Hledat na tomto webu

Zhlédl jsem film Americký sniper (2014).

Recenze po prvních asi 50 minutách filmu:

(nemohl jsem si ji odpustit, to prostě tu pauzu přehrávače a spuštění notepadu chtělo)

Nejdřív to vypadá jako pirátská kopie filmu Enemy at the Gates – synek z venkova jako malý umí lovit, a stane se z něj odstřelovač;
pak to vypadá, že USA zpytují svědomí – film ukazuje US útok na cizí území a agresi hlava nehlava vůči všem, kdo se odvážili neodejít ze svého domova;
pak to pokračuje lacinou americkou propagandou – ukazuje se, že autoři výše popsané počínání považují za správné, protože na chudáky US vojáky mírumilovně drancující cizí území zákeřně útočí místní obyvatelstvo, vinné tím, že brání svou vlast;
pak přijde extra nechutná forma laciné americké propagandy – jedna podskupina místního obyvatelstva řeže druhé podskupině končetiny a rozvrtává je vrtačkou, aby divák nabyl emotivně dojmu, že US armáda musí nutně vtrhnout kamkoliv, aby tam nikdo nikoho nerozvrtával aku vrtačkou (jsou do toho vtaženy i děti, to zvyšuje efekt).

Ta jednostrannost je tak trapná a do očí bijící, že je až směšná:
"Naši hrdinové vtrhnuvší na cizí území a tam vraždící a ničící jsou hrdinové, protože jsou naši;
Padouši, na jejichž území jsme vpadli, jsou padouši, protože jsme vpadli na jejich území."
…Tedy takhle to formuluji já, nikoliv oni, ale to jen popisuji vyznění filmu.
Jenže ta propaganda je tak opakovaně odůvodňovaná (místní se brání, a celkem logicky v rámci sebeobrany na agresora opakovaně útočí, což přece nebohého agresora nutí se bránit), že se bojím, že tu jednostrannost může nejeden divák vzít za svou.
Manipulace nepřehlédnutelná a trapná, leč bohužel asi někdy úspěšná.

Teda rozhodně si nemyslím, že by to bylo poprvé, co někdo natočil nějaký akční film coby propagandu (a obzvlášť za mořem je to oblíbený postup, jenž ani není utajován a je veřejně přiznáván),
ale zrovna u tohodle filmu mi to přišlo být tak nějak do nebe volající.

Závěr:
Že je to strašný film, bych přešel.
Že je to nástroj propagandy, hrající na city (trapně, nelogicky, ale často možná úspěšně), je děsivé.

Poznatky z dalšího děje:

(od návratu z prvního turnusu)

Celé je to proložené vztahem. To asi mají všechny filmy a seriály povinné. Napříč tématy. Už se těším, až to začne zavazet i v dokumentech (ačkoliv, v hraných skorodokumentech, či jak se takové filmy jmenují, něco na emoce taky bývá…).

A abych nezapomněl – hned na začátku filmu byl spoiler děje, který bude probíhat později. Jako upoutávka? Aby to nebylo nudné? Aby divák neodešel?
Před delším časem jsem byl znechucen tím, že v US seriálu (něco mezi reality show a dokumentem) o lovcích tornád je tolik upoutávek, a jsou stříhané tak podivně, že se místy nedalo vyznat v tom, co se děje teď, a co se teprve bude dít. Klidně vám během děje, uprostřed dílu, dají upoutávku na něco, co se stane za chvíli, v témž dílu.
Asi aby to bylo akčnější. Ještě by mohli přidat rychlejší střih a divoké pohyby kamery, aby se na to už fakt nedalo koukat.

Pak aspoň přišel motiv "ztracená generace" – následky války na přeživších. Malé bezvýznamné plus.
Není to nic nového, z pohledu diváka/čtenáře je to pořád stejné přinejmenším od Velké války, ale pokud by to pro někoho byl první film s danou tématikou, tak je dobře, že to tam je.

Nemá smysl rozebírat tunu podivných drobností pro zvýšení efektu, kopírovaných z filmu do filmu, jako např. otočení auta na silnici tak, aby někdo okolojedoucí musel zatroubit, apod…
A naštěstí nerozumím bojovým operacím, takže se nemůžu ani nemusím vyjadřovat k nim.

Druhý turnus:

Připomíná se existence hrdinova bratra a naznačuje se jeho postoj vyplynuvší z válečných zkušeností.

