// Článek o systémovém konzistentním přístupu při definici pravidel

Značka C 5a "Sněhové řetězy", ač příkazová, v důsledku prakticky znamená mj. "Zákaz vjezdu Chroustů (tříkolek Velorex)".


Zákon 294/2015 Sb. v platném znění ve své příloze č.4 říká:

"
C 5a Sněhové řetězy

Značka přikazuje řidiči motorového vozidla o třech a více kolech pokračovat v jízdě až po nasazení sněhových (protiskluzových) řetězů na nejméně dvě hnací kola.

Povinnost se nevztahuje na vozidla, která jsou vybavena pneumatikami s protiskluzovými hroty.
"


Chroust* má tři kola, tudíž tato značka na jeho řidiče uvaluje povinnost použít sněhové řetězy nejméně na dvou poháněných kolech,
což nelze splnit, protože tříkolý Velorex má poháněné kolo jenom jedno.

(
* Velorex 16; Hadrák, Hadraplán; Montgomerák; Prchající stan.
Možná znáte alespoň z filmu "Vrchní, prchni".
)


I kdyby řidič chtěl zákonu vyhovět a nasadil řetězy i na přední kola, tak by sice dosáhl toho, že by měl řetězy na třech (tedy nejméně dvou) kolech,
ale nesplnil by povinnost, aby ty řetězy byly na nejméně dvou poháněných (!) kolech.


Tvůrci zákona pravděpodobně mysleli jenom na tříkolky s jedním řízeným kolem vpředu a dvěma poháněnými koly vzadu,
a nezohlednili, že Chroust má dvě řízená kola vpředu a jedno poháněné vzadu.

Anebo Chrousta z takovouto značkou označeného úseku zákonodárci takto vyloučili úmyslně, protože to jedno poháněné kolo nemá dostačující trakci; ale těžko spekulovat, jak a s jakým záměrem tato formulace v zákoně vznikla.

(Sice je v zákoně u tohoto nařízení uvedena výjimka pro vozidla s pneumatikami s protiskluzovými hroty, jenže ty v Česku běžný civilní uživatel na běžném civilním vozidle užívat nesmí.)


---


V obecnější rovině je to ukázka, jak mohou nekonzistentním uvažováním a mícháním různých hledisek vzniknout problémy v případě, že se objeví nějaká situace nebo kombinace, s níž nekonzistentní autor pravidla nepočítal.

Kdysi byla v zákoně 361/2000 Sb. podivně definovaná povinnost používání dětských sedaček, kdy se s limitem dle hmotnosti cestujícího a limitem dle výšky cestujícího (a možná ještě s věkem?) pracovalo tak nekonzistentně a nesystematicky, že některé kombinace výšek a hmotností (a věku?) úplně vypadly ze systému, resp. z definice.

Přičemž to vypadnutí ze systémů a z definic zdaleka nemusí spočívat v tom, že dotyčný subjekt je vysmátý a užívá si anarchii.
Naopak, často je to tak, že se po něm nesmyslně chce něco, co z podstaty nemůže splnit, ani kdyby se na hlavu postavil.
Třeba jako v tom příkladu, který dal vzniknout tomuto článku. Jak máš u motorového vozidla aspoň tři kola, tak aspoň na dvě poháněná nasaď řetězy; a že máš poháněné jenom jedno kolo, to je tvůj problém, s tebou zákon nepočítá, prostě jsi nesplnil svoji povinnost nasadit řetězy na dvě poháněná kola, a basta.

Někdy zákon pro různé atypické, alternativní či specifické případy používá lidskou formulaci, že se nějaký konkrétní předpis či paragraf pro tu a tu situaci použije obdobně. Tam je to pak OK, to slovo "obdobně" v dané situaci otevírá prostor pro použití zdravého rozumu.
(Dokud se neukáže, že dva různé zdravé rozumy ten předpis obdobně aplikují úplně jinak. Ono totiž kdyby všichni na všechno nahlíželi stejně, tak by zákony mohly být mnohem jednodušší. Takže zákon by spíše měl všechno definovat jasně. A systémově, se zohledněním i těch možností, které autor toho předpisu ve svém vlastním životě nevyužívá.)

Netýká se to zdaleka jen dopravy. Podobné problémy někdy nastávají v souvislosti s různými poplatky, pokutami, daněmi, registracemi, ohlášeními, evidencemi, apod. Že někdo něco nemůže a současně musí, se bohužel stává.

