Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Osobní blog
Soukromý, neprofesní mikroblog.
Článek č. 282

 


Muzeum silnic Vikýřovice (Šumperk) a výstava map

Muzeum silnic ve Vikýřovicích u Šumperka jsem poprvé navštívil v létě 2023.

V přízemí budovy je stálá expozice věnovaná především stavbě cest a silnic, ale nejen jí.

Rovněž v přízemí se nachází i stálá expozice o bratrech Kleinových, protože mj. stavěli silnice a železniční tratě.

------

Na dvoře je stálá expozice vysloužilé silničářské techniky (vozidel).

Mně se už na fotce před první návštěvou muzea moc líbilo vozítko pro malování vodorovného značení, s pro mne subjektivně krásným designem (což je dáno mým vztahem k užitkovým vozidlům).
Kromě toho, že mu vysloveně sluší červeno-bílé barevné provedení s rychlými pruhy na přídi, bílou střechou a velkými bílými zrcátky, mu značný půvab dává použití předních kulatých blinkrů s chromovanými rámečky, známých ze Š 1201, 1202, 1203 do poloviny 80. let, Octavia, Felicia, ...

Zrcátka jsou sice asi z 90. let, řekl bych, že jde asi o luxusní moderní velkoplošné plastové provedení zrcátek, která se v 90. letech montovala na Avie, takže je tam oproti těm blinkrům určitý časový posun, ale jednak jsem na časosběrný přehled různých dílů zvyklý z dvanáctsettrojek, a jednak má to vozítko pro malování pruhů svůj osobitý a nezaměnitelný charakter.

Trochu jako auto z filmu "Ať žijí duchové", sestavené z dílů, které poskytla nepřehledná zatáčka.

Jakkoliv se mi nelíbí hranatá světla na škodovkách / TAZech dvanáctsettrojkách a Citroënech Kachnách (Dianách), jakkoliv nezkousnu masku z Octavie na faceliftových Feliciích 90. let, tak zrovna u tohoto auta pro malování pruhů beru stylistickou heterogennost jednotlivých prvků jako jeho výhodu, silnou stránku a specifickou vlastnost.

Myslím, že design toho vozítka si mne získal jednak svými kulatými světlomety a blinkry a jednak velkými zrcátky, to jsou věci, které já prostě můžu.
A tou specifickou barevnou kombinací, která je jak účelná (viditelnost v provozu; nepřehřívání kabiny), tak i krásná.

Škoda jen těch modernizovaných majáků AZD s novější kulatější verzí plexiskel, ale to asi bylo dáno tím, že to auto sloužilo i v době, kdy byla tato modernizace potřebná pro další uznání těch oranžových majáků jako vyhovujících pro jejich účel.

Ty majáky jsou podle mého odhadu asi jediná zvenku designově významná věc, která pochází z třetího tisíciletí; vše ostatní zvenku významně viditelné asi je druhá polovina dvacátého století (nejsem si jist odrazkami), ale to není podstatné.
Je to užitkové auto, které pracovalo, tedy muselo být lehce modernizováno. A je nádherné.

Celek dokreslují dveře otevírané proti větru (Poláci takovým dveřím obecně u všech aut říkají "kurołap", jako by ty dveře sloužily k chytání slepic za jízdy), které jednak podtrhují historický vizuální dojem z toho auta, a především jsou velice praktické pro nástup, výstup i pro různou pracovní činnost za jízdy.

Abych nezapomněl – jde o horizontální značkovač silnic, HZS-1 (nezaměňovat s hasičským záchranným sborem...), vyrobený v Nové Pace,
s motorem Š 1000 MB a s redukcí.

Já jsem si před lety pořídil Š 1203, protože je to pojízdná vzorkovna různých škodovek z druhé poloviny 20. století (vše v jednom autě originál z výroby), protože je to dodávka (resp. v mém případě mikrobus) a protože je to nejhezčí auto na světě.

Když se zamyslím nad těmi svými třemi důvody pro koupi Škody 1203
(různé škodovky 2. pol. 20. stol. v jednom autě; užitkové auto do 3,5 t; krásný design s kulatými světly),
tak už asi chápu, proč se mi ten horizontální značkovač silnic tak líbí.

U dvanáctsettrojky jsem trval na tom, že musí mít kulatá světla, a doufal jsem, že ji seženu s kšiltem nad čelním oknem – oboje mi vyšlo.
Horizontální značkovač silnic ve Vikýřovickém muzeu má nejen kšilt nad čelním oknem, ale především také kšilty nad předními světlomety.
Ten design je prostě fascinující, to auto má úžasný visuální charakter.