Pak ve vrtulníku padají rádoby filosofické hlášky, v nichž nic nenacházím,
ale připomíná mi to jednu dobrou hlášku z počátku filmu – abych napsal něco pozitivního:
V úvodním výcviku zazní poučka "Miř na malý cil, mineš málo; když míříš na velký cíl, mineš hodně."
Ta by se mohla hodit marketingovým blogero-konzultanto-lektorům, kteří zdůrazňují nutnost specializace na určitou cílovku. A já s nimi celkem souhlasím – ač to u mě může vypadat nečekaně, protože se věnuji různým činnostem. Nedělám totiž všechno, v každé své činnosti se zaměřuji na něco konkrétního, dá se říci, že mám několik specializací. Takže s touhle hláškou se dá souhlasit.
Příp. by se táž poučka dala interpretovat nikoliv ve smyslu šířky záběru, ale ve smyslu rychlosti postupu: Jako "netlač na pilu, postupuj postupně krok za krokem, neber si najednou moc velká sousta", což se dá použít leckde. Dokud nepřijde někdo, kdo řekne, že máte mířit nahoru, protože i když minete, tak vaše střela skončí mezi hvězdami. Nebo že máte skočit do vody rovnýma nohama, a když už něco dělat, tak pořádně.
Poučky, přísloví a přirovnání jsou holt jako Bible s Koránem dohromady: Je tam toho tolik, a navíc tak abstraktně, že si tam každý najde, co chce. A k tomu obvykle i pravý opak. Jestli by nebylo jednodušší dát rovnou lidem k dispozici jen abecedu. Z té se dá také sestavit, co je potřeba, a aspoň je jasný autor, bez alibistického odkazování na někoho, jehož text byl částečně bezkontextově citován, interpretován a manipulován.

Ale zpět k filmu, a v něm ke druhému turnusu:
Na hlavního hrdinu nepřítel vypsal odměnu, hlavní hrdina se stal důležitým cílem.
Takže, pokud se nepletu, jsme zase v plagiátu filmu Enemy at the Gates (už to bude takových 15 let, co jsem Nepřítele před branami viděl).

Už jsem myslel, že napíšu, že dál už to bylo normální nebo se opakovalo výše zmíněné,
ale musím udělat výjimku:
Vojáci oznámili lidem, do jejichž bytu vtrhli, že ti lidé nemohou z toho bytu odejít, dokud jim to vojáci nedovolí. A za chvíli pán bytu přizval vojáky k večeři. Autor filmu tím asi chtěl naznačit, že US vojáci vtrhnuvší k někomu do jeho státu a bytu jsou tím místním vítáni. Autor filmu asi spoléhá na to, že nikdo z diváků neabsolvoval ani semestr psychologie a nikdy neslyšel o Stockholmském syndromu. Vědomí jeho existence staví celou situaci do jiného světla.
Oprava (už to chvílemi píšu jako on-line reportáž v reálném čase …ač off-line, v Poznámkovém bloku): Ukazuje se, že nejde o nevinné civilní obyvatelstvo (jak jen mě takový nesmysl mohl napadnout). Kde by se tam vzalo, v propagandistickém filmu? Sniper-hrdina (agresor na cizím území) si všiml, že hostitel má otlačený loket. Asi půjde o snipera-padoucha (obránce svého území).

Oni fakt mluví v metrech! Zkraje filmu nějaké metry padaly, viděl jsem je v titulcích, ale ze zvukové stopy jsem to nerozpoznal nebo jsem si to neuvědomil. Ale oni fakt v původním znění udávají vzdálenost protivníka v metrech. Přitom na silnicích pořád jedou v anglosaských jednotkách. Nutno uznat, že v tomhle ohledu asi musejí mít docela cvičené mozky, jestli zvládají v reálném čase myslet v anglosaských jednotkách i v SI. Ačkoliv, anglosaský systém je tak složitý, že to naše jednoduché SI si k němu přiberou už snadno :) A my se zase cvičíme používáním N jazyků a měn.

Pak následuje ještě nechutnější forma propagandy (jakože ještě nechutnější záběry jak z hororu či pitevny). Oni to holt ti amíci tak mají – co film, to řeznictví. Nedávno jsem zhlédl film Interview (2014) a konstatoval jsem, že kdyby v něm nebyly zbytečné akční, krvavé a žaludek obracející hororové pasáže naznačující autorovu závažnou psychickou poruchu, tak by to byl podařený a zajímavý film. V tom filmu Interview byly úplně zbytečně, a (což je pozitivní) daly by se z něj vystříhat, aby z toho zbyl dobrý film.

A dál už fakt nebudu o Americkém sniperovi psát. Ať z toho filmu něco mám (v rámci nevelkých možností); a vy taky (ať moc nespoiluju… i když, ke zhlédnutí toho filmu vás rozhodně nelákám).

Konec reportáže (při 1:10 z celkových 2:13).

PS:

Pak ještě zrušili Renaulta 12 (u nás je známá spíš jeho licenční podoba – Dacia). Kvůli natáčení filmu. Přitom už měl v době natáčení historickou hodnotu.
(A na první pohled se může zdát, že natáčením scény, kdy se válkou narušený hrdina ze strachu vrhne na hrajícího si psa, bylo psychicky ublíženo skutečnému psovi, ale zde zachovávám klid, protože po opětovném zhlédnutí dotyčné pasáže zachovávám optimistický názor, že herec si při natáčení se psem jen hrál a výsledného diváckého efektu bylo dosaženo střihem.)

PPS:

Nejsem si jist, jestli to, že na pancíři u otočné věže jednoho Humvee mají nakreslenou lebku (jako piráti a jiní vrazi), mám ocenit jako upřímnost, nebo odsoudit jako drzost.

PPPS:

Z informací v závěrečných titulcích a ze štítku "životopisný" na csfd.cz se ukazuje, že film popisuje skutečné události. V tom případě nemám nejmenších námitek proti dějové linii "manželka", když do toho příběhu patří; ale ostatní platí.