Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Blog (čeština)
Český jazyk pro Poláky
Článek č. 317

 


Školní rok vs. datum narození – školní kolektivy, zařazení žáků do ročníků, školní docházka; kalendářní roky, věk, školní ročníky

Od studenta jsem se dozvěděl zajímavou věc:

V Polsku prý děti zahajují školní docházku v určitém školním roce podle toho, ve kterém kalendářním roce se narodily.
Tedy, že do jednoho školního ročníku chodí společně děti, které se narodily od ledna (styczeń) do prosince (grudzień) jednoho kalendářního roku.

Což mne šokovalo, protože...
Protože u nás je to jinak:

U nás je jeden školní ročník tvořen žáky, kteří se narodili od 1.9. jednoho kalendářního roku do 31.8. kalendářního roku následujícího. Zkrátka žáky, kteří se narodili ve stejném školním roce.
Dává to tak smysl. Ono to není na první pohled vidět v případě základních a středních škol, protože z pohledu žáka nebo jeho rodiče to na ZŠ a SŠ funguje tak, že od 1.9. do 30.6. je školní rok, a pak jsou dva měsíce prázdniny, kdy škola zmizí ze světa a neexistuje (z pohledu většiny studentů, pokud např. nedělají reparát, apod.).
Ale na vysokých školách je akademický rok od 1.9. do 31.8. Skládá se ze semestrů, zkouškových období a volna, ale dohromady tvoří jeden akademický rok.
A to zařazování dětí do jednotlivých školních ročníků tomu odpovídá a souhlasí to.

---

Takže zatímco v Polsku jsou v rámci jednoho ročníku nejmladší žáci narození v prosinci (grudzień) a nejstarší žáci narození v lednu (styczeń),
tak v Česku jsou v rámci jednoho ročníku nejmladší žáci narození v srpnu (sierpień) a nejstarší žáci narození v září (wrzesień).

V září (wrzesień) 1989 tak do první třídy základní školy nastoupili žáci narození od 1. 9. 1982 do 31. 8. 1983.
A tito pak maturovali obvykle v květnu až červnu (od maju do czerwca) 2002.

---

Základní škola má 9 ročníků (to se ve druhé polovině 20. století během desítek let několikrát změnilo: 8, 9, 8, 9),
střední škola zakončená maturitou má 4 ročníky.

Základní škola je zhruba od 6 do 15 let;
střední škola zakončená maturitou zhruba od 15 do 19 let.

Pro maturity v období 05 až 06/2002 platilo:
Kdo se narodil 09/1982, ten maturoval ve věku cca 19,75 let.
Kdo se narodil cca 05 až 06/1983, ten maturoval ve věku cca 19 let.
Kdo se narodil 08/1983, ten maturoval ve věku cca 18,7 let.

Od doby, kdy má základní škola opět 9 ročníků, platí:
- V tom školním roce, kdy končí docházka na základní školu, je každému žákovi nejpozději 31.8. 15 let.
- Na střední školu, potažmo případně internát, tak nastupují již jako trestně odpovědní.
- Celý maturitní ročník (4., poslední ročník) střední školy jsou žáci plnoletí, je jim 18 let. Někteří tedy jezdí do školy auty.

Ti, kdo se narodili v září (wrzesień), říjnu (październik) či listopadu (ten je polsky stejně),
tak mohou významnou část 9. ročníku ZŠ dojíždět do školy na malém motocyklu (ŘP sk. AM, do 45 km/h, a v případě benzinového motoru do 50 ccm),
a potom na střední školu mohou autem dojíždět už významnou část 3. ročníku.

Když měla ZŠ jen 8 ročníků, bylo to jinak:
Ze ZŠ se na SŠ přecházelo v cca 14 letech,
maturovalo se v cca 18 letech.


---

Vše výše uvedené se týká typického průběhu školní docházky a studia.
Může se to změnit pozdějším nástupem do školy (odklad o rok),
pak se to může změnit "propadnutím" (opakováním ročníku).

