Hledat na tomto webu

článek „K čemu slouží stupňování přídavných jmen a příslovcí?” ( 286 KiB)
 

Dodatek září/říjen 2019

Cca deset a půl let poté, co jsem napsal výše odkázaný článek (vizte pdf soubor),
vzniklo ve FB skupině Slovní hračičkové / Punners na toto téma zajímavé vlákno:
facebook.com/groups/906342036066291/permalink/2787847121249097/

Následuje výtažek z mých tamních příspěvků:

(…)
to, že jedna modrá může být zelenější, a druhá fialovější, snad musí chápat každý, a nemusí být informatik ani výtvarník. V tomto sporu proti lingvistům jsem já jako ajťák (a webař) byl na jedné lodi s výtvarníky, protože jsme něco věděli o míchání barev.

(…)

Bílá je hodně subjektivní, lidské oko si dost vymýšlí (nebo mozek). Je to vidět i na tom, že digitální foťáky a kamery mají vyvážení bílé. Ony se musejí nakalibrovat, čemu teď a tady říkáme bílá.
Kromě toho v katalozích autolaků je hooodně bílých a snad ještě více černých. Já rozlišuji bílou mat vs. lesk; a v černých se nevyznám vůbec (tuším, že je perleťová, a metalíza, a zase matná a lesklá, a tak).

(…)

No, ty teplé a studené odstíny, to je další téma do pranice. Já velmi těžce nesu, že modřejší bílé se říká "studená", přestože má více kelvinů (více °C, vyšší teplotu) než žlutější bílá, které se říká "teplá", přestože má méně kelvinů (nižší teplotu).
https://www.t-led.cz/cms/upload/images/teplota-chromaticnosti(1).jpg

Teplota bílé: Tzv. teplá bílá má teplotu např. tisíc Kelvinů; neutrální cca 5 nebo 6 tisíc K; tzv. studená bílá má teplotu např. 10 tisíc Kelvinů, čili nejvyšší fyzikální teplotu

Laicky řečeno: Žárovku nebo cokoliv jiného musíme více rozpálit (musí být teplejší), aby byla modřejší; a méně rozpálit (studenější), aby byla žlutější.
Malířské pojmy "teplá" a "studená" bílá jsou postavené na hlavu.

Ono to vlákno ve FB skupině bylo původně o možnosti stupňování zvířecích přídavných jmen,
k čemuž jsem tam poznamenal, že "vzhledem k tomu, kolik se dává procent masa do masných produktů, to naprosto dává smysl".

Dodatek květen 2024

Napadl mne příklad:
Slovo „později” může v praxi sémanticky vyjadřovat méně závažnou situaci než slovo „pozdě”:
Není to úplně pozdě.
Je to jenom (!!!) později.

Přišel sice později (než měl v úmyslu, než předpokládal, než chtěl),
ale ještě přišel včas.
Ještě to stihl. Nepřišel pozdě.

„Později”, ač druhý stupeň,
může v tomto příkladu být méně než „pozdě”.

Protože to ještě není absolutní pozdě, není překročen časový limit.
Je to jen relativně později.
Jen se to tomu přibližuje.
Stejně, jako to v práci z jara 2009 odkázané výše ukazuji na slovech „lepší” a „dobrý”, kdy „lepší” se někdy jen přibližuje dobrému.
Proto dává smysl říci „optimálnější” – pokud to stále ještě není optimální, jen se to tomu ideálnímu nebo nejlepšímu možnému stavu blíží.