Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Blog (čeština)
Český jazyk pro Poláky
Článek č. 191

 


Historie železniční trati Choceň – Náchod – Meziměstí – Broumov

Narazil jsem na velice zajímavé video (krátký film) o historii železniční tratě Choceň – Týniště nad Orlicí – Nové Město nad Metují – Náchod – Meziměstí – Broumov.

Video / film v r. 2000 vyrobil meziměstský nadšenec přes historii železnice Petr David.

Film diváka provede po trati i podél ní, zmíní některá turisticky zajímavá místa v okolí, ale především vypráví o výstavbě trati.

Z toho, co jsem před zhlédnutím tohoto filmu nevěděl, mě nejvíc zaujalo, že tratě konkurenčních společností se někdy nepropojovaly, a náklad se tak musel v místě křížení překládat z vlaku na vlak.
V tomto případě konkrétně v Týništi nad Orlicí.

Film zachycuje i dopravu železničních vagónů (jednoho) s nákladem pneumatik po silnici mezi Jetřichovem a Meziměstím (ve filmu na podvalníku taženém Tatrou 815, třínápravovým tahačem přívěsů s dvojkabinou, se dvěma předními nápravami, ve stejném duchu jako bývaly T 813).

Film zmiňuje i odbočku na Dobrušku, propojku s Trutnovem, napojení na Prusko/Německo a později Polsko,
dřívější elektrifikaci tratě z Pruska do Meziměstí;
film zmiňuje nehody a kalamity;
zmiňuje výstavbu trati z Kudowy do Náchoda za druhé světové války,
souvislost italských budovatelů tratě s náchodským hotelem a chatkou v údolí Ledhujky
a spoustu dalších zajímavostí
(příprava významné části tratě pro intenzivní provoz a budoucí dvojkolejnost; sály meziměstského nádraží; atd.)

I když jsem většinu těchto zajímavostí už znal (především z meziměstského železničního muzea), tak jsem si je rád připomněl. Pokud tyto zajímavosti případně ještě neznáte, je to o důvod víc na ten film kouknout.

Pokud vás zajímá historie techniky, doprava, historie Náchoda nebo Meziměstí, tak rozhodně doporučuji ten film zhlédnout:

https://www.youtube.com/watch?v=lUoI7w_7GPM

--------------


Této trati a její výstavbě se věnuje i velice zajímavý článek v Náchodském zpravodaji:
Ročník 2017, říjen (č. 10), str. 7
(Z historie: Historické veřejné stavby: 9. Nádraží),
pod nímž jsou podepsáni PhDr. Jaroslav Čáp a Mgr. Jan Čížek.

Z tohoto článku je pro mě nejzajímavější tato pasáž v samém úvodu, o době před zprovozněním železniční trati Choceň – Náchod – Meziměstí (citace z článku):
"
Dne 15. 5. 1859 byla otevřena železniční trať z Jaroměře do Malých Svatoňovic. Nově vystavěné nádraží nedaleko Starkoče sloužilo oficiálně jako náchodské nádraží pro osobní dopravu a až do roku 1875 neslo německý název Nachod. Jezdily k němu pravidelně dostavníky z náchodské pošty.
"

Trochu mi to připomíná situaci např. v Polici nad Metují, z níž to na její vlakové nádraží je poměrně daleko dodnes.


----

A připomíná mi to i situaci s názvem obce "Čechy", která se postupně přejmenovávala:
Čechy u Olomouce, Čechy u Prostějova, Čechy pod Kosířem.

To podle toho, jak se k té obci postupně přibližovala pošta.

Alespoň jsem se to tak dozvěděl v r. 2014, když jsem se při cestě na koloběžce s návěsem českým vnitrozemím zastavil v tamních dvou muzeích – hasičském a kočárů. Doporučuji navštívit obě, obě jsou pěkná. A jsou hned vedle sebe.

 

Související odkazy

  


Líbil se Vám článek?


Zpětná vazba – hlasování

Hlasy se na serveru připočítají k počitadlům pro tento článek, např. kolikrát tento článek někoho pobavil a kolikrát tento článek někomu pomohl.

Neukládají se jednotlivá hlasování (vzájemná kombinace hlasů, datum, čas, ani jiné údaje).
Proto nemá smysl odesílat prázdný hlas, nemělo by se co k čemu přičíst.

 

Ve Vašem prohlížeči nebude uložena žádná informace (cookies) o tom, že už jste hlasovali.
- Ve Vašem prohlížeči tedy nebude vidět, jak jste hlasovali.
- Kdykoliv budete moci hlasovat znovu, pokud Vám článek opakovaně pomůže (pobaví Vás, potěší, …).
- Pokud Vás právě u jednoho počítače sedí více, mohou postupně hlasovat další lidé.

Počítám člověkohlasy, nikoliv lidi.
Tedy kolikrát článek někomu pomohl,
nikoliv kolika lidem pomohl
.

Třikrát potěšeného jednoho čtenáře počítám stejně jako tři různé jednou potěšené čtenáře.

Každý má do budoucna neomezený počet hlasů.
Když zapomenete, že jste pro tento článek už hlasovali, nevadí – když Vám někdy v budoucnu bude např. užitečný znovu, tak mu znovu pošlete hlas, že Vám byl užitečný.

Můžete si zvolit 1 až N možností

Štítky, labels, kategorie, témata, tagy, hashtagy

(ve vývoji)
 
#veda-technika   #doprava    
#realie   #historie  

Tento článek je zařazen také v sousedním blogu
Martin Adámek (osobní mikroblog).


 

Čeština a polština – jazykové služby

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Blog (čeština): Český jazyk pro Poláky. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-07-27]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/cestina-polsky/blog

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-07-27]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Matematik, fyzik a inženýr podstoupili experiment zkoumající myšlenkové pochody. Každý z nich dostal dvě mosazná kuličková ložiska a byli ponecháni o samotě. Asi po hodině se k nim vedoucí experimentu vrátil a zeptal se jich, co s ložisky dělali.
Fyzik odpověděl: „Zkoušel jsem postavit jedno na druhé a napadlo mě něco o tření.”
Matematik rozpačitě připustil: „Nědělal jsem s nimi nic.” Ale pak vzrušeně dodal: „Ale mám několik zajímavých teorií o dvojicích.”
Inženýr pokrčil rameny: „Rozbily se…”

 

Pro zamyšlení

Rozumný člověk se přizpůsobí svému okolí. Nerozumný člověk se snaží přizpůsobit své okolí sobě. Proto veškerý pokrok závisí na nerozumných lidech.
[George Bernard Shaw]