---

Pozor, teď to bude trochu složitější... popis specifického případu. Reálného, ale ne extrémně častého:

A výše zmíněný ročník nar. 1982/1983, s nástupem do školy v září 1989, plus některé okolní ročníky,
byl zasažen změnou délky povinné školní docházky (délka ZŠ) z 8 na 9 let během jejich školní docházky,
což mělo za následek mj. i to, že se o rok posunuli ti žáci,
kteří druhý stupeň základní školy (PL: gimnazjum) absolvovali na nižším stupni gymnázia (PL: gimnazjum w ramach lyceum),
ale pak nepokračovali na vyšší stupeň gymnázia (PL: lyceum),
ale potom šli studovat odbornou střední školu.
Jelikož změna délky školní docházky z 8leté na 9letou probíhala na gymnáziích (PL: lyceum, w tym ich część gimnazjum) trochu jinak než na základních školách,
tak se tito žáci, kteří ne zcela typicky přestoupili z nižšího stupně gymnázia (PL: gimnazjum w ramach lyceum) na odbornou střední školu,
dostali od 1.9.1998 se začátkem prvního ročníku střední školy do kolektivu spolužáků z jiného školního roku.

---

Pro úplnost bych asi měl doplnit, co jsem možná měl říci už na úvod:

Základní škola (ZŠ) má dva stupně.
- První stupeň (kdysi dávno "národní škola", za nás ten výraz používala jedna starší učitelka)
- Druhý stupeň

Např. v roce 1989 měl každý z nich 4 roky; dohromady 4+4 = 8 ročníků (věk cca 6 až 14 let).
Např. v roce 2000 měl (a dodnes má) první stupeň 5 ročníků, druhý stupeň 4 ročníky; dohromady 5+4 = 9 ročníků (věk cca 6 až 15 let).

Mne ta změna zastihla na druhém stupni, takže patřím mezi několik ročníků, kteří jsme měli atypicky 4+5 = 9 ročníků.
První stupeň už jsme měli hotový, byli jsme na druhém, ale ze zákona už jsme měli být na ZŠ 9 let. Proto 4+5.

Některé základní školy mají jen první stupeň. Dnes tedy prvních pět ročníků. To když jsou na vesnici nebo na periférii města – aby to malé děti neměly do školy daleko.
Na druhý stupeň (věk cca 11 až 15 let) už žáci musí chodit/dojíždět do města (pozor, slovo "město" může znamenat mj. 2.000 obyvatel, aby si někdo nepředstavoval nějaké strašné dojíždění kdo ví kam),
kde jsou normální velké základní školy s oběma stupni, s 9 ročníky.

Někteří žáci absolvují druhý stupeň základní školy na nižším stupni gymnázia (gymnázium CS = lyceum PL).

Pak se v cca 15 letech nastupuje
- na 3leté střední odborné učiliště, SOU, zakončené výučním listem (řemeslníci, kuchaři, prodavači, ...)
- na 4letou střední odbornou školu, SOŠ, zakončenou maturitou; může to být střední průmyslová škola, SPŠ; s odborným vzděláním, s možností pokračovat na VOŠ nebo VŠ
- na 4leté gymnázium (PL: lyceum), zakončené maturitou, bez odborného vzdělání, s možností pokračovat na VOŠ nebo VŠ


A dál se zde pouštět nebudu, to až jindy jinde, to by bylo nad rámec tohoto tématu.

---

Zkrátka, školní kolektiv je typicky tvořen
nejstaršími dětmi narozenými v září (wrzesień)
až nejmladšími dětmi narozenými v srpnu (sierpień).

Základní škola je na 9 let;
od cca 6 let (cca 6,0 až 7,0 let)
(*1.9.1982 až *31.8.1983 => škola od 09/1989)
do cca 15 let (cca 14,8 až 15,8 let)
(*1.9.1982 až *31.8.1983 => ZŠ do 06/1998).

