Skrót do strony głównej: Alt + Shift + górny 2(@)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Szukać na tej witrynie

 
 

Blog (czeszczyzna)
Język czeski dla Polaków
Artykuł nr 22

Martin Adámek – Język czeski dla Polaków – blog.

Mam zamiar tutaj publikować krótkie posty / artykuły, podobne jako np. na swojej stronie Facebookowej "Martin Adámek – Język czeski dla Polaków (jiný web, nový panel)",
jednakże tutaj będą u mnie na witrynie w środowisku poza Facebookiem i inną platformą prowadzoną przez stronę trzecią.

Będą tutaj więc raczej krótsze i mniej ważne teksty, które nie zasługują sobie na własny artykuł na witrynie.

Następna różnica przeciwko witrynie,
to że przelączanie wersji językowych witryny przelącza też treść danej strony, jeżeli go utworzyłem w więcej językach,
natomiast przelączanie wersji językowych tutaj na blogu przelącza tylko język interfejsu, podczas tego gdy tekst zostaje taki sam.

Bardzo podobnie jak na mojej FB stronie,
posty będą się tutaj zazwyczaj pojawiać w czeskim lub w polskim,
i mogę też często mieszyć oba języki w jednym poscie.

Celem tego mikroblogu to latwa publikacja prostych krótkich tekstów.

Zaletą powinna być wyższa częstotliwość postów. Ponieważ witrynę sobie zaprojektowałem bardzo tęgą / masywną i świedzcy mi dużo możliwości, to dodanie nowej strony (artykułu) na witrynę z wszystkimi właściwościami strony i zasortowanie do struktury witryny jest bardzo przydługie.

Dlatego dodałem sobie to narzędzie dla latwiejszego linearnego dodawania krótkich tekstów bez większych złożności.

Linearna lista różnych spostrzeżeń i uwag bez zakategoryzowania do struktur witryny.
Ciekawostki dla wszystkich, w tym dla tych, którzy nie korzystają z FB.


Następnym powodem dla powstania tego blogu w ramach tej witryny to, że ta witryna jest archiwowana przez Bibliotekę Narodową Republiki Czeskiej, co powiększa szansę, że to, co tutaj piszę, będzie dla kogoś przydatne.
Niniejszym pozdrawiam/witam przyszłe generacje, jeśli dzięki archiwu właśnie czytają ten tekst w czasach z mojego punktu widzenia przyszłych.



Witam więc Państwa tutaj na tym mikrogblogu i mam nadzieję, że będzie przydatny.


Martin Adámek, Meziměstí, Czechy.

…znaczy raczej: On-line :)

Bo choć fizycznie czasami cieszę się środowiskem przyrodniczym w swojej okolicy, to pracuję właściwie przez internet, dla każdego zainteresowanego, niezależnie od fizycznego miejsca, gdzie mój klient znajduje się.
Najprawdopodobniej spotkamy się właśnie on-line.

Przez internet przebiega nauka czeskiego (jiný web, nový panel), ale też np. tłumaczenie pisemne (jiný web, nový panel) i dużo innych gatunków pracy w dzisiejszych czasach.

Dzięki internetowi mogę pracować dla polskich klientów znajdujących się w Warszawie, Wrocławiu, Poznaniu, Krakowie lub gdzie indziej w Polsce,
tak samo jak w Pradze lub byle gdzie w Czechach,
ale też w innych krajach Europiejskich, w Stanach zjednoczonych lub gdzie indziej na świecie, w terazniejszej wiosce globalnej on-line.


 


Napsala mi učitelka z české základní školy, že má ve třídě na prvním stupni ZŠ polského žáka (a kromě něj ještě Ukrajince),

Napsala mi učitelka z české základní školy, že má ve třídě na prvním stupni ZŠ polského žáka (a kromě něj ještě Ukrajince),
tak jestli bych jí mohl poradit, jak s ním má postupovat,
aby ho nastartovala na vnímání českého jazyka.

Protože by to mohlo pomoci více lidem,
vkládám sem kopii své odpovědi:
-----------------------------------------------
Dobrý den,

pokud jde o celkový postup a způsob práce, tak ten vychází z toho, že ovládám polštinu, a že jsem se ji já sám už jako dospělý učil jako cizí jazyk.
Díky tomu vím, v čem jsou ty dva jazyky stejné, v čem jiné, a na co student při studiu druhého jazyka z této dvojice naráží.
Pokud byste chtěla jednu radu, jak češtinu polského žáka učit, musel bych Vám doporučit se začít učit polsky,
abyste sama porozuměla tomu jazyku a tak poznala společné principy a odlišnosti; bohužel nelze to vše předat nějak stručně najednou.

