Před časem mě napadla analogie, jak si názorně představit rozdíl mezi bakterií, a virem:

Zhruba před dvěma lety se ve společnosti a v médiích začalo připomínat a řešit, jaký je rozdíl mezi bakterií, a virem.

Že bakterie je organismus. Malý, ale organismus.
Zatímco vir je něco méně než organismus, něco na pomezí živého a neživého.

Tohle jsem tedy tehdy vzal na vědomí, ale nějak jsem to pořád neuměl reálně vnitřně zpracovat.
Jak si ten vir představit, když není ani živý, ani neživý?
Když to není organismus, ale něco položivého, menšího. Jakýsi nekompletní skoroorganismus, který ožije, když se na něco pověsí, jestli tu populární definici biologů a lékařů pro nás laiky chápu správně.

A pak jsem na to přišel:

Bakterie, coby nejjednodušší organismus, je jako auto. To nejmenší a nejjednodušší, ale auto.
Pokud má vyhovující podmínky, vč. dostatku paliva (potravy, vstupu), tak funguje samostatně, jako plnohodnotná nezávislá jednotka.

Zatímco vir je jako přívěs. Sám nenadělá nic.
Jestliže vir je jakýsi skoroorganismus neorganismus, ani živý ani mrtvý, který oživne, když se k něčemu připojí,
tak přívěs je vlastně přesně totéž.
Přívěs není ani motorové vozidlo (nemá vlastní pohonnou jednotku), ani nemotorové vozidlo (není poháněn lidskou ani zvířecí silou).
Potřebuje nějaké jiné, motorové, vozidlo k tomu, aby se uvedl do pohybu, ba aby vůbec držel balanc, v případě jednoosého nebo tandemového přívěsu (s (dvou)nápravou uprostřed, bez přední nápravy u oje).
Bez připojení k tažnému plnohodnotnému vozidlu jen čeká; a až když se k něčemu připojí, tak přívěs může něco dělat. Stejně tak ten vir, který se připojí či přivěsí k jinému organismu, a jinak také jenom čeká, jestli to chápu správně.


Souhlasí to i v další analogii:

Pokud jsem správně v obraze, tak bakterie lze zničit vysokou nebo nízkou teplotou. Podobně jako člověka nebo jiný organismus.
Kdežto vir lze zničit jen vysokou teplotou, zatímco v nízké teplotě se uchovává pro budoucí časy a nic špatného se mu neděje.

To je stejné jako u auta vs. přívěsu.
Auto bude mít na mrazu bez dalších opatření problém. Mráz mu může vybít, poškodit až zničit startovací akumulátor, může zmrazit palivo (příp. u moderních dieselů ještě snadněji močovinu), může zmrazit provozní kapaliny (vodu v chladiči (u vodou chlazeného motoru) a v nádobce ostřikovače), a některé takové události mohou auto přímo poškodit nebo alespoň vyřadit z provozu – po rozmrznutí už nebude fungovat.
Zatímco takový přívěs si na mrazu bude v klidu čekat na připojení, a až ho někdo připojí, tak pojede. Nemá akumulátor, nemá palivo, nemá provozní kapaliny.

Přívěs sám tedy neudělá nic, musí čekat, až dojde k jeho připojení k plnohodnotnému samostatně fungujícímu vozidlu.
Ale zato to čekání zvládne i na silném mrazu.

Takže si vir už umím představit jako nesamostatný jednoduchý ne úplně organismus, který oživne, až když se k něčemu připojí, ale umí čekat na mrazu;
stejně jako přívěs je nesamostatné jednoduché přípojné vozidlo, které oživne, až když se k něčemu připojí, ale umí čekat na mrazu.

Na tu nesamostatnost a připojování se virů reagovalo už v 80. letech 20. stol. názvosloví v ICT, když se objevil pojem "počítačový virus" jako označení škodlivého počítačového programu, který se vmísí do jiného, a pak se aktivuje až činností toho infikovaného normálního programu.
V tomto případě jsem si ale neuměl úplně představit ten aktivní protějšek takovým způsobem, aby to vysvětlilo/symbolizovalo/ilustrovalo/znázorňovalo rozdíl mezi bakterií a virem v biologii.
Oproti tomu ta analogie kompletní auto vč. motoru vs. nesamostatný přívěs mi přijde celkem názorná. Tak snad jsem se v té analogii moc nespletl, snad ten rozdíl mezi organismem a čímsi položivým chápu správně.