------


Venkovní expozice obsahuje i spoustu další zajímavé techniky, mj.:

- krásný starý kulatý Mercedes Unimog z r. 1974;

- pokus o moderní vozidlo Praga, model UV 80, česká variace na téma "Unimog", z 90. let, který ještě asi někde slouží dodnes, ale nebylo ho vyrobeno příliš mnoho kusů, takže půjde o zajímavou vzácnost;

- jednoduchý přípojný bezmotorový skrejpr nebo grejdr;

- silniční válec vyrobený v roce 1965 v Rumunsku, zajímavý úzkou přídí a úzkým předním válcem, tou úzkou přídí trochu designově připomínající bučící staré americké traktory z filmu Cars, resp. traktor, který mají v muzeu traktorů v Boskovicích, s maličkým rozchodem předních kol a obrovským rejdem (s jednou dvojmontáží malých koleček místo přední nápravy);

- monstrózní seřezávač krajnic, z něhož běžný smrtelník pozná jen kabinu traktoru Zetor (vyrobený v Nové Pace);

- sněhová fréza na nákladním automobilu Ural z r. 1973; a na ZILu z r. 1966;

- sněhová fréza na maličkém Unimogu z r. 1963;

- další přípojný bezmotorový grejdr
(také bez kabiny a bez sedačky, obsluha také stojí venku na plošině);

- polský tříosý válec (vepředu má dva válce za sebou; podobně jako v jednu dobu měly dvě přední nápravy některé vozy Formule 1 nebo jako tahač přívěsů T 813);

- buldozery;

- pluhy (vč. stavitelného – šípový vs. rovný jednosměrný);

- torza ocelových mostů;

- kus mobilního ženijního mostu;

- Avie a Trambusy;

- najde se i Praga V3S, Tatra 815 a LIAZ;

- a mnoho dalšího.

Vč. stojanu benzinové pumpy, jaký byl běžný v 80. a 90. letech 20. stol.
Ale bez ukazatele ceny, ukazuje jen litry. Čili ten stojan asi pochází z nějakého JZD nebo ČSAD, resp. možná z SÚS (když je tu technika SÚS), zkrátka asi z nějakého podniku, kde sloužil pro jeho interní potřebu.


A vedle toho kouzelného horizontálního značkovače, o němž už jsem básnil výše, stojí celkem běžný zametač chodníků
– na němž je zajímavé to, že vedle toho horizontálního značkovače vypadá jako docela velké auto, i když jde zhruba o kategorii "multikára".


------


Nahoře v patře byla v létě 2023 moc pěkná dočasná výstava různě starých dopravních značek, ta byla super.
Spěchal jsem tehdy při plánování návštěvy muzea, abych tu výstavu stihl, než skončí, a jsem rád, že se mi to podařilo.


Venku, na dvorku, byly dočasně umístěné cedule / informační plakáty / postery o československé mobilizaci v r. 1938.

V budově jsou i další doplňkové výstavy a expozice na různá další témata.

A venku se zájemci mohou postavit za karťákovou imitaci Trambusu s pluhem a vyfotit se na místě řidiče, kde je za tím účelem v té potištěné desce vyříznut kulatý otvor pro obličej.


Stálou expozici jsem si nestihl prohlédnout celou, to je u mě celkem normální, technická muzea prohlížím velice důkladně, podrobně a pomalu, a celkem běžně z nich odcházím se zavíračkou.
Kamarád, s nímž jsme tam v létě 2023 byli, jel zatím napřed do jiného nedalekého muzea, které jsem si odložil na později.

Pak jsme ještě nedaleko od Vikýřovic koukli i na související zrekonstruovaný prázdný zvenku volně přístupný domek, kde se dříve vybíralo mýto. Mýtní stanice v Sobotíně.



------


Čas běžel, a dočasnou výstavu dopravních značek v prvním patře nahradila nová dočasná výstava, a to výstava nejen silničních map.
Do 15. 6. 2024. Jelikož nikdy nic nestíhám, tak se mi občas stává, že chodím na derniéry a dernisáže, abych to, co chci vidět, ještě honem honem na poslední chvíli viděl, než bude pozdě.
Velmi podobné to bylo s výstavou map. Tam se mi podařilo přijet už týden před jejím koncem.