Ale pro začátek žáka odkažte na moji úvodní videopřednášku
https://www.adamek.cz/cestina-polsky/vyslovnost/
resp. http://www.youtube.com/watch?v=S0FQrVRucYI
Je to úvod do studia češtiny pro Poláky,
zabývá se hlavně výslovností,
ale, jak píšete, vysvětluji tam právě i to, jak má Polák vnímat češtinu,
poukazuji tam na společné jevy, které může využít.
Takže vlastně to, co jste ode mě chtěla vědět,
může ode mě takto získat přímo on, a rovnou v polštině :)
To video (stejně jako všechny ostatní mé materiály) je sice určené pro dospělé studenty a má délku asi 2,5 hodiny,
ale student se na něj může dívat po částech, není nutné ho zhlédnout celé najednou. YouTube by si i měl pamatovat, kde posledně přehrávání pro daného uživatele skončilo.
Videopřednáška je pojatá bez zvláštních pedagogických efektů pro malé děti, ale systematicky ukazuje právě to, co Polák potřebuje vědět, aby češtinu a její systém trochu pochopil.

Ale jednu věc na Vás nechám – zkuste ho naučit odlišovat [h] vs [ch]. Ve výslovnosti i v poslechu.
V polštině mají ty dvě hlásky stejnou výslovnost.
Pro Poláky je strašný problém ty dvě hlásky správně vyslovit, a dokonce i slyšet.
To je největší boj, s tím zkuste něco udělat, dokud je malý; později to bude opravdu velký problém, který si běžný Čech neznalý polštiny a Poláků ani neumí představit.
Do toho když se pustíte, dokud je malý, tak mu tím obrovsky pomůžete.
Třeba "ř" je sice na výslovnost všeobecně pro většinu lidí těžší, ale to je těžké i pro Čechy, takže když řekne [ž] místo [ř], tak mu Čech bude rozumět, protože Čech je zvyklý si tuto záměnu domyslet a pochopit ji.
Ale když řekne [ch] místo [h], tak Čecha dokonale zmate, Čech není zvyklý si to v případě h vs. ch domyslet.

Pak ať se podívá všeobecně na https://www.adamek.cz/cestina-polsky/materialy/ ,
a hlavně na https://www.adamek.cz/jazyky/polsky-slovnik/ .

A může sledovat moji FB stránku "Martin Adámek – Język czeski dla Polaków" https://www.facebook.com/jezyk.czeski.dla.polakow .
Umístím tam i tuto svoji odpověď, aby případně pomohla i dalším.

S ukrajinskými studenty zkušenost nemám,
mnoho principů bude určitě platit podobně, protože ukrajinština je z našeho českého pohledu něco mezi ruštinou a polštinou,
ale mé materiály, v nichž se často objevuje polština, by pro ukrajinského žáka asi mohly být i kontraproduktivní,
protože by se mu do češtiny zamotala polština a mátla by ho.
Takže tam pomůže jedině to, když si mé materiály pro Poláky projdete Vy, a pak zkusíte, jestli Vám nějaká znalost z nich nabytá pomůže při vysvětlování češtiny nejen pro Poláka, ale i pro Ukrajince.
Ukrajinský žák navíc musí zvládnout latinku; zatímco polský žák se musí poprat jen s českou diakritikou a výslovností (což řeší právě to moje výše uvedené video).

Jestli chcete nahlédnout do hloubi polské jazykové duše,
můžete to moje video zhlédnout také, asi Vám může inverzně trochu vytvořit představu, co mají v polštině stejně, a co jinak.
Mimochodem, vysvětluji tam i psaní "ú" vs. "ů" tak, aby to dávalo smysl z pohledu polštiny, nikoliv podle toho pravidla "začátek vs. nezačátek slova; citoslovce; cizí slova", na které jsou odkázáni čeští žáci.
Na příkladech ve videu ukazuji, že kroužek u českého "ů" se objevuje tam, kde je v polštině "o" nebo "ó".

S pozdravem
Martin Adámek


----------
A ještě dodatek:
----------


Rádo se stalo.

Ještě mě napadlo, že potíže Polákům dělají i dlouhé samohlásky,
ale ty s trochou snahy a soustředění dokáže vyslovit i dospělý Polák, když ho hlídám a dlouhé samohlásky mu připomínám;
spíše jde o to, že Poláci různou délku samohlásek často vůbec neslyší, protože z polštiny nejsou zvyklí se délkou samohlásek zabývat (mluví jako „Ostravaci“, resp. „Ostravaci“ mluví jako Poláci), a tak nevědí, kde ty čárky máme.
Ale myslím si, že žák prvního stupně ZŠ pohybující se v českém kolektivu ty čárky asi může přirozeně naposlouchat. A vyslovit je bude umět, když bude vědět, kde mají být.

Naopak Poláci odlišně vyslovují „i“ vs. „y“, potažmo i slyší rozdíl mezi nimi,
čímž myslím opravdu přímo tu samohlásku, ne jen některé souhlásky před ní, jako to máme v češtině.
Ale i přesto se doma v polštině učí vyjmenovaná slova, zhruba ta samá jako my v češtině, ten slovanský základ je tam stejný.