Netýká se to zdaleka jen zákonů.
Na toto riziko, že se něco netypického nevejde do definice, logiky, systému musejí myslet především programátoři, autoři algoritmů, definic, pravidel a procesů.
Pokud mícháte dohromady různá kritéria, promyslete si pořádně, jestli jste zohlednili všechny možnosti.

To, že vy osobně znáte motorové tříkolky jen v provedení se dvěma (příp. třemi) hnanými koly neznamená, že neexistují tříkolky s hnaným kolem jedním.
Tříkolých Chroustů vzniklo asi přes 15 tisíc kusů, a i pokud člověk není fanouškem historické techniky či vozidel, tak by ho měl znát alespoň z toho filmu "Vrchní, prchni", takže to vlastně až tak atypické provedení motorové tříkolky není.
Dokonce si myslím, že když průměrnému českému motoristovi řeknete "motorová tříkolka", tak ho Chroust napadne spíš (v obou významech: "pravděpodobněji" nebo "dříve") než nějaký chopper se dvěma zadními koly nebo než užitkové Piaggio či užitkové Prase (ČZ 175).
A dvě přední kola mají i některé moderní tříkolé motocykly, ať už skútry do města (např. Piaggio MP3 500), nebo tříkolé silniční motorky (např. Zhenhua ZHGT 250 v tříkolém provedení (trike) nebo Can-Am Ryker).

Pokud by teď někdo chtěl argumentovat, že za značku přikazující použití sněhových řetězů nemají motocyklisté vjíždět, aby neohrožovali sebe ani ostatní, tak si dovolím připomenout, že si autoři zákona dali tu práci a do definice napsali, že ta značka platí jen pro vozidla se třemi a více koly.
Takže klasické dvoukolé motocykly ta značka nijak neomezuje; a jestliže tam na ten sníh či led mohou vjet dvoukolé motocykly, tak tříkolé tam asi mohou vjet tím spíš.

A teď mě ještě napadlo, že by bylo zajímavé sestrojit jednostopý motocykl s jedním kolem vpředu a dvěma vzadu (všemi za sebou, v jedné stopě), takže by to bylo vozidlo se třemi koly, na němž ale řidič musí udržovat rovnováhu jako na každém jiném jednostopém motocyklu, a to by teprve bylo vozidlo, které by prověřilo, jak důsledně, konzistentně, systémově a analyticky uvažovali autoři definic, zákonů, předpisů vyhlášek a pravidel. Protože když se řekne "motocykl se třemi koly" nebo "vozidlo s  nejméně třemi koly", tak si drtivá většina lidí představí třístopé vozidlo, které samo stojí a nevyžaduje držení rovnováhy.

---

A souvisí s tim i různé začarované kruhy, kdy něco nelze vyřešit, protože jeden krok vyžaduje, aby byl nejdříve splněn krok druhý, a současně ten druhý vyžaduje, aby byl nejdříve splněn ten první.

Například:

1) Při snaze o uzavření mezinárodního manželství v rámci EU mezi partnery ze sousedních států může nastat situace, kdy každý stát chce od druhého státu potvrzení, že tamní partner je legálně dostupný (není v manželském svazku) a ani jednomu státu se nechce dát to potvrzení jako první, protože nejdříve vyžaduje obdobné potvrzení z druhého státu.

2) Při veškerých dnešních 3D secure vícefaktorových ověřováních přístupu do jakéhokoliv systému pomocí SMS či pomocí aplikace v mobilu si nechci představovat, co se stane, když někdo ztratí telefon.
Pak nemá možnost si koupit nový telefon ani zařídit novou SIM kartu, protože s ním nikdo nebude jednat, resp. mu nedovolí zaplatit, dokud si nepřečte SMS na svém zaregistrovaném čísle.

Pokud mu telefon jenom přestane fungovat, a on má stále k dispozici svoji funkční SIM kartu, tak má ještě jakž-takž možnost sáhnout po nějakém náhradním telefonu a poradit si. Pokud má virtuální eSIM, má problém. Pokud nemá svůj náhradní telefon a potřebuje si půjčit cizí telefon, tak má opět problém, protože už dávno neplatí, že uživatelské nastavení a uživatelská data jsou na SIM kartě a přenositelné, jak to bylo krásně myšleno, zamýšleno a vymyšleno při definici standardu GSM.

