Zdá se mi být jasná správa, že se nemá psát „jasná zpráva”, ale „jasná správa”
(pravopisný námět, podnět či esej)
22. 12. 2017
Doplněno
25. 8. 2017
Vytvořeno
24. 8. 2017
Pozor, toto je moje úvaha, která vyjadřuje můj osobní názor;
její závěr není v souladu se zavedenými jazykovými standardy.
Uwaga, ten artykuł, to mój esej, który wyraża moją osobistą opinię;
jego wniosek nie jest zgodny z wprowadzonymi standardy językowymi.
Nie chodzi o materiał przeznaczony dla Polaków, którzy się uczą czeskiego;
chodzi o nonkonformistyczne zastanowienie przeznaczone dla czeskich językoznawców i fanów języka.
Občas se používá obrat "jasná zpráva" – ve smyslu "jasná věc, není co řešit".
Jako např. u stejnojmenné písničky Olympicu ("skončili jsme, jasná zpráva…").
Na základě znalosti polštiny mi ale už léta vrtá hlavou ani ne tak pochybnost a podezření,
jako už spíše přesvědčení, že by se mělo psát "jasná správa".
V polštině je slovo "sprawa", které znamená "záležitost", "věc k vyřešení", případně skoro až "problém".
"Žádný problém (rád to udělám)" se polsky řekne "nie ma sprawy".
Etymologicky je zde jasná příbuznost s českými slovy "správce" a "spravovat"
– tedy starat se o něco, pečovat o to, řešit všechny související záležitosti a vzniklé problémy.
A nemá to úplně daleko ani k českému "spravit" ve významu "opravit", "odstranit problém", tedy volněji i "vyřešit záležitost";
rozhodně blíže než k českému "zpravit" ve významu "informovat".
Krom toho se v polštině vyskytuje obrat "jasna sprawa"
– který znamená, že věc je jasná, že není co řešit.
Přesně jako ono "jasná zpráva" v češtině.
Je to "sprawa"(pl) = "věc"(cs),
nikoliv "wiadomość"(pl) = "zpráva"(cs).
Zdá se mi být velice pravděpodobné, že to české "jasná zpráva" bylo do CS importováno z PL s nepochopením významu/původu,
a tedy se špatným následným českým zápisem.
Jen proto, že máme podobně znějící české slovo,
vzdor jeho odlišnému významu, původu a zápisu.
Polské "sprawa" jako "záležitost" je pro používaný obrat "jasná zpráva" naprosto logické a přiléhavé slovo.
Naproti tomu české "zpráva" zní v tom kontextu z podstaty dost divně.
Jako náhrada za obrat "jasná zpráva" v jeho významu
určitě zní logičtěji "jasná záležitost" nebo "jasná věc" (tedy polská "sprawa", příbuzná s českou správou)
než "jasný e-mail", "jasná esemeska", "jasné hlášení" (tedy česká "zpráva").
Věc je především vyřešená pro účastníky (záležitost uzavřená),
a případná jasná informace na to téma pro nezúčastněné posluchače písně je až sekundární.
Nemělo by tedy být nějak oficiálně rozhodnuto, že se má psát "jasná správa"?
Vzhledem k existenci českých slov "správa", "správce" a "spravovat" k tomu vidím veliký prostor a naléhavý důvod.
Obdržel jsem připomínku, že nemohu argumentovat polštinou,
v jejímž pravopisu je mnoho věcí jinak než v pravopisu českém.
Proto dodávám a zdůrazňuji:
Že se předpony "s" vs. "z" v češtině a v polštině chovají různě, to vím.
Ale polštinou argumentuji jen do té míry, abych vysvětlil,
proč se domnívám, že jasná je „správa” (kodifikované české slovo, jako třeba správa zámku nebo státního majetku),
nikoliv „zpráva” (předání informace).
Jde mi o vnitřní lexikální podstatu – o význam toho slova.
Nemanipuluji s pravopisem předpony,
polemizuji o vhodnosti použití jednoho vs. druhého oficiálně existujícího českého slova.
Zkrátka podle mě nejde o předání informace ("zpráva"),
ale o vyřešení záležitosti ("správa").
Pokud by někomu jako argument nestačilo, že v češtině máme slova „zpráva” i „správa”,
a trval by na předponě „z” třeba kvůli změně stavu nebo z podobných důvodů,
tak si dovoluji upozornit, že v češtině máme také slova „zpravit” a „spravit”.
A já se z výše popsaných důvodů důrazně domnívám, že výraz „jasná s/zpráva” má lexikologicko-etymologicky výrazně blíže ke slovům „správa” a „spravit” než ke slovům „zpráva” a „zpravit”.
Nebo ještě jinak:
Říká se přece "jasná věc", a ne "jasná informace".
A "věc" (záležitost) je polsky "sprawa" – příbuzná s českou správou, nikoliv zprávou.
S českým správcem, který se stará o něčí věc nebo věci, a ne se zpravodajcem.