Kromě toho se v polštině učí, kde mají psát „rz“ (protějšek našeho „ř“), a kde „ż“ (zhruba protějšek našeho „ž“), protože oni už asi desítky let vyslovují oboje stejně, jako tvrdé [ž];
už přestali u „ř“ vibrovat jazykem, a proto se musejí nazpaměť uměle učit, co kde psát.
„Moře“ a „může“ jim tak v polštině zní stejně.

A jako v každém jazyce, i v češtině pro Poláky platí, že žákovi pomůže, když bude hodně číst. To je asi naprosto univerzální rada, napříč všemi jazyky :)
Ideálně knihy, kde je snad menší riziko jazykových chyb než v článcích.
Když toho v češtině hodně načte v takto nízkém věku, tak by ji mohl pochopit a vzít za svou.
Zkuste mu vysvětlit, že má ve svém zájmu dobrovolně nadprůměrně číst, aby si tím ušetřil spoustu umělé mechanické práce a učení pravidel :)

S pozdravem
Martin Adámek

 

Związane linki

  


Czy się artykuł Państwu podobał?


Informacja zwrotna – głosowanie

Hlasy se na serveru připočítají k počitadlům pro tento článek, např. kolikrát tento článek někoho pobavil a kolikrát tento článek někomu pomohl.

Neukládají se jednotlivá hlasování (vzájemná kombinace hlasů, datum, čas, ani jiné údaje).
Proto nemá smysl odesílat prázdný hlas, nemělo by se co k čemu přičíst.

 

Ve Vašem prohlížeči nebude uložena žádná informace (cookies) o tom, že už jste hlasovali.
- Ve Vašem prohlížeči tedy nebude vidět, jak jste hlasovali.
- Kdykoliv budete moci hlasovat znovu, pokud Vám článek opakovaně pomůže (pobaví Vás, potěší, …).
- Pokud Vás právě u jednoho počítače sedí více, mohou postupně hlasovat další lidé.

Počítám člověkohlasy, nikoliv lidi.
Tedy kolikrát článek někomu pomohl,
nikoliv kolika lidem pomohl
.

Třikrát potěšeného jednoho čtenáře počítám stejně jako tři různé jednou potěšené čtenáře.

Každý má do budoucna neomezený počet hlasů.
Když zapomenete, že jste pro tento článek už hlasovali, nevadí – když Vám někdy v budoucnu bude např. užitečný znovu, tak mu znovu pošlete hlas, že Vám byl užitečný.

Można wybrać sobie 1 do N opcji

Štítky, labels, kategorie, témata, tagy, hashtagy

(ve vývoji)
 
#ostatni  

Tento článek je zařazen také v sousedním blogu
Martin Adámek (osobisty mikroblog).


 

Czeski i polski – usługi językowe

Skok w górę do: Menu nawigacyjne
(skrót klawiatury Alt + Shift + „5”)

Zainteresowani tą stroną?

  • Add to bookmarks (Ctrl+D)
  • Udostępnić link (CB radio)Skok w górę do:
  • Wydrukować (Ctrl+P)
  • Cytować według ISO 690

    Tę stronę

    ADÁMEK, Martin. Blog (czeszczyzna): Język czeski dla Polaków. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí (Republika Czeska) [dostęp 2024-11-21]. Dostępny w Internecie: https://www.adamek.cz/pl/czeski/blog

    Całą witrynę

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí (Republika Czeska) [dostęp 2024-11-21]. Dostępny w Internecie: https://www.adamek.cz/pl

 

 
 

Narodowe kulturowe dziedzictwo

WebArchiv – Ta witryna jest archiwowana przez Bibliotekę Narodową Republiki Czeskiej Ta witryna jest regularnie archiwowana przez Bibliotekę Narodową Republiki Czeskiej z powodu jej kulturowej, edukacyjnej, naukowej, badawczej lub innej wartości informacyjnej w celu dokumentacji autentycznej próbki czeskiej przestrzeni www. Witryna ta jest częścią kolekcji czeskich witryn webowych, które ma Biblioteka Narodowa Republiki Czeskiej zamiar długoterminowo przechowywać i udostępniać dla przyszłych pokoleń. Ich zapis jest częścią Czeskiej narodowej bibliografii oraz katalogu Biblioteki Narodowej Republiki Czeskiej.  

 

 
 

Na wesoło

- Jak leci?
- Super, tylko palce mnie strasznie bolą.
- A, co się stało?
- Wczoraj na czacie mieliśmy imprezę i całą noc śpiewaliśmy.

 

Aforyzmy

Są trzy rodzaje kłamstw:
kłamstwa, okropne kłamstwa i statystyki.

[Benjamin Disraeli]