Po spirále jsme se dostali z 90. let 20. století, kdy uživatelova identita byla na vyjímatelné SIM kartě (smart intelligent memory), jak to odpovídá modernímu standardu GSM,
zpět do 80. let 20. století, kdy uživatelova identita je nahrána neprakticky zastarale v přístroji a uživatel má jen omezené možnosti řešit případný nastalý problém, jak to odpovídá zastaralému standardu NMT (V Česku už dávno neprovozovanému).

3) Když bod 2 zobecníme, jsme u blackstartu, u startu z blackoutu, u startu ze situace, kdy něco totálně selhalo.
V případě elektráren na to naštěstí zodpovědní lidé myslí; lidé z energetiky si uvědomují citlivost celého systému; uvědomují si, že mnohé elektrárny potřebují pro svůj vlastní start nejprve mít přivedenou energii z jiného zdroje, standardně z jiné elektrárny; a celá věc se řeší, a tak existují elektrárny, které přinejmenším nějakým specifickým postupem umožňují black start, tedy start ze tmy, start z nuly, jako první v celé síti. A lidé z energetiky aktivně vědí, které elektrárny to jsou, a snaží se tento stav udržovat.
Aspoň něco pozitivního v tomto článku :)

4) Existují prodejny společenského oblečení, kam je vstup povolen pouze ve společenském oblečení. No, to asi není třeba komentovat. Ale na společenském oblečení není logického prakticky nic, vše je tam navrženo tak, aby to bylo co nejhorší a co nejvíce to komplikovalo používání, takže do toho se nebudu pouštět.
Já jsem od mala zvyklý smrkat do kapesníku, příp. papírového kapesníku nebo obdobného k tomu určeného prostředku, a tak sako nosit nepotřebuji. Ano, ty zdánlivě nesmyslné knoflíky na rukávu saka slouží k tomu, aby jeho uživatel nemohl smrkat do rukávů, aby se choval noblesně, aby mu sako v nenoblesním chování aktivně bránilo. To zrovna jako jediné na tom celém dává smysl. Ale já jsem v životě do rukávů nikdy nesmrkal, já jsem v tomto ohledu dál než primární cílová skupina sak, takže tuto vlastnost saka nepotřebuji.



Ale zpět k tématu: Ano, někdy je těžké se někam dostat, někdy jsou pravidla a procesy nastavené tak, že bez jejich dřívějšího splnění je není možné splnit dnes, že není možné proces nastartovat, někam vstoupit, něco začít dělat. A ač je to neuvěřitelné, ten dotyčný systém a lidé v něm, hlavně tedy lidé ho tvořící, budí dojem, že si tu neprostupnost kruhu okolo sebe ani neuvědomují.

Nejsou to jen někteří konkrétní prodejci společenského oblečení, jsou to i trampové, ti v podstatě jako celek.

Trampové jsou plošně vesměs spíše smutní, že tramping vymírá, že trampů je málo, že trampové stárnou, že stávající trampové umírají stářím a těch nových mladých je málo.
Přičemž trampské potlachy jsou jen pro zvané, jen pro staré kamarády stávajících dosud ještě zatím žijících trampů, a kdo nedostane adresné zvadlo zaslané soukromou poštou konkrétní osobě, ten se na potlach nedostane.
Což je samo o sobě samozřejmě v naprostém pořádku; když si někdo chce udělat uzavřené setkání starých známých, tak ať si ho udělá, na tom není vůbec nic špatného.
Ale ať se pak nediví, že mu tam nechodí noví lidé...

To je jak z Cimrmanovic Hospody Na Mýtince ("Otevřel si hospodu, ale chodili mu tam lidi..."),
jenom naopak:
Trampové celé desítky let zodpovědně konzistentně pořádají mnoho uzavřených akcí jen pro zvané ročně, a pořád se diví, že jim tam nechodí noví lidé.

Třeba takoví radioamatéři by také rádi měli více členů a kolegů, ale ti s tím racionálně, cíleně a systematicky pracují: Pořádaji akce pro děti a mládež, usnadnili vstup do komunity (oproti dřívějšku zjednodušili zkoušky nejvyšší úrovně), jsou otevření veřejnosti, aktivně komunikují ve směru, jak se stát radioamatérem nebo jak se s tím koníčkem seznámit, a zkrátka podnikají rozumné kroky k tomu, aby nové členy jakéhokoliv věku získávali.

