přes Jaroměř, takže to bude asi správné číslo.

Každopádně cesta autobusem trvá cca. 55 minut + 15 minut chůze v Náchodě, 25 minut v Hradci + cca. 30 minut přizpůsobení se jízdnímu řádu. Celkem jízda autobusem od školní jídelny domů zabere 125 minut, tj. 2 hodiny a 5 minut. Pěšky/busem = 485 min / 125 min = 3,88 .

Závěr:

pěší cesta byla jen 3,9 krát pomalejší než jízda autobusem.

Jízda na kole je cca. 2hodiny + 20 min chůze v Hradci + cca. 15 min převlékání a nakládání na kolo při odjezdu a 10 při příjezdu. V součtu 2:45=165 minut. Tím se potvrzuje, že kolo je jen o trošičku pomalejší než autobus (165 minut oproti 125 minutám), ale teď mě zajímá porovnání chůze a kola. Pěšky/kolo= 485 min / 165 min = 2,94.

Závěr:

pěší cesta byla 2,9 krát pomalejší než jízda na kole.

Ještě jednou zdůrazňuji, že obě porovnání (autobus x pěšky ; kolo x pěšky) zahrnují komplexní čas včetně chůze po městě a dalších časových ztrát. Kdybych počítal jen samotný čas jízdy autobusem/na kole, vyšla by chůze samozřejmě hůř. Vypočtené poměry platí pro konkrétní výchozí a cílové místo pro cestu ze školy domů.

Ráno jsem šel cca. 1,3 km po Náchodě, a dopoledne jsem po Hradci naběhal 10,5 km (měřeno na mapy.cz, může to být i více, protože v mapě se měří tak trochu přímočaře). Takže celkem jsem během jednoho dne nachodil 54 km - a všechno byly účelové cesty odněkud někam s něčím, žádná rekreační turistika :).

Doslov

Při popisování osobních pocitů a zdravotního stavu jsem používal trochu nadsázky, aby to vypadalo drastičtěji a lépe se to četlo. Nicméně celý zbytek textu je plně autentický, dokumentární popis reality.

Po akci jsem se dozvěděl, že kamarádka kamarádky prý jednou šla pěšky do školy - z Nového Města nad Metují do Olomouce, což je odhadem 150km.

A kamarád zase nedávno tlačil mašinu na plánovanou generálku motoru pěšky asi 15 km, z toho menší část do kopce, protože se mu nechtělo stroj přivazovat na přívěsný vozík za auto.

Takže nakonec ta moje procházka nebyla zas až tak extrémní :)

Fotka

Příchod domů

Mapka

Trasa cesty