Bohužel jsem odtamtud spěchal jinam, takže jsem opět nedokončil svoji prohlídku stálé expozice muzea, a soustředil jsem se hlavně na tu končící výstavu map v prvním patře.

A okrajově i na venkovní postery, tentokrát o Karlu IV., ty tam budou do 5. října 2024.


Na dokončení prohlídky stálé expozice se musím vrátit ještě někdy v budoucnu. Rád.
V tomto muzeu vědí, jak si vychovat stálé štamgasty, kteří se do muzea budou opakovaně vracet – teď připravují dočasnou výstavu o železných mostech, to zní jako velice zajímavé téma, a věřím tomu, že ho v tom muzeu opět zpracují pěkně.
Ze severního výběžku okresu Náchod to do Šumperka, resp. Vikýřovic, mám zhruba 120 km přes polskou Kladskou kotlinu (zhruba z Javořích hor do pomezí mezi Orlickými horami a Jeseníky), a jestli budou ve Vikýřovicích s tématy výstav pokračovat tak jako doposud, tak mě ta cesta okolo Kladska (Kłodzka) ještě párkrát čeká.


------



Na výstavě map mne zaujaly mj. tři perličky z období první republiky, tedy z období zhruba před 100 lety:



1)

To, co už zhruba půl století nazýváme "autoatlas", taková ta kniha se vzájemně navazujícími automapami, se za první republiky nazývalo "Auto-globus".
Šlo o 31+1 mapových archů v měřítku 1:300.000, které pokrývaly celé předdruhoválečné Československo.
Součástí byly i průjezdní plány některých měst.

Mapy v atlasu ("globusu") měly kilometráž mezi vybranými body značenou pomocí zahnutých přerušovaných kótovacích čar, které časem zmizely a v dnešních automapách už nejsou.



2)

Slovo "weekend" psané v češtině stejně jako anglicky, ještě ne počeštěně "víkend".

V jednom inzerátu v prvorepublikové mapě totiž bylo uvedeno "weekendový ráj – letovisko" (Slapy nad Vltavou).

A v jiném inzerátu, také česky psaném, v téže mapě, bylo "service". Takto anglicky, s tím "-ice".

Ta mapa byla ze 30. let 20. století. Čili ještě není ani stoletá.

Pro úplnost dodávám, že v polštině se víkend dodnes anglicky "weekend" nejen píše, ale i čte (s anglickou výslovností).



3)

Vesnice na Broumovsku na samém konci dnešní silnice 303, jedna z nejsevernějších obcí okresu Náchod, kterou dnes známe pod názvem "Janovičky", je v téže mapě ze třicátých let 20. stol. uvedena jako "Janovice".

A zrovna pár dní před návštěvou této výstavy, když jsem seděl u oběda (na Broumovsku), jsem jednoho místního cyklistu slyšel, jak používá výraz "Hejtmánkovičky". Paní, která s ním byla, pravděpodobně jeho manželka, ho opravovala, ať pořád neříká "Hejtmánkovičky", když to jsou "Hejtmánkovice". Že pak jsou lidé zmatení, protože nevědí, o čem ten pán mluví.

Vyprávěl jsem ten poznatek o tom, že Janovičky dříve byly "Janovice", i o tom, jak kdosi dnes hovorově místo "Hejtmánkovice" říká po svém "Hejtmánkovičky", jednomu svému studentovi češtiny, Polákovi, který je na Broumovsku pečený – vařený;
a tento můj student přišel se zajímavou hypotézou, že "Janovice" byly na "Janovičky" přejmenovány možná proto, že v minulosti nebyl dostatek manželek, které by správný nezdrobnělý název obce bránily.

---

A díky výstavě map jsem konečně někde pořádně viděl hranici Sudet, resp. hranici Protektorátu Čechy a Morava.
Když jsem se coby Náchoďák* přesunul na Broumovsko, do Sudet, do oblasti s bývalou silnou německou menšinou (resp. lokálně většinou), tak jsem se zajímal o hranici Sudet,
zkoušel jsem nějakou slušnou mapu vygooglit, abych si o té hranici udělal představu, ale internet ne a ne mi nějakou slušnou mapu poskytnout.
Tak tady na té výstavě jsem konečně pořádně viděl právě hranici Protektorátu – ve formě automapy.