Od původního tématu nekonzistentní definice významu značky jsem se dostal trochu dál, ale myslím si, že to spolu souvisí. Nejde tady o jednu značku, ale o ten přístup.
Aby lidé přemýšleli, když něco definují.
Programátoři, zákonodárci, úředníci, majitelé firem a vedoucí pracovníci, i jiní.
Zkrátka, autoři pravidel v nejširším významu slova "pravidlo".

Pozitivní je, že se mi výčet různých příkladů z praxe podařilo zakončit případem, kdy dotyčná komunita jako celek ve smyslu nastavování svých pravidel jedná racionálně, v souladu se svým cílem, nikoliv v rozporu s ním.

---


PS:

Ukázku některých motorových vozidel se třemi koly a dvěma až třemi stopami naleznete např. v článku (fotogalerii)
https://luxe.digital/lifestyle/cars/best-3-wheel-motorcycles/


PPS:

Počtem stop se rozumí, kolik čar za sebou to vozidlo zanechá, když jede rovně (bez zatáčení) jako první po čerstvě napadaném sněhu.

Klasické jízdní kolo nebo klasický motocykl je jednostopý (a musí se na něm držet balanc, aby vozidlo nespadlo).

Klasický automobil je dvoustopý. Jednu stopu při jízdě tvoří levá kola, druhou pravá kola.

Drtivá většina tříkolek je třístopá.
Ať už má dvě kola vepředu a jedno vzadu (Chroust; moderní silniční tříkolky; tříkolá lehokola – lehotříkolky – ležatá jízdní kola se třemi koly, vč. handbiků),
anebo jedno vepředu a dvě vzadu (tříkolé choppery či customy; užitkové tříkolky s ložným prostorem; invalidní motorové tříkolky se sedadlem; většina tříkolých jízdních kol pro seniory či uživatele bez smyslu pro rovnováhu, s košem mezi zadními koly),
tak za sebou i při jízdě rovně zanechává tři stopy, a je obtížné se vyhnout kanálu nebo jiné nerovnosti, protože je vysoká šance, že tu nerovnost některým kolem strefíte.

Automobil se samonosnou karoserií zdeformovanou např. v důsledku nehody, který jezdí trvale našikmo (mírně bokem; když jede rovně),
je de facto čtyřstopý, protože jeho kola nejsou rovnoběžně s karoserií, a tak jsou přední kola více vlevo než zadní kola, nebo naopak,
nicméně de iure jde stále o dvoustopé vozidlo, protože takový byl záměr konstruktérů na rýsovacím prkně.



PPPS:

Nezaměňujte značku "Sněhové řetězy" (řeším zde; na značce je velké kolo s řetězy),
která vyzývá přímo k použití sněhových řetězů alespoň na dvou kolech,

se značkou "Zimní výbava"
(na značce je osobní auto zepředu a pod ním sněhová vločka; naleznete ve stejné příloze stejného zákona),
cituji její význam:
"Značka přikazuje řidiči motorového vozidla kategorie M nebo N, aby pokračoval v jízdě jen při splnění podmínek stanovených zákonem pro provoz vozidel v zimním období, a to bez ohledu na datum a aktuální nebo předpokládané povětrnostní podmínky.
Pod značkou může být umístěna dodatková tabulka s uvedením odlišné úpravy doby platnosti."


Jinými slovy:

Když je na značce osobní auto s vločkou,
tak v případě všech osobních (M) a nákladních (N) automobilů musíte mít za touto značkou zimní pneumatiky buď celý rok (když pod značkou není dodatková tabulka s datem), nebo v období uvedeném na dodatkové tabulce.
Typ pneumatik, hloubka dezénu a umístění platí jako v zimě, dle kategorie daného vozidla.
A neřešíte přitom aktuální počasí ani předpověď počasí; prostě musíte.

Když vidíte na značce sněhový řetěz nasazený na pneumatice,
musíte u tří-a-více-kolých vozidel nasadit nejméně na dvě hnaná kola sněhové řetězy.

---
---

Obrázky:

Fotomontáž/koláž vlastní; s využitím značek ze zákona; s využitím snímku Chrousta z archivu, původ snímku neznámý.

Příkazová značka C 5a "Sněhové řetězy"; ze zákona.