Střední škola (zakončená maturitou) je na 4 roky;
od cca 15 let (cca 15,0 až 16,0 let)
(*1.9.1982 až *31.8.1983 => SŠ od 09/1998)
do cca 19 let (cca 18,75 až 19,75 let)
(*1.9.1982 až *31.8.1983 => SŠ do 05 nebo 06/2002).


---

[
Vycházím z toho, co mi o Polsku řekl student; a z toho, co si o ČS a ČR ze svého mládí pamatuji já.
Nezjišťoval jsem, jestli se něco nezměnilo, ale nepředpokládám to.
]

---

A proč vlastně školní rok začíná v září (wrześniu)?
Podle všeho proto, že když Marie Terezie zavedla povinnou školní docházku, tak si rodiče vymohli, že v létě děti potřebují pro sklizeň úrody (úroda CS = plon PL).
V létě bylo na polích nejvíce práce, a tak si rodiny nemohly dovolit, aby děti byly ve škole.
Proto jsou hlavní prázdniny právě v červenci a srpnu.

A když už jsem u toho... Vyučovací hodina v českých a asi i polských školách (ZŠ, SŠ, VŠ, autoškoly, některé jazykové školy, volnočasová zájmová činnost...) má 45 minut pravděpodobně proto,
že když se Marie Terezie zeptala lékaře, jak dlouho 6leté dítě vydrží nejít na záchod, tak jí řekl, že 45 minut.

[Za ty dvě historické zajímavosti neručím, to jsem se někde dočetl nebo doslechl, nevím kde, a není to můj obor...]

 

  


Líbil se Vám článek?


Zpětná vazba – hlasování

Hlasy se na serveru připočítají k počitadlům pro tento článek, např. kolikrát tento článek někoho pobavil a kolikrát tento článek někomu pomohl.

Neukládají se jednotlivá hlasování (vzájemná kombinace hlasů, datum, čas, ani jiné údaje).
Proto nemá smysl odesílat prázdný hlas, nemělo by se co k čemu přičíst.

 

Ve Vašem prohlížeči nebude uložena žádná informace (cookies) o tom, že už jste hlasovali.
- Ve Vašem prohlížeči tedy nebude vidět, jak jste hlasovali.
- Kdykoliv budete moci hlasovat znovu, pokud Vám článek opakovaně pomůže (pobaví Vás, potěší, …).
- Pokud Vás právě u jednoho počítače sedí více, mohou postupně hlasovat další lidé.

Počítám člověkohlasy, nikoliv lidi.
Tedy kolikrát článek někomu pomohl,
nikoliv kolika lidem pomohl
.

Třikrát potěšeného jednoho čtenáře počítám stejně jako tři různé jednou potěšené čtenáře.

Každý má do budoucna neomezený počet hlasů.
Když zapomenete, že jste pro tento článek už hlasovali, nevadí – když Vám někdy v budoucnu bude např. užitečný znovu, tak mu znovu pošlete hlas, že Vám byl užitečný.

Můžete si zvolit 1 až N možností

Štítky, labels, kategorie, témata, tagy, hashtagy

(ve vývoji)
 
#obchod-ekonomie-pravo    
#realie   #historie  
 

Čeština a polština – jazykové služby

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Blog (čeština): Český jazyk pro Poláky. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2025-03-15]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/cestina-polsky/blog

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2025-03-15]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Matematik, fyzik a inženýr se jdou na noc ubytovat do hotelu. V noci je ale probudí kouř a zjistí, že v pokoji hoří. Co udělají?
Inženýr vezme kyblík, natočí do něj vodu, uhasí oheň a jde spát.
Fyzik vezme tužku a papír, aby spočetl, kolik je potřeba vody na uhašení ohně, vyjde mu 4,3 litru, vezme kyblík, natočí do něj přesně 4,3 litru, uhasí oheň a jde spát.
A matematik? Tak ten dojde ke kohoutku, pustí vodu, zase ji zavře a jde spát, protože zjistil, že řešení existuje.

 

Pro zamyšlení

Příliš mnoho lidí utrácí peníze, které nevydělali,
za věci, které nepotřebují,
aby udělali dojem na lidi, které nemají rádi.

[Will Smith]