( *
Náchod není v Sudetech, protože tam je výběžek dnes Polska, tehdy Německa, do Čech; nikoliv naopak výběžek Čech.
Při pohledu z Náchoda patří cca 270 ° okolí do Čech a cca 90 ° okolí dnes do Polska, dříve do Německa, proto Náchod nebyl při oklešťování Československa před druhou světovou válkou na ráně (nevyčuhoval).
)

---

Protože výstava zahrnovala mapy nejen silniční, ale mj. i železniční, mohl jsem se podívat i na železniční tratě.
Sice mám vztah hlavně k silniční dopravě, ke gumokolovým vozidlům, ale železnice je také hodně zajímavý obor, který si oprávněně získal mnoho velmi nadšených fanoušků.

---

A v jedné mapě, z r. 1934, jsem si všiml i inzerátu pražské firmy Karosa, továrny na karoserie.

Že komunisté přejmenovali na značku "Karosa" továrnu, kterou ve Vysokém Mýtě vzali karosáři Sodomkovi, to se všeobecně ví.

Ale že si tu značku "Karosa" nevymysleli / nezaložili, že tu značku vzali pražské karosárně, to se ví méně.

Tak ta pražská karosárna, ta původní Karosa, měla v jedné vystavené mapě inzerát.

---

Na té výstavě byla spousta zajímavých map, včetně map z doby dávno před pány Benzem, Dieselem či Dunlopem, a bylo možné si v nich všimnout různých faktů,
zmiňuji tady jen to hlavní, co mne zaujalo nejvíce.

Kromě map silničních a železničních byly součástí výstavy okrajově na ukázku i mapy autobusových linek, mapy linek lodní transatlantické dopravy, mapy aerolinek, cyklomapy a další hezké exponáty.


------


Jako pozvánka na výstavu map, která skončila 15. 6. 2024 a já jsem ji navštívil 8. 6. 2024, tento článek posloužit bohužel už nemůže, když jsem ho napsal až po skončení výstavy,
ale pokud máte vztah k silničnímu provozu nebo obecně k technice a její historii,
tak určitě doporučuji sledovat facebookový profil nebo webovou prezentaci Muzea silnic ve Vikýřovicích u Šumperka,
abyste se o zajímavých výstavách nebo jiných akcích dozvěděli dříve než ode mě, protože ode mě to už bude pozdě.

Jak už jsem zmínil výše, můžeme se všichni těšit na výstavu o železných mostech; a venku (v areálu muzea) jsou aktuálně rozmístěny informace o Karlu IV.


------


Fotografie mé vlastní.

 

Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku

Související odkazy

  


Líbil se Vám článek?


Zpětná vazba – hlasování

Hlasy se na serveru připočítají k počitadlům pro tento článek, např. kolikrát tento článek někoho pobavil a kolikrát tento článek někomu pomohl.

Neukládají se jednotlivá hlasování (vzájemná kombinace hlasů, datum, čas, ani jiné údaje).
Proto nemá smysl odesílat prázdný hlas, nemělo by se co k čemu přičíst.

 

Ve Vašem prohlížeči nebude uložena žádná informace (cookies) o tom, že už jste hlasovali.
- Ve Vašem prohlížeči tedy nebude vidět, jak jste hlasovali.
- Kdykoliv budete moci hlasovat znovu, pokud Vám článek opakovaně pomůže (pobaví Vás, potěší, …).
- Pokud Vás právě u jednoho počítače sedí více, mohou postupně hlasovat další lidé.

Počítám člověkohlasy, nikoliv lidi.
Tedy kolikrát článek někomu pomohl,
nikoliv kolika lidem pomohl
.

Třikrát potěšeného jednoho čtenáře počítám stejně jako tři různé jednou potěšené čtenáře.

Každý má do budoucna neomezený počet hlasů.
Když zapomenete, že jste pro tento článek už hlasovali, nevadí – když Vám někdy v budoucnu bude např. užitečný znovu, tak mu znovu pošlete hlas, že Vám byl užitečný.

Můžete si zvolit 1 až N možností

Štítky, labels, kategorie, témata, tagy, hashtagy

(ve vývoji)
 
#historical-technology   #transport    
#tourism    
#czech-language    
#mezimesti  
 

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Osobní blog: Soukromý, neprofesní mikroblog. . Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-12-03]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/blog

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-12-03]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Facebook je jako vězení. Posedáváš, marníš čas, máš profilovou fotku, píšeš na zdi a strkaj do tebe lidi, který vlastně neznáš.

 

Pro zamyšlení

Mnoho dá člověku svět, ale když chce člověk dát něco světu, musí sedět na svém poli a dřít jako nádeník.
[Karel Čapek]